Z děcáku do života
Články
Minuta N
Její první vzpomínkou v životě je hodně dětí, spousta pokojů a obrovská budova. Tříletá Evička Zralá se právě dostala do dětského domova. Do té doby sedávala s bratrem a sestrou před hospodou. Mluvila s ní Renata Kalenská.
Milada Volfová přes těžké dětství vztah s matkou udržovala dál. „Já jsem k ní vzhlížela. Byla to máma. A tak jsem se snažila, abych za ní mohla jezdit,“ vysvětluje šestadvacetiletá žena.
Rudolf Stuchlík vyrůstal kousek od Českého Brodu. Rodiče pili alkohol a děti neměly co jíst. Dnes ve 21 letech Rudolf pracuje, založil si spořicí účet a svoje sourozence v dětském domově pravidelně navštěvuje. Zpovídala ho Renata Kalenská.
Radek Laci se živí jako trenér, oblíbili si ho například v Dejvickém divadle. Je sebevědomý, drzý a tvrdohlavý. Dříve ale bylo vše jinak. Po narození byl v kojeneckém ústavu, pak v dětském domově. O své zkušenosti mluvil s Renatou Kalenskou.
Museli se dívat na opilé rodiče, byli svědky násilí. Jeden kradl a prodával drogy. Druhého matka škrtila. Někteří si své rodiče nepamatují. Všichni skončili v dětském domově. Přinášíme sérii rozhovorů s lidmi, kteří ztratili část dětství.
Před pár dny se na okamžik stali hvězdami filmového plátna. Milada, Radek, Eva, Rudolf a Patrik. Lidé bez dětství, kteří před lety skončili v dětském domově. Teď se sešli v chátrající budově bývalého dětského sanatoria, kam je pozval režisér Viktor Tauš. Dvacet let chystal představení Amerikánka, které pomáhá na cestě z dětského domova do života.