Šéf Sněmovny reprezentantů USA McCarthy letos navštíví Tchaj-wan, podle Bidenovy administrativy už na jaře, píše Reuters s odkazem na americká média. (ČTK)

Americký prezident Biden a japonský premiér Kišida na dnešním summitu ve Washingtonu zdůraznili nutnost „mírového řešení“ napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Potvrdili také spolupráci USA a Japonska na poli hi-tech a polovodičů. (Kjódó)

Za pouhé tři týdny čínské invaze na Tchaj-wan by armáda USA utrpěla polovinu ztrát jako za celých 20 let válek v Afghánistánu a Iráku, ukázala simulace války o Tchaj-wan. Ale zároveň: ostrov by se ubránil. A možná existuje řešení, jak válce úplně zabránit.

Experti na Tchaj-wanu vyzvali k větší opatrnosti při zacházení s výzbrojí tchajwanské armády poté, co část protilodní střely Siung-feng III byla odeslána na opravu do pevninské Číny. Tchaj-wan přitom považuje Peking za hrozbu.

Tchaj-wan od roku 2024 prodlouží povinnou vojenskou službu ze čtyř měsíců na jeden rok. Důvodem je rostoucí hrozba ze strany Číny, informovala prezidentka Cchaj Jing-wen. Čína v poslední době zvyšuje vojenský, diplomatický a hospodářský tlak na ostrov. (Reuters)

Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů.

Tchaj-wan v reakci na průlet čínských letadel vyslal vlastní stíhačky. Jde o varování devětatřiceti čínským letadelům, která vstoupila do zóny protivzdušné obrany, uvedlo ve čtvrtek tchajwanské ministerstvo obrany. (Reuters)

Reportáž: Ťin znamená zlato, men znamená brána. A Ťin-men znamená místo, kam během 44 dní dopadlo půl milionu čínských bomb. Deník N strávil den na souostroví mezi Tchaj-pejí a Pekingem, těsně u břehu ČLR.

Tchajwanská opoziční Národní strana (KMT) zvítězila v místních volbách v metropoli Tchaj-peji. Podle médií jde o neúspěch pro prezidentku Cchaj Jing-wen a její Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), která staví na odporu proti Číně. Hlava státu po neúspěchu odstoupila z čela DPP.

Na Tchaj-wanu se dnes konají komunální volby. Kromě nového obsazení místních vlád voliči rozhodují také v referendu o snížení volebního věku z dosavadních 20 na 18 let. Volby jsou v zemi ostře sledované, už proto, že fungují jako barometr toho, jak si vede současná vládní strana spjatá s prezidentkou Cchaj Jing-wen a asertivní politikou vůči Pekingu. (Focus/CNA)

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal na summitu APEC se zástupcem Tchaj-wanu. Šéf tchajwanské delegace Morris Čchang setkání hodnotil jako zdvořilé a šťastné. Čínsko-tchajwanské setkání na tak vysoké úrovni je podle agentury Reuters výjimečné.

Čínské ministerstvo zahraničí se ohradilo proti britské návštěvě Tchaj-wanu. Ostrovní stát by měl tento týden navštívit britský státní ministr pro obchodní politiku Greg Hands. (Reuters)

Německo bude pokračovat v rozvíjení hospodářských vztahů s Čínou, ale sníží svou závislost, řekl německý kancléř Olaf Scholz, který byl v pátek na jednodenní návštěvě Pekingu.

Přibližně 120 000 lidí se dnes v Tchaj-wanu navzdory deštivému počasí zúčastnilo pochodu hrdosti na podporu práv LGBTQ. Průvod v tchajwanské metropoli se konal už podvacáté.

Tchaj-wan požádal čínské veterináře o pomoc při léčbě pandího samce, který vážně onemocněl. Stav 18letého zvířete se podle ošetřovatelů zhoršuje, obávají se, že má nádor na mozku. Pandu Peking Tchaj-wanu daroval v roce 2008. (BBC)

Vatikán dnes ohlásil, že prodloužil o další dva roky dočasnou smlouvu s Čínou o jmenování biskupů. Vatikán smlouvu uzavřel v roce 2018 a už jednou, předloni, ji prodloužil. Dohoda s Pekingem je však také terčem velké kritiky.

Tchajwanci stojí v ruské válce na straně Ukrajiny. I oni čelí hrozbě invaze, čínské. Učí se ze situace kolem ruské války, připravují se na obranu, připojili se k sankcím proti Rusku. Atmosféru na ostrově zjišťoval reportér Denníku N Mirek Tóda.

