
Přepište dějiny
Články












































Minuta N
Seriál Přepište dějiny: Z toho, že se země po únorovém převratu v roce 1948 dostala do područí Stalina, nelze vinit jen jednotlivce, případně vnější okolnosti. Velký díl viny nese samotná tehdejší československá společnost, která se nechala přesvědčit komunisty a uvěřila jim.
Seriál Přepište dějiny: Ten, kdo neustále operuje mírem, často myslí něco jiného. A minulost je toho výborným příkladem. Ve dvacátém století se mír stal jedním z masivně zneužívaných pojmů. A v sovětském bloku se za mír bojovalo o sto šest.
Seriál Přepište dějiny: Alois Rašín je vyzdvihován jako prototyp prvorepublikového politika, ministra, který se skvěle staral o finance nového státu. Ve skutečnosti na ně měl vliv jen poměrně krátce. Měl sklon k autoritářství, nebral ohledy na sociální situaci chudší části obyvatel.
Seriál Přepište dějiny: Flanel, šipky, sekaná i vánočka, děti, psi i kočky… Všechno se v současné prezidentské kampani propere, takže často připomíná frašku. Od vzniku první republiky ale téměř všechny volby provázela celá řada nedůstojných momentů. Připomeňme si je.
Seriál Přepište dějiny: V prvním roce samostatné České republiky výrazně oslabil vliv prezidenta, což vedlo tehdy aktuální hlavu státu i obě následující ke snaze vlivu opět dosáhnout. Třeba i na úkor ústavy. Po třiceti letech se zdá, že první rok nové republiky teprve teď pomalu doznívá.
Seriál Přepište dějiny: Proces se Slánským a „jeho skupinou“ i po sedmdesáti letech připomíná několik důležitých věcí: že ani absolutní moc není svému nositeli absolutní ochranou, že jej může dovést i na úplné dno. A že i upřímné a autentické nadšení či obavy mohou svést na scestí.
Seriál Přepište dějiny: Před třiceti lety se rozpadal společný stát Čechů a Slováků. Odkaz státu, který každý vnímal trochu jinak, nám dává šanci zamyslet se nad vlastní českou sebestředností.
Seriál Přepište dějiny: Před třiceti lety se rozpadal společný stát Čechů a Slováků. Odkaz státu, který každý vnímal trochu jinak, nám dává šanci zamyslet se nad vlastní českou sebestředností.
Seriál Přepište dějiny: Zpátky do Evropy! Jedno z nejvýraznějších hesel listopadových dní roku 1989. Co to však znamená? A stačilo k návratu do Evropy začlenění do evropských formálních struktur či tehdy hojně vzývané hospodářské dorovnání sousedů, jako jsou Rakousko a Německo?
Seriál Přepište dějiny: Je málo literárních osobností v našich dějinách posledních dvou staletí, které by si v sobě nesly tolik „přepsaných osudů“ jako Karel Hynek Mácha. Nejdřív byl zatracován jako básník málo český, později se z něj stal bezmála národní symbol.
Seriál Přepište dějiny: Politika sovětského vůdce Brežněva, který z Kremlu vládl dlouhých 18 let a před 40 lety zemřel, je klasickou ukázkou, jak to dopadá, když jde státníkovi víc o post než o ideu.
Seriál Přepište dějiny: Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s „nadějným“ momentem pádu rakve do hrobu. Věřili, že symbolizuje konec komunistického režimu.
Seriál Přepište dějiny: Aktuální válečná zkušenost změnila mnohé v naší politice i situaci v Evropě. Ruská agrese ovlivňuje také události dávno uplynulé, proměňuje i naši paměť a otevírá otázky, které jsme si dlouhá léta nekladli.
Seriál Přepište dějiny: Sousední Rakousko vzniklo v roce 1918 na rozdíl od Československa zcela neplánovaně, přesto ale o několik dní dříve. Vítězové první světové války mu později vtiskli podobu, se kterou se ztotožnil jen málokterý jeho občan.
