Věda - strana 2
Články
Minuta N
Společnost, nikoli příroda či technika, je dnes nejnaléhavější záhadou, píše v komentáři Petr Koubský. Společenské vědy potřebujeme, aby nám ukázaly skrytou vrstvu reality pod našimi myšlenkami a činy, stejně jako fyzika ukazuje atomy a elektrony.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA dnes úspěšně přistál na povrchu Měsíce. O průběhu přistání v přímém přenosu informovala JAXA, která manévr vyhodnotila jako „hladký“ a ověřuje stav zařízení.
K mezinárodní vesmírné stanici (ISS) včera odstartovala mise Ax-3 společnosti Axiom Space. Na palubě je čtyřčlenná posádka včetně prvního tureckého astronauta. K ISS míří v kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX.
Evropská kosmická agentura (ESA) informovala, že se na Marsu pod povrchem nachází obrovské masy ledu. Vědci jej objevili v puklině, u které dosud nebylo jasné, čím je naplněna. Nalezená zásobárna ledu je 3,7 kilometru hluboká.
Sonda Peregrine, které byla určená k přistání na Měsíci, shořela v atmosféře. Kvůli poškozením nebyla schopna přistání, proto provozovatel – soukromá firma Astrobotic – nařídil její zničení. Očekává se, že ze sondy nezbydou žádné pozůstatky.
Bývalý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík odmítá důvody k odebrání akreditace pro jmenování profesorem v oboru ekonomie. „Naše publikační činnost patří dlouhodobě mezi nejlepší,“ napsal Deníku N.
Japonsko se chce stát pátou zemí světa, která dopraví kosmické plavidlo k měkkému přistání na povrchu Měsíce. Zítra by tam měl dosednout modul SLIM, který se už chystá na oběžné dráze. Japonsko by tak následovalo úspěchy SSSR, USA (oba 1966), Číny (2013) a Indie (2023). (Reuters)
Mobilní aplikace částečně nahrazující občanský průkaz bude k dispozici od 20. ledna 2024. Prohlédli jsme si, jak bude vypadat a fungovat.
Čeští vědci se budou podílet na přípravě evropské sondy EnVision, která má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše. Budou testovat a sestavovat elektronické srdce přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů.
Světová meteorologická organizace oficiálně potvrdila, že v roce 2023 byla na Zemi naměřena rekordně vysoká globální průměrná teplota. Podle jejích propočtů mohla dosáhnout 15,09 stupně Celsia, ovšem při značné nejistotě měření.
Některé druhy ptáků mají přirozeně vysokou hladinu cukru v krvi a nepůsobí jim to problémy. Vyvinuly si přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům. Ukázala to mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).
NASA o rok odložila mise Artemis II a Artemis III, které mají americké astronauty dostat k Měsíci a přistát na něm. Oznámil to vedoucí úřadu Bill Nelson. Po padesáti letech od projektu Apollo jde o mise, které mají dostat lidi k přirozenému satelitu Země.
Modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT), který v pondělí vynesla raketa Vulcan do vesmíru, nemá po technických potížích naději na měkké přistání na Měsíci. Podle firmy je modul stále funkční a na Zemi posílá data.
Česko-slovenský archeologický tým loni objevil na severu Guatemaly jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty.
Vědci z ČVUT vyvinuli systém, který pomocí umělé inteligence dokáže detekovat střelbu a určit polohu střelce i odhadnout typ zbraně. Akustický detektor dokáže podle vědců odlišit střelbu od falešných poplachů s úspěšností 99 procent.
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, rekordy byly překonány globálně i v Česku. Ve srovnání s průměrem mezi lety 1850–1900 byla loni světová teplota o 1,46 °C vyšší, vyplývá z dat organizace Fakta o klimatu.
Z Floridy odstartovala k Měsíci raketa Vulcan firmy United Launch Alliance. Jde o první soukromou raketu s modulem, který má za cíl přistát na Měsíci. Půjde o první takovou americkou misi od dob Apolla 17 z roku 1972. (CNN)
NASA varuje před drancováním cenných zdrojů na Měsíci. Astronomové tvrdí, že plánované vypuštění desítek lunárních sond v nadcházejících letech by mohlo ohrozit výzkum a cenné zdroje, jako je mořský led v kráterech. (Guardian)
Evropská unie chtěla v prosinci loňského roku dospět k finální podobě svého chystaného nařízení o regulaci umělé inteligence (AI Act), jednání však nedospěla v definitivnímu výsledku. Vysvětlujeme, kde jsou hlavní sporné body a kdo prosazuje co.
