Literatura
Články
Minuta N
Nejlepší světová dětská kniha v žánru fikce je čerstvě z Česka. A vedle ní doporučujeme dalších deset titulů, které dětem pomohou s řešením nejrůznějších složitých situací. Tři z nich jsou v aktuální širší nominaci Magnesie Litery. A k tomu ještě bonus. Lepší knihy pro vaše děti momentálně na trhu nenajdete.
Zatímco knižní trh lamentuje nad nižšími a nižšími prodeji, prodejům knižních rarit se v Česku daří. Mezi ně patří i díla šestapadesátileté legendy české sci-fi a fantasy literatury Jiřího Kulhánka, která se prodávají za několikatisícové částky. Není divu, že se na trhu objevily jejich padělky.
Martin Heidegger je považován za jednoho z největších filozofů 20. století. Na pozadí sporů o to, do jaké hloubky se zapletl ve 30. letech s nacismem, je možné se ptát, v čem spočívá velikost jakékoli filozofie, píše v recenzi knihy Černé sešity Matěj Matelec.
Česky vyšla Stella Maris, poslední novela nedávno zesnulého amerického prozaika Cormaca McCarthyho, která doplňuje jeho předposlední román Pasažér. Hrdinkou je mladá žena, která se dobrovolně nechá hospitalizovat v psychiatrické léčebně. Od prvního řádku je jasné, že to skončí špatně.
V Rusku prudce vzrostla poptávka po knihách s válečnou a vlasteneckou tematikou. Podle serveru RBK to uvádějí nakladatelství i velká knihkupectví. Opoziční server Moscow Times to dal do souvislosti s válkou na Ukrajině.
Daniel Kehlmann napsal román o filmu. Jmenuje se Lichtspiel a jeho hrdinou je rakouský režisér G. W. Pabst ve světě nasáklém nacismem. „Jak se ze svobodného a kritického umělce stane kolaborant režimu? To je hlavní otázka, kterou si román klade – ta zůstane aktuální vždy.“
Magnesia Litera zveřejnila letošní širší nominace. Mezi nominandy je i redaktorka Deníku N Renata Kalenská s knihou Orgány nepatří do nebe: Rozhovory s transplantačním chirurgem Jiřím Froňkem a jeho pacienty. (Magnesia Litera)
Vydupala ze země mezinárodní filmový festival v Zambii, dnes po deseti letech už na červeném koberci v Lusace vítá i prezidenta, jedná s Cannes a sní o Oscarech. Martina Hájková Mwanza ze slezského Těrlicka vypráví, jak filmy i práce s kamerou mění Afriku.
Po premiéře filmu Zóna zájmu se zdá, že ještě dnes, skoro osmdesát let po konci holokaustu, lze najít nové úhly pohledu, jak o něm vyprávět. A nové nebo málo známé příběhy. Jaké jsou teď dostupné v českých knihkupectvích? A dokážou tragickou historii zpracovat bez inklinace k „holokaustovému kýči“?
V ostravském Domě knihy se v pátek uskutečnilo slavnostní vyhlášení vítězů 25. ročníku akce Český bestseller. Ceny pro nejprodávanější tituly vydané v roce 2023 byly uděleny hned v deseti kategoriích. Absolutním vítězem se staly Gazely Patrika Hartla.
Městské divadlo Brno převedlo na jeviště bestseller Kateřiny Tučkové Bílá Voda. Obsahově režisér Dodo Gombár sedmisetstránkový příběh zúžil, avšak vhodný divadelní tvar odkazující k lehkosti románové předlohy nenašel. Tříhodinovou inscenací rezonuje zásadní otázka: Co hrát a co vyprávět?
Dnes byly vyhlášeny letošní ceny na Boloňském knižním veletrhu. Jde o nejvýznamnější mezinárodní ocenění knih pro děti a dospívající a jeho součástí jsou letos i Češi, zejména ti z nakladatelství Baobab. Vyhráli mezi 3355 tituly.
Nejprodávanější knihou na českém knižním trhu byly loni Gazely Patrika Hartla. Irena Hejdová v textu popisuje, proč. „Každý holt nemůže a nejspíš ani nechce číst Dostojevského,“ píše.