Seriál Přepište dějiny: Ruská válečná propaganda a s ní i zdejší sympatizanti Kremlu vykreslují Ukrajinu jako zemi plnou fašistů. Synonymem pro toto hanlivé označení je slovo banderovec. Kdo byl Stepan Bandera, co byla Ukrajinská povstalecká armáda a jak Ukrajinci bojovali za svou samostatnost?
Seriál Přepište dějiny: České, ale i zahraniční profily na sociálních sítích chrlí memy s množstvím srovnání – Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Naše domácí historické resentimenty ale asi současný konflikt vyhrát nepomohou. Lepší bude se s nimi už konečně vypořádat.
Seriál Přepište dějiny: Za „politický proces“ označuje Andrej Babiš svůj soud kvůli dotacím pro Čapí hnízdo. Zneužívá tak odkaz na příklady z našich moderních dějin. Podívejme se, co to byly skutečné politické procesy a jak moc se od toho Babišova liší.
Seriál Přepište dějiny: Každý halasně uváděný historický film má potenciál ukotvit v myslích současníků obraz dějinné epochy na mnoho dalších let. Jak v tomto ohledu dopadl filmový Žižka? Nakolik byla středověká realita jiná, než jak si ji představuje režisér Jákl?
Seriál Přepište dějiny: Jsou Mašínové hrdiny protikomunistického odboje, nebo vrazi nevinných lidí? V dějinách je mnoho témat, postav a příběhů, u nichž nelze volit jen mezi černou a bílou. Mašínové jsou přesně takové téma. Je nejednoznačné, emoční a často zneužívané.
Seriál Přepište dějiny: Datum 14. září je hned dvakrát spojeno s jedním významným jménem českých dějin. Jan Masaryk se toho dne v roce 1886 narodil, jeho otec TGM ve stejný den roku 1937 zemřel. Jaké pro Jana bylo žít ve stínu svého velkého „taty“?
Seriál Přepište dějiny: Mrtvý komunista, dobrý komunista. Muž, bez něhož bychom neměli svobodu. Mezi tak radikálně rozdílné soudy se rozkročilo hodnocení Michaila Gorbačova. Ukazuje to, že se neumíme racionálně podívat na odkaz třicet let vysloužilého politika.
Seriál Přepište dějiny: Jsou Mašínové hrdiny protikomunistického odboje, nebo vrazi nevinných lidí? V dějinách je mnoho témat, postav a příběhů, u nichž nelze volit jen mezi černou a bílou. Mašínové jsou přesně takové téma. Je nejednoznačné, emoční a často zneužívané.
Seriál Přepište dějiny: Označení fašismus a nacismus jsou pevně svázána s určitou dějinnou etapou a nelze je jednoduše používat i pro současnou situaci, jak to dělá Putin a Babiš. Pokud ale něco vykazuje prvky fašistické ideologie, pak je to nejvíce politika současného Ruska.
Seriál Přepište dějiny: Ve veřejné debatě se tu a tam objeví rozpor mezi velkými a malými dějinami. Mezi dějinami velké politiky, válek, bitev, smluv a osobností a dějinami každodenními, sociálními, dějinami běžného života. Ty „velké“ se však často otisknou do mentality celé společnosti.
Seriál Přepište dějiny: Krásným příkladem, jak je společná historická paměť zrádná, jsou dějiny konkrétních měst a s nimi spojené osobnosti. Monarchie, první republika, protektorát, komunismus… Oslavování a následné upadnutí do zapomnění.
Seriál Přepište dějiny: Krásným příkladem, jak je společná historická paměť zrádná, jsou dějiny konkrétních měst a s nimi spojené osobnosti. Monarchie, první republika, protektorát, komunismus… Oslavování a následné upadnutí do zapomnění.
Seriál Přepište dějiny: Chceme-li přiblížit období normalizace a propojit osudy některého z aktérů s charakterem společnosti, nabízí se v mnohém ilustrující osobnost: tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal. Přesvědčený komunista, ale zároveň pragmatik a technokrat moci.