Veškerá běžně dostupná čokoláda se vyrábí z jediného druhu kakaovníku. V Latinské Americe však rostou i další příbuzné druhy. Popisujeme, k čemu se používají a jak chutnají.
Dominantními tématy roku 2023 ve vědě byly umělá inteligence a klimatická krize. Tyto dva trendy budou určitě spoluvytvářet naši blízkou budoucnost.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA dnes úspěšně vstoupil na oběžnou dráhu Měsíce. Přistání je na lunárním povrchu plánováno na 20. ledna v časných ranních hodinách (19. ledna odpoledne SEČ).
„Jsme to, co jíme. Jíme-li špatně, nemůžeme dosáhnout toho, čeho chceme,“ parafrázuje historik Martin Franc myšlenky prvorepublikových intelektuálů. „Česká kuchyně se stala součástí diskuse o české otázce.“
Vstoupí Měsíc, Jupiter a Uran do souhvězdí Býka a… Česká astronomická společnost zveřejnila, co nás čeká na obloze v roce 2024. Těšit se můžeme na konjunkce planet, zatmění Měsíce za asistence Saturnu, a pokud zavítáte do Ameriky, i na úplné zatmění Slunce. (Astro)
Co rozhodne o úspěchu sociální sítě Threads, která je od čtvrtka dostupná i v Česku? Proti X (dříve Twitter) má své výhody, její pozice ale bude obtížná, píše Petr Koubský.
Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého, ale co přesně to znamená v digitálním prostoru? Pořád je pro nás ještě nový a staví nás před problémy, které jsme dříve neřešili, říká v rozhovoru sociální antropoložka Marie Heřmanová.
Za návaly nevolnosti a zvracení během těhotenství je podle nové vědecké studie zodpovědný hormon GDF15. Dospěla k tomu skupina vědců z odborných ústavů především z Velké Británie a USA. (Seznam Zprávy)
Vědci z liběchovského Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR identifikovali soubor genů umožňujících druhům přežít například teplotní extrémy nebo sucho. Určené geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu.
Klimatický summit COP28 v Dubaji dospěl k finálnímu dokumentu, který doporučuje opouštět využití fosilních paliv v energetice. Kdyby k tomu skutečně mělo dojít, musí se okamžitě začít tlumit těžba a naopak mohutně investovat do obnovitelných zdrojů.
Ukrajina podle studie přišla od začátku války zejména vlivem migrace o pětinu vědců. 23,5 procenta vědců, kteří jsou stále na Ukrajině, navíc ztratilo přístup k důležitým vstupům pro svůj výzkum a 20,8 procenta nemá fyzický přístup do své instituce. (ČT24)
V demokratickém veřejném prostoru musí dezinformace existovat vždy, říká sociální antropoložka Marie Heřmanová. V rozhovoru s Petrem Koubským rozebírají například, jaké omyly o dezinformacích běžně sdílíme a zastáváme.
Vědcům z VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) se podařilo potvrdit přítomnost mikroplastů v důlních vodách. Vzorky odebírali z hloubky 700 metrů pod zemským povrchem.
Klimatický summit COP28 v Dubaji zatím nedospěl k významnějším výsledkům. Hlavní spor se týká toho, zda a jak omezit těžbu a využití fosilních paliv.
Letošní židovský svátek chanuka začíná 7. prosince večer a končí 15. prosince večer. Chanuka není židovským ekvivalentem Vánoc, odkazuje k úplně jiné tradici. Hlavním symbolem je osmiramenný svícen.
Studio N: Vědkyně Pragya Agarwal nevěří, že jsou ženy ze své podstaty empatičtější a muži agresivnější. Přičítá to společenským očekáváním a kultuře. Jaká má na to data? A jak nás společnost učí cítit a potlačovat emoce? Vítek Svoboda se ptá Karolíny Klinkové.
Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být pro svou domovskou hvězdu příliš velká. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země.
„V těle způsobí miliardy výbuchů za sekundu. Je jako stroboskop. Rakovinným buňkám je pak špatně a odumřou,“ říká vědkyně Martina Benešová o radiofarmaku proti rakovině prostaty, jehož je spoluautorkou.
„Já zářím už od narození. Ostatně jako my všichni. Všichni jsme přirozeně radioaktivní,“ říká jaderná chemička a spoluautorka léku proti rakovině prostaty Martina Benešová.