Mezi Romy je velmi rozšířená víra v duše zemřelých, zachovaly se i některé rituály a v menší míře také magické praktiky. Na Mezinárodní den Romů představujeme málo známé duchovní tradice této menšiny.

Ústavní soud zamítl návrh na odklad vykonatelnosti, který žádal Vsetín ve sporu s vystěhovanými Romy. Má jim platit odškodné. Soud zároveň označil argumentaci Vsetína za „paušalizující, stigmatizující a předsudečnou“, zjistila ČTK.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny přijala dnes pracovní definici takzvaného anticikanismu. Uložila vládní zmocněnkyni Lucii Fukové, aby tuto formulaci o protiromských postojích předložila vládě ke schválení.

Poranění bylo závažné, možnost záchrany života byla jen teoretická, řekl znalec u Krajského soudu v Brně v případu loňské smrti Roma u Brněnské přehrady. Obžalobě z vraždy čelí muž původem z Ukrajiny. Vinu popřel; sdělil, že šlo o sebeobranu.

Měla jsem štěstí na role, které mě učily žít. A umírala jsem každou chvíli, jsem připravená, říká herečka Emília Vášáryová. O své celoživotní dráze mluví v novém dokumentu i v rozhovoru pro Denník N.

Pardubický okresní soud v neveřejném řízení potrestal tři účastníky hromadné potyčky v Pardubicích mezi Romy a Ukrajinci ze začátku letošních prázdnin.

Nově by se do výuky mělo začlenit téma Romů a vztah k menšinám. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) o tom bude jednat ve spolupráci s vládní zmocněnkyní Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou. (ČTK)

Soud se podle Seznam Zpráv bude zabývat rvačkou mezi Romy a Ukrajinci ze začátku letošních prázdnin. Při ní se střetlo zhruba dvacet lidí, z nich někteří utrpěli zranění. Obžalovaní jsou tři lidé, jeden Ukrajinec a dva Češi. Hrozit by jim mohly až dva roky vězení.

Předsudky a netolerance souvisejí s naším pocitem ohrožení, stresem či situacemi, kdy chceme mít jasno, říká politický psycholog Jan Šerek. „Člověk téměř ve všech kontextech přemýšlí v kategoriích ‚my a oni‘,“ upozorňuje v rozhovoru.

Předseda Směru Robert Fico chce na Slovensku tvrdší pravidla vůči Romům, až potom se podle něj může jejich situace zlepšit. „Jsou Romové, kteří pracují, kteří si plní svoje povinnosti, a ty je nutné vždy oddělit od většiny, která tyto vlastnosti nemá,“ řekl v rozhovoru v RTVS. (Denník N)

Projekt Svědectví Romů a Sintů zprostředkovává individuální válečné zkušenosti, zároveň ale upozorňuje také na důsledky genocidy, pronásledování a přetrvávající diskriminaci, kterou romské komunity zažívají dodnes. Jeho autorky v rozhovoru popisují, jak databáze vznikla i proč romská perspektiva ve výkladu našich dějin chybí.

Nezájem, zdroj frustrace i zrcadlo vztahu mezi romskou a neromskou částí společnosti – i tak si přehlížení romského utrpení vysvětlují autorky nové databáze, která zprostředkovává přímá svědectví Romů a Sintů z druhé světové války. Přinášíme rozhovor s historičkou Kateřinou Čapkovou a romistkou Renatou Berkyovou.

Více než 100 lidí se dnes přišlo rozloučit s romským aktivistou a spoluzakladatelem Muzea romské kultury Karlem Holomkem. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 27. srpna ve věku 86 let. Pozůstalí při projevu vzpomínali na jeho laskavost a upřímnost.

Ve věku 86 let dnes odpoledne zemřel romský aktivista, politik a zakladatel Muzea romské kultury Karel Holomek. Webu Romea.cz to sdělila jeho dcera. (ČTK)

Ústečtí krajští policisté jednali se zástupci Romů v souvislosti červencovými protesty v Krupce a Bílině na Teplicku. Chtějí zabránit šíření nepravd a fám na sociálních sítích. Právě ty podle policistů vedly k demonstraci v Krupce, odkud se pak Romové přesunuli do Bíliny.

Nelíbí se mi naše výroky o stejnopohlavních párech ani fotka s Romem, kaje se za lidovce Marek Výborný. „Fotografie skutečně vytvářela velmi výrazný dojem stereotypů a něčeho, co určitě nebylo cílem ani pana ministra, ani KDU-ČSL. Ale to, co bylo vedle ní, je jednoznačně náš cíl,“ hájí svou stranu.

Nesmyslné zařazování romských dětí do speciálních tříd je zločin, píše v komentáři Josef Bouška. Vláda s ním musí začít něco dělat, jakkoli nevděčný úkol to bude. Žádná jiná šance zlepšit situaci romské menšiny a její soužití se zbytkem české populace neexistuje.

