„Když nebude zajištěna bezpečnost a když se začne hroutit zdravotnictví, začne se hroutit všechno,“ varuje expertka Andrea Daňková. Tajemnice ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze má plnou hlavu vizí, jak vylepšit české zdravotnictví.

„Uvnitř může v takovém člověku pořád být ten malý kluk, který se obrací na svého tátu a říká: Jak mi to jde? Už se ti líbí, jaký jsem?“ Psycholožka popisuje, co se odehrává v člověku závislém na práci.

Data STEM ukazují, že většina lidí podporuje možnost uprchlíků zůstat v Česku i nadále. Ukrajince nicméně nevnímají jako přínos pro společnost. „V tomto smyslu je tudíž podpora velké části populace vlastně altruistická,“ říká v rozhovoru výzkumník STEM.

„Spojování vlastní hodnoty s prací je rozšířenější, než bychom si mysleli,“ říká ve velkém rozhovoru odborářka a právnička Šárka Homfray. Nedávno si vzal život Jakub Šeps. Důvodem, jak uvedl v dopise na rozloučenou, byl workoholismus a toxické pracovní prostředí.

Vojenský analytik Otakar Foltýn tvrdí, že prokremelská propaganda má dva základní cíle: oslabit důvěru občana ve stát a v instituce a oslabit důvěru mezi lidmi navzájem.

„Zdravotní gramotnost většiny Čechů je slabá. A současný zdravotnický systém neudržitelný,“ říká zdravotnická expertka Andrea Daňková. Měla být herečkou, ale rozhodla se hrát za české zdravotnictví.

Mohla být herečkou, ale rozhodla se hrát za české zdravotnictví. Andrea Daňková má plnou hlavu vizí, jak je vylepšit. „V současném stavu je neudržitelné. Když nebude zajištěna bezpečnost a když se začne hroutit zdravotnictví, začne se hroutit všechno.“

Umělé osvětlení je dobrý sluha, ale zlý pán. Poškozuje přirozené rytmy našich těl a uvádí do zmatku živočicha a rostliny. Měli bychom s ním zacházet opatrněji, říká v rozhovoru chronobioložka Zdeňka Bendová.

Nelíbí se mi naše výroky o stejnopohlavních párech ani fotka s Romem, kaje se za lidovce Marek Výborný. „Fotografie skutečně vytvářela velmi výrazný dojem stereotypů a něčeho, co určitě nebylo cílem ani pana ministra, ani KDU-ČSL. Ale to, co bylo vedle ní, je jednoznačně náš cíl,“ hájí svou stranu.

Ruský novinář Alexej Venědiktov označuje za národní katastrofu nenávist mezi Ukrajinci a Rusy, kteří své sousedy napadli, což v rozhovoru uznává. „Je úplně jedno, zda Putin bude, nebo nebude. Zkrátka moje generace je pryč. I dnešní čtyřicátníci jsou ztraceni. Musíme projít rekonstrukcí,“ říká. Sám dlouho udržoval styky s Putinem.

Byl jsem velký fanda vlády, teď jsem zklamaný, říká ekonom Martin Lobotka. Kritizuje neadresnost pomoci a chaotičnost. „Až když někdo propadne sítí pomoci, kdy si nemůže pomoct sám a nemůže mu pomoct ani rodina, pak by měl nastoupit stát. Tady se ale pomáhá úplně všem,“ hodnotí.

Miroslav Kupka proměnil nepříjemný zážitek z okradení na internetovém bazaru v založení databáze, která shromažďuje zápisy o podvodnících na bazarech. Část peněz, o které sám přišel, vymohl v exekuci. S podáváním exekučních návrhů nyní pomáhá i dalším poškozeným.

„Vězení má tendenci lidi kriminalizovat. Návrat na svobodu je obtížný,“ říká expert na otázky vězeňství Jiří Mertl v rozhovoru.

Proč 90. léta fascinují? Tehdy jsme ještě nezrušili budoucnost, říká spisovatel Chuck Klosterman. Zkoumání tohoto desetiletí věnoval knihu. V rozhovoru vysvětluje, co bylo na 90. letech zajímavé, proč uvažování v dekádách považuje za smysluplné a zda byly devadesátky globálním fenoménem.

„Pokud si někdo myslí, že rok a půl války vedl k tomu, že určití lidé začínají pochybovat o správnosti tehdejšího rozhodnutí, tak se mýlí,“ řekl ve velkém rozhovoru Deníku N z Moskvy o diskuzích s Putinem, válce a Rusku novinář Venědiktov.

