
Názor - strana 21
Články


















































Minuta N
Komentář bývalého slovenského ministra financí Ivana Mikloše: Cena za embargo na ruský plyn by pro země Evropské unie nebyla malá. Byla by ale řádově nižší než náklady Ruska. Pokud nebudeme ochotni zaplatit tuto cenu, bude ta celková mnohem vyšší.
Komentář Edwarda Luceho z Financial Times: „Nejpřekvapivější reakcí na Putinovu agresi byla prudkost odezvy západní veřejnosti. Zatím ale nevíme, jestli to vydrží.“
Komentář Michaela Romancova: I po vyhrané válce bude muset Ukrajina udělat Rusku ústupky, celkově bude mít ale slušné vyhlídky. V Rusku se nejspíš režim nezmění, naopak kremelský režim ještě utuží. Co dál nás čeká?
Komentář Martina M. Šimečky: „Stovky miliard špinavých peněz z Ruska, Číny a dalších diktatur proudily do západních demokracií, kde je pomáhaly vyprat banky a právnické firmy. Tyto peníze rozkládaly demokracii.“
Komentář Edwarda Lucase: „Cenou za samolibost je pro nás nejistota, vysoké ceny potravin i pohonných hmot a vyšší výdaje na obranu. Platí za to i Ukrajinci – svými životy.“
Komentář Jiřího Pehe: Nemalá část problémů s chodem prezidentské kanceláře i s prezidentovým zneužíváním pravomocí spočívá ve špatných zákonech. A také v děravém ústavním vymezení pravomocí. Jak by se to mělo změnit?
Porážka na Ukrajině bude pro Rusko předzvěstí zkázy, píše v komentáři britský novinář Edward Lucas. „S šířícím se rozkladem ztratí Putinův Kreml svůj vliv a neklidné regiony se vzbouří.“
Komentář Pavlíny Janebové: Maďarsko o víkendu čekají klíčové parlamentní volby. Orbán v nich bude bojovat o čtvrtý vládní mandát v řadě (a pátý celkově). Poprvé od roku 2010 ale v parlamentních volbách čelí spojené opozici – a možnost porážky se zdá docela reálná.
Názor Jiřího Pehe: Ruská invaze na Ukrajinu vyjevila slabiny klíčových mezinárodních organizací, které se pokoušejí na vývoj reagovat. Kdyby tyto organizace byly akceschopnější, mohlo by Putinovo Rusko dostat ještě pod daleko větší tlak, než se zatím děje.
Komentář historika Marka Vlhy: Invaze na Ukrajinu jako nový anšlus, Z jako hákový kříž… Příměry ruského režimu k fašismu zahlcují sociální sítě. Udělat si v hlavě z Putina druhého Hitlera je bezpochyby úlevné. Zároveň si tím ale dáváme klapky na oči a zaděláváme si na morální kocovinu.
Obětí války na Ukrajině je příliš mnoho na to, aby to šlo pochopit, jsou příliš blízko na to, aby jejich nářek šlo neslyšet, a jsou příliš často fotografované na to, abychom je mohli nevidět. A co ještě jsme se za měsíc války dozvěděli o světě kolem nás i o nás samotných?
Pár hodin autem od Česka už měsíc zuří největší válka v Evropě od roku 1945. Až příliš snadno jsme si na to zvykli. Jeden měsíc od jejího začátku je dobrá chvíle na to si říci, co nového o světě kolem nás i o nás samotných víme.
Šachový velmistr Garry Kasparov správně předpověděl blížící se katastrofu, proč mu Západ nenaslouchal? „Je to důležitá otázka už jen proto, jak mnohé pozorovatele události na Ukrajině zcela zaskočily. Mezi největší viníky patřily západní elity s obchodními vazbami na Rusko,“ píše Gilliana Tettová v komentáři Financial Times.
