Íránský deník: Vysoko v horách na západě, v íránském Kurdistánu, se na hřebenech rozkládá městečko jménem Úrámán Tacht. Každoročně se zde konají oslavy svátku Pír Šáljár. Tradice spolu s předislámskými kořeny nabývají ve světle současných protirežimních protestů ještě větší význam.

Belgický deník Radky Smejkalové: Hranolky představují pro Belgičany nezaměnitelný mode de vie, životní styl, s nímž lze nejen zahnat hlad, ale dočkat se třeba i pasování na rytíře Řádu zlatého kornoutu a v neposlední řadě zachránit planetu.

Mongolský deník Zuzany Mukumayi Filipové: Představa zimy v Mongolsku v mnohých cizincích vyvolává značný respekt. Zimní období tu ale zdaleka není tak děsivé, naopak bývá snesitelnější než v „teplých krajích“.

Italský deník Michaely Šticové: Na Apeninském poloostrově najdete dvacet regionů. Každý z nich má své své vlastní tradice, gastronomii, poněkud odlišný dialekt a jeho obyvatelé snad i specifický způsob uvažování. S Vánocemi tomu není jinak.

Vietnamský deník: Vánoce jsou pro Vietnamce asi totéž jako pro nás svátek sv. Valentýna. Zajímají spíš ty prozápadně orientované a mladé. I ve Vietnamu si ale můžete udělat české Vánoce. Jenom si v případě, že chcete nachystat kapra, dávejte pozor na draka.

Švédský deník Albíny Mrázové: V Malmö najdete unikátní muzeum nechutného jídla. Ukazuje potraviny z celého světa, u nichž se lidem z jiných částí planety zvedá žaludek už při pohledu nebo přičichnutí. Vedle sebe tu tak jsou třeba čínské myší víno a švédský fermentovaný slaneček.

Zambijský deník Zuzany Mukumayi Filipové: Snad vůbec největší migraci savců na světě můžete pozorovat v národním parku Kasanka v Zambii. Z Konga sem každoročně přilétá kolem deseti milionů kaloňů, které můžete pozorovat přímo ze středu jejich hnízdišť.

Íránský deník Bořivoje Nachtmanna: V zemi ajatolláhů nelze platit neíránskou kartou, takže u sebe musíte mít neustále hotovost. A to zpravidla pěkných pár dekagramů, protože třeba jen oběd vás vyjde na několik milionů rijálů.

Malajsijský deník Jany LeBlanc: Kde v USA následuje za pozdravem otázka „jak se máš?“, v Malajsii je to často „už jsi jedla?“. Na rozdíl od Američanů, pro které je otázka spíš součástí pozdravu, ale Malajsijce odpověď skutečně zajímá.

Dánský deník: Skončila „válka“ mezi Kanadou a Dánskem. Možná ta nejmírumilovnější. Trvala bezmála 50 let a říká se jí likérová. Územní spor v arktickém regionu přinese Kanadě, Dánsku i EU nového souseda.

Francouzský deník Sáry Dvořákové: Když se řekne zábavní park, většina lidí si asi vybaví Disneyland či Legoland. Ale málokoho napadne francouzský park Puy du Fou, který vznikl z ničeho a dnes ho najdete nejen ve Francii, ale také až v Šanghaji.

Mongolský deník Zuzany Mukumayi Filipové: Nádam neboli svátek „tří mužských her“ je největším mongolským letním festivalem. Děti, ženy i muži se zde utkávají v tradičních mongolských disciplínách: lukostřelbě, jízdě na koních a tradičním mongolském zápasu.

Britský deník Karla Pučelíka: V poválečných desetiletích vznikalo v britských městech mnoho podivuhodných staveb, například symbol brutalismu Trellick Tower, který letos slaví padesát let. Navrhl ho architekt, který Ianu Flemingovi posloužil jako předloha pro bondovského padoucha.

Zambijský deník Zuzany Mukumayi Filipové: Afriku má většina Evropanů spojenou se žhnoucím sluncem a vysokými teplotami. Jenže v zemích vzdálenějších od rovníku užijete právě v těchto dnech svetry a péřové bundy. Paradoxně zejména ve vlastním obýváku.

Italský deník: Italové mají spousty zajímavých zvyků, s některými se ale ostatní Evropané dost těžko srovnávají. Po každém jídle se například na hlavy sousedů ze spodních pater snášejí záplavy drobků a dalších zbytků potravy. Do front se Italové vrhají s vervou a často se v nich ohánějí vlastními dětmi.

Zambijský deník Zuzany Mukumayi Filipové: Na západě této jihoafrické země země vyhlásili místní již před deseti lety nezávislost a usilují o vlastní stát. Vládne tu král a kmenoví náčelníci, dodržují se tradice a pěstují ořechy kešu.

Francouzský deník Sáry Dvořákové: Místní si z toho, co sousedé vyhodí, dokážou docela vkusně zařídit byt. Co neseženou mezi vyhozeným haraburdím, zakoupí za pár drobných na bleším trhu.

Zambijský deník Zuzany Mukumayi Filipové: Jen nepoučený turista si vyrazí po městě v krátkých kalhotách a tričku. Většina místních chodí vždy pečlivě upravena a dobře oblečena. Vyjadřují tím respekt k sobě i ostatním.

