Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Esej

Články

Minuta N

Esej Timothyho Snydera: „Ukrajinský odpor proti zdánlivě drtivé převaze připomněl světu, že demokracie neznamená přijmout zdánlivý verdikt dějin. Jde o vytváření dějin, snahu o naplňování lidských hodnot navzdory tíze impéria, oligarchie a propagandy a zároveň o odhalování dosud netušených možností.“

Esej Jaroslava Fialy: „V jádru ruské propagandy je rasismus vůči zemím střední a východní Evropy, které nemají mít nárok na vlastní svobodu ani suverenitu. Právě spojenectví se Západem je nutná podmínka naší vlastní dekolonizace od Ruska.“

Esej Radomyra Mokryka: „Část Západu by se chtěla vrátit do doby, kterou vnímá jako normální a pochopitelnou. Do doby, kdy ruská interpretace dějin byla dominantní, a tím i přijatelná. Kdy mezi Ukrajinou a Ruskem panovalo ‚bratrství‘, které všem vyhovovalo.“

Esej Petra Pitharta: Máme jedinečnou šanci zbavit se hejslovanských snů a Benešových bludů. Ty sny a ty bludy jsou tu pořád. Projevují se i odmítáním Ameriky a vůbec Západu. Je prý příliš svobodný.

Komentář psycholožky Pavly Koucké: Úzkostnost populace se rok od roku zvyšuje, stejně jako věk, kdy si lidé pořizují první dítě. Naši potomci na to doplácejí, skvěle na tom naopak vydělávají výrobci nejrůznějších „zabezpečovadel“ a návodů.

Esej Petra Fischera: Rok 2022 ani ty následující nebudou roky tolik vzývané změny, ale potvrzováním hluboce zakořeněného „českého privatismu“. Důvěra ve vzájemnost a společenství se vrátí teprve tehdy, až se z politických privatistů stanou skuteční politici.

Esej Petra Koubského: Když šlo o jejich nepřátele, liberálové za sebe nechávali pracovat neliberální levici. Chtějí-li teď ovšem uhájit svobodu pro sebe, budou ji muset přát v plném rozsahu i těm, které nemají ani trochu rádi.

Esej Pavly Jazairiové: Jako každá živá bytost trpí muslimové nesvobodou, ale také na ně doléhá ztráta identity, řádu, důvěry ve spravedlnost, životních jistot a perspektiv, zejména žijí-li v oblastech zasažených válkou.

Esej sociologa Stanislava Bilera: „Žádné jedny velké dějiny už dohromady nikdy nedáme – a není důvod po nich tesknit. Stačí se soustředit na to, aby každý náš čin měl smysl sám o sobě a nelikvidoval možnost, že by po něm mohly následovat činy a životy druhých lidí.“