Komentář Petra Koubského: Putin se v Rusech snaží vzbudit dojem, že Západ podporuje nacismus, a tím je proti všem lidem v demokratickém světě popudit. Nesmíme na jeho hru přistoupit. Jediná možnost, kterou ve vztahu k Rusům máme, je nedokonalá a bytostně západní: posuzovat je individuálně, ne kolektivně.
Komentář Tomáše Brunera: Nová směrnice EU přikáže větším firmám, aby prověřily, jestli jejich dodavatelé neškodí životnímu prostředí nebo nepřispívají k porušování lidských práv. Její ekonomika by se tak mohla během pár let odříznout od dodavatelů a klientů ze zbytku světa.
Komentář Ivana Ryndy: Svět, který obýváme, se v základních vzorcích a paradigmatech naprosto změnil. Pokud to nepochopíme a nezměníme způsoby uspokojování svých potřeb, promění se lidská civilizace.
„Putinova sázka ohrožuje dlouhou hru Pekingu. Čínští politici možná počítali s případným přerušením vztahů s USA, avšak nyní kvůli Rusku čelí konfrontaci se Západem mnohem dřív,“ píše Gideon Rachman v komentáři Financial Times.
Předchozí sankce na ruskou ekonomiku jako celek příliš nedopadly, u těch aktuálních bude vliv zásadní. Je ale otázkou, jestli povedou k žádaným dopadům, píšou ve svém komentáři ruští ekonomové z pražského programu CERGE-EI.
Komentář Anety Zachové: Cesta Petra Fialy do Kyjeva zaskočila evropské diplomaty i politiky. A je to dobře. Česko teď sice bude mít pověst tajemného hráče, který svým chováním může ohrozit evropskou jednotu. V porovnání s významem tohoto gesta je to ale jen nízká daň.
Tlak na svobodná média v Rusku po zahájení invaze na Ukrajině ještě zesílil. Většina nezávislých redakcí buď končí, nebo jsou jejich weby či vysílání na území Ruska zablokované. Do „propagandistické bubliny“ dává nahlédnout Ekaterina Kanakova, novinářka Echa Moskvy.
Komentář Jiřího Pehe: Válečné výboje Hitlera či Stalina se odehrávaly ve značně odlišném kontextu než Putinova agrese na Ukrajině. Putin rozpoutal válku ve stylu 19. století či první poloviny 20. století v prostředí, v němž dominují globálně propojené komunikační technologie.
Komentář Pavla Houdka: Nejvyšší státní zastupitelství i policie oznámily svůj úmysl zasáhnout proti komukoliv, kdo verbálně podporuje ruskou agresi na Ukrajinu. V demokracii by se ale nasazení trestního práva proti verbálním projevům mělo vždy vážit na lékárenských vahách.
„Měli bychom posílit sankce, i když mohou rozvrátit ruskou ekonomiku, aniž by změnily tamní politiku nebo režim,“ píše Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor Financial Times. „Vybrat si lze jen ze samých špatných možností. Ukrajinu ale nelze opustit. Musíme vytrvat.“
Komentář Petra Placáka: Současná kremelská soldateska, její vůdce a jeho média nadávají sousedům, kde se rozvíjí pluralitní společnost, do fašistů, které je nutno zničit. Navazují tím jen na starou praxi bolševiků, kteří od počátku 20. let minulého století častovali touto nadávkou všechny ty, kteří stáli komunistům v cestě na jejich pochodu do budoucnosti.
Komentář Petera Leloviče: Ukrajinci i část světové veřejnosti vyzývají k prosazení bezletové zóny nad Ukrajinou. Ti první pro to mohou mít hned několik legitimních důvodů. Ti druzí si neuvědomují, že bezletové zóny nepřinášejí očekávaný efekt a naopak z nich plynou obrovská rizika.
Komentář Martina Hály: „Olympijský pakt“ s toxickým ruským diktátorem se pro Si Ťin-pchinga rázem změnil z diplomatického triumfu v zahraničněpolitickou noční můru.
