Česká inteligence 20. století

Pavel Kosatík představuje sto osobností, které na sebe vzaly zodpovědnost a měnily věci veřejné v naší zemi. Seriál Česká inteligence 20. století bude v Deníku N vycházet každý týden. Pojďme společně přemýšlet o tom, zda to, co mohli oni, můžeme udělat i my.

Články

Po únoru 1948 vrátil stranickou legitimaci, protože toužil vidět lepší svět. A pak na tom celý život tvrdě a neokázale pracoval

Chtěl svůj život zasvětit chemii, ale nakonec se musel bít za Akademii věd odsuzovanou jako relikt komunismu

Věřit znamená otevřít se budoucnosti, říkal křesťanský filozof, jenž se zasloužil o vznik Charty 77

Prototyp oxfordského učence i neuctivý polyhistor, který nešetřil ani největší evropské myslitele

Ivan Medek se až do smrti usmíval. A uměl být tvrdý sám k sobě, aniž nenáviděl svět, který mu způsobil tolik příkoří

Miloval apokalypsu. Bez vášně, ale nekompromisně. Od filozofie klasického konzervatismu došel až k chmurným vizím zániku

Bibli rozuměl jako málokdo, v každém náboženství uměl najít to nejlepší, přesto nesklouzl k autoritativním výkladům

Z renomovaného psychiatra, gurua manželského soužití normalizačním bavičem, který na své pacienty donášel StB

V literatuře odhalovala skrytá bohatství, která jiní nedokážou ani zahlédnout. Komunisté ji zatlačili takřka do zapomnění

Brilantní šachový mozek, který dělal vše tak, jako by se vrhal do plamenů. Nejdříve za komunismus, pak proti němu

Celý svůj život zasvětil jazzu, překladům anglicky psané literatury a tomu, aby si nezadal s komunisty

Bojovník nesmlouvavého charakteru, který po listopadu 1989 mohl ČSSD nasměrovat jinam, než se nakonec vydala

Doživotní osmašedesátník, jenž po návratu z emigrace žehral na intelektuální lenost zleva i zprava

Novověk skončil, od 60. let žijeme ve světověku. To zcela mění i naše myšlení, od vědeckého pitvání detailů zpět k chápání celku

„Američan“ se saxofonem, podle jehož postojů se dalo orientovat, aby se člověk nezapletl s komunisty

Marxista, který se odmítal nechat svázat dogmaty a soudruhům diskreditaci marxistické filozofie nikdy neodpustil

Všichni jeho souputníci byli zavražděni. Židé v plynu, Češi v odboji, Němci v ruském tažení. Pak narazil na „bezedno“

Do USA odjela v 60. letech coby přesvědčená komunistka, za rok se vracela jako „Američanka“

Byl komunistou a věřil ve spravedlnost. Pak zjistil, že to nejde dohromady, a soudruzi mu zničili život. Doslova

Bez tajemství není víry. Odkaz kardinála Špidlíka, papežem váženého teologa, jenž své naděje upínal k východnímu křesťanství

Dokázal vracet těžce závislé, zotročené lidi do života. O selhání něco věděl, svém vlastním

Rval se, vrhal do „plamenných“ diskusí ve službách strany a komunistické ideologie. A když bylo třeba, odvolal

V roce 1968 nabídl Dubčekovi spolupráci ve jménu katolických muklů. Věřil, že církev musí být užitečná nejen věřícím, ale všem

Spravedlivý mezi národy, strážce uplývajícího času, který většinu svého života zasvětil službě druhým

Psychoterapeut, který vstal z pohodlné pohovky a vymyslel místa, kde se ďáblovi dá říct ne

O životě psal jinak, než jak v usneseních rozhodli soudruzi. A pak se Bohumil Hrabal svobody vzdal

„Mám pro vás nepříjemnou zprávu. Homosexualita je vrozenou dispozicí,“ oznámil vědec, díky němuž přestali „léčit“ gaye

