Seriál Přepište dějiny: Petr Pithart je celý život jednou nohou politikem, druhou intelektuálem. Vždy věřil v dialog, vyjednávání, konsenzus. Není známo, že by někdy před oponentem ve zlém přibouchl dveře.

Seriál Přepište dějiny: Nejdříve nově vzniklé Československo sebralo Lichtejnštejnům většinu pozemků, po válce pak u nás přišli o všechno. Rod se dodnes nevzdal, Česko se urputně brání. Souboj o obrovský majetek se už sto let točí v kruhu. A točit se v něm bude i dál.

Seriál Přepište dějiny: Přestože Horní a Dolní Lužice přestaly být součástí zemí Koruny české po třicetileté válce, mnozí Češi považovali a stále považují oba regiony za kulturní součást naší vlasti. Nechyběly ani pokusy Lužice k republice znovu připojit.

Seriál Přepište dějiny: Debata o reformě školství má tu výhodu, že je stále aktuální, nikdy nedořešená. Pohled na vývoj vzdělávání v českých zemích může pomoci zasadit některé naše představy o školství a jeho roli do širšího kontextu.

Seriál Přepište dějiny: Československo-polské vztahy prošly v minulém století několika složitými momenty. Boji o Těšínsko, Gomulkovým strachem z pražského jara, Husákovým strachem ze Solidarity i skepsí „člověka od Baltu“.

Seriál Přepište dějiny: Velká část zdejší společnosti se po roce 1989 dívala na navrátilce z emigrace či exilu s nedůvěrou. Jen málo z nich u nás dostalo šanci pomoci státu svými zkušenostmi. Proč vlastně a co to znamená pro dnešek?

Seriál Přepište dějiny: Tuzemská kinematografie vysílá do boje o americké Oscary téměř vždy filmy spojené s historií. Ani ne tak rozsáhlé historické eposy, jako spíš příběhy konkrétních lidí. Nyní to jsou Mašíni, ale připomeňme si i další.

Seriál Přepište dějiny: Filozof Julius Tomin před komunisty nikdy neuhýbal. Když ale jeho manželka Zdena, v té době mluvčí Charty 77, skončila po přepadení s otřesem mozku v nemocnici, rozhodli se i s dětmi odejít. V Británii se nenaplnily jeho ambice, zklamalo ho i porevoluční Česko.

Seriál Přepište dějiny: První ruský prezident měl dost síly a odhodlání na to, aby rozbil sovětského molocha. Ale ne už na to, aby na jeho troskách vybudoval něco funkčního. A možná právě tady začalo něco, co dnes pokračuje Putinem.

Seriál Přepište dějiny: Výročí Slovenského národního povstání se letos v českém prostředí (opět) obešlo prakticky bez jakékoliv zmínky. Na Slovensku si ho naopak „přivlastnil“ kdekdo. Proč by nás SNP a jeho interpretace měly i dnes zajímat?

Dnes blouzní o starých dobrých časech před francouzskou revolucí exministr Herman či současný člen vlády Blažek. Většinou je takový pohled na různé minulé etapy a děje podepřen buď selektivním vnímáním, nebo malou informovaností. A samozřejmě nechybí ani politická instrumentalizace a aktualizace.

Seriál Přepište dějiny: Silnou linkou ve vztahu k minulosti je sentiment nebo spíše sentimentalita, tedy přecitlivělost. Často se zvrhne v setrvalé ohlížení zpět, kde bylo přece tak dobře. To je pak už jen čirá a často docela zavádějící nostalgie.

Seriál Přepište dějiny: Česká společnost má z dob ne zcela vzdálených neblahé zkušenosti s uplatňováním kolektivní viny. Vůči Židům, Romům i českým Němcům. I dnes je tento pohled na celá etnika či národy mnohým blízký a politici na něm sbírají body.

Seriál Přepište dějiny: Česká společnost má z dob ne zcela vzdálených neblahé zkušenosti s uplatňováním kolektivní viny. Vůči Židům, Romům i českým Němcům. I dnes je tento pohled na celá etnika či národy mnohým blízký a politici na něm sbírají body.

Seriál Přepište dějiny: V souvislosti s pětapadesátým výročím roku 1968 by se mělo připomínat i to, jak události kolem pražského jara a okupace ukázaly vážné rozdíly mezi Čechy a Slováky.

Seriál Přepište dějiny: Každý rok si 21. srpna připomínáme okupaci vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Přestože pro občany Československa znamenala povětšinou šok a ponížení, pro aspoň některé členy stranického vedení rozhodně nebyla událostí nečekanou.

Seriál Přepište dějiny: Proč to byl zrovna sovětský vůdce Leonid Brežněv, kdo odkládal okupací Československa v srpnu 1968? Martin Groman a Michal Stehlík odhalují zajímavé okolnosti invaze, od které letos uplyne 55 let.

Seriál Přepište dějiny: Vloni vydaná učebnice Soudobé dějiny přistupuje k výuce úplně jinak než většina srovnatelných publikací. ÚSTR se od ní veřejně distancoval. Mimo jiné jde o spor, jak se dějiny vlastně mají dětem přibližovat a zda je i v historii prostor pro vlastní, nikým shora neposvěcený názor.

Seriál Přepište dějiny: Bratři Julius a Leopold Firtovi a syn druhého z nich Pavel se významně zapsali do československých dějin 20. století. Připomeňme si osudy tří lidí, na něž stojí za to nezapomenout.

Seriál Přepište dějiny: Už čtvrt století skáčeme Klausovi se Zemanem na špek. Nazývat dohodu z roku 1998 o rozdělení moci mezi ČSSD a ODS zkráceně opoziční smlouvou prosadili její tehdejší protagonisté. Ve skutečnosti o žádnou opozici vůči vládě nešlo.

