REPORTÁŽ: Prezident Andrzej Duda chtěl na poslední chvíli vzít vítr z plachet krajní pravici a její tradiční pochod na výročí nezávislosti změnit ve státní průvod všech Poláků. Do ciziny měl jít pozitivní obrázek země. Manévr nevyšel, extrémisté měli zelenou. Náš zpravodaj byl u toho, když Varšavou prošly dva průvody, vládní strany a jejích příznivců bez účasti opozice, a po něm mohutný pochod pořádaný extrémní pravicí.

REPORTÁŽ z Mexico City: Spolupracovník Deníku N se setkal s migranty, kteří zformovali nebývale početnou karavanu putující napříč Střední Amerikou směrem k hranicím USA. Ptal se jich na jejich motivaci i jejich život v chudších latinskoamerických zemích.

Nejméně deset lidí zemřelo v důsledku silného výbuchu v afghánské metropoli Kábulu. Exploze ukončila demonstraci mladých příslušníků…

Ten oheň má sílu, jakou Kalifornie ještě nezažila. Za čtyři dny zničil 6700 budov a spálil zhruba 500 čtverečních kilometrů území. Za minutu dokáže sežehnout plochu velikosti osmdesáti fotbalových hřišť. Stát vyhlásil stupeň nejvyšší pohotovosti.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vnesl do Černínského paláce odlišný přístup. Do mezinárodních jednání vrací otázku lidských práv, otevřeně mluví o nedobrých vztazích s Ruskem. Za cestu do Moskvy nepřímo kritizuje i předsedu Poslanecké sněmovny. „Symbolika hraje v diplomacii velkou roli a dialog se zeměmi, jako je Rusko, se musí vést sebevědomě, ne servilně,“ reaguje na otázku, co znamená, když delegace navštívila koncert souboru ruské armády, která okupuje Krym a válčí s našimi spojenci. Sám by při cestě do Ruska navštívil místo vraždy Borise Němcova.

Stojím v supermarketu u pokladny a chystám se zaplatit, když mi najednou začne zvonit telefon velmi nepříjemným, řezavým zvukem. Nechápu, kde se to v něm bere, nic takového jsem si tam nenastavila.

Pokud Robert Fico předvídal další oslabení své strany, tak po této noci opravdu přišlo. Smer sice matematicky získá nejvíc starostů, primátorů a zastupitelů mezi politickými stranami, ale své pozice si neobhájí. Utrpěl symbolické porážky v krajských ale i v menších městech.

Byla středa ráno a Maniš Sisodia, náměstek vrchního ministra Dillí, měl jako každý všední den namířeno za prací. Obyčejný den, jeden z mnoha v řadě – dokud Sisodia neprojel kolem školního autobusu a nespatřil něco, co mu vyrazilo dech: z otevřeného okna autobusu se vykláněly dvě děti a zvracely ven, přímo na silnici. A všechno prosycoval neodbytný nažloutlý opar, čpící a dusivý jako nějaká jedovatá poklička.

Za posledních osm let vykradli neznámí profesionálové asijské sbírky ve Švédsku, Norsku, Francii nebo Velké Británii. Jedno mají krádeže společné – jsou evidentně na objednávku. Mizí totiž jen čínské umění, které odvezli během opiových válek z Říše středu cizinci. Jak zjistil novinář Alex W. Palmer z GQ, dražší kusy z jiného období a provenience lupiče v evropských muzeích nezajímají. A důležitý je pro celou story i rok 2009, kdy Peking oznámil, že vysílá do světa “tým státních pátračů po umění” a začal se zasazovat o navrácení čínských uměleckých artefaktů zpět do země.

Ještě před třemi měsíci byl ruský prezident vzácným hostem na svatbě rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové. Druhého prosince měla přiletět do Moskvy a pokračovat v družném rozhovoru s Vladimirem Putinem. Dnes cestu zrušila. Důvodem je další špionský skandál, jehož „hrdinou“ je tentokrát plukovník rakouské armády ve výslužbě.

Návrhy českého prezidenta Miloše Zemana na odevzdání Krymu Rusům výměnou za klid, mír a levný plyn ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v rozhovoru pro Deník N komentovat nechtěl. České politiky, kteří bez vědomí Kyjeva cestují na okupovaná území, ale diplomat varoval: nemusí jít jen o přestupek, ale i o trestný čin.

Na „vině“ té výjimečné otevřenosti, která se stala základem filmu Svědkové Putinovi, je učitelka. Učitelka němčiny a třídní Vladimira Vladimiroviče z dob petrohradského dospívání. To ona otevřela dveře režisérovi Manskému do Kremlu v době, kdy se tam Putin teprve zabydloval. A pootevřela vrátka i do jeho nitra. Ode dneška tam může nakouknout i divák v českých kinech.

V amerických médiích se tomu začalo říkat „velká ženská noc“. Ale nejde jen o to, že Američané zvolili rekordní počet kandidátek. Tyto volby mají i mnoho dalších prvenství. Za pozornost stojí úspěchy řady osobností, stejně jako zprávy o těch, kteří pohořeli. Nabízíme jejich stručný přehled.

Demokraté podle očekávání získali většinu v americké Sněmovně reprezentantů. K „modré vlně“ však nedošlo a strana přemýšlí nad receptem, jak za dva roky nahradit Donalda Trumpa v úřadu prezidenta někým z vlastních řad.