Případ smrti Roma v Teplicích během zásahu v roce 2021 míří k Evropskému soudu pro lidská práva. Žalovaná je Česká republika. Ústavní soud ČR ústavní stížnost Evropského centra pro práva Romů a Fóra pro lidská práva v dubnu 2023 zamítl. (Romea)

Komentář Jany Ustohalové: Místo piety ke Dni romského holokaustu někteří čeští politici v posledních dnech častují Romy stereotypními prohlášeními o zneužívání dávek a nezaměstnanosti. Utvrzují tak v české společnosti předsudky a rasismus vůči Romům.

Akademie věd ČR spouští unikátní databázi s válečnými svědectvími Romů a Sintů. Projekt symbolicky startuje na mezinárodní den památky romských obětí holokaustu.

Šéf lidovců k propagaci změn v systému dávek v nezaměstnanosti využil fotku Roma. Podle kritiků šíří škodlivé stereotypy o romské menšině. Experti označují kampaň za populistickou a s nejasným efektem.

Vedení Brna se chce zaměřit na zklidňování napětí, které ve městě vzniklo mezi Romy a Ukrajinci. Spolu se zástupci obou komunit, policisty i strážníky se na pondělním jednání dohodli, že budou usilovat o vyvracení dezinformací.

Anna Lakatosová na jaře složila přijímací zkoušky na konzervatoř. Od září zde bude studovat hru na saxofon. Jejím příběhem uzavíráme sérii textů, v nichž mladí Romové líčí, jak je pro ně náročné získat vzdělání.

Na boj proti dezinformacím o Ukrajincích mezi Romy se zaměří tým expertů. Vznikne i návod pro obce k prevenci konfliktů, řekla zmocněnkyně Fuková. (ČTK)

Policie se zabývá výtržnostmi v Krupce a v Bílině na Teplicku. V Krupce se sešlo několik stovek Romů, kteří požadovali větší bezpečnost a při pochodu se vymezovali vůči Ukrajincům. Někteří účastníci protestu se poté zřejmě přesunuli do Bíliny.

Štefan Feri jako jediný ze třídy na segregované základní škole posléze odmaturoval. Dnes pracuje v laboratoři a dostal se na univerzitu. Čtvrtým dílem pokračuje série příběhů, v nichž romští studenti popisují, jak je pro ně těžké získat vzdělání.

V Krupce nedaleko Ústí nad Labem se odpoledne shromáždily odhadem tři stovky Romů, volají po větší bezpečnosti, účastníci se vydali na pochod městem. Na akci dohlíží policie. (ČTK)

Údajný únos romských dětí Ukrajinci v Rokycanech se podle policie se nestal. „Ujišťujeme veřejnost, že k takové události nedošlo. Náležitou pozornost věnujeme i příspěvkům na sociálních sítích, které byly v této souvislosti zveřejněny,“ uvedli policisté. (Policie ČR)

Daniela Horváthová studuje bakalářský obor účetnictví a daně na VUT v Brně. Je první z rodiny, kdo se dostal na vysokou školu. Její vyprávění je součástí série příběhů Romů o jejich náročné cestě za vzděláním.

Devatenáctiletý Richard Čonka vystudoval střední průmyslovou školu, hlásí se na vysokou a chtěl by mít stavební firmu se zaměřením na úspory energie. Druhým dílem pokračuje série Deníku N, v níž mladí Romové líčí náročnou cestu za vzděláním.

Téměř polovinu dětí v takzvaných kojeneckých ústavech tvoří romské děti. Letos na jaře v domovech pro děti do tří let vyrůstalo celkem 410 chlapců a děvčat, z nich 189 romského původu. Důvody pro jejich umístění do zařízení byly většinou sociální.

„Všechny segregované školy by se měly zrušit a děti z nich dát na běžné základky,“ říká student ekonomie a managementu Petr Banda. Jeho příběhem zahajujeme sérii textů, v nichž Romové vyprávějí, jak těžké je pro ně získat vzdělání.

Soužití s Romy považuje za dobré 32 procent lidí, zjistil průzkum CVVM. Jde o nejvyšší číslo od roku 1997. Podle výzkumníků se snížil počet lidí, kteří podléhají stereotypizaci Romů.

Mezinárodní romské organizace vyzvaly prezidenta Volodymyra Zelenského, aby odsoudil útoky na Romy v Česku. Chtějí, aby vyzval uprchlíky k respektování rozmanitosti a zdržení se násilí. (Romea.cz)

Soužití Romů a ostatních obyvatel Česka vnímá 63 % lidí jako špatné. Vyplývá to z jarního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Od roku 2015 se tohle negativní číslo snížilo o dvacet procentních bodů, hodnocení je nejnižší od prvního výzkumu v roce 1997. (CVVM)