O dotaci z programu na zateplení rodinných domů Oprav dům po babičce od jeho spuštění loni na podzim požádalo 1750 lidí a vyplacena byla asi miliarda korun. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr financí Zbyněk Stanjura po znovuzvolení prvním místopředsedou ODS řekl Deníku N, že bude snižovat deficit i v roce sněmovních voleb. Návrh na zrušení ministerstva pro místní rozvoj si prý s Ivanem Bartošem vysvětlili písemně.

Zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením dnes schválila Sněmovna podle koaličního návrhu. Úpravy opozičních hnutí ANO a SPD o razantnějším růstu části dávek zamítla.

Z české ekonomiky zaznívají dobré zprávy, roste HDP i produktivita práce. Ministerstvo financí ale zvažuje, jak zchladit přehřátý pracovní trh.

Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta HDP z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy korun, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Ministerstvo financí respektuje závěry Nejvyššího kontrolní úřadu, který opakovaně upozorňuje na neudržitelnost vývoje veřejných financí. Jejich konsolidace je nezbytná, tvrdí rezort. (ČTK)

Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Rostly výdaje na obsluhu dluhu i povinné výdaje.

ANO navrhuje do reformy penzí přidat nový fond pro spoření na stáří se státní garancí, takzvaný druhý pilíř. Podle Jurečky je prostor hledat řešení.

Opravy sálu, ve kterém bude působit Divadlo Bolka Polívky, se výrazně prodražily. Původně vedení Brna počítalo s částkou pod deset milionů korun, nakonec za ně zaplatilo o třetinu více. Podle primátorky nešlo některé náklady očekávat.

Ministr Jurečka od čtvrteční schůzky na Hradě s ANO nečeká dosažení kompromisu o reformě důchodů. Když k tomu bude vůle, mohl by vzejít z dalších jednání.

Zhruba 1500 prominentům komunistického režimu by se měl brzy snížit důchod. Seznam jmen ÚSTR předal sociálním správám, oznámilo dnes vedení ústavu.

Ministerstvo pro místní rozvoj nastavilo pro čerpání dotací z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech 2016–2023 (NPPCRR) obecné a neměřitelné cíle, shledal NKÚ. Není proto možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek.

Příjmy státu rostou o dost pomaleji než výdaje, ukázala nová studie institutu IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Zatímco příjmy rozpočtu se zvýší letos oproti roku 2019 o 435 miliard, výdaje budou vyšší o 659 miliard korun. (iRozhlas)

Výše státního dluhu dosáhla ke konci loňského roku 3,1 bilionu korun, v relativním vyjádření dluh klesl ze 42,7 na 42,3 procenta HDP. Výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v loňském roce 68,3 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. (MF ČR)

Národní ekonomická rada vlády navrhuje, aby se nízkopříjmovým pracovníkům snížily odvody a daně. Kompenzovat výdaje chce například zdaněním tichého vína či daňovou progresí. Ekonomové a analytici v expertním panelu popisují, jaké může mít opatření dopady.

Bývalý zmocněnec pro euro Oldřich Dědek v rozhovoru pro Deník N říká, že debatu o euru mohou rozhýbat jedině politici. „Pokud se bude vycházet vstříc veřejnému mínění, tak se s tím nic neudělá. A tím, že se to nepohne, se to zakonzervuje a stane se z toho bludný kruh,“ říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Loni obdrželo Česko z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 117 miliard korun a současně do evropského rozpočtu odvedlo 67 miliard. Země tak loni obdržela o téměř 50 miliard více, než do unijního rozpočtu odvedla. (MF)

Koaliční strany na návrzích ekonomů z Národní ekonomické rady vlády zaujal plán na snadnější propouštění zaměstnanců, který má rozhýbat strnulý pracovní trh. Provázet ho mají sociální opatření, aby se lidé ztráty práce nebáli.

Části koalice se nelíbí, že ministr pro evropské záležitosti jmenoval zmocněnce pro euro. Podle nich svůj krok nekonzultoval, mluví také o „předvádění svalů“.

Proč má být podle vlády výhodnější stavět čtyři jaderné bloky místo jednoho? Povede změna v tendru k jeho zrychlení, nebo se naopak zpomalí? Odpovídáme na klíčové otázky kolem soutěže na nové jádro.

Státní rozpočet skončil za první měsíc v deficitu 26 miliard korun, loni to bylo v lednu o dvacet miliard méně. Důvodem výsledku je zaslání peněz na regionální školství již v prvním měsíci, loni to bylo až v únoru. (MFČR)

Česká ekonomika letos vzroste o 1,1 procenta po loňském propadu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace se sníží na 2,7 procenta z loňských 10,7 procenta, růst nominálních mezd tak po dvou letech inflaci překoná a mzdy vzrostou i reálně. Vyplývá to z prognózy společnosti Deloitte. (České noviny)

Zadlužení EU se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta HDP. Informoval o tom Eurostat. V Česku byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh ČR byl loni rekordní. (České noviny)

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) stojí o to, aby se ve Sněmovně diskutovalo o návrhu na změnu rozpočtového určení daní. Návrhy na změnu pravidel přerozdělování daní mezi regiony vládě předložilo šest krajů, Sněmovna by se jimi měla začít zabývat ve čtvrtek.

Německo se přiblížilo rozpočtu pro letošní rok, rozpočtový výbor schválil výdaje ve výši 476,8 miliardy eur. Parlament bude hlasovat na počátku února. (ČTK)

Letošní daň z nemovitosti se zvedne nejméně o osmdesát procent. Navýšení je součástí vládního konsolidačního balíčku. Změny se dotknout i lidí, kteří k dani byli dříve přihlášeni.

U ekonomů není pohled na přijetí eura jednoznačný. Jednu z obav, podle níž obchodníci s eurem zaokrouhlí ceny nahoru, ale studie na příkladu většiny států eurozóny nepotvrzují. Jaké další argumenty pro a proti euru zaznívají?

Deník N se aktuální debatě o euru ve svých textech podrobně věnoval z mnoha úhlů pohledu. Zastánci i odpůrci přijetí společné měny zastávají mnoho argumentů, které často stojí na vodě. Podrobně je rozebral Jan Úšela.

Část ekonomů bere možné přijetí eura v Česku za potvrzení faktu, že velká část ekonomiky se už bez společné měny neobejde. Jiní ekonomové přijímají, že firmy úvěrují i účtují v eurech, koruny by se přesto nevzdávali.

Ústavní soudci vyslýchali ministry, zástupce Národní rozpočtové rady i České národní banky a ptali se jich, proč pro ně skokový růst cen ve spotřebním koši důchodců byl před rokem tak překvapivý. Rozhodnutí o stížnosti hnutí ANO na snížení valorizace penzí pak soudci odročili na neurčito.

Většina Čechů nesouhlasí s pomalejším zvyšováním důchodů. Lidé ale zároveň většinou nechtějí sami dávat na penze více peněz prostřednictvím zvýšení daní nebo sociálního pojištění. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění AVČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince.

Přijmout euro, nebo si nechat korunu? Podle ekonomů oslovených v anketě Deníkem N by kvůli vstupu do eurozóny mohlo Česko projít prospěšnými reformami, navíc by se zvýšila konkurence například na trhu s potravinami. V čase krizí ale může být výhodnější koruna.

Možné přijetí eura v Česku je hlavní politickou zprávou posledních dní. I díky prezidentovi. Ve veřejné debatě vyskakuje řada argumentů pro a proti, popisujeme 10 klíčových otázek, které jsou s případným přechodem od koruny spjaty.