ANALÝZA: Americké volby končí ze všech možných variant tím nejočekávanějším výsledkem. Demokraté vítězí v boji o Sněmovnu reprezentantů. Ve volbách třetiny senátorů se jim ale nepodařilo získat celkovou nadpoloviční většinu v horní komoře Kongresu. Výsledek tak zostří vztahy mezi nejkontroverznějším prezidentem moderních amerických dějin a dolní komorou. Otevře cestu k procesu obžaloby (impeachmentu), zároveň ale dává Trumpovi podporu v horní komoře, která o sesazení prezidenta rozhoduje. Záležet bude na tom, jak závažná obvinění z očekávaných výsledků práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera vyplynou. Tedy jestli obstojí i před republikánskými senátory s výhledem na prezidentské a kongresové volby už za dva roky. Trumpova remíza je Pyrrhovým vítězstvím.

Do volebních místností 26 amerických států začali úderem sedmé hodiny ranní přicházet první lidé, kteří si svoje rozhodnutí nechali až na den voleb. Přes 36 milionů voličů však už využilo možnosti poslat své hlasy poštou, nebo je předem doneslo osobně.

Zítřejší pohřeb mladé Ukrajinky Kateryny Handzjukové v jihoukrajinském Chersonu se může změnit v masivní projev odporu proti vedení státu i policii. Už dnes odstoupil z funkce generální prokurátor Jurij Lucenko. Experti z řad kriminalistů tvrdí: ten, kdo polil aktivistku kyselinou, ji nechtěl zabít, „jen“ ponížit jako ženu a ukázat, kde je její místo.

Vztahy mezi Čínou a Ruskem jsou teď nejlepší za celou historii, uvedl čínský prezident Si Ťin-pching při nedávném setkání s Vladimirem Putinem ve Vladivostoku. Mezi oběma velmocemi proudí peníze, zboží, lidé i vřelá slova. Čínsko-ruské přátelství je hlasité a vzájemně užitečné. Ale jak je pevné? Proč se Ruskem šíří poplašný film o čínské invazi? A jak dlouho ještě dokáže Rusko táhnout za jeden provaz s Čínou a jejím překotným vývojem? „Dnešní Čína má globální vizi. Vztah s Ruskem se rychle mění v její prospěch, za deset let to bude zatraceně těžké,“ varuje Bobo Lo, znalec Pekingu i Moskvy a host letošního Fora 2000, ve velkém rozhovoru pro Deník N.

Z jedné z nejlepších tenistek všech dob a sportovní komentátorky Martiny Navrátilové se před americkými kongresovými volbami stala politická dobrovolnice. V tričku Demokratické strany pomáhá pražská rodačka ve floridském Miami před volebními místnostmi i po telefonu přesvědčovat Američany, aby šli volit – a nejlépe demokraty. Proč se tak rozhodla, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro Deník N.

Žádný americký prezident v poválečných dějinách nevyvolával tak rozporná hodnocení jako byznysmen a televizní osobnost Donald Trump, nejstarší a nejbohatší člověk, který kdy byl zvolený do Bílého domu. Podařilo se mu rozvířit a někdy až obrátit naruby nejen domácí, ale i mezinárodní politiku včetně vztahů s nejbližšími spojenci. Svět šokoval výhrou v prezidentských volbách před dvěma lety. Dosáhl za tu dobu také nějakých úspěchů? Pokusili jsme se je sepsat.

Když posíláte pouhých deset eur z českého účtu do sousedního Německa, zaplatíte u většiny bank ještě stejnou částku na poplatcích. Za platby do nebo z jiného státu EU totiž většina bank vybírá kolem 200 až 250 korun – jde přitom o nejlevnější variantu SEPA. A přestože se banky rády chlubí příslušností k silným mezinárodním skupinám, větší slevy nenabízejí ani při převodu uvnitř skupiny. Výjimkou jsou mladší Air Bank či Fio, kde se poplatek pohybuje od 20 do 25 korun.

Do amerických voleb může nečekaně zasáhnout dosud přehlížená skupina lidí: konzervativní vysokoškolsky vzdělané bělošky z velkých měst a okolí. Do voleb se zapojily v množství, kterým překonávají všechny rekordy. Nebývale vysoký je také počet kandidátek.

Její život se zásadně změnil 27. února 2015. V ten večer jí zastřelili otce. Za čtyři měsíce musela Žanna Němcovová opustit Rusko. Výhrůžky anonymů se stupňovaly. Usadila se v Německu, rok po tragédii vydala knihu „Probudit Rusko“ a stala se reportérkou ruskojazyčné redakce německé stanice Deutsche Welle. Jako malá holčička si chtěla otevřít vlastní cukrárnu. Nyní, sedmadvacet let poté, co Boris Němcov vstoupil do vrcholné politiky, převzala po otci roli hlavy rodu.

Energické vystoupení bývalého prezidenta Baracka Obamy sledoval Deník N přímo v centru Miami.

Policejní vozy se blíží k Braniborské bráně. Za ním kráčí dav lidí, kteří nesou transparenty: „Zachraňte záchranáře“ a „Pomáhat není zločin“. V čele průvodu jde syrská plavkyně Jusra Mardiniová, vedle ní její rodiče. V rukou drží podobiznu s povědomou tváří. Sary Mardiniové. 

Začalo to bujarou oslavou svátku Den Ochi, která se zvrhla v přestřelku a skončila kontroverzní smrtí albánského Řeka. Teď hoří albánské vlajky i obchody a u albánské ambasády v Aténách se hrozí bombou. A Řecko s Albánií po sobě opět pálí ostrými slovy – sotva dva roky poté, co konečně přestal platit skoro osmdesátiletý válečný stav.