
Americko-íránský konflikt
Minuta N
Fotbalisté Íránu se i před dnešním utkáním na MS proti USA zapojili do zpívání hymny, většina týmu více či méně pohybovala rty. Před prvním zápasem na MS tým hymnu nezpíval a íránský režim se fotbalisty snažil od dalších protestů odradit.
Mistrovství světa ve fotbale dnes čeká jeden z politicky nejsledovanějších zápasů: USA proti Íránu. Obě země spolu nemají žádné styky od dubna 1980 kvůli zajetí 50 amerických diplomatů na velvyslanectví USA v Teheránu.
Spojené státy obžalovaly tři Íránce z kybernetických útoků na organizace v USA, Evropě, Izraeli i v Íránu. Za odblokování počítačů požadovali muži tisíce dolarů. Oznámilo to dnes americké ministerstvo spravedlnosti.
Íránský konzervativní prezident Ebráhím Raísí dnes řekl, že oživení jaderné dohody z roku 2015 mezi Teheránem a světovými mocnostmi bude možné, pokud Spojené státy zruší sankce proti Íránu.
Írán je připraven obnovit vídeňská jednání o záchraně dohody o svém jaderném programu v listopadu. Po dnešním bruselském setkání s koordinátorem rozhovorů za Evropskou unii Enriquem Morou to sdělil náměstek íránského ministra zahraničí Alí Bágherí Kaní.
Americké ozbrojené síly v neděli podnikly nálety proti milicím podporovaným Íránem v pohraniční oblasti Iráku a Sýrie. Nálety byly odpovědí na útoky, které za pomoci bezpilotních letounů podnikly milice proti Američanům na základnách v Iráku.
Ministerstvo spravedlnosti USA oznámilo, že se zmocnilo zhruba 30 webových stránek, z nichž řada byla spojena s dezinformačními aktivitami Íránu. (ČTK)
Írán tvrdí, že Spojené státy dnes zablokovaly přístup na několik zpravodajských serverů napojených na íránský stát. Na stránkách se místo tradičního obsahu objevila zpráva, že se serveru zmocnily americké úřady.
Ve Vídni pokračují rozhovory o podmínkách oživení jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnosti z roku 2015, od níž před třemi lety odstoupily Spojené státy. Podrobnější plán by chtěli mít do poloviny května.
Íránský prezident Hasan Rouhání dnes rozhodnutí Teheránu obohacovat uran na 60 procent označil za „odpověď vašemu zlu“. Úterní rozhodnutí Íránu, které představuje zásadní porušení jaderné dohody z roku 2015, dnes kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Íránské vládě se nezamlouvá návrh USA, že budou jednotlivé sankce namířené proti této zemi kvůli jejímu jadernému programu postupně uvolňovat. Teherán chce zrušit všechny sankce zároveň. (Reuters)
Írán vyzývá novou americkou administrativu ke zrušení sankcí. „Na oplátku by Irán zrušil všechna opatření, která přijal po Trumpově odstoupení od jaderné dohody,“ řekl ministr zahraničí Mohammad Džavád Zarifa a varoval před jakýmkoli pokusem o „získání ústupků“. (Reuters)
Obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu se považuje za jeden z klíčových momentů ve vztazích mezi USA a Íránem. V důsledcích krize, která skončila přesně před 40 lety, Washington a Teherán dodnes neobnovily diplomatické styky.

Irácký soud vydal zatykač na Donalda Trumpa. Dosluhujícího amerického prezidenta viní z loňského zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a vlivného člena vedení proíránské milice v Iráku Abú Mahdího Muhandise. (AP)
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí se po několika týdnech objevil dnes na veřejnosti. Při té příležitosti vyjádřil přesvědčení, že se Spojené státy budou k Íránu chovat nepřátelsky i po lednové inauguraci nového prezidenta Joea Bidena.
Írán doufá v návrat zahraničních společností, pokud zvolený americký prezident Joe Biden zruší sankce zavedené současnou administrativou prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018.
Írán se automaticky vrátí k závazkům z jaderné dohody s USA, pokud nově zvolený prezident Joe Biden uvolní sankce uvalené Donaldem Trumpem v posledních dvou letech. Řekl to íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. (AFP)
Íránem podporované irácké polovojenské skupiny dnes večer podnikly raketový útok proti americkým vojákům v částečně autonomním iráckém Kurdistánu. Zda si incident vyžádal zraněné, není jasné.
Vláda amerického prezidenta Trumpa v noci na dnešek jednostranně ohlásila obnovení všech sankcí OSN vůči Íránu. Krok, který většina zemí světa považuje za nelegální, podle agentury AP může v OSN vyvolat ostré spory. (ČTK)
Ministerstvo zahraničí Íránu popřelo, že by připravovalo atentát na americkou velvyslankyni v JAR. „Vyzýváme americkou vládu, aby přestala s otřepanými metodami, kterými diskredituje Írán v zahraničí,“ uvedl mluvčí. (MFA IR)
Americké tajné služby přinesly informaci, že íránská vláda plánuje atentát na americkou velvyslankyni v Jihoafrické republice Lanu Marksovou. Má to být odveta za Trumpovo zabití generála Solejmáního.

