Minulý týden vydané paměti prince Harryho se staly ve Velké Británii nejrychleji prodávanou literaturou faktu v historii.

Jeden zahraniční recenzent Bregmanovo rozvažování vyhodnotil výstižně jako „socialistické myšlenky stravitelné pro kapitalisty“, píše o knize Lidstvo: Dějiny naděje historik Jakub Rákosník.

Bývalá americká první dáma Michelle Obama v prosinci vydala druhou knihu, kde se se čtenáři dělí o své zkušenosti z manželství s americkým exprezidentem. Popisuje i pochybnosti, které ji pronásledovaly během výchovy dvou dcer.

Harald Jähner popisuje válkou zničenou zemi prostřednictvím životů obyčejných lidí a nástrah každodenní existence. Také proto měla jeho kniha Čas vlků: Život v troskách třetí říše velký úspěch. V rozhovoru vysvětluje, jak chaotické, ale svobodné poválečné období ovlivnilo podobu a charakter dnešního Německa.

Kniha Osvícenství tady a teď jednoho z nejvlivnějších světových intelektuálů Stevena Pinkera je stejně tak obsáhlá jako kontroverzní. Přináší poselství, že „pokrok nezastavíš“, v čemž je ale možná až příliš optimistická.

Blogerka Zdeňka Šíp Staňková napsala knihu o tom, jak byli vychovávaní dnešní rodiče. Sestavila ji z několika stovek anonymizovaných svědectví, která popisují traumatizující zážitky z dětství, jež mají vliv na jejich život i desítky let poté.

Muži ztrácejí půdu pod nohama a potřebují pomoc, píše Martin M. Šimečka v článku o knize, která vysvětluje, proč má moderní muž problém, proč je to důležité a co se s tím dá dělat.

Komiksové ilustrace a lehký zábavný výklad mohou být účinným nástrojem popularizace přírodních věd. Důkazem je kniha „Často kladené otázky o vesmíru“, která právě vyšla česky.

Spisovatel Noah Rothman vykresluje současné americké aktivisty jako dědice puritánů 17. století, s nimi podle něj zčásti sdílejí hodnoty, pohled na svět, usilují o nastolení podobné ctnostné totality. Jeho výčtu mnohých podobností ale chybí schopnost vnímat rozdíly, třeba i zásadní.

Další příběh o hloubce lidské bídy, neštěstí a mizerii přináší edice literárních reportáží slovenského nakladatelství Absynt. Tentokrát se v novém díle Kokrhání kohoutů, pláč psů vydává do Kambodže 40 let po nechvalně proslulé vládě Rudých Khmerů.

Jaká budoucnost čeká lidstvo a co udělat pro to, aby existence lidí mohla pokračovat? I tyto otázky klade nově vydaná kniha s provokativním názvem Svět bez nás.

„Škodit budoucnosti by mělo být nelegální,“ tvrdí islandský spisovatel Andri Snær Magnason. Ve své knize píše o klimatické krizi jinak – spojuje v ní rodinnou historii, dějiny, vědecké poznatky a mytologii. V rozhovoru vysvětluje, proč na krizi nereagujeme dostatečně a kdo by mohl být hybnou silou potřebné změny.

Čerstvá monografie o Oldřichu Novém se věnuje nejen jeho slavné protektorátní herecké dráze, ale i tomu, jak se mu dařilo v éře socialistické kinematografie vpravit do rolí dělníků. Jaký byl Kristián v montérkách?

Nová výpravná publikace Architektura 58–89‚ kterou editorsky připravil Vladimir 518, upozorňuje na stavby, které by nás nenapadly, kdybychom měli vyjmenovat význačné budovy. Ve své době však přece představovaly zlomové dílo.

Od vydání knihy Frida v Česku a na Slovensku si autorka Nina Grünfeldová mimo jiné slibuje, že by se mohli ozvat lidé, kteří si její babičku, židovskou prostitutku Fridu, pamatují, a pomohli by jí vyplnit bílá místa jejího života.

Ve spolupráci s časopisem iLiteratura.cz startujeme speciál čtení na léto. Najdete v něm 30 recenzí na knihy české i zahraniční beletrie, poezie, komiksu, knihy pro děti, žánrovou literaturu i literaturu faktu. Vybere si každý, zkuste to s námi.

Pokus nahlédnout za kulisy utopického města Auroville, které bylo v 70. letech vybudováno v indické pustině a existuje dodnes, podnikla polská reportérka Katarzyna Boniová v Auroville, zatím posledním česky vydaném titulu edice Prokletí reportéři slovenského nakladatelství Absynt.

Poslední umělkyně v oboru uměleckého hvízdání. Slovenská satanistická kapela pro děti. Symfonický orchestr složený z lidí, kteří neumějí hrát. Šest tisíc symfonií inspirovaných houbami. Pavel Klusák vymetl kouty a okraje hudby a nechává čtenáře žasnout.

