Tři roky poté, co armáda ovládla Myanmar, se junta drolí. Ozbrojený odboj se spojil s etnickými povstalci a tlačí na Min Aun Hlainův režim, od něhož se odvrací už i dříve vstřícné zahraničí včetně Číny. Armáda je v rozvratu. Ale pořád má v rukách smrt.

Myanmarská vojenská vláda propustí v rámci amnestie u příležitosti Dne nezávislosti země 9652 vězňů, včetně 114 cizinců. Informovala o tom dnes státní média. Nositelka Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij ve vězení zůstává. (Reuters)

Myanmar se letos stal největším producentem opia na světě. Z čela žebříčku sesadil Afghánistán, kde hnutí Tálibán loni zakázalo pěstování máku. Zatímco v Afghánistánu kleslo pěstování máku na tuto drogu o 95 procent, výnosy farmářů v Myanmaru rapidně vzrostly díky růstu cen opia na světových trzích.

V důsledku probíhajících bojů mezi myanmarskou armádou a povstalci z řad etnických menšin zahynulo podle předběžných zpráv 75 civilistů. Boje se rozpoutaly minulý měsíc v pohraničních oblastech země.

Nejméně 43 myanmarských vojáků po tvrdých střetech s povstalci v Čjinském státě přešlo hranici do Indie, kde se vzdali policii. Rebelové svou ofenzivou zahájenou před více než dvěma týdny u hranic s Čínou a Indií zaskočili vojenskou juntu v Myanmaru a podařilo se jim ovládnout několik významných měst.

V občanské válce v Myanmaru se odehrává největší zlom od puče v únoru 2021. Junta utrpěla velké ztráty v bojích na východě země, kde ji povstalecká vojska připravila o desítky základen a kontrolu hranic. Armádní režim slábne a bije na poplach před rozpadem Myanmaru.

Při dělostřeleckém ostřelování uprchlického tábora na severu Myanmaru zemřelo nejméně 29 lidí. Tvrdí to zástupci opozice. Myanmar se nachází v občanském konfliktu od jara roku 2021, kdy v zemi provedla puč a převzala vládu armáda.

Myanmarský nejvyšší soud zamítl odvolání svržené demokratické vůdkyně Su Ťij proti šesti rozsudkům za údajnou korupci. Armáda vládu Su Ťij odstranila při převratu začátkem února 2021. Od té doby je nositelka Nobelovy ceny za mír ve vazbě.

Myanmarská opoziční vůdkyně Su Ťij by měla být omilostněna. Informuje o tom agentura AFP s odkazem na státní média. Su Ťij byla po převratu v roce 2021 v několika soudních procesech poslána na celkem 33 let do vězení. Minulý týden byla přesunuta z vězení do vládní budovy. (AFP)

Vojenská vláda v Myanmaru dnes už počtvrté prodloužila výjimečný stav, který v zemi trvá od převratu z února 2021, a oficiálně o půl roku odložila volby. Ve státní televizi to oznámil vůdce junty Min Aun Hlain.

Dvoudenní summit ministrů zahraničí ASEAN, který dnes začal v indonéské Jakartě, má jako hlavní téma krizi v Myanmaru. Pozornost budí absence čínského ministra zahraničí Čchin Kanga, který už minulý týden odložil schůzku se šéfdiplomatem EU Borrellem. Peking teď potvrdil, že Čchin má zdravotní potíže.

V Myanmaru bylo od vojenského převratu z února roku 2021 z politických důvodů zabito přes 6300 civilistů. Uvádí to nový údaj, který dnes zveřejnil norský mírový institut PRIO. Zhruba poloviny zabití se podle něj dopustila armáda a vládní orgány.

Myanmarská junta propustila na buddhistický svátek 2153 vězňů odsouzených za nesouhlas armádou, která vládne od puče v roce 2021, píše AFP. (ČTK)

Šéf OSN pro lidská práva Volker Turk je „zděšen“ posledními útoky v Myanmaru. Agentura Reuters předtím informovala o vojenském náletu na shromáždění povstalců, zahynulo podle ní nejméně 50 lidí. (AFP, Reuters)

Myanmarská armáda zaútočila na odpůrce vojenské vlády v centrální části země a zabila nejméně 30 lidí. S odkazem na informace serverů BBC Burmese, Radio Free Asia (RFA) a Irrawaddy o tom napsala agentura Reuters.

V centrální části Myanmaru bylo minulý týden zastřeleno nejméně 22 lidí, včetně tří buddhistických mnichů. Odpůrci vojenské vlády to považují za masakr civilistů provedený armádou. (Reuters)

Myanmarská junta o půlrok prodloužila výjimečný stav, oznámil prezident Myint Swe. Patrně se odsunou i volby, které armáda slibovala na srpen (AFP). Dnes uplynuly dva roky od puče a Deník N přinesl rozhovor se dvěma bojovníky za svobodu.

