
Duševní zdraví
Minuta N
Tento článek je o lidech, kteří jsou zvyklí ptát se svých známých, kolegů nebo příbuzných, jak to mají s dětmi. Možná si však neuvědomují, že takové otázky nebo rady, zejména pokud jsou nevyžádané, mohou být nepříjemné, nebo dokonce zraňující.

Dětský psychiatr Peter Pöthe v rozhovoru pro Deník N říká, že děti jsou dnes špatně medikovány. Často by jim stačila jen psychoterapie, ale na tu chybí odborníci. Psychiatr mluví i o dětské závislosti na pornu a o tom, že evolučně jsme tu takovou generaci dětí ještě neměli.

„Dospívající se třese, má velké úzkosti, i když je často velmi nadřazený a cítí se velmi suverénně. Má ale chvíle, kdy potřebuje jen držet za ruku. A tam bychom své děti neměli opouštět.“ Dětský psychiatr Peter Pöthe v rozhovoru pro Deník N popisuje, co trápí dnešní děti a dospívající.
Co znamená prožít dobrý život? Psychologové donedávna mluvili o dvou hlavních teoriích. Přečtěte si archivní text o diskusi, zda by k těm o šťastném a smysluplném životě neměla přibýt i třetí možnost.
Studie ukazují, že určitá míra nostalgie nám může pomoci překonat naše současné problémy, ať už je to stres z globálního dění, nebo výzvy doma či v práci. Vše se ale odvíjí od toho, jak ji používáme.
Člověk s psychiatrickou diagnózou není podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví způsobilý k práci lékaře, zdravotní sestry ani farmaceuta. Podle expertů na duševní zdraví je to diskriminační vyhláška odporující lidskoprávním úmluvám. (iRozhlas)
„Vnitřní hlas je nástroj mysli, který nám každý den pomáhá v řadě užitečných věcí. Všichni ale zažíváme zranitelné momenty, kdy máme tendenci podlehnout jeho negativní podobě, spustí se ‚žvanění‘ a my se zasekneme na místě,“ říká autor knihy o tom, jak s nepříjemným hlasem v našich hlavách pracovat.
„Rodičovství je dovednost a my se ho dokážeme naučit. Nejsme na něj automaticky biologicky vybaveni, není to něco, s čím se narodíme,“ říká v rozhovoru Chelsea Conaboyová, autorka knihy o tom, jak se při péči o dítě mění mozek.
Psal se rok 1838 a Charles Darwin stál před jedním z nejzásadnějších rozhodnutí svého života: Měl by se oženit, nebo raději zůstat svobodným? Jak to s Darwinem dopadlo? A mohla by nám v cestě za šťastným a spokojeným životem pomoci data?
„Pořád nám říkají: Vzchop se.“ Data i zkušenosti napovídají, že se duševní zdraví mladých dostává po pandemii do krize. Jak z toho ven? Debatujeme s psychologem Janem Kulhánkem, studentkou Barborou Mudrovou a učitelem Danielem Pražákem.
Odpověď na otázku, jak dělat správná životní rozhodnutí, hledají myslitelé od nepaměti. K různorodým způsobům, kterými se k ní dobrat, se nyní přidává i další: Mohla by nám v cestě za šťastným a spokojeným životem pomoci data?
Studio N: Mají hodně nápadů, ale většinu nedotáhnou. Když někdo mluví dlouho, mají nutkání skočit mu do řeči. Bojují s neklidem v hlavě. Přibývá dospělých, kteří se v podobném popisu najdou. Jaké je to žít s ADHD? Filip Titlbach mluví s Vítkem Svobodou a Adélou Karáskovou Skoupou.
Studio N: Mají hodně nápadů, ale většinu nedotáhnou. Když někdo mluví dlouho, mají nutkání skočit mu do řeči. Bojují s neklidem v hlavě. Přibývá dospělých, kteří se v podobném popisu najdou. Jaké je to žít s ADHD? Filip Titlbach mluví s Vítkem Svobodou a Adélou Karáskovou Skoupou.
Známky deprese a úzkosti vykazuje celkem 45 procent uprchlíků z Ukrajiny, což je čtyřikrát víc než v české populaci. Duševními problémy podstatně častěji trpí ženy a mladí dospělí do 30 let. (iRozhlas)
Deprese je celosvětově nejčastěji diagnostikovanou psychickou poruchou, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jí trpí přibližně 280 milionů lidí a její výskyt roste.

