Názor

Další díl skládačky o ruském vlivu v Evropě: Společná investigativa novinářů přinesla další jména mediálních platforem, ale také politiků a jejich blízkých spolupracovníků, kteří se na operaci přímo podíleli. Středeční dění komentuje Dominika Píhová.

Komentář Karla Pučelíka: Britská Labouristická strana míří za vítězstvím v blížících se parlamentních volbách. Do vládních pozic se chystá ve zcela jiné formě než pod vedením radikála Jeremyho Corbyna. Ekonomický program se přiblížil středu, ale britská politika vůči Evropě revoluci neslibuje.

Miloš Zeman říká, že česká média by mohla povzbudit strůjce atentátu. Proč nad nevhodnými slovy vysloužilého politika nemávnout rukou a reagovat na ně?

Komentář Josefa Boušky: Situace ve slovenské televizi Markíza znamená pro jejího vlastníka, českou skupinu PPF, hrozbu reputační katastrofy. Lze předpokládat, že se rozbouřené vody časem uklidní. Už samotný fakt, že se gigant českého byznysu do tak prekérní pozice vůbec dostal, dokládá, že po odchodu svého zakladatele stojí na poněkud hliněných nohou.

Komentář Ekatariny Kanakové: Moralisté se pozastavují nad tím, že někdo může vyjadřovat uspokojení nad smrtí íránského prezidenta Raísího. A přirovnávají to k některým odsouzeníhodným ohlasům po atentátu na Fica. Jenže demokraticky zvolený politik není totéž co tyran.

Pointa N: Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil hokejisty pamětním listem, sám dostal podepsaný dres i nečekaný dar od šéfa svazu Aloise Hadamczika. Hráči poté vysvětlili, proč se do Kramářovy vily dostavila jen zhruba polovina vítězného týmu.

Přijímací zkoušky na gymnázia by měly být hledáním talentů, které chce země rozvíjet dál. Místo toho jsou zejména v Praze testováním schopností rodin dopřát svým dětem drahé doučování, píše v komentáři Eva Mošpanová.

Komentář Matěje Metelce: Dá se vždy jednoznačně říci, co motivuje atentátníky, aby zaútočili na politicky činnou osobu? Veřejně páchané násilí se pro některé stává individuální cestou ze situace, kterou vnímají jako bezvýchodnou.

Komentář Ivana Kytky z Londýna: Zdá se, že už nic nemůže odvrátit porážku britského premiéra Sunaka a jeho konzervativců v právě vyhlášených parlamentních volbách. Jedna možnost tu ale je: labouristé, kteří jsou už léta v opozici, si mohou vítězství na poslední chvíli pokazit sami.

Komentář Josefa Boušky: Buď premiér Fiala a jeho kolegové ve svých výrocích o návrhu na zatykač na Netanjahua jen plácají, nebo jsou připraveni porušovat mezinárodní závazky České republiky, případně od smlouvy o Mezinárodním trestním soudu rovnou odstoupit. Máme právo vědět, co z toho platí.

Pointa N: Od německé AfD se po sérii kontroverzí odvracejí dosavadní evropští partneři, jejichž vliv se po nadcházejících volbách může snížit. Hokejový šampionát v Česku mezitím už před play-off slaví úspěchy.

Evropská unie v nových technologiích za USA zaostává, ale nakonec to nemusí být špatná zpráva, píše Ivan Mikloš. Soutěž v oblasti umělé inteligence už vyhrát nemůžeme, ale Evropa je již dnes lídrem v tvorbě pravidel regulujících AI a má velmi dobré předpoklady, aby se tato pravidla stala i globálními.

V roce 2018 skupina odborníků dospěla k názoru, že zhoršování sociálních konfliktů zvyšuje také šance na atentát na politika. To je zřejmě pravda, jenže Slovensko ukazuje, kolik otázek takový výzkum nechává bez odpovědí, píše v komentáři Eva Mošpanová.

Jeho náčrtek na ubrousku změnil světovou ekonomiku. Teď se o Arthuru Lafferovi mluví jako o možném novém šéfovi americké centrální banky v případě zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Ivan Mikloš v komentáři vysvětluje, proč k tomu asi nedojde a v čem se Trump a Laffer rozcházejí.

Tragické události na Slovensku vedly část tamních politiků k obviňování svých konkurentů a v neposlední řadě také médií. Čeští politici by si od slovenských kolegů, kde je veřejnost dlouhodobě silně rozdělená, měli vzít ponaučení a nezkoušet měnit strach na procenta. Například před blížícími se evropskými volbami, píše v Politické Pointě N Kateřina Frouzová.

Komentář Matěje Metelce: Izrael má naprosto oprávněné obavy z Hamásu a není divu, že ho chce jednou provždy zničit. Za současných a řadu let už trvajících podmínek se ale Hamás, jeho teroristické metody a podpora, které se mu dostává od většiny Palestinců, nedají vykořenit.