Skoro dva měsíce po začátku války hlásí nakladatelé nižší prodeje knih. Zájem o knihy o Rusku a ruském nebezpečí ale naopak stoupá. Které nakladatelé doporučují?

Klimatická aktivistka Greta Thunbergová plánuje letos na podzim vydat knihu, v níž shromáždila texty desítek vědců a dalších známých osobností. Mají předkládat úvahy a návody, co dělat s aktuálními globálními krizemi. (Times of India)

Válka na Ukrajině nás vrací do éry, kdy se násilí a krutost stávají normou. Jak máme vzdorovat zlu, na které jsme nebyli připraveni? Našimi učiteli mohou být lidé, kteří na tuto otázku hledali v průběhu tisíciletí odpověď, píše v recenzi knihy O útěše Martin M. Šimečka.

Americký analytik mezinárodních vztahů a diplomat George Kennan nám svými depešemi inspirativním způsobem ukazuje československou minulost. Může také dopomoci k porozumění dnešní situaci, píše v recenzi knihy Z Prahy po Mnichovu historik Jakub Rákosník.

V době, kdy se ve velmi konkrétní podobě ukazuje, jak zhoubná může být moc dezinformací a spikleneckých teorií, se o to naléhavěji ozývá volání po rozvoji kritického myšlení. Poskytne nám ho publikace lékaře Jiřího Šedého opírající se například o Vlastimila Vondrušku?

Cambridgeský antropolog James Suzman tne do živého, když ve své knize postavil do centra pozornosti práci a píli. Málokterá vlastnost je v současnosti přijímaná tak kladně jako pracovitost, píše Jakub Rákosník v recenzi na knihu Práce.

Hledání útěchy v nesmyslu, tak zní výmluvný podtitul populární publikace o historii víry v dutou zemi, kterou zastával i Adolf Hitler. Druhým krokem by mohla být otázka, proč jsou pro nás nesmysly útěchou.

Jak ovlivnila aviatika výtvarnou kulturu i přemýšlení v českých zemích? Proč se zde ujal slogan „vzduch je naše moře“? To popisuje fundovaná publikace Od balonu ke kosmickému vědomí propojená s končící výstavou v Plzni.

Světoběžník a fotograf Josef Koudelka se vícero způsoby vrací do Čech. V loňském roce daroval českým muzeím 2000 svých fotografií. A v Torstu mu vycházejí jeho poutavé deníky, v nichž permanentně prokazuje odzbrojující sebereflexi.

V dnešním speciálu přinášíme profily špiček české vědy roku 2021. Hispanista Daniel Nemrava je znalcem literatury Latinské Ameriky, zajímá ho vztah literatury a totalitní moci a momentálně zkoumá archivy. Domnívá se, že „represe je nejčitelnější na menšinách.“

Nové archeologické objevy staví tradiční výklad dějin lidstva vzhůru nohama, píšou autoři nové knihy David Graeber a David Wengrow.

Hudební publicista Pavel Klusák vydal dlouho očekávanou knihu Gott – Československý příběh. Má jít o první hlubší ponor za hradbu osobní mytologie, kterou si slavný zpěvák pečlivě budoval. A zároveň trochu o „příběh nás všech“.

Původně sportovní novinář s „literátskými manýry“ Jiří Černý se do povědomí Čechů zapsal především jako citlivý a přesný hudební publicista. Ve svých rozhlasových vzpomínkách je přísný především na sebe.

Slavný novinář Bob Woodward vydal další knihu ze zákulisí americké politiky. V knize s názvem Peril (Ohrožení) se zaměřuje na vnitrostranické spory republikánů, kteří si po volbách chtěli udržet přízeň Donalda Trumpa i politické preference. (CNN)

„Z krátkodobého hlediska se podle ekonoma Carla Benedikta Freye bohužel dá očekávat, že propast mezi (dětskými i dospělými) vítězi a poraženými automatizace se bude nadále prohlubovat,“ píše Jan Lukavec v recenzi Freyovy knihy Technologická past.

Prozaička Viktorie Hanišová začala psát dystopický román o zničené přírodě, ale pak si uvědomila, že lepší bude napsat něco o skutečných lidech, kteří mění svět k lepšímu. Tak vznikla kniha rozhovorů Beton a hlína.

Dnes slaví osmdesátiny významný publicista Karel Hvížďala. Politolog a spisovatel Jiří Pehe hodnotí jeho dílo.

Britský soud se včera začal zabývat sporem ruského miliardáře Romana Abramoviče, který žaluje novinářku Catherine Beltonovou pro pomluvu. Novinářka se podle něj dopustila falešných tvrzení v knize o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Téma eutanazie v poslední době doslova visí ve vzduchu. Pokročila už naše společnost natolik, aby se stala eutanazie i tématem pro zákonodárce? Eutanazii se věnuje i nejnovější kniha spisovatele a světoběžníka Lubomíra Martínka.