Seriál Přepište dějiny: Vydávat Čapka bylo zakázáno za protektorátu i po roce 1948. Paradoxně některé části jeho díla vycházely i po válce v SSSR, i když ideologicky upravené. Díky tomu jeho knihy povolili nakonec i českoslovenští komunisté.

Seriál Přepište dějiny: Každá země, každá společnost a národ si nesou ze stejných dějinných událostí svoji vlastní „paměť“. Co je důležité k tomu, abychom se přiblížili k co nejkomplexnějšímu pochopení třeba první světové války, vysvětlují Martin Groman a Michal Stehlík.

Seriál Přepište dějiny: Otce národa Palackého a jeho odkaz vykládala od jeho smrti spousta lidí, přičemž zpravidla zdůrazňovali jen některé z jeho úvah. Překrucovali je za protektorátu i komunismu, zneužívali ho nacionalisté. Co zůstává pod nánosy mýtů s interpretací?

Seriál Přepište dějiny: Když byly v roce 1946 vyneseny rozsudky nad představiteli protektorátních vlád, vyvolalo to překvapení a nespokojenost. Nepadl jediný trest smrti, přestože kolaboranti se tehdy běžně popravovali. Historici vysvětlují proč.

Seriál Přepište dějiny: Rok 1942 nebyl v historii evropského odboje jen rokem úspěšného atentátu na Heydricha. Proti nacismu už tehdy bojovali příslušníci celé řady národů, dokonce i někteří Němci v samotné Říši.

Seriál Přepište dějiny: Nedávno připomínané události z května 1945 jsou spojeny s celou řadou mimořádně tragických příběhů odehrávajících se těsně před koncem válečného šílenství. Mezi ně patří osud pasekářské obce Ploština. Ten v sobě nese hned několikeré „přepisování“ dějin.

Seriál Přepište dějiny: Český pohled na konec druhé světové války v našich zemích se každou chvíli mění. Mnozí jej stále vnímají především nacionální optikou, poslední dva roky jej ovlivňuje i ruská agrese na Ukrajině. Jeho připomínání se dodnes nevymanilo z ideologického rámce.

Seriál Přepište dějiny: Jaké jsou vlastně autentické oslavy 1. máje? Od boje za osmihodinový pracovní den přes nucené manifestace moci zpět pod stromy. Jak se u nás za posledních 150 let 1. máj proměňoval, proč a jakou podobu má nejčastěji nyní.

Seriál Přepište dějiny: Státní vyznamenání se během Zemanovy éry na Hradě stala další oblastí, kde prezident posouval hranice, využíval státní symboliku podle toho, jak se hodilo jemu, provokoval. Kontroverze ale udělování řádů provázejí po celou dobu jejich existence.

Seriál Přepište dějiny: Proč se z komisaře komunistické strany Jaroslav Hašek stal zase bohémem, který zanedlouho z Prahy zmizel na Lipnici, aby tu za pouhých šestnáct měsíců napsal své největší dílo – Osudy dobrého vojáka Švejka.

Seriál Přepište dějiny: Před Velikonoci roku 1899 bylo v Polné nalezeno tělo ženy a veřejné mínění i část tisku to značily za rituální vraždu spáchanou židy. Masaryk to jako jeden z mála veřejně odmítl a hněv se obrátil proti němu.

Seriál Přepište dějiny: Nazývali ho oportunistou, v jeho případě šlo ale o metodu, jak spojovat různé politické směry a využívat je ve prospěch země. Antonín Švehla – nesmírně pracovitý pragmatik, sedlák, z jehož odkazu žili agrárníci celou první republiku.

Seriál Přepište dějiny: Po válce a zejména pak po komunistickém převzetí moci se měnila nejen podoba měst, ale i skladba obyvatelstva. Mnohde tak byla prakticky úplně přerušena dosavadní historická kontinuita, měnila se historická paměť, vztahy mezi lidmi.

Seriál Přepište dějiny: Po válce a zejména pak po komunistickém převzetí moci se měnila nejen podoba měst, ale i skladba obyvatelstva. Mnohde tak byla prakticky úplně přerušena dosavadní historická kontinuita, měnila se historická paměť, vztahy mezi lidmi.

Seriál Přepište dějiny: S historií a osobnostmi v ní se dá „pracovat tvůrčím způsobem“. Pozoruhodnou kreativitu předvedli onehdy na Václavském nám. pánové Rajchl, Semín, Dufek či paní senátorka Zwyrtek Hamplová. Odnesl to např. Baťa a prakticky všichni čeští svatí.

Seriál Česká inteligence 20. století: Filozof a literární teoretik Květoslav Chvatík chtěl, aby se myšlení o literatuře stalo sofistikovanou vědou, obdobnou ve svých nárocích na objektivitu vědám přírodním. Zároveň se ale snažil být svým psaním lidem nablízku.

Seriál Přepište dějiny: Během nedávné demonstrace „proti bídě“ na Václavském náměstí se dějiny přepisovaly o sto šest. Nejvíce to odnesl Tomáš Baťa, ušetřeni ale nezůstali například ani čeští svatí – Ludmila, Anežka, Vojtěch či Václav.

Seriál Přepište dějiny: František Ladislav Rieger patřil k nejvýznamnějším politikům 19. století. Byl prakticky u všeho, co se tehdy dělo. Zasloužil se o Národní divadlo i Národní muzeum. A pak stačil jeden nešťastný výrok a dnes je vnímán jako neúspěšný.