Slovensko zažívá po atentátu na premiéra Roberta Fica velký otřes, který se záhy stal nástrojem k vzájemnému obviňování. Středeční dění komentuje v Pointě N Dominika Píhová.

Komentář šéfredaktora slovenského Denníku N Matúše Kostolného: Dnes končí celá polistopadová etapa demokratické politiky na Slovensku. Byla často vulgární, ukřičená a agresivní, ale byl to především souboj slov a někdy i myšlenek. Nyní se na scéně objevila zbraň, a to je zbrusu nový příběh.

Pointa N: Gruzíncům vadí, jak se vláda otáčí k Rusku. V Česku mezitím vrcholí školní hra o trůny. Protesty proti krokům gruzínské vlády, kterých se účastní statisícové davy, jsou často připodobňovány k ukrajinskému euromajdanu z přelomu let 2013 a 2014.

Komentář Jána Simkaniče: Andrej Babiš se rozhodl postavit svou předvolební kampaň na rozvracení společnosti a aktivitách, které jednoznačně nahrávají putinovskému Rusku. Je nejvyšší čas říci si to nahlas a bez toho, abychom pro jeho chování hledali jakékoliv omluvy.

„Český stát vyžaduje kvůli čistě úřednímu aktu, aby si člověk uřezal živou, zdravou část svého těla,“ říká aktivistka Lenka Králová v reakci na dnešní verdikt Ústavního soudu. Ve Studiu N jej hodnotila s provozní ředitelkou Deníku N Evou Romancovovou.

Nikdo nemůže tvrdit, že je Donald Trump nevaroval, píše Edward Luce v komentáři Financial Times. „V neobvykle podrobném rozhovoru pro časopis Time republikánský kandidát minulý týden vylíčil, co by udělal po opětovném zvolení prezidentem – a liberálům z toho už zase běhá mráz po zádech.“

Komentář Karla Pučelíka: Starosta britské metropole Sadiq Khan pohodlně získal v komunální volbách už třetí vítězství v řadě. Jeho strana zvítězila i v dalších velkých městech a v drtivé většině komunálních zastupitelstev. Naopak vládní Konzervativní strana je v krizi, která může skončit nejdrtivější porážkou v parlamentních volbách za poslední desítky let.

„Ne vše, co vznikne v tvůrčím zápalu a je dílem uměleckého talentu a génia, je hodno být součástí veřejného prostoru nás všech natrvalo,“ píše vedoucí kurátorka Oddělení správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnová pro rubriku Za oponou.

Případ Pavla Tuleji, který odstoupil z ministerské funkce dříve, než do ní nastoupil, není jen jeho osobním příběhem či přešlapem jedné politické strany. Poukazuje na systémové problémy české vědy.

Komentář Josefa Boušky: „A proč bychom měli pomáhat dětem v Gaze?“ Česká společnost má dlouholetou praxi v dehumanizaci určitých skupin lidí a nikdy to v podstatě nepovažovala za problém hodný celospolečenské sebereflexe. Těch s opačným názorem je tak málo, že je většina snadno utluče čepicemi.

Pointa N: Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) zveřejnil na sociální síti necitlivý příspěvek o zdraví mladé ženy. Měl by mu další z řady šokujících výroků projít?

Seriál Přepište dějiny: Sounáležitost, nebo „my a oni“? Potřeba vzájemné solidarity, nebo jen natažená ruka? Jak se v českých zemích přemýšlelo a přemýšlí o společné Evropě a kdo z místních ji viděl jako prostor, v němž se Češi mohou rozvíjet lépe než v národním státě.

Vláda musí dodržovat pravidla pro tvorbu zákonů, aby nevytvářela další legislativní paskvily, píše v komentáři Daniel Morávek. Jinak jde sama proti sobě.

Americká vláda má analýzu, podle které jsou dovozní cla nákladná a neefektivní. Nechce ji ale zveřejnit, aby nemusela obchodní bariéry rušit. Obchodní válka bude pokračovat také ze strany Číny, píše ve svém komentáři bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš.

Komentář Víta Kučíka: Imigrace je a bude jednou z fundamentálních evropských výzev. Nikoli ovšem ve smyslu, jak ji pojímají naši nebo evropští nacionalisté – ve smyslu hrozby, které je třeba zabránit. Strach z imigrantů zanedlouho vystřídají obavy, že jich nepřilákáme dost.

Obhajoba zachování současného stavu životního prostředí ve jménu „pragmatismu“ je neospravedlnitelná, píše vědecká komentátorka Anjana Ahuja v komentáři Financial Times. „Všichni ti, kdo oslabují snahy o omezení růstu globální teploty, by měli být označováni za zastánce spálené Země.“

Politická Pointa N: TOP 09 se potýká s absencí sebereflexe. Strana ve snaze zastavit pád donutila k rezignaci vlastní ministryni. A šéf PRO se chlubí selfíčky s toxickými politiky.