Seriál Přepište dějiny: Nejdříve v Pantheonu Národního muzea vadil Masaryk, Parléř, Dientzenhofer a další, pak Nejedlého s Fučíkem opět vystřídal Masaryk. Proměny muzea v uplynulém více než století ukazují, jaké zvraty u nás dějiny předváděly.
Seriál Přepište dějiny: V jednu chvíli jste diktátor a masový vrah, pak máte mauzoleum, pak urnu v kolumbáriu a nakonec skončíte ve společném hrobě, protože si vás nevyzvedne ani vlastní rodina. Co všechno za poslední století viděl Národní památník na pražském Vítkově.
Seriál Přepište dějiny: Proměny Národního muzea v uplynulém více než století ukazují, jaké kotrmelce u nás dějiny předváděly. Nejdříve v Pantheonu vadil Masaryk, Parléř, Dientzenhofer a další, pak Nejedlého s Fučíkem opět vystřídal Masaryk.
Seriál Přepište dějiny: Nejdříve v Pantheonu Národního muzea vadil Masaryk, Parléř, Dientzenhofer a další, pak Nejedlého s Fučíkem opět vystřídal Masaryk. Proměny muzea v uplynulém více než století ukazují, jaké zvraty u nás dějiny předváděly.
Seriál Přepište dějiny: Obraz Jana Husa se proměňoval a pragmaticky využíval už od 15. století. Ale až národní obrození a 20. století s ním skutečně zamávaly. Jeho příběh v české historii je víc národní pohádkou o dobru a zlu než příběhem kněze hledajícího pravdu.
Seriál Přepište dějiny: Jedním z témat, která hýbou dneškem, jsou dezinformace. Je to ale novinka? A nedělo se to vlastně vždycky? Nejsou i dějiny lidstva plné fake news? Připomeňme si nejznámější případy z novodobé československé historie.
Seriál Přepište dějiny: Z fenoménu Baťa pro mnohé dnes zůstává jen příběh o úspěchu, úspěchu navzdory smrti, válce, nacistům i komunistům. Mizí z něj poměr k pracujícímu člověku, snaha o péči o své podřízené.

Česká inteligence 20. století: Vzala si jednoho z největších spisovatelů své doby, přesto Olga Scheinpflugová nepřestala tvořit svůj vlastní osud. Herečky, spisovatelky, ženy citlivé, temperamentní, nerafinovaně prosté v nejlepším slova smyslu.
Příběh knížete Václava známe jen z kronik napsaných dávno po jeho smrti. Čím méně o něm víme, tím více se jím někteří už od středověku zaštiťují. K jeho kultu masivně přispěl Karel IV., jinak ho interpretovali obrozenci, katolická církev, Češi i Němci a nakonec také Václav Klaus.
Seriál Přepište dějiny: V roce 1940 nechal Stalin v katyňském lese povraždit tisíce zajatých polských důstojníků. Hroby objevili Němci, goebbelsovská propaganda o zločinu informovala svět, tomu se ale nechtělo věřit. Masakr ukazuje, jak snadná je manipulace s pravdou.
Seriál Přepište dějiny: Do schválení Benešem plánovaného poválečného odsunu československých Němců se zejména Britům moc nechtělo. Prezident rozehrál diplomatickou hru, pro niž našel pochopení u Stalina. Hned po válce ale zjistil, co to bude Československo stát.
Seriál Přepište dějiny: Pod pojmem kolaborant se schová leccos. Často funguje jako emoční historické razítko, které mnozí s oblibou vetknou na čelo svých protivníků. Jací byli skuteční kolaboranti například za protektorátu?
Seriál Přepište dějiny: V českých zemích je útok výsadkářů na Reinharda Heydricha vnímán spíše jako odplata za skutečnost, že prakticky zlikvidoval domácí odboj. Šlo ale o akt celoevropského významu. Nacisté dostali jasný signál: nikde, ani hluboko v týlu, se už nemohli cítit bezpeční.