„Až bude mluvit George W. Bush, nebude v katedrále oko suché, uvidíte,“ předpovídala včera dlouholetá reportérka CNN Jamie Gangelová, která se specializuje na prezidentské rodiny. Měla pravdu.

Bývalý Trumpův právník Michael Cohen včera před soudem přiznal, že lhal, aby zakryl Trumpovy obchodní aktivity s Ruskem. Trump měl před volbami v plánu postavit v Moskvě luxusní mrakodrap a podarovat jedním z bytů i prezidenta Vladimira Putina.

Někdejší šéf Trumpovy kampaně Paul Manafort prostřednictvím svého advokáta donášel informace z průběhu vyšetřování Muellerovy komise prezidentovým právníkům. Trump zároveň zvažuje, že Manaforta po odsouzení osvobodí.

Se známým americkým historikem o jeho nové knize, o tom, zda by Trumpovo prezidentství bylo možné bez Putina, a že Rusko dělá za Čínu její špinavou práci.

Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se od konce voleb nedaří dostat se do vítězného módu. Bojuje s novináři, je předmětem vtipů světové veřejnosti, manželka mu veřejně nařizuje, koho má vyhodit, dcera používá v Bílém domě soukromý e-mail. V úterý prohrál další soud, za poslední dva týdny už druhý, a odmítl potrestat Saúdy za vraždu novináře.

Demokraté podle očekávání získali většinu v americké Sněmovně reprezentantů. K „modré vlně“ však nedošlo a strana přemýšlí nad receptem, jak za dva roky nahradit Donalda Trumpa v úřadu prezidenta někým z vlastních řad.

ANALÝZA: Americké volby končí ze všech možných variant tím nejočekávanějším výsledkem. Demokraté vítězí v boji o Sněmovnu reprezentantů. Ve volbách třetiny senátorů se jim ale nepodařilo získat celkovou nadpoloviční většinu v horní komoře Kongresu. Výsledek tak zostří vztahy mezi nejkontroverznějším prezidentem moderních amerických dějin a dolní komorou. Otevře cestu k procesu obžaloby (impeachmentu), zároveň ale dává Trumpovi podporu v horní komoře, která o sesazení prezidenta rozhoduje. Záležet bude na tom, jak závažná obvinění z očekávaných výsledků práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera vyplynou. Tedy jestli obstojí i před republikánskými senátory s výhledem na prezidentské a kongresové volby už za dva roky. Trumpova remíza je Pyrrhovým vítězstvím.

Do volebních místností 26 amerických států začali úderem sedmé hodiny ranní přicházet první lidé, kteří si svoje rozhodnutí nechali až na den voleb. Přes 36 milionů voličů však už využilo možnosti poslat své hlasy poštou, nebo je předem doneslo osobně.

Z jedné z nejlepších tenistek všech dob a sportovní komentátorky Martiny Navrátilové se před americkými kongresovými volbami stala politická dobrovolnice. V tričku Demokratické strany pomáhá pražská rodačka ve floridském Miami před volebními místnostmi i po telefonu přesvědčovat Američany, aby šli volit – a nejlépe demokraty. Proč se tak rozhodla, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro Deník N.

Žádný americký prezident v poválečných dějinách nevyvolával tak rozporná hodnocení jako byznysmen a televizní osobnost Donald Trump, nejstarší a nejbohatší člověk, který kdy byl zvolený do Bílého domu. Podařilo se mu rozvířit a někdy až obrátit naruby nejen domácí, ale i mezinárodní politiku včetně vztahů s nejbližšími spojenci. Svět šokoval výhrou v prezidentských volbách před dvěma lety. Dosáhl za tu dobu také nějakých úspěchů? Pokusili jsme se je sepsat.

Do amerických voleb může nečekaně zasáhnout dosud přehlížená skupina lidí: konzervativní vysokoškolsky vzdělané bělošky z velkých měst a okolí. Do voleb se zapojily v množství, kterým překonávají všechny rekordy. Nebývale vysoký je také počet kandidátek.

