Jestli chcete být hrdí na to, co lidstvo dokáže, seznamte se s kosmickou lodí, která se opakovaně téměř dotýká Slunce. Jestli chcete tipovat, co zvládne marketing, zamyslete se nad vyhlídkami prvního ohebného telefonu. Nebo nad sebepropagačními dovednostmi dvou vědců z Harvardu.

Podtitul letošní konference TEDxPrague zněl: Kotrmelce. Dá se pod tím představit ledacos. Některé kotrmelce děláme pro radost, jiné, abychom se zachránili. Kotrmelce děláme sami a dělá je také celá planeta a civilizace. Kotrmelce musíme zvládnout, protože bez nich to už nikdy nepůjde.

V říjnu 1945 vyšel v britském časopise Wireless World článek neznámého mladého inženýra. Zcela zapadl, ačkoliv pojednával o myšlence, která měla změnit svět. Autor se zamýšlel nad otázkou, jak co nejúčinněji šířit po světě rádiové signály. Retranslační stanice se nedají umístit všude – hory, pouště a oceány jsou pro jejich provoz a údržbu nevhodné, totéž platí o polárních oblastech. Co tedy umístit je nad planetu, na oběžnou dráhu?

V posledním zářijovém týdnu proběhla médii zpráva o řešení více než 150 let staré Riemannovy domněnky. Zveřejnil ho Michael Atiyah na Heidelberském fóru laureátů, prestižní matematické konferenci. Tento britsko-libanonský vědec je jedním z velikánů matematiky a tak byla jeho přednášce věnována nemalá pozornost. Ti, kdo jsou blíže obeznámeni s jeho prací z poslední doby, přednášku nesledovali s napětím, ale spíše s obavami, které se bohužel naplnily.

Jestli vás zaujala Initiative Q, klidně se do ní přihlaste. Může to být zajímavé. Ale zachovejte přitom základní bezpečnostní pravidla, připravte se na výzvy k činnostem, které se vám možná nebudou líbit a možná vás připraví o kousek dobré pověsti – a hlavně nevěřte, že na konci na vás čeká bohatství.

Týden ve vědě a technice přinesl dvě významná digitální výročí, jimiž jsou Morrisův červ a bitcoin. Na internetu se objevila Initiative Q, o které nikdo neví, co to je, ale všichni do ní chtějí. Dosloužil orbitální teleskop Kepler, který nás po devět let zásoboval objevy exoplanet. A zase už nevíme tak docela jistě, jestli detektor LIGO opravdu objevil gravitační vlny, nebo zda jde o kolosální omyl.

Liší se ženský mozek od mužského? Jsou muži od přírody promiskuitnější? Je pro kluky přirozenější hrát si s autíčky a pro holky s panenkami? Měl Charles Darwin pravdu, když považoval ženy za méně vyvinuté a intelektuálně podřadné? Existuje typicky ženská práce? I na tyto otázky odpovídá britská vědkyně, novinářka a popularizátorka vědy Angela Sainiová.

Potíž s bitcoinem spočívá v tom, že to není věc, ale příběh. Není to vlastně technický ani ekonomický fenomén, jeho popis a vysvětlení spadá mnohem víc do sociologie a psychologie. A jako příběh je bitcoin bezprecedentní. Nemáme ho k čemu přirovnat.

Angela Sainiová zkoumala vědecké studie o rozdílech mezi muži a ženami. Našla v nich spoustu stereotypů a předsudků, ale i důkazy, že obě pohlaví nejsou až tak rozdílná. Napsala o tom knihu Od přírody podřadné: Jak se věda mýlila v ženách, za niž loni v Británii získala cenu Physics World Book of the Year. Zastává názor, že existují jenom velice malé vrozené rozdíly mezi schopnostmi mužů a žen. Výchovou a tlakem společnostmi se však tyto rozdíly postupně prohlubují. Nyní přijela pokřtít český překlad do Prahy a Deníku N poskytla rozhovor.

Devatenáctého října se newyorský přístav dočkal vzácné návštěvy. Nedaleko Ellisova ostrova zakotvila HMS Queen Elizabeth, nová letadlová loď britského námořnictva. Je to vůbec první zahraniční návštěva její kariéry. Loď, dokončená teprve loni, ještě prochází sérií zkoušek nezbytných k jejímu zařazení do služby. Její cesta má i symbolický význam: ukazuje spojenectví s USA vůči námořním konkurentům, zejména Číně.

Výstava Made in Czechoslovakia v Národním technickém muzeu není jen přehlídkou výrobků, ale také nahlédnutím do časů, kdy vznikaly. A ukázkou, co všechno u nás dokázali konstruktéři vymyslet a technici vyrobit, přestože jim skoro vždy něco svazovalo ruce.

Je jich několik desítek a stojí proti tisícům molekul. Čeští vědci se snaží poznat ekosystém, který kolem sebe tvoří nádorové buňky.

Společnost IBM oznámila, že za 33,4 miliardy dolarů, tedy 63 % nad aktuální tržní cenou, kupuje firmu Red Hat, největšího světového dodavatele operačního systému Linux. Fúze může významně ovlivnit nabídku a ceny cloudových služeb po celém světě. Má také speciální význam pro ČR, protože Red Hat má v Brně velké vývojářské centrum.

Fotoaparát je jen software, Airbnb je jen software, česká státní správa by mohla být jen software, teleskop, který vyfotografuje černou díru v jádru Galaxie, je jen software, mořský fytoplankton… Stop. Silicon Valley přetváří svět, ale všechno má své meze. Je tu další Týden s vědou a technikou.

