Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

Poznámky k rozhovoru s imunologem Karlem Drbalem

V souvislosti s mým tvrzením: “ Existují však už rigorózní data z míst, kde byla epidemie masivní a kde infekci prodělalo i víc než padesát procent populace“, doplňuji další podklady a zdroje:

Základním pojmem je jedinec, který má: nemoc s příznaky < protilátkovou imunitu < buněčnou imunitu < infekci virem. Právě v tomto pořadí stoupá i procento pozitivních jedinců. Nemůžeme mezi počty těchto jedinců dát rovnítko.

Situace s detekcí protilátek v populaci se postupně vyvíjí – mezi březnem až květnem bylo provedeno mnoho malých studií s nedokonalými testy, které ukazovaly MINIMÁLNÍ pozitivitu (reálně byla v té chvíli vždy mírně vyšší, protože nezahrnuje jedince v časném stadiu infekce, a většinou ani asymptomatické jedince bez příznaků) v řádu zlomku procenta až do 15 %. Většina těchto studií ani nebyla publikovaná běžným způsobem, často pouze přes weby zdravotnických autorit (pouze dočasně dostupná) nebo média. Většinou nebylo vůbec možné zkontrolovat správnost provedení testů. Stále dochází k vylepšování testů na protilátky, ale nedoporučují se používat LFIA testy, které u nás použila vláda (https://www.bmj.com/content/370/bmj.m2516).

Již na konci května/začátku června vyšly výsledky z Bergama (57 % pozitivních), New Yorku (25 %), Londýna (17 %), Madridu (11 %), Stockholmu (7 %) a dalších zasažených měst (shrnuto v https://www.telegraph.co.uk/news/2020/06/09/half-people-tested-italys-coronavirus-epicentre-bergamo-have/ nebo česky https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/severni-italie-koronavirus-protilatky-covid-19-testy-pandemie_2006082242_per). Později v srpnu se hodnoty Londýně a Stockholmu dostaly shodně na 17 % (https://www.bbc.com/news/health-53741851).

A není důvod k poklesu, tyto hodnoty budou stále stoupat. Rovněž byly testované izolované malé komunity – věznice, námořní lodě a pod, opakovaně nad 50 % pozitivních. Typickým obrázkem neschopnosti WHO je, že právě tyto studie nedokáže shrnout a publikovat svá doporučení. Jsem přesvědčený, že je to povinností WHO. Existuje jediný odkaz: https://www.who.int/news-room/q-a-detail/q-a-serology-and-covid-19 je ze začátku června… a WHO píše, že: „WHO will continue to update these answers as new information becomes available. Od té doby nic.

Problémem všech těchto testů na imunitní odpověď proti viru je přirozená promořenost populace jinými běžnými koronaviry a takzvaná zkřížená reaktivita – protože mám zkušenost s jiným koronavirem v minulosti, můj imunitní systém bude nyní u SARS-CoV-2 reagovat mnohem lépe na sdílené proteiny, které jsou u všech koronavirů velice podobné. To se prokázalo už na jaře https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0092867420306103https://www.nature.com/articles/s41586-020-2550-z, kde se prokázaly reaktivní buňky u 40-60 % bezpříznakových jedinců, kteří nebyli pozitivně testovaní na virus SARS-CoV-2 a zároveň, že tato paměť trvá dlouhodobě (zde od první SARS pandemie před 17 lety).

Postupně je stále jasnější, že klíčovým bodem je, že protilátky (resp. B buňky, které je produkují) tolik nesouvisí s prodělanou infekcí, tak jak je tomu u buněčné imunity (T buňky)https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0092867420310084 a komentář tamtéž. Jednu z prvních prací publikovala německá skupina již v dubnu: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.04.17.20061440v1. T buněčná imunita je podstatná pro průběh onemocnění a počty T buněk se zvyšují i u asymptomatických (bezpříznakových) jedinců po infekci. Podobných prací je již více a přesně zapadají do obecných znalostí o jiných respiračních virech, včetně koronavirů. Z těchto prací vyplývá, že se vytváří buněčná imunita více než protilátková, a tedy to není žádné překvapení, že protilátkové testy podhodnocují reálná čísla o procentu lidí, kteří se s virem SARS-CoV-2 již setkali.

Dále je třeba zdůraznit, že podle vývoje pandemie s největší pravděpodobností nepotřebujeme kolektivní imunitu nad 50 %, ale bude stačit méně infikovaných jedinců v populaci pro úplné zastavení viru. Tomu bude předcházet snížení dávky v prostředí a snížení relativního počtu těžkých případů. To již v některých datech vidíme, ale celková solidní data stále chybí. Jsou sice měřená, ale nejsou uvolňovaná.

 

Jinými slovy: můžete být negativní na protilátky, dokonce bez jakýchkoli příznaků onemocnění, bez pozitivního testu na virus, ale přitom jste si již mohli vytvořit buněčnou ochranu proti opakované infekci koronaviry. O té víme, že je u respiračních chorob včetně COVID-19 zásadně důležitá.

Zdrojuji zde pouze z mého pohledu nejdůležitější práce