„Jsem básník a básně moc lidí takhle výrazně nezajímají. Že bych v Deníku N dělal rozhovor se svou básnickou sbírkou, to si moc nedokážu představit,“ říká k úspěchu své debutové knihy Rozložíš paměť Marek Torčík. Zabýval se v ní vlastním dětstvím a dospíváním v rodném Přerově.
Na nových česky vydaných knihách není tolik zásadní jejich umělecká hodnota jako témata, která otevírají. Novela Tenhle pokoj se nedá sníst se zabývá traumatem ze sexuálního násilí, následky pobytu na psychiatrii zase řeší Dusivá místa. A rozhodování, zda se stát matkou, popisuje próza Mateřství.
Petr Koubský doporučuje pět knih o temnotě a nejistotě. „Jsou to knihy, které se nějakým způsobem dotýkají těchto témat a reagují na ně. V devadesátých letech jsme si vytvořili iluzi, že svět je poměrně srozumitelný a dobře nalinkovaný. A pak jsme o ni přišli,“ říká v rozhovoru.
Přesně před sto lety přišel na svět Jiří Šlitr. Jak o něm dnes vyprávět? Co jsme pozapomněli a čím jeho obraz doplnit? Publicista Pavel Klusák nabízí několik kapitol ze života muže, s jehož odchodem u nás skončila šedesátá léta.
Vyšla Čítanka Neila Gaimana. Nabízí průřez literární kariérou jednoho z nejoceňovanějších, ale také nejneuchopitelnějších autorů současnosti. Slavný tvůrce Sandmana, hrdina písní Tori Amos i bezpočtu povídek se tu představuje jako král fantastických příběhů.
Z jakých důvodů se ženy v minulosti rozhodovaly nemít děti? A kterými metodami svou plodnost kontrolovaly před vyvinutím moderní antikoncepce? V rozhovoru odpovídá historička z Chicagské univerzity Peggy O’Donnell Heffington.
Rádi bychom se s vámi podělili o knižní novinky, které vyjdou v naší Edici N během letošního jara. Z chystaných čtyř novinek zatím můžeme prozradit tři, tu čtvrtou nechceme zakřiknout.
Na sklonku loňského roku vyšla podivuhodná povídková sbírka Severoamerické jezerní příšery od amerického autora Nathana Ballingruda. Ukazuje, že právě krátké příběhy jsou ideálním médiem pro horor, který se vám zaryje pod kůži. Pokud se tedy nebojíte.
Slovenský spisovatel Michal Hvorecký vypráví o návštěvě odlehlého místa, kde si Franz Kafka léčil tuberkulózu. Během pobytu ve slovenských velehorách pražský spisovatel polehával nahý na balkoně, začal tu jíst maso a přibral osm kilo, přesto se jeho zdravotní stav právě tady začal zhoršovat.
Letos na podzim vyjde pokračování bestsellerové série Milénium, která v mnohém odstartovala celosvětovou vlnu zájmu o severskou krimi. Její tvůrce Stieg Larsson zemřel v roce 2004 v padesáti letech na infarkt, ještě před vydáním prvního dílu. Pokračování vyjde s novou autorkou, švédskou spisovatelkou Karin Smirnoff.
U příležitosti výročí 25 let od úmrtí Jaroslava Foglara Skautská nadace připravuje akce, které mají veřejnosti připomenout slavného spisovatele. Rychlé šípy totiž také slaví významné jubileum – 85 let od vydání prvního dílu.
Co se vařilo v Černobylu těsně po havárii a co chutnalo Leninovi, Stalinovi a Brežněvovi? A co se vařilo na „poslední večeři Sovětského svazu“? Nová reportážní kniha polského reportéra Witolda Szabłowského je fascinující výpravou do kuchyní ruských a sovětských vládců i prostého lidu.
Proslulá spisovatelka Ursula K. Le Guin nabízela životní alternativy prakticky každým svým dílem; o tom, proč by jemnou a lehkou alternativou k našemu uspěchanému životnímu stylu mohla být i její dětská kniha Křídločky, píše v rubrice Za oponou překladatel, grafik a nakladatel knihy Jakub Němeček.