Stál za manifestem 2000 slov. S komunisty si nezadal. Vyhodili ho, ale nechali bádat

Provdala se za Čapka, přesto zůstala tvůrkyní vlastního osudu. Herečka i spisovatelka. Emotivní, temperamentní, bouřlivá…

Věřil v komunismus a neodradil ho ani stalinský kriminál. I Kafku chtěl smířit s marxismem

Protinacistický odbojář, mukl a katolický duchovní, který pochopil, v čem je budoucnost církve a náboženství

Citlivec, který miloval boření konvencí, šokoval svými úvahami o sexu a s demokracií se to podle něj má jako s nudismem

Pozoruhodný myslitel, jenž tak dlouho hledal ztracený ráj v křesťanském heroismu, až nakonec zanevřel na vše

Podcenil žití v nesvobodě i své možnosti čelit jí. Kolísal mezi poezií a fraškou, pílí a leností, bohémou a kázní

Bojovník nezapomenutelný, nezáludně věrný a pravdivý, pro něhož život bez oběti neměl smysl

„Odpovědnost nejen za své činy, ale i za činy kolektivu, k němuž patříme.“ Cesta filozofky od Masaryka přes Marxe ke Komenskému

Žižkovák, který se před mocnými neohnul. Svědčil o tom poezií, podle níž nejcennější na světě je láska

Minuta N

Seriál Česká inteligence 20. století: „Podstata teroru 50. let spočívala v náhodnosti, s níž byly určité vrstvy obyvatelstva postihovány. Proto opatrnost sotva mohla zajistit, aby mu jednotlivec unikl,“ napsal filozof a překladatel Jiří Pechar. A podle toho celý život i jednal.

Seriál Česká inteligence 20. století: Rudolf Zahradník nejen patřil mezi ty, kteří pro tuto zemi objevili kvantovou chemii. Měl i hlavní zásluhu na tom, že Akademie věd – po roce 1989 mnohými považovaná za relikt komunistické minulosti – přežila.

Seriál Česká inteligence 20. století: Křesťanský filozof, spoluzakladatel Charty 77 Ladislav Hejdánek byl přesvědčen, že místo slova Bůh bychom měli používat slovo Pravda. Nekompromisní, radikální, v krajních mezích neodmítající ani revoluční násilí.

Seriál Česká inteligence 20. století: Původem český filozof Ernest Gellner se do vlasti vrátil v roce 1945 jako spojenecký voják, o rok později už ale věděl, že její budoucnost je temná. Svět ho pak poznal jako prototyp oxfordského učence, který ve svých ostrých kritikách nešetří ani největší myslitele své doby.

Seriál Česká inteligence 20. století: Nepřijít k moci nacisté a komunisté, patřil by Ivan Medek k demokratické elitě. Poměry po roce 1938 ho vytlačily do role outsidera. Nepřijal ji, bojoval s ní a tento zápas skončil jeho morálním vítězstvím ještě před pádem totality, píše Pavel Kosatík.

Seriál Česká inteligence 20. století: Jan Heller patřil k našim největším znalcům Bible. Aby ji lépe pochopil, přibral časem ke studiu i ostatní náboženství a kultury starověkého světa. Naučil se dát znalost těchto textů do služeb porozumění tomu nejlepšímu z nich všech.

Seriál Česká inteligence 20. století: Psychiatra Miroslava Plzáka, dlouhá léta považovaného za gurua manželského soužití, dohnala jeho touha po pozornosti do role normalizačního baviče a donašeče StB.

Seriál Česká inteligence 20. století: Literární teoretička Růžena Grebeníčková obsáhla až neskutečné znalosti hned několika evropských literatur. Přestože to zpočátku vypadalo, že bude spíš „rudou komisařkou“, stala se z ní jedna z našich nejuznávanějších osobností literární vědy.