Komentář Jana Kudláčka: Odpověď Západu musejí určovat lídři odhodlaní, vůči Rusku coby největší hrozbě po druhé světové válce už konečně nesmlouvaví, ale s chladnou hlavou. Leccos se totiž může rozbít – ovšem i v rukách Putinových. A tentokrát nejde o atom.
Komentář Magdy B. Leichtové: Do Británie proudí ročně na 90 miliard liber podezřelého původu. Nemalou část z toho „přivážejí“ ruští zbohatlíci. Ještě nedávno Británie ruské peníze do země lákala.
Komentář Jiřího Pehe: Putin, který se snaží Západ nejrůznějšími způsoby rozložit a znesvářit, udělal zásadní strategickou chybu. Pokud jeho režim nepadne, bude hrát roli podobného tmelu liberálních demokracií, jakou kdysi hrál Sovětský svaz. Vstoupili jsme do nové éry.
Komentář Ivana Krasteva: „To, čemu jsme říkali třicetiletý mír, období po studené válce (i když s tendencí vědomě či nevědomě zapomínat na války v bývalé Jugoslávii), je u konce. Čím dříve si to všichni přiznáme, tím lépe se můžeme připravit na to, co přijde.“
Komentář Pavla Poláka: Vnímáme Německo jako evropskou velmoc, je jí ale jen hospodářsky. V geopolitické rovině jde o váhavého obra. Dosavadní postoj vůči Rusku byl projevem jeho zahraničněpolitické slabosti. Teď Německo překročilo několik svých stínů.
Komentář Yaschy Mounka: „Nezbyly už žádné jistoty, od přežití demokracie v jejích tradičních domovinách až po naši kolektivní schopnost omezovat ambice nejbezohlednějších světových diktátorů.“
Válka, kterou Putin rozpoutal, je pokusem o návrat ruské moci na území, o němž se domnívá, že má být jeho. Mluví o tom už nejméně od minulého léta, píše v komentáři Michael Romancov. „Jedná se o aktivitu tak viditelnou, že ji nejsou schopni zpochybnit ani dva z našich z jeho nejvlivnějších zastánců – Miloš Zeman s Václavem Klausem.“
Komentář Yaschy Mounka: „Nezbyly už žádné jistoty, od přežití demokracie v jejích tradičních domovinách až po naši kolektivní schopnost omezovat ambice nejbezohlednějších světových diktátorů.“
Komentář Jána Simkaniče: Dnes byla na českém internetu překročena nová hranice – bylo zablokováno osm dezinformačních webů. Jde o značně rizikové rozhodnutí a nebezpečný precedens. Může být obhajitelný?
Financial Times: Nevyloučení Ruska z globální platební aliance nasvítilo rozkol ve společných záměrech Západu, píše v komentáři Jonathan Guthrie.
Svět, ve kterém jsme se mohli zabývat jen myšlenkami na to, jak si zlepšit život a kam jet v létě na dovolenou, právě skončil, píše v komentáři slovenský publicista Martin M. Šimečka. „Ukrajinci bojují i za nás.“
Rýsuje se hrozba dlouhého finančního covidu: „Nezbytná restrukturalizace dluhů se protáhne, bude chaotická a lidé a ekonomiky budou zatím trpět,“ píše Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor Financial Times.
Komentář Michaela Romancova: Mělo by nás děsit, že o tom, zda Rusko zaútočí na některého ze svých sousedů, rozhoduje jedinec s velmi omezenou životní zkušeností, s pokřiveným postojem ke světu a v posledních letech čím dál víc izolovaný.
Ruské obsazení Donbasu konzervuje stav, který platí už osm let, zároveň přiostřuje ruskou krizi. Putin si vybral jeden z mírnějších kroků, stále to ale může být jen začátek. Problém neleží v Donbasu. Západ si musí vybrat ze dvou zel, píše v komentáři Jan Kudláček.