Letošní sucho je delší než v letech 2018 nebo 2017. Podle odborníků z projektu Intersucho bylo letos v Česku až 209 dní s nedostatkem půdní vláhy. (ČTK)

Deště z minulého týdne zmírnily sucho v Česku, zejména v horní vrstvě půdy. Sušší zůstává pouze nejzápadnější část Čech, Brno a okolí a Bruntálsko a Krnovsko, vyplývá z informací projektu Intersucho. O hledem na předpověď počasí je pravděpodobné, že se sucho bude opět rozšiřovat.

Minulý týden se zvýraznily rozdíly v suchu mezi regiony ČR, někde už je extrémní. Větší sucho je na Moravě, velkou část Čech zasáhly silné deště. (ČTK)

Kvůli velkému suchu už někteří zemědělci zaorávali uschlé plodiny. V Česku nyní panují značné lokální rozdíly, protože v některých místech pršelo v posledních dvou týdnech vydatně, jinde nepršelo vůbec, a tak tam vznikl velký deficit vody v půdě.

Zemědělce trápí sucho, mrazy i vítr, vyplývá z jejich hlášení pro Intersucho. Půda na polích je suchá, ozimy oslabené. Na některých místech Česka už řadu týdnů nepršelo. (ČT24)

Jihomoravský kraj ocenil ekozemědělce Petra Maradu za péči o krajinu v okolí Šardic na Hodonínsku. Část půdy, kde se před lety rozkládaly jen lány polí, zalesnil, založil tam mokřady a postupně i další přírodní pásy v místech největšího odtoku vody. O Maradově způsobu zemědělství jsme psali již dříve. (MENDELU)

V boji se suchem v Jihomoravském kraji by v budoucnu mohla pomoci spodní voda z opuštěných dolů především na Hodonínsku, ale i na Brněnsku. Kraj si nechal k této věci zpracovat analýzu.

Klimatolog Miroslav Trnka obdržel Cenu za komunikaci změny klimatu za letošní rok. Cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos dostal ekolog Bedřich Moldan. Informovala o tom Učená společnost ČR na svém webu.

Vyšší teploty a méně srážek způsobily, že na začátku září bylo v Česku méně povrchové vody. Hlouběji je zásoba nadále dostatečná. (Intersucho)

Stát v roce 2019 nevýhodně přišel o rybník na Rakovnicku, musí ho vykoupit nad cenou za desítky milionů. Rybník totiž bude potřebovat k řešení sucha v oblasti. Podle oslovených právníků ministerstvo zemědělství situaci podcenilo, resort chybu odmítá. (iRozhlas)

Dnes je Světový den vody. Jejímu nedostatku v krajině se dlouhodobě věnujeme v našem speciálu Sucho mění Česko.

Po mnoha letech má krajina na většině území České republiky dostatek vláhy. A to především díky letošní zimě, která byla relativně bohatá na sněhové srážky. Tento uspokojivý stav ale podle odborníků nemusí dlouho vydržet. (iRozhlas)

Mokřady nejsou jen hromadou bahna a vody. Podílí se na správném vodním režimu, pomáhají zvládat sucha i povodně a jsou domovem řady zvířat a rostlin. Před 50 lety vznikla Ramsarská úmluva na jejich ochranu a na Šumavě čekají mokřady velké změny.

Střídavé počasí prospívá půdě, která se sytí vodou, ukazují data projektu Intersucho. Relativní nasycení je na 90–100 % na většině území Česka.

Petr Marada ukazuje, že jde dělat zemědělství i jinak než tradiční cestou osevu a sklizně. Místo pšenice nebo kukuřice sklízí píci, ovoce a prestižní česká i zahraniční ocenění.

Posledních pět let zažívalo Česko nebývalé sucho a sociální antropoložka Markéta Zandlová je po celou dobu bedlivě sledovala. O nedostatku vody si povídá se zemědělci, starosty, úředníky, odborníky nebo třeba s běžnými lidmi z jižní Moravy, kde provádí dlouhodobý výzkum.

Při pohledu z okna to teď není znát, nedostatek vody v krajině ale přesto pro Čechy zůstává důležitým společenským tématem. Průzkumy také odhalily, že to, jak o suchu a klimatické změně přemýšlíme, má své limity.

Může se zdát, že jsou suché roky zažehnány. Nedostatek vody přesto zůstává tématem, vyplývá z aktuálních sociologických průzkumů. Ty také odhalily, že Češi nejsou schopní o suchu a klimatické změně přemýšlet komplexně. (Deník N)

Kvůli suchu a prázdným studnám se už čtyři roky vede v malé středočeské vesnici Hostim boj o vodu. Padají obvinění ze střetu zájmů či doporučení odstěhovat se. Nyní se čeká na cvičné vrty.

Novelu zákona upravující opatření proti suchu vrátil dnes Senát Poslanecké sněmovně s úpravou, která se týká zjednodušení obnovy koryt malých toků.