Komentář Anežky Bartlové: Stíhačkoví motýli Davida Černého na fasádě obchodního domu Máj ukázali limity české veřejné diskuze i úvah o našem veřejném prostoru. Patří nám všem, ale můžeme do něj také všichni libovolně zasahovat?

Komentář Matěje Metelce: Bezobsažnost se stává politickou alternativou. Na zmatený a vyděšený segment voličstva cílí nekonečné opoziční projevy ve Sněmovně, plné pobouření a bombastických frází. Paradoxně se je tím vlastně snaží integrovat do systému.

Slovenská vláda schválila návrh zákona, kterým se ruší veřejnoprávní RTVS a vzniká nová instituce STVR. Nejde však jen o zpřeházená písmena v názvu, ale o další část Ficova boje o nezávislost telerozhlasu. Středeční dění komentuje Dominika Píhová.

Bereme to teď vážně? Na odpovědi na tuto otázku závisí nejen osud Ukrajiny, ale celého světa, píše v komentáři Edward Lucas. „Dohodne se například summit NATO letos v létě ve Washingtonu na cestě Ukrajiny ke členství? Zabaví nyní spojenci ruská zahraniční aktiva? Přestanou s Ruskem obchodovat?“

Fotoglosa: Památník v Letech zrozený ze třiceti ostudných let je otevřen. Co zbylo po stovkách mrtvých?

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo torpédovat vládní reformu důchodů, píše v komentáři Eva Mošpanová. „Jenže jeho nabídnutá strategie stojí v lepších částech na ekonomickém optimismu a v horších přímo na víře v zázrak.“

Komentář Tomáše Pavlase: Kriticky velká část politiků hledá různé zdroje strachu, jejichž prostřednictvím dokáže manipulovat lidmi, a zajistit si tak dobrý výsledek ve volbách. Jak tomu rozumět a lze s tím vůbec něco dělat?

Komentář: Hnutí ANO svým prosazováním stropu na věk odchodu do důchodu jde proti zájmům vlastních voličů, píší statistici Petr Mazouch a Jakub Fischer.

Komentář Edwarda Lucase: Silniční, železniční, letecké, energetické a další spojení je v polovině Evropy, která zažila komunistické režimy, stále horší než na Západě. Obzvláště tristní je spojení mezi severem a jihem a projekt Trojmoří to ani za bezmála deset let nedokázal změnit.

Komentář Michala Bělky: Přijímací testy letos zaskočily školáky, kteří spoléhali na strategický trénink. Rozpačité dojmy účastníků odhalují, jak moc se příprava na státní přijímačky a byznys, který se kolem ní točí, vzdálily od toho podstatného – přemýšlení, znalostí nebo studijních předpokladů.

Pointa N: Většina horní komory se rozhodla ušetřit veřejnost debaty o tom, jak část senátorů nahlíží na LGBTQ lidi. Stalo se tak při (ne)projednávání práv pro stejnopohlavní svazky, a to neobvyklou fintou ODS.

Komentář politologa Igora Lukeše: V dnešním kybernetickém světě nejsou hranice, kde jeden stát začíná a druhý končí. Pouhé zadržování Ruska už nestačí, Západ proto mění taktiku směrem k aktivní obraně.

Komentář Matěje Metelce: Trauma ze šoa, československá poválečná podpora sionismu, dozvuky vymezování se vůči protiizraelské politice komunistů? Co vede nemálo vzdělaných lidí k tomu, že bezvýhradně stojí za vším, co Izrael dělá, a odmítají jakoukoliv jeho kritiku?

ODS bude o víkendu rokovat v Ostravě na 31. kongresu. Strana nebude přepřahat, bude ale muset přemýšlet, jak k sobě přilákat zpět zklamané a často naštvané voliče. V Politické Pointě N to komentuje Kateřina Frouzová.

Pointa N: Pokud v evropských volbách výrazně pookřejí komunisté a uspějí další protivládní subjekty, může to znamenat další problém pro pětikoalici ve volbách do Sněmovny, komentuje ve včerejší Pointě N Jan Úšela.

Seriál Česká inteligence: Geolog a popularizátor vědy Václav Cílek jako jeden z prvních pochopil, že hluboká znalost jen jednoho oboru k orientaci v dnešním světě nestačí. Jeho snaha o sdělování „pravd“ se ale namnoze utápí asociacích a banalitách.

Pointa N: Od pátku do příští středy bude řada deváťáků, sedmáků i páťáků sedět nad testy z češtiny a matematiky, které by jim mohly otevřít cestu na vysněnou střední školu či víceleté gymnázium. Přinášíme pár rad na poslední chvíli, na co si dát pozor v češtině.