Tváře normalizace
Články
Minuta N
Při příležitosti úmrtí Lubomíra Štrougala přinášíme starší článek ze seriálu Tváře normalizace. Autorem je historik Martin Groman.
Před třiceti lety v Československu oficiálně skončila cenzura, zrušil ji zákon, který začal platit 29. března 1989. Jak fungovala média za minulého režimu, si můžete připomenout v jednom z dílů seriálu Tváře normalizace, který vycházel v Deníku N.
Tématem druhé debaty Deníku N bylo, jak reflektujeme pozdní období totalitního režimu a jak se na nás podepsalo. Diskutovali historici Jiří Padevět a Libor Svoboda společně s autory knihy Tváře normalizace Eliškou Černou, Janou Ustohalovou a Janem Wirnitzerem.
Seriál Deníku N Tváře normalizace je u konce. Zbývá už jen říci, jaký je jeho odkaz a proč jsme #tvarenormalizace celé dělali.
V dalším díle seriálu Tváře normalizace představujeme Karla Urbánka. Pro jedny moc mírný, pro druhé zrádce strany. Sám věřil, že právě on zabránil krveprolití při sametové revoluci. Zimní král, který byl u moci jen 25 dní.
Tváře normalizace: Komunistické ideologii nevěřil, přesto se jí Vasil Mohorita nechal vynést na vrchol svazáckého žebříčku. Vše omlouvá tím, že byl k této roli předurčen, stejně jako byl předem naplánovaný pád Sovětského svazu.
Když pohraničníci v únoru 1968 zadrželi pár set metrů od rakouské hranice drobného mládence s verši básníka Lermontova v kapse, neměli představu, jak prominentní režimní figurou se stane. Oskar Krejčí to přes elitního donašeče Státní bezpečnosti dotáhl na poradce premiéra Adamce a sehrál nemalou roli v sametové revoluci.
Lubomír Štrougal byl vnímán jako nejreformněji naladěný představitel v normalizační špičce KSČ, změn ale prosadil pramálo. Místo toho se stal spolu s Gustávem Husákem nejexponovanější tváří normalizace s její nesvobodou, cenzurou, útiskem i pasivitou.
V předešlých dílech seriálu Tváře normalizace jsme přinesli příběhy verbovačů i agentů Státní bezpečnosti, jedné z hlavních opor komunistického režimu. Celý ten efektivní nástroj v závěru 80. let řídil sečtělý, inteligentní a pragmatický muž jménem Alojz Lorenc.
Co znamenalo stanout tváří v tvář operativcům StB? Jaroslav Lamr, bývalý verbovač a příslušník Státní bezpečnosti Deníku N popsal, jakým praktikám museli budoucí spolupracovníci čelit. Přinášíme další díl seriálu Tváře normalizace.
Československá atletická škola produkovala úspěšné sportovce, kteří vozili medaile z vrcholových soutěží. Normalizační éra byla však nejen zlatá, ale i anabolická. Přinášíme další díl seriálu Tváře normalizace.
Minkovice měly mezi politickými vězni pověst pekla. Památku lidí, kteří prošli obávaným kriminálem na Liberecku, udržuje jako jeden z nich i Jiří Gruntorád. Dozorce, o němž říká, že ho zbil, ani dnes o své práci nepochybuje.
V dalším díle seriálu #tvarenormalizace představujeme Vasila Biľaka, který přežil dubčekovské i husákovské vedení strany a stal se jedním z nejnenáviděnějších lidí v zemi.
Příběh zahraničního zpravodaje Oldřicha Vejvody ilustruje, jak normalizace v médiích vypadala a co požadovala – především loajalitu i ochotu chopit se šance a využít ji. Přinášíme další díl seriálu #tvarenormalizace.
Jeho jméno znalo tehdy celé Československo. Stal se symbolem konce jedné epochy. Epochy okupace, normalizace a příliš těsného bratrského objetí. „Poslední voják? To jsem přece já!“ usmívá se generál Eduard Vorobjov, další aktér seriálu Tváře normalizace.
Komunistický režim si z Karla Gotta udělal elegantního, i když předstírajícího reprezentanta. Pokud za něco přece jen bojoval, tak nevyhrál, píše Pavel Klusák v dalším díle seriálu Tváře normalizace.
Bard, který s převratem spadl z uměle vytvořených literárních výšin. Autor oceněný vysokým státním vyznamenáním od Gustáva Husáka i Miloše Zemana. Další díl seriálu Tváře normalizace přináší profil básníka, publicisty a novináře Karla Sýse.
Jestli někde československý komunistický režim uplatnil vynalézavost, bylo to poblíž 900 kilometrů klikaté čáry táhnoucí se od Aše za Bratislavu. V dalším dílu seriálu Tváře normalizace přinášíme příběh generála Šádka, velitele pohraničníků.
Někdejší plukovník Československé lidové armády Zdeněk Zbytek po pádu komunismu rychle zbohatl a dodnes dokáže úspěšně zobchodovat své vazby v zemích bývalého Sovětského svazu. Jeho podnikatelské začátky mapuje další díl seriálu Tváře normalizace.
Tady řečnil Jakeš o bojlerech a „milé holce“ Zagorové. Stupínek, hvězdy i závěs jsou pryč a nad schodištěm vedoucích na pódium přibyla velká kresba dračí hlavy. V dalším dílu seriálu Tváře normalizace jsme se podívali, jak po 30 letech vypadá slavný Červený Hrádek.
Milá holka Zagorová, kůl v plotě a bojleři. Přesně před třiceti lety vystoupil generální tajemník KSČ Miloš Jakeš s projevem v Červeném Hrádku. Deník N přináší další část seriálu Tváře normalizace.