Reportáž z česko-polsko-německého trojmezí. Ve vesnicích v okolí polského dolu Turów lidem vysychají studny, nová studie mluví i o poklesech půdy a možném poškození domů. Důl se ale i přes odpor Čechů a Němců dál rozšiřuje.

Co děláme ve vztahu k suchu špatně, a co naopak dobře? Jednoduché otázky, které ale nemají jednoduché odpovědi. Zeptali jsme se odborníků i ministrů.

Je v době kůrovcového řádění lepší obnovit lesy stejně, jako se to dělalo dosud, nebo je nechat přírodě? Pravda je na obou stranách, píše v komentáři Jiří Hulcr.

Pronajmout půdu špatnému hospodáři je stejné jako pronajmout byt někomu, kdo v něm vytrhá radiátory a vysklí okna. Jen to není tak vidět. Zájem o půdu začíná majitelem a těch je v ČR přes tři miliony.

Že docela dost pršelo, neznamená, že nemáme dlouhodobý problém se suchem: Nové lesy a rybníky mohou sucho jen zhoršit. Kritický problém je odpařování vody, ne její zadržení v krajině, píše biolog David Storch.

Odborníci z projektu Intersucho zveřejnili nejnovější data o stavu vody v krajině. Sucho se v půdě vyskytuje už pouze jižně od Plzně, problémy nejsou na severu Čech ani na jihu Moravy. (Intersucho)

Sucho a klimatická změna nepostihují Česko jen na polích a v lesích, kde jsou nejviditelnější a ekonomicky nejpalčivější. Problém dopadá na mnohem širší škálu lidské činnosti a často se projevuje i na méně patrných místech. Ptali jsme se odborníků, jaký obraz se jim při slovu „sucho“ vybaví.

„Můžeme dělat spoustu věcí, limity ale nastavuje spotřebitel. Vyrábět něco, co nikdo nechce, je ekonomická sebevražda,“ vysvětluje agronom Michal Kraus, proč nejde v ČR pěstovat obiloviny adaptabilnější na sucho.

Zemědělci i vodohospodáři zažili v posledních letech kvůli vlnám sucha krušné roky. Ne tak průmyslové závody, které z velké části fungují na předimenzované vodní infrastruktuře z dob totality. Větší výzvou jsou tak pro ně stále přísnější pravidla a předpisy.

Kvůli kůrovci uhynul památný smrk u Habrůvky na Blanensku. Podle odhadů ochránců přírody byl zhruba 200 let starý. Na území Moravského krasu tak zbývají poslední tři živé chráněné jehličnany. (ČT24)

„Náš rod přežil horší věci, než jsou kůrovci ve vedení státu nebo epidemie. Jsme v krizi, ale snažím se podívat o padesát let dál: zase to bude dobrý,“ říká hrabě Constantin Kinský v rozhovoru o lesích i spletité historii jeho rodu.

Moravské Toskánsko si jezdí fotit fotografové z celého světa. Zvlněnou kyjovskou krajinu ale sužuje sucho a povodně. Místní zemědělský inženýr Petr Marada se s tím rozhodl bojovat. A daří se mu.

Nový superpočítač na ČHMÚ bude umět počítat sezonní předpovědi pro Česko i různé scénáře pro vývoj klimatu do budoucích let. Má začít fungovat od ledna. Nejen o něm mluví v rozhovoru šéf ČHMÚ Mark Rieder.

Po pěti letech sucha může podle ředitele ČHMÚ nastat pětileté období povodní. „A pravděpodobně i nastane. Když je pět let sucho a teplo, je přirozené, že bude období, kdy bude srážek výrazně víc,“ říká Mark Rieder v rozhovoru pro Deník N, který je dalším dílem seriálu Sucho mění Česko.

V dalším díle seriálu Sucho mění Česko přinášíme reportáž z brněnského Nového Lískovce. Ve čtvrti šetří nejen vodou, ale snížili i svou uhlíkovou stopu. „My nechceme za každou cenu řešit klima. Chceme, aby se lidem dobře bydlelo.“

Zábřeh na Šumpersku bude mít pravděpodobně znovu vlastní zdroj pitné vody. Vodohospodáři v létě v prameništi u Lesnice vyhloubili nový, 130 metrů hluboký vrt. (ČT24)

Klíč k ozdravení české krajiny ze sucha tkví v zemědělské půdě. Ta se rozkládá na více než polovině území a má až dva miliony vlastníků. „Ať kladou nájemcům podmínky vybudovat remízky,“ vyzývá v rozhovoru bioklimatolog Zdeněk Žalud.

Kde se vzalo sucho a proč ho nemůžeme oddělit od debaty o změně klimatu a snižování emisí? Startuje seriál Deníku N, který fenomén popíše v souvislostech a ukáže systémové problémy i kroky, které mohou vést ke zlepšení situace.

V červnu v Jihomoravském kraji napršel skoro dvojnásobek průměrných srážek. Naměřili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu. (ČT)