Seriál Česká inteligence 20. století: Šachový velmistr Luděk Pachman dělal vše naplno, s obrovským zanícením. Tak jako do roku 1967 plamenně hájil komunismus, tak proti němu pak aktivně vystupoval. Odvaha, s níž se vrhal do předem ztracených soubojů, byla skoro sebevražedná.

Seriál Česká inteligence 20. století: Šachový velmistr Luděk Pachman dělal vše naplno. Tak jako do roku 1968 hájil komunismus, tak proti němu od srpna aktivně vystupoval. Odvaha, s níž se vrhal do předem ztracených soubojů, byla skoro sebevražedná.

Seriál Česká inteligence 20. století: „Mou jedinou zásluhou bylo jen to, že jsem včas utekl vždycky, když mi něco začínalo smrdět,“ napsal hudební publicista a překladatel Lubomír Dorůžka v roce 1992 v dopise Josefu Škvoreckému. Byl na sebe ale zbytečně přísný. Dokázal toho daleko víc.

Česká inteligence 20. století: „Mou jedinou zásluhou bylo jen to, že jsem včas utekl vždycky, když mi něco začínalo smrdět,“ napsal hudební publicista a překladatel Lubomír Dorůžka v roce 1992 v dopise Josefu Škvoreckému. Byl na sebe ale zbytečně přísný. Dokázal toho daleko víc.

Seriál Česká inteligence 20. století: Rudolf Battěk, signatář a mluvčí Charty 77, dlouholetý politický vězeň, mohl na jaře 1990 v případě svého vítězství v boji o post předsedy nasměrovat sociální demokracii jinam než navrátilec Jiří Horák, a zejména pak Miloš Zeman. Nakonec ho ze strany vyloučili.

Seriál Česká inteligence 20. století: A. J. Liehm, na začátku přesvědčený komunistický dogmatik, zjišťoval v průběhu 50. let, že ideologie, které se upsal, nefunguje. Pod vlivem levicových spisovatelů ze Západu vykonal v 60. letech pro demontáž onoho dogmatického socialismu tolik jako málokdo.

Seriál Česká inteligence 20. století: Svět stanul v bodě zásadní změny, stalo se tak v roce 1969. Tedy v roce, kdy byl vynalezen mikroprocesor, mínil Radim Palouš. Novověk se změnil ve světověk. A s ním se musí změnit i naše myšlení. Od pitvání detailů zpět k poznávání celku.

Seriál Česká inteligence 20. století: Spisovatel a překladatel Josef Škvorecký i v dobách hluboké totality ve svém díle ukazoval, že jinde svobodu mají. Jeho kritika komunismu byla tak účinná, protože byla naprosto principiální a chladnokrevná.

Seriál Česká inteligence 20. století: Filozof Robert Kalivoda se coby přesvědčený marxista pokoušel „smířit“ Marxe s Freudem a dalšími inspirativními mysliteli. Odmítal nechat se svázat dogmaty a soudruhům diskreditaci marxistické filozofie nikdy neodpustil.

Seriál Česká inteligence 20. století: V Čechách narozený Vilém Flusser platí za jednoho z nejoriginálnějších filozofů 20. století, přišlo se na to však až na sklonku jeho života. Mnohé jeho texty vycházejí v jeho rodné zemi až dlouho po jeho smrti.

Seriál Česká inteligence 20. století: V roce 1963 odjela Irena Dubská jako komunistka do USA sesbírat sociologický materiál, který měl pomoci porazit Ameriku. Po návratu popsala nečekanou věc: „Vrazi z Wall Streetu“ byli mnohem méně bojechtiví, než se o nich v tzv. táboře míru a socialismu tvrdilo.

Seriál Česká inteligence 20. století: Ačkoliv podepsal Chartu 77 v první vlně, je publicista Jiří Lederer vnímán jako představitel hlavně předchartovního disentu. I proto, že tři roky po podpisu strávil ve vězení a hned poté ho režim donutil k odchodu do exilu, kde zanedlouho zemřel.

