Chudoba - strana 2
Články
Minuta N
Podzimní sbírka potravin vynesla v kamenných i online obchodech 584 tun potravin, drogerie a hygienických potřeb. Je to zhruba stejně jako loni, kdy se vybralo 580 tun.
Ministerstva financí a pro místní rozvoj se několik měsíců nemohla shodnout ohledně nástroje, který by významně pomohl zacílit pomoc občanům. Resorty Zbyňka Stanjury a Ivana Bartoše se takzvanými cenovými mapami zabývaly od letošního jara.
Inflace a vysoké ceny energií znamenají vysokou zátěž pro rodinné rozpočty nejen nejchudších, ale teď už i středněpříjmových domácností. Větší problémy utáhnout živobytí mají lidé v regionech. Třetina domácností teď neušetří nic, před rokem to byla čtvrtina.
Přinášíme zkušenosti lidí ze střední třídy, kteří ještě před rokem neměli s financemi problém. Tereza z Brna začala chodit do obchodů zaměřených na zlevněné potraviny a pro rodinu nekupuje nové oblečení.
Přinášíme zkušenosti lidí ze střední třídy, kteří ještě před rokem neměli s financemi problém. Eleni z Jeseníku provozuje kavárnu, náklady na suroviny jí teď násobně rostou. Její byznys je navíc hodně náročný na energie.
Papež František dnes uspořádal oběd pro 1300 chudých a lidí bez domova. Akce se konala u příležitosti Světového dne chudých. (Reuters)
V podzimním kole celorepublikové Sbírky potravin se ve více než 1400 prodejnách podařilo vybrat 468 tun potravin. Sbírka nyní pokračuje online.
Přinášíme zkušenosti lidí ze střední třídy, kteří ještě před rokem neměli s financemi problém. Učitelka z mateřské školy Jana popisuje, jak šla poprvé požádat o dávky.
„Chybí především trvanlivé potraviny a dětská hygiena. Je to proto, že dvě skupiny jsou teď na tom nejhůř: osamělí senioři a matky samoživitelky,“ řekla ČRo Radiožurnálu ředitelka potravinové banky pro Prahu a střední Čechy Věra Doušová.
Asi třetinu lidí poslaly inflace a drahé energie pod hranici chudoby nebo těsně nad ni. Ačkoliv v posledních měsících množství potřebných rodin raketově narůstá, počet vyplacených dávek se zvyšuje jen pomalu.
Přinášíme zkušenosti lidí ze střední třídy, kteří ještě před rokem neměli s financemi problém. Petra z Lipové na Karlovarsku odhlásila syna z obědů ve škole, přestal chodit i na kroužky.
Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl na 26 procent. Jedná se tedy o více než čtvrtinu domácností. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury STEM/MARK. (České noviny)
Životní a existenční minimum se od ledna zvýší o pět až šest procent. Přesné číslo chce ministerstvo práce stanovit podle údajů ČSÚ o inflaci za říjen. Přídavek na dítě by se měl zvýšit o 30 procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr Marian Jurečka. (ČT24)
Prezident Miloš Zeman v pátek udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka ředitelce Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věře Doušové. Připomínáme její loňský rozhovor pro Deník N.
Účet za energie se stal pro české domácnosti jednou z nejdůležitějších položek jejich rozpočtu. Koho krize nejvíce ohrožuje a jak si v jejím zvládání počíná vláda? Na otázky Deníku N odpovídal sociolog Daniel Prokop.
Předseda SPD Tomio Okamura v ČT24 zkritizoval vládu za to, že se „chlubí tím, že dostane hodně lidí na dávky“. Premiér Petr Fiala reagoval, že právě toto strašení lidi odrazuje od toho, aby si o dávky požádali. Není to podle něj ostuda.
V ČR by mohly příští rok začít fungovat výdejny potravinové pomoci. Má jich vzniknout 150. Na projektu spolupracují potravinové banky s ministerstvem práce. (ČTK)
Německá vláda schválila nahrazení současného systému podpory v nezaměstnanosti občanským příjmem. V platnost by měl vejít od ledna 2023. Rozhodnout nyní musí parlament. (ČTK)
Nejchudší rodiny se potýkají s tím, že nemají za co koupit vybavení dětem do školy. Některé to řeší půjčkou v zastavárně, jiné čekají, co jim kdo daruje. (Deník N)
Reálná mzda poklesla proti druhému čtvrtletí 2021 o rekordních deset procent. Nutně to neznamená katastrofu pro zaměstnance ani jejich rodiny. Mzdy se totiž udržely nad úrovní před pandemickou krizí. (Seznam Zprávy)
Nejchudší rodiny začátkem každého školního roku řeší, za co dětem pořídí vybavení a oblečení. Letos k tomu přibyly i kvůli uprchlíkům z Ukrajiny přeplněné školy, takže pokud mají víc dětí, musí je posílat do dvou různých
V Česku žijí statisíce lidí na periferiích. „Dochází tam k jakémusi začarovanému kruhu: méně atraktivní podmínky k životu a podnikání znamenají méně lidí a méně podnikání. A to zas znamená méně atraktivní podmínky k životu,“ říká sociolog Josef Bernard, který periferie a venkov zkoumá.