Právě před dvěma lety, 1. února 2021, se armáda v Myanmaru vynořila z politických stínů. Dva roky po puči Myanmar trpí stále víc. Odpor proti juntě ale neslábne a slaví úspěch. Dva z jeho vůdců skrze Deník N prosí svět: Pořád bojujeme. Nezapomínejte na nás!

V Barmě po vojenském převratu před dvěma lety opět výrazně posílilo pěstování opia. Tím skončilo několik let poměrně úspěšného boje proti drogám, hodnotí Úřad OSN proti drogám a zločinu.

Myanmarský vojenský soud dnes uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení. Nositelce Nobelovy ceny nyní hrozí třiatřicet let za mřížemi, informuje agentura AFP.

Soud v Barmě uložil opoziční vůdkyni Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově si politička musí za korupci odpykat 33 let, píše AFP. Deník N popsal situaci ve věznicích Myanmaru zde. (ČTK)

Junta, jež od loňského převratu ovládá Barmu, dnes odsoudila rezoluci Rady bezpečnosti OSN, kterou obvinila ze snahy o destabilizaci země.

Rada bezpečnosti OSN dnes přijala první rezoluci o Myanmaru za posledních 74 let. Požaduje v ní konec násilí v zemi a propuštění všech politických vězňů včetně držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Informovala o tom agentura Reuters.

Myamarská junta oznámila, že na dnešní tamní státní svátek propustila téměř 6000 vězňů. Mezi propuštěnými mají být i bývalá britská velvyslankyně Vicky Bowmanová s manželem Htein Linem a japonský filmař Toru Kubota.

Myanmarská opoziční vůdkyně Su Ťij byla odsouzena k třem letům vězení za korupci. Celkově jí vojenské soudy uložily tresty v délce 26 let. (ČTK)

Nejméně 11 dětí přišlo o život při leteckém útoku barmské armády, který v pátek zničil školu v jedné z vesnic na severu Barmy. Informoval o tom Dětský fond OSN (UNICEF). Vojenská junta, která v Barmě vládne, obvinila místní povstalce, že využívají civilisty jako lidské štíty.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla dnes odsouzena na tři roky vězení s nucenými pracemi. Soud v Myanmaru, kterému vládne vojenská junta, ji shledal vinnou z volebního podvodu, informovala agentura AP. Jde již o několikátý trest vězení, k němuž byla myanmarská politička odsouzena.

Myanmarské úřady zadržely bývalou britskou velvyslankyni v Myanmaru Vicky Bowmanovou a jejího manžela. Agentuře Reuters to řekly tři zdroje obeznámené se situací.

Vojenská vláda v Myanmaru o šest měsíců prodlouží výjimečný stav. Souhlas k prodloužení dala šéfovi myanmarské vojenské vlády bezpečnostní rada.

Za zavrženíhodné prohlásily země ASEAN popravu čtyř prodemokratických aktivistů ve svém členském státě Myanmar. Junta tím prý ničí snahy o řešení myanmarské krize. Naopak mluvčí junty prohlásil, že popravení si zasloužili ne jeden, ale „mnoho trestů smrti“. (Reuters, AFP, CNA)

Poprava čtyř prodemokratických aktivistů režimem vojenské junty v Myanmaru vyvolala ve světě zděšení. Něco podobného se v zemi naposledy stalo v roce 1988. Ukazuje se, že režim je brutálnější než v nedávné minulosti.

Ministr zahraničí Jan Lipavský prohlásil, že je otřesen popravu demokratických aktivistů v Myanmaru. „Opět jsme svědky toho, že v jiných zemích musí lidé za svobodu bojovat a platit svým životem,“ napsal na Twitteru.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za několik desítek let.

Myanmarská junta převezla někdejší vůdkyni Aun Schan Su Ťij z utajeného zařízení do věznice v hlavním městě. Zadržena a zbavena moci byla při puči loni v únoru. Za údajné činy jako korupce a nelegální dovoz vysílaček jí soud vyměřil trest 11 let. (NHK)

Poblíž břehů Myanmaru se převrátila a potopila loď se zhruba 90 Rohingy na palubě. Desítky lidí zahynuly, po dalších pátrají záchranáři. Úřady zadržely 20 přeživších. Plavidlo směřovalo do Malajsie. (Reuters)

Soud v Myanmaru poslal svrženou vůdkyni Su Ťij na pět let do vězení kvůli korupci. Politička už byla v předchozích kauzách odsouzena k šestiletému vězení. Su Ťij čelí obvinění v celkem 18 případech. V případě odsouzení by mohla dostat souhrnný trest až 190 let vězení. (Reuters)

Barmská junta odebrala občanství umělcům, aktivistům a především opozičním aktivistům. Po vojenském převratu vytvořili původní zákonodárci „vládu národní jednoty“, kterou vzápětí vojenští vůdci označili za teroristickou organizaci.