Angolský deník Vladany Gomes Adofo: Na severu země je velmi populární palmové víno zvané maruvo. Zpod kůry kmene ngunzy vytéká šťáva, která pak díky v ní plovoucím mrtvému hmyzu kvasí. Pode legendy jej začal jako první vyrábět otrok pro svého krále. A přišel kvůli tomu o život.

Keňský deník Hany Hindrákové: V západní Keni patří takzvaní noční běžci mezi největší mýty, ale na rozdíl od jiných mýtů noční běžci skutečně existují. Jsou tito lidé nemocní? Nebo jsou posedlí démony?

Vietnamský deník: Jeden z největší rozdílů mezi vietnamskou a českou kulturou je vztah k chůzi a sezení. Zatímco pro Čechy jsou pěší túry národním sportem, Vietnamci se pomocí chůze pohybují výjimečně.

Belgický deník Radky Smejkalové: Jezdit hromadnou dopravou či vlastním autem se tu už prakticky nevyplatí. Přepravu zajišťují jízdní kola, rostou do délky i šířky, dá se na nich vozit náklad i více lidí. Firmy dávají zaměstnancům příplatky za každý kilometr, který do práce ujedou na kole.

Kolumbijský deník: Dnes už mrtvý kolumbijský narkobaron si nechal na svoji haciendu přivézt hrochy z Afriky. Po jeho smrti nikdo nevěděl, co si s tlustokožci počít, a tak se v ideálních podmínkách přemnožili. Kolumbijci teď hledají způsob, jak se s problémem vypořádat.

Arménský deník Moniky Durajové: Káva se tu sice nepěstuje, její pití ale neodmyslitelně patří ke zdejší kultuře. Usrkáváte ji takřka výhradně ve větší společnosti, zásadně v klidu, vsedě, beze spěchu. A když dopijete, z kávové sedliny na dně hrnku vám předpovědí budoucnost.

Malajsijský deník Jany LeBlanc: Číňané v polovině uplynulého týdne slavili svůj druhý největší svátek – svátek středu podzimu nebo také svátek měsíčních koláčků. Početná čínská komunita slavila i v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpuru. Kvůli covidu však úplně jinak než dřív.

Islandský deník Albíny Mrázové: Geotermální prameny, ale i nejrůznější bazény a vířivky hrají v životě Islanďanů důležitou roli. Skoro stejně zásadní jako sauny pro Finy. A je jedno, že příjemně teplá voda, v níž relaxují, nejdříve roztočila turbíny elektrárny.

Deník z Pobřeží slonoviny: Plocha zvíci půldruhé stovky Václaváků, přes dva miliony lidí denně, všude samé bláto a k dostání vše, na co si vzpomenete… Vítejte na tržišti, kam „la blanche“ příliš často nezavítá.

Před 69 lety byli zapálení pro sport, dnes už vychladli a na olympiádě vyhořeli. Jejich sláva pohasla a už jen doutná. Kde ztratili jiskru? O Finech a jejich olympijském ohni z roku 1952 plamenně píše ve Finském deníku Michal Švec.

Francouzský deník Petra Janyšky: Trh v jihofrancouzském Aix-en-Provence se koná každý den a pražské farmářské trhy jsou vedle něj jen slabým odvarem, náhražkou, která v člověku po návratu vyvolá rozpačitý dojem frustrace.

Pár chytrých hlav z východního Německa vyšlechtilo prase, které velmi chutnalo Erichu Honeckerovi. Nyní zažívá renesanci (to prase, samozřejmě, pozn. red.).

V čem má Česko oproti Portugalsku navrch a proč si Češi ve Funchalu mohou připadat jako doma? Portugalský deník o tom, jak je Madeira připravená na postpandemické turisty.

Portugalský deník: Na Madeiře nadále platí noční zákaz vycházení, přesto jsou otevřené bary, restaurace i obchody. Jak se ostrov chystá na letní turistickou sezonu?

Finský deník Michala Švece o – pro většinu z nás asi nepochopitelné a přehnané – úctě Finů k vlajce a přísných pravidlech jejího vyvěšování. S nelibostí Finové nahlížejí například na zahalování sportovních fanoušků do státních vlajek.

Deník z Pobřeží slonoviny: Evropské a americké černošky se vracejí k tradicím, v Africe se za přirozené kudrnaté vlasy ženy stále stydí.

Francouzi mají Asterixe a Obelixe, Britové Jamesa Bonda – a Poláci mají už několik desítek let svého zaklínače Geralta z Rivie. Stejně jako Superman není sice průsečíkem popularity všech generací, každou ale oslovuje trochu jinak.

Deník z Pobřeží slonoviny: Západoafrické pláže zaplavují tuny plastového odpadu. První spíše nesmělé pokusy se tomu snaží zabránit. Jak na to? Tak třeba si z nich můžete vybudovat vlastní ostrov.

Islandský deník Albíny Mrázové: Když se člověk prochází po Reykjavíku, všude naráží na kočky a kocoury. Právě tihle domácí mazlíčci – s trochou nadsázky – ovládli islandskou metropoli. Naopak psi to zde nemají lehké.

Finský deník Michala Švece: Finové jsou vlastenci, a to i při nakupování. Sebelevnější a sebechutnější konkurenční zelenina zahraniční provenience nemá proti nedomrlým domácím výplodům šanci.

Švédský deník Ivy Vokurkové: Školy tu mají od 60. let přípravné třídy pro děti cizinců, cílem bylo nováčky integrovat a naučit základy jazyka. Stále více škol ale od přípravek upouští, snaží se cizince vzdělávat rovnou se švédskými žáky.