Jedinou opravdovou změnou ve světě je Trump. Jeho plán pro Blízký východ ale bude k ničemu. Merkelová udělala největší chybu 21. století. Evropané jsou nezodpovědní. Hloupý může být každý, ale k tomu, abyste byli idiotem, potřebujete vzdělání. Kdo chce dohodu s Íránem, chce íránskou jadernou bombu. Kdo je s Ruskem, je proti Americe… Izraelský expert na bezpečnostní problematiku Dan Schueftan si nebere servítky. Má jasné, vyhraněné názory a dokáže je srozumitelně vysvětlit. Jako akademik rád provokuje a je na něm znát, že si to užívá. Deník N s ním v Praze mluvil o světě, Evropě, Rusku, Izraeli, migrační krizi i svazcích homosexuálů. Někomu se jeho slova o Evropanech nebudou číst dobře, Evropu má ale rád a obdivuje ji za to, co dokázala. A miluje Prahu.

Přesně za týden se konají takzvané midterms, americké volby do Senátu, Sněmovny i vedení jednotlivých států. Podle tradičního politického koloběhu je obvykle vyhrává strana, jejíž kandidát prohrál prezidentské volby, tedy v tomto případě demokraté. Jenže Donald Trump přepisuje všechna zaběhnutá pravidla a republikáni mají podle předvolebních průzkumů v rozhodujících soubojích náskok. První volební místnosti se už otevřely před řádným termínem a hlásí rekordní zájem voličů. Úplně nejvíc lidí přišlo volit v Texasu. Proč je právě tento stát zásadní, vysvětluje v rozhovoru pro Deník N politolog a profesor Texaské univerzity v El Pasu Richard Pineda.

Ultrapravicově orientovaný prezident Jair Bolsonaro, zvolený v neděli v Brazílii, je posledním z řady státníků a stran, které v různých končinách světa vynesla z nejrůznějších důvodů k moci vlna touhy po výměně tradičních politiků za radikální reformátory a představitele antiestablishmentu. Populisté, nacionalisté, extrémisté z pravého a levého okraje politického spektra – kde všude ve světě v současnosti vládnou?

K lidem snažícím se doputovat do USA se cestou přidávají stovky a tisíce dalších. Češka a dva další lidé žijící v Hondurasu popisují pro Deník N, kde se dav vzal a proč se málokdo z něj bude chtít vrátit domů. Donald Trump varuje před skrytými teroristy, Mexičané začali migranty vpouštět do země.

AKTUALIZOVÁNO Brett Kavanaugh se stal soudcem Nejvyššího soudu těsnou a zároveň v historii amerického soudnictví nejmenší většinou 50:48. Republikáni tak mají v rukou fakticky totální moc nad Spojenými státy – kromě prezidenta ovládají Kongres, Senát a nyní de facto i Nejvyšší soud. Zda jim tato přesila vydrží i po blížících se kongresových a senátních volbách, bude zřejmé za čtyři týdny.

Rozhněvaný, útočný, často dojatý až plačící. Soudce Brett Kavanaugh během čtvrteční výpovědi před justičním výborem amerického Senátu provedl diváky nečekaně širokou škálou emocí, když popisoval, jak mu obvinění profesorky Christine Fordové z pokusu o znásilnění zamávalo se životem.

Historický moment, bezprecedentní zlom, zásadní bod vývoje americké politiky. Dnešnímu slyšení v justičním výboru amerického Senátu předcházely superlativy a pozornost, jakých se jen tak nějakému senátnímu slyšení nedostává. Americké zpravodajské stanice i noviny měly v pohotovosti naprostou většinu svých moderátorů a reportérů. Před jedenáct republikánů a deset demokratů totiž předstoupila univerzitní profesorka Christine Fordová, která kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha navrženého do funkce prezidentem Donaldem Trumpem obvinila z dávného pokusu o znásilnění. Kavanaughovo vystoupení je očekáváno v následujících minutách.

Strach, tak se jmenuje očekávaný výbušný materiál na americkém knižním trhu. Jeho autorem je slavný investigativní novinář Bob Woodward, který s kolegou Carlem Bernsteinem v roce 1972 odhalil skandál Watergate vedoucí až k pádu prezidenta Nixona. Dál postupuje práce nezávislého vyšetřovatele Muellera ohledně podezření Trumpovy spolupráce s Kremlem, padla první obvinění, rozsudky i přiznání.

Zdánlivě nekonečná, sedmiletá syrská válka se blíží ke klíčové kapitole. Syrský režim Bašára Asada se chystá ke své možná závěrečné velké bitvě, k dobytí vzbouřenecké provincie Idlíb. Světoví státníci varují před dalším lidským utrpením. Nedopusťme novou humanitární tragédii, ozval se s varováním i americký prezident Donald Trump.