Dramaturgyně nového dokumentárního cyklu ČT Péče o duši v rozhovoru popisuje, jak její syn ve 12 letech málem zemřel při autonehodě a jak mu v důsledku toho po letech diagnostikovali závažnou psychiatrickou nemoc. Cyklus ČT je právě o lidech s psychickým postižením a o jejich blízkých.
„Těchto lidí se musíme více zastat. Ukázat, že naše společnost si jich váží. A má je ráda stejně jako všechny ostatní.“ Slovenský exprezident Andrej Kiska mluví ve Studiu N otevřeně o vraždě queer lidí, vlastní depresi i úctě k Zuzaně Čaputové.
Studio N: Americký voják, lékař na nebezpečné misi. Nejen českým ženám píší podvodníci schovaní za falešné fotky mužů v akci, kteří po chvíli psaní potřebují finanční pomoc. Odhalujeme systém podvodníků s lámanou češtinou a nekalými úmysly.
Studio N živě: Přibývá lidí, kteří do středu svých hodnot zasadili konsent a respekt. Někdo začal u konsenzu v sexu, jiný od respektu k dětem, sám k sobě, k planetě nebo zvířatům. Poslechněte si podcast o takzvané generaci K.
Statistiky říkají, že když nad vámi budeme přemýšlet jako nad průměrným člověkem, pak v tuto chvíli před světem střežíte přesně třináct svých tajemství. Přečtěte si text o tom, jak s nimi žít.
Dnešní děti podle terapeutky Laury Bechyňové nejsou „sněhové vločky“. „Ze své terapeutické praxe můžu říct, že rodiče občas přivedou dítě se ‚zakázkou‘, že s ním je něco špatně a máme ho ‚spravit‘. Ale často ten, kdo potřebuje terapii, je v první řadě rodič,“ upozorňuje výzkumnice.
Co přesně jsou vlastně tajemství? Dá se nad nimi přemýšlet jako nad nevyhnutelně dobrými nebo špatnými? Co s námi může držení tajemství udělat – a kdy je lepší je před světem odhalit?

„Kdybyste mi před pěti lety řekli, že Oreo je návykové jako heroin, zasmál bych se. Dnes vím, že průmyslově zpracované potraviny byly navrženy tak, aby ničily naši kontrolu, vůli a schopnost rozhodovat se,“ říká Michael Moss, autor knihy o tom, jak potravinoví giganti využívají naši tendenci k závislosti na jídle.

Na základní škole byla šikanovaná, na střední měla úzkosti. Teprve když se stala psychiatričkou, došlo jí, že její problémy souvisely s vrozenou poruchou – ADHD. Dnes Jitka Holčapková pomáhá lidem mimo jiné odhalovat stejnou diagnózu.
Mají hodně nápadů, většinu ale nedotáhnou. Když někdo mluví dlouho, mají nutkání skočit mu do řeči. A bojují s neklidem v hlavě, kterou jako by často nešlo vypnout. Přibývá dospělých lidí, kteří zjišťují, že se jich celý život týká ADHD.

„Nám nejde o to, aby spolu nemohli žít homosexuálové, ale pojďme se bavit o tom, aby se děti neprodávaly,“ říkají v rozhovoru sexuolog Vladislav Chvála a psycholožka Ludmila Trapková sympatizující s Aliancí pro rodinu.
Na 10. září každoročně připadá Světový den prevence sebevražd, jehož cílem je poukázat na prevenci i destigmatizovat toto téma. Sebevraždy jsou nejčastějším tématem na Lince bezpečí a hovory s touto tematikou loni meziročně vzrostly o 35 procent. Více zde. (Proti šedi)
V loňském roce se u nás přes dvanáct set lidí rozhodlo ukončit svůj život vlastní rukou. Lidé uvažující o sebevraždě i jejich blízcí mohou nově nalézt pomoc a informace na specializovaném webu.
Práce možná není to jediné, pro co se dá žít. Tak se dá shrnout jev, kterému se v USA říká quiet quitting. Měli bychom pracovat i v osobním volnu? A má práce určovat naši životní hodnotu? Ve Studiu N si Vítek Svoboda povídá s redaktorkou Deníku N Karolínou Klinkovou.
Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vytvořili nový web, který má pomoci s prevencí sebevražd. V ČR podle nich chybí snadno dostupná platforma, kde by lidé mohli najít komplexní relevantní informace.
Jak si držet odstup od vlastního terapeuta? A může být chození na terapii módní záležitost? V závěrečné epizodě podcastové série Honzy Vojtka My a Pasti odpovídá terapeut Petr Kačena. Dnes o pasti neustálé terapie.
Proč máme tendenci se vyhýbat konfliktům? A je správný vztah jen ten bez hádek? Odpovídá psycholog a párový terapeut Pavel Rataj. Poslechněte si další díl podcastové série Studia N My a pasti s psychoterapeutem Honzou Vojtkem. Dnes o pasti konfliktů.
Podle čeho poznáme toxický vztah? A jde s ním pracovat? Odpovídá klinická psycholožka Eva Richterová. Poslechněte si další díl podcastové série Studia N My a pasti s psychoterapeutem Honzou Vojtkem. Dnes o pasti nezdravých vztahů.
Proč se romantická láska stala společenským ideálem? A je zárukou šťastného života? Odpovídá psycholog Jiří Procházka. Poslechněte si další díl podcastové série Studia N My a pasti s psychoterapeutem Honzou Vojtkem. Dnes o pasti romantismu.
„Smutek i láska jsou hlavní emoce, které nám mohou pomoci vybudovat lepší svět,“ píše autorka Britt Wrayová v nové knize o tom, jak v době globálních klimatických změn zůstat příčetný.
Jak sociální sítě ovlivňují naše vztahy? A je k něčemu dobrý digitální detox? Odpovídá socioložka a psychoterapeutka Markéta Šetinová. Poslechněte si další díl podcastové série Studia N My a pasti s psychoterapeutem Honzou Vojtkem.
Jak se vyrovnat s hlubokým smutkem, úzkostí či bolestí, které zažíváme při pohledu na hořící planetu? Odpovědi nabízí nová kniha.
Nová kniha přináší hned několik konkrétních rad, jak se postavit k negativním emocím při pohledu na planetu v době klimatických změn. „Je to důležité pro každého, kdo cítí ekologickou úzkost, protože tahle krize bude součástí našich životů, dokud neumřeme,“ píše její autorka.