Irán vyplatí plné odškodnění rodinám, jejichž příslušníci cestovali v letadle na Ukrajinu, které bylo Íránci sestřeleno. Kompenzační rozhovory začnou 18. října, oznámil šéf aviatického úřadu Turadž Zangane agentuře Irna. (DW)
Americké tajné služby identifikovaly Írán jako další zemi po Rusku, která vyplácela vojákům Tálibánu odměny za zabití amerických vojáků v Afghánistánu. Vloni zaplatil nejméně za šest útoků včetně sebevražedného útoku na americké základně v prosinci. (CNN)
V Íránu popravili muže, který byl odsouzen za vyzrazení tajných informací americké a izraelské rozvědce. Mahmúd Músaví Madžd podle Teheránu spolupracoval se CIA a Mossadem a poskytl jim mimo jiné údaje o poloze íránského generála Kásema Solejmáního.
Interpol odmítl spolupracovat s Íránem na dopadení Donalda Trumpa. V oficiálním e-mailu se odvolal na to, že je podle zakládající ústavy „přísně zakázáno, aby organizace prováděla jakékoli zásahy nebo činnosti politického, vojenského, náboženského nebo rasového charakteru“. (NY Times)
Írán vydal zatykač na prezidenta USA Donalda Trumpa a více než třicet dalších lidí, kteří mají stát za vraždou generála Kásema Solejmáního. Žaluje je z vraždy a teroristického útoku. Teherán požádal Interpol o pomoc s dopadením. (Al-džazíra)
Newyorský finanční úřad udělil pokutu ve výši 35 milionů dolarů korejské Industriální bance za to, že dlouhodobě umožňovala Íránu praní špinavých peněz. Tím mu pomohla získávat finance a obcházet mezinárodní sankce. (WSJ)
Bývalý agent FBI Bob Levinson, který byl 13 let v zajetí v Íránu, je mrtvý. „Nevíme, jak zemřel, jen to, že se tak stalo před vypuknutím pandemie,“ oznámila jeho rodina. Levinson byl nezvěstný od roku 2007, kdy zmizel po schůzce s informátorem na íránském ostrově Kish. (Al-Jazeera)
Americká Sněmovna reprezentantů přijala zákon, který zakazuje prezidentu Trumpovi útočit na Írán nebo íránské síly bez válečného stavu schváleného Kongresem. Zákon už přijal i Trumpovi nakloněný Senát. Očekává se ale Trumpovo veto a nedostatek hlasů pro jeho přehlasování. (CNN).
Sto amerických vojáků utrpělo zranění mozku při lednovém útoku Íránu na iráckou základnu využívanou USA. Původně Pentagon mluvil o 11 zraněných, později se tento počet postupně zvýšil až na 50. Dnes ho ministerstvo obrany zdvojnásobilo. (Reuters)
Írán potřebuje podle ajatolláha Chameneího zvýšit svou vojenskou moc, aby zabránil válce. Chameneí to řekl při setkání s veliteli leteckých sil. (Reuters)
Kanadští právníci požadují na Iránu 1,1 miliardy USD jako kompenzaci za sestřelené letadlo. Žalobu k soudu v Torontu podal příbuzný oběti, který zůstává v anonymitě. Boeing 737 byl zasažen íránskou raketou 8. ledna nedelako Teheránu. (Reuters)
Ministerstvo obrany USA oznámilo, že počet vojáků zraněných při nedávném íránském útoku na americkou základnu v Iráku stoupl na 50. Je to v rozporu s tvrzením prezidenta Trumpa, který nejdříve prohlásil, že zraněný nebyl nikdo, poté zranění bagatelizoval. (Reuters)
Při útoku na ambasádu USA v Iráku byl zraněn nejméně jeden člověk. Celkem bylo vypáleno pět raket, areál ambasády zasáhly tři, jedna z nich pak jídelnu v době večeře.
Organizace veteránů požaduje, aby se Donald Trump omluvil za bagatelizaci zranění amerických vojáků. Prezident prohlásil, že vojáci po íránském útoku na základnu v Iráku měli „jen bolení hlavy“, což podle něj „není nijak vážné“. Vojáci utrpěli i otřesy mozku.
Při íránském útoku na americké základny v Iráku na začátku ledna utrpělo zranění mozku čtyřiatřicet členů americké armády, oznámil Pentagon. Po útoku Američané tvrdili, že nikdo zraněn nebyl. (CNN)
Ukrajinský Boeing 737 byl zasažen dvěma raketami země–vzduch ruské výroby typu Tor-M1. Poté se zřítil nedaleko teheránského letiště, odkud startoval. Vyplývá to z další zveřejněné zprávy íránské Organizace pro civilní letectví. (CAO)
Írán je podle tamního ministra zahraničí stále otevřen jednáním o mezinárodní jaderné dohodě. Stížnost tři západoevropských zemí kvůli jejímu porušování ze strany Teheránu považuje za neopodstatněnou.

Irán neposkytne Ukrajině černé skříňky z letadla ukrajinských aerolinek, které bylo 8. ledna sestřeleno íránskou protivzdušnou obranou nedaleko Teheránu, ač to slíbil. Do Kyjeva byly už převezeny ostatky 11 obětí. Smutečního ceremoniálu se zúčastnil prezident Zelenskyj. (IRNA, NV)