Kvóty na české potraviny
Články
Minuta N
„U nás máme oproti Německu nižší vstupy, přitom tu jsou stejné, nebo dokonce vyšší ceny potravin. Český Lidl pak logicky může generovat vyšší zisk než ten německý,“ vysvětluje v rozhovoru agrární ekonom Tomáš Doucha.
V Česku byla přijata novela zákona, podle které hrozí za prodej potravin dvojí kvality v českých obchodech pokuta až 50 milionů korun. Jak to teď v obchodech v EU vypadá? Redakce Investigace.cz kvalitu potravin otestovala v 15 různých zemí.
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v obchodech. Novelu zákona o potravinách vrátil poslancům. K důvodům patří to, že čeští zemědělci by nebyli schopni naplnit kvóty, které jsou navíc v rozporu s právem EU. (ČT24)
Senát bude rozhodovat o prodejních kvótách na české potraviny či o zahrádkářském zákonu. Schvalovat má i zaměstnávání odborníků z řad neučitelů ve školách či zakázky na ochranné pomůcky proti koronaviru.
Zavedení kvót na české potraviny je protiprávní a může přijít žaloba, varuje Evropská komise Česko. Oficiálně se tak ohradila proti zákonu, který už schválili poslanci. Více jsme o kvótách na potraviny psali zde. (HN)
Jako jediný z poslanců vládního hnutí ANO hlasoval ve Sněmovně proti kvótám na české potraviny. V rozhovoru pro Deník N poslanec Jaroslav Bžoch tvrdí, že schválení zákona, který je v rozporu s unijním právem, mělo vyvolat debatu.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna žádá Senát, aby z novely zákona o potravinách odstranil povinné kvóty na prodej českých potravin v obchodech. Kvóty jsou protisoutěžní a rozvrátí trh, píše Mlsna. (Ekonomický deník)
Novelu o potravinových kvótách podpořilo také 36 poslanců ANO navzdory nesouhlasu premiéra Andreje Babiše. Podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka je to signál pro české zemědělce, že má ČR o jejich produkci zájem. (iRozhlas) Více zde.
„Pro řadu podporovatelů SPD a ANO je cena potravin zásadním tématem. Proto tentokrát populisté narazili na negativní odezvu z řad voličů, od kterých si zvykli očekávat bezvýhradnou podporu pseudovlastenecké a protizápadní rétoriky,“ píše v komentáři Jan Moláček.