Fialova vláda podle ekonoma Martina Lobotky přeceňuje politické riziko reforem. „Její voliče mnohem více naštve nerozhodnost a chaos než to, když kvůli sanaci rozpočtu vezmete každému z kapsy peníze.“

„Zejména pokud jde o uprchlíky, bavíme se o velmi genderové záležitosti, většina z nich jsou totiž ženy, velmi často také s dětmi. Takže otázka, jak přizpůsobit rekonstrukci Ukrajiny jejich potřebám, je zásadní,“ říká v rozhovoru pro Deník N ukrajinská socioložka Oksana Dutčak.

„Je to na odpovědnosti zřizovatelů a ředitelů, kteří jsou ale vzdělaní a kvalifikovaní lidé. Nedělejme z nich nesvéprávné osoby,“ odpovídá poslankyně Renáta Zajíčková na dotaz, zda nová hygienická vyhláška nezhorší prostředí výuky dětí.

„S mnoha pachateli soucítím,“ říká expert na vězeňství Jiří Mertl ve velkém rozhovoru o lidech za mřížemi v Česku a o tom, že vězení v naší společnosti často funguje jako „skladiště nepotřebných“.

Seveřané jsou považováni za odolnější vůči dezinformacím díky velké důvěře ve stát. I oni ale mají sílící problémy s fake news. Rusko, Írán, ale i vlastní politici – a do toho přichází AI. Švédská expertka popisuje situaci a vysvětluje, jak se lze bránit.

Ačkoliv se dnes pozornost upíná výhradně k bezpečnosti, Ukrajina podle socioložky Oksany Dutčak nesmí rezignovat na řešení sociálních otázek a musí být v pozoru i směrem k možným snahám konzervativních organizací omezit práva žen.

„Vězení bohužel velmi často funguje jako ubytování pro ty, kterým bychom měli pomoct úplně jinak,“ říká expert na otázky vězeňství Jiří Mertl. „Ti lidé uváznou v téměř bezvýchodné situaci.“

„Jsme v totálním šoku. Všichni doufáme, že se ty děti z toho dostanou ve zdraví,“ říká v rozhovoru šéf spolku Triangl Markvartice, který se stará o zřícenou rozhlednu. Popisuje, jak probíhaly revize.

I ruská literatura je zodpovědná za válku proti Ukrajině, vysvětluje v rozhovoru ukrajinský básník Ostap Slyvynsky. Romány popisující nutnost zničení Ukrajiny léta vycházely v Rusku ve stotisícových nákladech, až do zahájení války si toho ovšem nikdo na Západě nevšímal.

Ostřílený horský vůdce Michal Gerčák chodí do Vysokých Tater od sedmnácti let. Jejich návštěvníci jsou podle něj v posledních letech čím dál arogantnější. Co by jim poradil, pokud by ho poslouchali? V rozhovoru vysvětluje, na co si dát na túrách pozor.

„Dva hlavní nástroje rodiče při výchově jsou láska a limity. Dítěti je třeba projevovat lásku, aby se cítilo přijímané a bezpečně, ale musí mít i hranice. Tyto dvě věci se navzájem nevylučují,“ říká psycholožka Jana Bašnáková.

„Válka změnila mezilidské vztahy. Stali jsme se upřímnějšími a otevřenějšími,“ vysvětluje ukrajinský básník Ostap Slyvynsky. V rozhovoru mluví také o tom, co je centrální myšlenkou ruské literatury nebo proč je poezie možná i po masakru v Buči.

Soud sice Františku Rybovi zakázal vystupovat za bytové družstvo Krušnohor, Ryba však hodlá dál zastávat funkci ředitele. „Musím ji vykonávat,“ tvrdí v rozhovoru.

Vše nasvědčuje tomu, že kdybychom neměli demokracii, dostaneme nejhorší formy predátorských, nacionalistických autokracií – ty klima řešit nebudou, říká Martin Wolf.

„To, že mě vlak připravil o nohu, jsem bral jako zradu, kterou na mně život spáchal. Řekl jsem si – nic špatného jsem nedělal, a přesto jsem přišel o nohu, tak teď si můžu dělat, co chci. Například hodně pít,“ popisuje v rozhovoru Lou Fanánek Hagen.

Trend intenzivního rodičovství už se objevuje i v Česku. Jak dopadá na dítě a proč se kvůli němu sólo matky dostávají do větší chudoby?

Současné masivní požáry v Evropě ve většině případů zavinil člověk. Změna klimatu však přispěla k podmínkám, které jejich vzniku napomáhají, říká v rozhovoru Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.