
Exekuce
Minuta N
Počet exekucí meziročně klesl o statisíce. A to díky druhému kolu Milostivého léta a zastavení nevymahatelných pohledávek. Ministerstvo spravedlnosti chystá od letošního července třetí kolo Milostivého léta.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce umožnit dlužníkům splacení dluhů na odvodech bez sankcí. Chystá obdobu milostivého léta. Zákon předloží v příštích týdnech, řekl ministr Marian Jurečka. (ČTK)
Exekutorská komora ČR varuje před podvodnými webovými stránkami, které se snaží vylákat z lidí peníze. Lidé dostanou SMS zprávy informující o smyšlené exekuci s tím, že si můžou dluh vyhledat na podvodné stránce, která napodobuje vzhled oficiálních stránek Exekutorské komory ČR.
Exekuce mělo na konci června 683 200 lidí, o 14 800 méně než loni. Zvedla se průměrná vymáhaná suma o 5600 na 488 500 Kč, uvádí exekutorská komora. (ČTK)
Charita Česká republika opět pomůže dlužníkům zbavit se závazků při opakování takzvaného milostivého léta. Odborníci jim v 66 poradnách po celém Česku poskytnou informace, rady a praktickou podporu při vyřizování potřebných úředních záležitostí.
Milostivé léto vstoupí v účinnost až v září. Dříve žádné peníze neposílejte, nebo propadnou, varuje expert na oddlužování z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.
Letos v září se zopakuje takzvané milostivé léto, které umožní některým dlužníkům v exekuci splatit závazky bez úroků nebo penále. Senát to dnes schválil. (ČTK)
Loni ubylo lidí, kteří se chtěli oddlužit. Žádostí o osobní bankrot bylo 21 700, tedy o 3000 méně než předloni. Za první čtvrtletí jich letos dorazilo 3900, v minulém covidovém roce 5700 a předloni 7700. (ČTK)
Vláda schválila návrh zákona, který umožní, aby část dlužníků po tři měsíce od 1. září splatila exekuce bez úroků. Jde o pokračování milostivého léta.
Dlužníci mají od září znovu získat možnost využít tzv. milostivé léto a vyřešit své exekuce na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem.
Lidí v exekuci loni meziročně ubylo. Dle exekutorské komory klesl počet lidí v exekuci o 21 500 na 698 tisíc. Samotných exekucí ale přibylo na 4,43 milionu. (ČTK)
Pražský dopravní podnik uzavřel v milostivém létě 13 846 exekucí. Získal od dlužníků 14,5 milionu korun, odpustil na penále 146 milionů korun, řekli poslanci. (ČTK)
Tisíce dětí ročně, které nedokončí základní školu, se nevyplatí nikomu. Přitom kdyby měli propadlíci lepší vzdělání, přineslo by to Česku v průměru každý rok až 18 miliard korun. Vysvětlujeme, kdo a co jim může pomoct.
Nových exekucí loni přibylo víc, než se dosud uvádělo. Vyplývá to z dat, která Deníku N poskytla Exekutorská komora. Ta odmítá, že by za nárůstem bylo období covidu-19. Čelí ale kritice za nepravidelné zveřejňování dat.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se sešel s prezidentem Exekutorské komory Janem Mlynarčíkem. Shodli se na změně parametrů pro případné opakované akce Milostivé léto, díky nimž měli lidé možnost zbavit se některých dlouholetých dluhů.
Nových exekucí loni meziročně přibylo. Bylo jich 445 600, předloni o 28 300 méně, sdělili ČTK experti. Varovali před dopady epidemie a zdražování.
Po třech měsících skončilo Milostivé léto, díky kterému měli lidé ojedinělou možnost zbavit se některých dlouholetých dluhů. Podle odhadů se podaří z dluhů vyvázat nižší desetitisíce lidí. Řada dlužníků ale na pomoc nedosáhla.
Od ledna začne platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce. Částečně bude také nově omezeno zabavování movitých věcí. Úprava mění také pořadí splácení dluhu. (ČTK)
Ačkoliv by se mohly v Brně potenciálně oddlužit díky milostivém létu desetitisíce lidí, v polovině lhůty zatím exekutoři smazali dluhy jen desítkám z nich. Opozice tvrdí, že je to částečně i proto, že město nevede žádnou informační kampaň.
Díky Milostivému létu by mohla skončit až třetina z asi 4,5 milionu exekucí. Dluhů by se mohla zbavit až polovina ze 700 000 dlužníků, řekli poslanci. (ČTK)
Dopravní podnik v Praze kritizuje exekutory, kteří si účtují poplatek za ukončení exekuce dvakrát. Poplatek si vezmou za cenu jízdenky i pokutu. DPP se proto chce obrátit na ministerstvo spravedlnosti a exekutorskou komoru. (Novinky.cz)
Nová švédská ministryně životního prostředí Annika Strandhällová čelí exekuci kvůli neuhrazeným účtům za napouštění bazénu a internetové připojení. Podle deníku Aftonbladet činí dluhy několik tisíc korun. Politička řekla, že účty přehlédla a zaplatí je.