Seriál Česká inteligence 20. století: Kardinál Špidlík strávil coby emigrant před komunismem podstatnou část života v Římě, přesto jej nejvíc inspirovalo východní křesťanství. V závěru jeho života ho tehdejší papež Jan Pavel II. poctil nejvyšší důvěrou, jaké se mu mohlo dostat.

České osobnosti 20. století: Byl synonymem boje proti alkoholismu v někdejším Československu. Ti, kterým pomohl zbavit se jejich návyku, ho vynášeli do nebes. Ti, kterým se to nepodařilo, ho proklínali. Jaroslav Skála si přitom celý život vyčítal své „vlastní selhání“.

Česká inteligence 20. století: Literární kritik Jiří Hájek, šéfredaktor Plamene v jeho hvězdné éře, cítil bytostnou potřebu přít a rvát se. Vždy ve službách strany a komunistické ideologie, přičemž většina jeho přirozených oponentů seděla v bolševických kriminálech. Když bylo třeba, odvolal.

Seriál Česká inteligence 20. století: Katolický teolog Oto Mádr byl přesvědčen, že církev musí být užitečná nejen věřícím, ale všem. V roce 1968 nabídl Dubčekovi spolupráci ve jménu katolických muklů.

Seriál Česká inteligence 20. století: Psychoterapeut Ferdinand Knobloch odmítal být jako fotbalový trenér, který sice s hráčem mluví, ale nikdy ho neviděl hrát.

Seriál Česká inteligence 20. století: Bohumil Hrabal téměř celý život k ničemu establishment nepotřeboval, přesto se nakonec dostal do rozporu s celým svým pábitelským pojetím svobody.

Seriál Česká inteligence 20. století: Bohumil Hrabal měl v sobě propast, kterou vědomě drásal, hloubil, a tímto drsným způsobem získával inspiraci, živil svou schopnost psát. Nakonec se ale dostal do rozporu s celým svým pábitelským pojetím svobody.

Česká inteligence 20 století: Kurt Freund přesvědčil soudruhy i kolegy vědce, že homosexualita není nemoc, a nelze ji tedy léčit. I když si to nejdřív sám myslel a měl za úkol zjistit, jak gaye odhalit, aby nerozvraceli Československou lidovou armádu.

Seriál Česká inteligence 20. století: Otto Wichterle, vynálezce silonu a kontaktních čoček, zůstal demokratem, vědeckou kapacitou a uznávanou autoritou, která si nikdy nezadala s komunisty. V roce 1968 stál za vznikem manifestu 2000 slov.

Seriál Česká inteligence 20. století: Spisovatel, literární teoretik a diplomat Eduard Goldstücker hluboce věřil v komunismus a neodradil ho ani stalinský kriminál. I Kafku chtěl smířit s marxismem.

Česká inteligence 20. století: Surrealistický citlivec, který miloval boření konvencí, šokoval svými úvahami o sexu a s demokracií se to podle něj má jako s nudismem. Kdo byl Bohuslav Brouk?

Přinášíme další díl seriálu Česká Inteligence 20. století, tentokrát o Bohuslavu Broukovi – citlivci, který miloval boření konvencí a šokoval svými úvahami o sexu… a s demokracií se podle něj má stejně jako s nudismem.

Seriál Česká inteligence 20. století: Bohdan Chudoba, pozoruhodný myslitel, jenž tak dlouho hledal ztracený ráj v křesťanském heroismu, až nakonec zanevřel na vše kolem sebe.

Seriál Česká inteligence 20. století: Výtvarný teoretik, kritik a prozaik František Kovárna, spolupracovník a blízký přítel Václava Černého i Ferdinanda Peroutky. Zásadový člověk, pro něhož život bez oběti neměl smysl.

Při výuce na základní a střední škole jsme se s Jaroslavem Seifertem seznámili všichni, přesto nám v hlavě často zůstaly jen mlhavé útržky. Profilem slavného básníka zahajujeme seriál Pavla Kosatíka Česká inteligence 20. století.