O roli a podobě poznání a vědy před sto lety, v současnosti i v budoucnosti hovořil Deník N s profesorem Petrem Slavíčkem z VŠCHT. Tento respektovaný vědec s publikací v časopise Science, člen Učené společnosti České republiky, neúnavný popularizátor vědy a vysokoškolský učitel vystudoval – ač sám bez „daru víry“, jak říká – i teologii. Fyzikální chemik s nutkavou potřebou si rozšiřovat obzory daleko za horizont přírodních věd hledá správné otázky.

Naše země má slavnou vědeckou tradici, na kterou jsme už skoro zapomněli, a silnou současnou vědeckou generaci, o které skoro nic nevíme.

Změřit, kolik plastických hmot vstupuje do našeho těla trávicím traktem, není dost dobře možné. Dá se ale přesně určit, kolik jich vychází ven. Práce skupiny rakouských vědců jistě nebyla příjemná – už jen těch žertíků, co museli vyslechnout! –, ale její výsledky jsou cenné.

Česká jaderná chemička zabíjí nádory miniaturními přesně zamířenými radioaktivními střelami, zatímco Facebook se nám snaží vlézt do bytu a rozhlížet se tam. Google vyhrožuje zdražením telefonů, technici na Bajkonuru nemají klidné spaní a k Merkuru letí hodně pomalá kosmická loď. A informace unikají, ač by neměly. Čtěte dnešní Týden s vědou a technikou.

Společnost Twitter včera zveřejnila více než 10 milionů tweetů a 2 miliony videí, u nichž má podezření, že pocházejí z účtů napojených na ruský a iránský režim a vznikly cíleně v zájmu těchto zemí. Některé z těchto příspěvků mají vazby na Česko.

Musíme do toho jít teď, protože za rok může být pozdě, řekl devatenáctiletému Billu Gatesovi jeho bývalý spolužák ze střední školy. Bylo to v prosinci 1974 v Bostonu, kde Paul Allen pracoval a Gates třetím rokem studoval na Harvardu. Třetím rokem – a zároveň posledním dnem.

Dvě hlavní události týdne mají hodně společného. Nová zpráva IPCC i kauza Supermicro poukazují na rizika, která dobře známe, umíme je popsat, odhadnout důsledky, ale naprosto nevíme, jak se k nim postavit. A v obou případech jde o vedlejší důsledky velkých úspěchů moderní civilizace. Je zde dnešní Týden s vědou a technikou.

Oldřich Pelčák je jedním ze dvou Čechů, kteří prošli kosmonautským výcvikem. V jeho rámci se spolu s Vladimírem Remkem v 70. letech seznamovali i se situací, kdy po startu rakety dojde k přerušení letu a nouzovému přistání po balistické dráze. „Nastává u toho velké přetížení, letci jsou na ně ale cvičení,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague úspěšně nouzově přistáli na území Kazachstánu, ohlásili se a míří k nim záchranné týmy. Taková je v této chvíli situace po nezdařené misi k ISS, která naštěstí nedopadla mnohem hůř.

Mamba, kobra, zmije útočná: každý rok uštknou jedovatí hadi přes pět milionů lidí. Desítky tisíc obětí umírají, dalším statisícům ochromí život trvalé následky. Co bude s dítětem, které ztratí nohu? Čím se uživí bezruký zemědělec? A jak se cítí lékař, který ví, že existoval lék, ale farmaceutické firmě nevydělával, a tak s ním skoncovala? O tom všem ví anesteziolog Dušan Mach svoje – pracoval v nemocnici Lékařů bez hranic, kde s hadím jedem bojovali i třikrát denně. „Léčba hadího uštknutí není jako představy z učebnice,” popisuje ve velkém rozhovoru pro Deník N.

Letošní Nobelova cena za fyziku připadla třem vědcům. Jednu polovinu ceny získal Arthur Ashkin z USA, o druhou se rozdělili Gérard Mourou z Francie a Kanaďanka Donna Stricklandová. Oba oceněné objevy se týkají extrémních využití laseru.

O letošní Nobelovu cenu za medicínu se rozdělí dva vědci, James P. Allison a Tasuku Hondžó. Jejich oborem je imunoonkologie, dnes velice nadějná oblast léčby nádorových onemocnění posílením přirozené odezvy imunitního systému.

Facebook dnes přiznal, že neznámí hackeři získali přístup k „téměř 50 milionům účtů“. K útoku na databáze došlo v úterý odpoledne (pacifického času). Facebook zatím neuvádí mnoho detailů, zveřejnil však, že hackeři dokázali nějakým způsobem zneužít funkce, která se jmenuje „View as“ (Zobrazit jako) a slouží k tomu, abyste mohli vidět svůj účet tak, jak ho vidí jiná osoba.

Jeden z největších žijících matematiků Michael Atiyah se dnes pokusil rozklíčovat matematický problém, který odolává už 160 let. Výsledkem je však zklamání. Odborná veřejnost zatím oficiálně nereaguje, neoficiálně vyjadřuje silné pochybnosti.

Mezinárodní tým vědců našel při průzkumu zkamenělin v Bílém moři důkaz, že australský paleontolog Reginald Sprigg před zhruba sedmdesáti lety opravdu objevil dosud nejstarší známé mnohobuněčné živočichy. Pomohly k tomu moderní fyzikálně-chemické metody.

Společnost Apple zaplatila Irské republice 14,3 miliardy eur, které jí dlužila na dani z příjmu za roky 2004–2014. Je to největší finanční postih, jaký kdy dostala jakákoli firma od kterékoli vlády. Už to by stálo za pozornost. Daleko zajímavější však je, že Irsko ty peníze nechce.