„Největší problém zajistit základní potraviny mají rodiny s dětmi a senioři,“ říká v rozhovoru s Deníkem N Jan Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR.
„Dlouhodobě jsme měli relativně málo lidí ohrožených chudobou, ale poměrně hodně jich bylo těsně nad její hranicí. Za poslední půlrok se navíc situace jednoznačně zhoršuje,“ říká v rozhovoru pro Deník N Jan Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR.
Pokles příjmů a vysoká inflace způsobují, že více lidí než dříve nemá na jídlo. „Lidé si pod pojmem chudoba představují chudobu jak z 19. století. Ta v ČR není. Něco jiného je občasný nedostatek jídla či kvalitních potravin, tzv. nutriční chudoba. A o té u nás mluvit můžeme,“ říká v rozhovoru Jan Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR.
Do nesnází se začínají dostávat i Češi s vyššími příjmy, kterým se zvedají splátky hypoték. Zaplatit jednorázový desetitisícový nedoplatek za energie ještě zvládnou, vydávat takovou částku každý měsíc je už ale pro ně problém.
Hlavními tématy Evropského parlamentu by z pohledu obyvatel EU měly být boj proti chudobě a ochrana veřejného zdraví. Češi naproti tomu dávají přednost obraně a bezpečnosti EU a energetické a průmyslové nezávislosti. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr.
Klíčovou součástí řešení problémů s drahými pohonnými hmotami by podle experta měla být sázka na veřejnou dopravu. V Česku ale hrozí pravý opak – omezování spojů.
Sněmovna schválila opakování takzvaného milostivého léta v exekucích. Pro hlasovalo 152 ze 153 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opakování milostivého léta bude trvat tři měsíce od září.
Celorepublikový projekt Housing First, který zajišťuje bydlení lidem v nouzi a pomáhá jim vrátit se do důstojného života, bude pokračovat. Podpoří jej ministerstva práce MPSV a pro místní rozvoj MMR. Díky projektu získalo bydlení 700 lidí, z toho 320 dětí. (MPSV)
Praha na konci června zavře hotely, kterými od začátku pandemie prošly stovky lidí bez domova. Nyní hrozí, že desítky jich skončí na ulici. Magistrát na opakované žádosti neziskových organizací o schůzku nereagoval.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní, aby část dlužníků po tři měsíce od 1. září splatila exekuce bez úroků. Jde o pokračování milostivého léta.
Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl na 16 procent. Na konci loňského roku jich bylo zhruba devět procent. Nejohroženější jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky, ukazují data z projektu Život k nezaplacení. (iRozhlas)
Chudých domácností podle výzkumu PAQ Research přibývá. Zatímco těch, kterým po zaplacení potravin a nákladů na bydlení zbývá jen 100 korun na den na osobu, bylo v listopadu 2021 devět procent, nyní jejich počet vzrostl na dvanáct procent. (iRozhlas)
Dlužníci mají od září znovu získat možnost využít tzv. milostivé léto a vyřešit své exekuce na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem.
Jednorázový příspěvek na dítě se bude vyplácet na základě hrubého příjmu. Na příspěvek tak dosáhne méně rodin. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka opravil svůj výrok z tiskové konference v polovině týdne.
Do jarní potravinové sbírky se dnes zapojilo 1194 kamenných prodejen. Oznámil to prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Je to o 400 více obchodů než loni. Vybrané potraviny rozdají potravinové banky potřebným. (ČTK)
Reportáž: V Brně začala ukrajinským uprchlíkům rozdávat jídlo malá křesťanská organizace Sant’Egidio. Původně mělo jít o pár desítek tašek. Po pár týdnech si ale pro potravinovou pomoc chodí přes 1500 lidí. Jejich počet každý týden roste.
Severočeský Rumburk bývá označován jako město s velmi nízkou kvalitou života. Starosta Lumír Kus má obavy, že se po příchodu uprchlíků ještě zhorší. „Nevidím to optimisticky, budou to náklady,“ hodnotí v rozhovoru celou situaci.
Tisíce dětí ročně, které nedokončí základní školu, se nevyplatí nikomu. Přitom kdyby měli propadlíci lepší vzdělání, přineslo by to Česku v průměru každý rok až 18 miliard korun. Vysvětlujeme, kdo a co jim může pomoct.