Čínská invaze na Tchaj-wan může přijít už letos nebo příští rok, varoval americký admirál Michael Gilday. „Nejde jen o to, co říká Si, ale 20 let vidíme, že Číňané dělají, co slíbili. Mluvíme o ‚oknu‘ 2027, ale nelze vyloučit 2022 nebo 2023.“ (AFP)

Kvůli přívalovým dešťům a sesuvům půdy jsou na Tchaj-wanu rušeny některé lety a uzavírány úseky dálnic. Zemi trápí také výpadky elektřiny; v odříznutém hotelu v západním okresu I-lan bylo uvězněno přes 300 lidí. (CNA)

Čína se chce zmocnit Tchaj-wanu „na mnohem rychlejší časové ose“, než se předpokládalo, varoval šéf americké diplomacie Blinken. Z tchajwanské analýzy pracovní zprávy ze sjezdu KS Číny však vyplývá, že pravděpodobnost, že se tak stane v příštích pěti letech, je mizivá. (CNA, AFP)

Čína si vyhrazuje právo použít proti Tchaj-wanu v krajním případě a při závažných okolnostech sílu, první volbou je ale pro ni mírové znovusjednocení. Podle agentury Reuters to řekl mluvčí Komunistické strany Číny. (ceskenoviny)

Tchajwanská armáda už nekoupí žádné vozy od automobilky Tesla. Tchaj-pej to oznámila v reakci na návrh Elona Muska, aby Peking z Tchaj-wanu vytvořil zvláštní správní zónu. Ostrov už předtím Muskovi vzkázal, že tchajwanská „svoboda a demokracie nejsou na prodej“. (CNA)

Elon Musk se opět pustil na geopolitický led, tentokrát směrem Čína a Tchaj-wan. Navrhl, aby Čína pro Tchaj-wan „vymyslela zvláštní správní zónu“, což by mohlo vést ke „shovívavějšímu uspořádání než v Hongkongu“. Peking mu tleská, Tchaj-pej právě naopak.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na palubě námořního torpédoborce v Japonsku řekla, že USA prohloubí neoficiální vztahy s Tchaj-wanem. Varovala Čínu, aby nezneužívala „vojenskou a hospodářskou sílu k nátlaku a zastrašování svých sousedů“.

Česko a Tchaj-wan se během mise senátora Jiřího Drahoše (za STAN) a zástupců ministerstev dohodly na spolupráci na vývoji polovodičů, což má pomoci i automobilovému průmyslu. Součástí spolupráce je také stipendium pro 70 Čechů. (České noviny)

Ministři zahraničí USA a Číny se mají sejít a jednat o vztazích obou zemí. Ty jsou mimořádně napjaté po návštěvě Tchaj-wanu šéfkou americké Sněmovny Nancy Pelosiovou a prohlášení prezidenta Joea Bidena, že jsou Spojené státy připraveny bránit ostrov před případnou čínskou invazí.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen se dohodla na prohloubení spolupráce s Českem v oboru polovodičů, medicíny i ve vědě a technologii. Oznámila to dnes japonská agentura Kjódó.

Americké síly by bránily Tchaj-wan, pokud by ho napadla Čína, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CBS. Ve stejném duchu se Biden vyjádřil už v květnu, jeho nynější výrok je ale podle agentury Reuters ještě jasnější.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce ČR a Číny a podporuje „separatistické síly a aktivity spojené s nezávislostí Tchaj-wanu“.

Kolem Tchaj-wanu se dnes pohybovalo 43 čínských vojenských letounů a pět lodí. Informovalo o tom tchajwanské ministerstvo obrany, podle nějž Peking pokračuje ve vojenských aktivitách v blízkosti ostrova, napsala agentura Reuters.

Výbor amerického Senátu dnes schválil zákon, který výrazně posílí americkou vojenskou pomoc Tchaj-wanu. Jak uvedla agentura Reuters, mělo by jít o další podporu v miliardách dolarů.

Očekává se, že Litva tento týden otevře své vůbec první zastoupení na Tchaj-wanu v situaci rostoucího napětí s Pekingem.

Tchaj-wan tento týden navštíví delegace pěti francouzských zákonodárců. Budou prvními vysoce postavenými Evropany, kteří do země přicestují po řadě návštěv amerických představitelů, které rozčílily Čínu. (Reuters)

USA chtějí Tchaj-wanu dodat zbraně a vojenské služby v hodnotě 1,1 miliardy dolarů (cca 27 miliard korun). Ostrovu to má zaručit „dostatečnou schopnost sebeobrany“. Čína už hrozí odvetnými kroky.

Čína podle Tchaj-wanu dál provádí nedaleko ostrova vojenské aktivity. Tchajwanské ministerstvo obrany sdělilo, že v okolí ostrovního státu zpozorovalo 19 čínských letadel a tři čínské lodě. (Reuters)

Tchajwanská armáda poprvé sestřelila neidentifikovaný civilní dron, který narušil vzdušný prostor poblíž malého ostrova u čínského pobřeží. Tchaj-wan poprvé vypálil varovné výstřely na dron v úterý. (Reuters)