Komentář Filipa Pospíšila: Na post ministra spravedlnosti navrhuje nová vládní koalice člověka, který dlouhodobě obhajuje zájmy exekutorské lobby. To je špatná zpráva zvlášť v situaci, kdy lze v důsledku rostoucí inflace a zejména cen energií očekávat, že lidí v nouzi bude rychle přibývat.
Ústavní soud ponechal exekuční řád beze změn, návrh senátorů prosazujících teritorialitu zamítl. Exekutora dál vybírá věřitel bez ohledu na sídlo. (ČTK)
Exekutorská komora eviduje 711 939 fyzických osob v exekuci. Meziročně počet dlužníků poklesl zhruba o 8000. Počet exekucí stoupl ze 4,3 na 4,5 milionu.
VZP si vyžádá stanovisko ministerstva spravedlnosti ohledně tzv. „milostivého léta“. Pojišťovna nechce dlužníkům v exekuci automaticky promíjet penále. Hrozí tak krach akce, která má snížit počet exekucí. O sporu jsme podrobně psali zde.
Pražský magistrát spustí kampaň upozorňující dlužníky na možnost zbavit se dluhu při tzv. milostivém létu. Bude spuštěna informační linka. Vedení Prahy zároveň vyzvalo všechny své firmy a organizace, aby začaly s dlužníky komunikovat.
VZP rozděluje dluhy neplatičů na dvě části – nezaplacené pojistné a penále. Obě vymáhá zvláštní exekucí. Tato praxe teď ohrožuje odpuštění některých exekucí v rámci takzvaného milostivého léta.
Těžká jednání čekají Spolu a Piráty a STAN ohledně exekucí. Piráti i Starostové mají v programu konec exekučního byznysu a změny vstřícné k dlužníkům. ODS to dlouhodobě odmítá.
Exekuci má v Česku 2252 dětí a mladých do 18 let. Po téměř dvou třetinách z nich exekutoři vymáhají částku nižší než 2000 Kč. Patnácti dlužníkům nebylo ještě ani pět let. Vyplývá to ze statistiky Exekutorské komory ČR, kterou si vyžádaly expertky Psychologického ústavu AV ČR.
„Vláda měla boj s exekucemi v programovém prohlášení. Ten boj jsme prohráli, protože tam mají lidé kolem pana Faltýnka, ale i pan Vondráček byznys,“ tvrdí Ivan Bartoš. Teritorialita podle něj neprošla kvůli napojení na „exekutorskou kliku“.
Senát podpořil další projednávání novely, která má zavést místní příslušnost exekutorů, a to podle krajů. Úpravu exekučního řádu, kterou předložila senátorka Adéla Šípová (Piráti), podle dnešního rozhodnutí horní komory posoudí její ústavně-právní výbor.
Exekucím věnoval Andrej Babiš ve své knize před minulými volbami samostatnou kapitolu. Horlil v ní mimo jiné proti navyšování drobných dluhů. V nynějším volebním období se ale na výši exekutorských odměn a tarifů nic nezměnilo.
Finanční úřad podal daňovou exekuci na muže, který nebyl poplatníkem daně. K situaci došlo poté, co muž prodal svoji nemovitost, dalších šest let ale úřad stále evidoval nedoplatky. Do sporu se vložil ombudsman, úřad následně chybu napravil, uvádí web ochránce práv.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, který umožní zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce a omezí zabavování movitých věcí. Změní se také pořadí splácení dluhu. (Hrad)
Novela exekučního řádu je podle některých politiků a expertů největší změnou za 20 let. Neřeší ale všechny problémy spojené s dluhy, upozorňují.
Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí bude moci začít v roce 2023. Rozhodla o tom dnes Sněmovna. Hlasy 162 ze 169 přítomných poslanců schválila novelu exekučního řádu se senátními úpravami.
Zvýšení důchodů a zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí patří mezi návrhy, o kterých by poslanci měli rozhodnout na dnes zahajované schůzi. Schvalovat by měli také výši postihů za předjíždění cyklistů v menší než předepsané vzdálenosti.
Vymahači dluhů objevili novou zlatou žílu: výživné. Pro dceru Petry Dancové vymohl exekutor skoro 32 tisíc korun. Na její účet ale přišlo jenom něco přes sedm tisíc, o zbytek vymožených peněz se podělili vymahači.
Přehrada na zasněžování, kterou začal na Šumpersku načerno stavět vlivný exekutor Dalimil Mika, musí mít posudek vlivu na životní prostředí. Rozhodl o tom Olomoucký kraj. Na kauzu upozornil Deník N.