V nové knize Fakta musí zatančit se Mariusz Szczygieł, polský reportér s vášní pro Česko, vrací na začátek své profesní dráhy. Nenápadná kniha se ukazuje být poměrně třaskavou, ač jí to nic neubírá na její působivosti. Je vyznáním lásky reportážnímu žánru, zároveň jej ale nelítostně odhaluje.
Osmnáctý román Iana McEwana Hodiny, který nedávno v překladu Ladislava Šenkyříka vydal Odeon, je částečně autobiografický, částečně tematicky shrnuje spisovatelova minulá díla. A stvrzuje autorovu pozici jednoho z nejsilnějších hlasů současné literární Anglie.
Tomáš Etzler i v novém pokračování knihy Novinářem v Číně podstupuje svéráznou autoterapii. Svou práci miluje, ale zemi, v níž ji vykonává, nesnáší. Je to skvělý a zkušený profesionál a zároveň emocím věčně podléhající cholerik nešetřící vulgarismy. A čtenáři to opět milují, kniha je záhy po vydání bestsellerem. Jaké je tajemství jejího úspěchu?
V nové knize Fakta musí zatančit se Mariusz Szczygieł, polský reportér s vášní pro Česko, vrací na začátek své profesní dráhy, aby skrze vlastní příběh vyprávěl právě o vyprávění příběhů. Nenápadná kniha se ukazuje být poměrně třaskavou, ač jí to nic neubírá na její působivosti. Je vyznáním lásky reportážnímu žánru.
„Nejlepší rada, kterou jsem kdy dostal, zněla: Buď užitečný,“ říká Arnold Schwarzenegger ve své nové knize. Je to překvapivě funkční a inspirativní návod na život, těžké období i bod rozhodování, který je použitelný pro většinu čtenářstva.
Nová motivační kniha Ztracenné Michelle Losekoot a Táni Brodské má ženám vrátit sebevědomí a moc nad sebou samými i nad (svým) světem. Chvályhodný záměr je ovšem v rozporu s banalitou rad a ezopravd v knize obsažených.
Od narození Josefa Jungmanna uplynulo letos čtvrt tisíciletí. Netypickou perspektivu na Jungmannův odkaz a japonskou literární i jazykovou historii nabízí rozhovor s japonským bohemistou Kenichi Abem z Tokijské univerzity: „Vždy mě překvapí, že jeho texty četlo tak málo Čechů.“
Červená knihovna je na rozdíl od detektivek nebo superhrdinských komiksů dodnes podceňovaná a vysmívaná. Seriál Bridgertonovi, jehož třetí řada bude mít premiéru v květnu, tohle svým fenomenálním úspěchem změnil. Co o nás jeho obliba vypovídá?
Esej Karla Hvížďaly: Milan Kundera ukázal, že každý cit a trapnost či velké gesto život často obrátí v komický akt. Že i skutky slabošství a barbarství jsou mnohdy znaky naší civilizace.
Červená knihovna je na rozdíl od detektivek nebo superhrdinských komiksů dodnes podceňovaná a vysmívaná. Seriál Bridgertonovi, jehož třetí řada bude mít premiéru v květnu, tohle svým fenomenálním úspěchem změnil. Jeho obliba o nás vypovídá víc, než si myslíme.
Demetrious Polychron porušil podle kalifornského soudu autorská práva, když napsal a vydal pokračování Pána prstenů. Soudce zaznamenal přímé důkazy o kopírování a zakázal další distribuci nových knih. Nařídil také, aby Polychron zničil veškeré fyzické a elektronické kopie díla.
Dobré knihy (a filmy) nám umožňují představit si i nepředstavitelné. Pochopit hraniční situaci brutálně napadených obětí, prožívat traumata těch, kteří přežili, nahlédnout i do mysli pachatele či jeho příbuzných nebo porozumět širšímu kontextu extrémního násilí. Přinášíme doporučení na některé z nich.
Seriál Bridgertonovi, který se v květnu vrátí na obrazovky s třetí řadou, slaví fenomenální úspěch. Od žánru červené knihovny by to přitom čekal málokdo. Jde jen o slaďárnu, guilty pleasure, softporno pro ženy, nebo přelomový popkulturní počin, který o naší společnosti vypovídá víc, než si myslíme?