Druhá deska české kapely Pris nazvaná Kopřivy se hned po vydání ocitla v nominaci na hudební ceny Vinyla, a přestože mluví introspektivním jazykem, v době pandemie a klimatické katastrofy má ambici oslovit široké publikum.

Zákony v sousední zemi mají sílu cenzurovat videohry. Na strach z nacistické propagandy narazil i vzdělávací Attentat 1942 českých tvůrců.

Páteční dění a obsah Deníku N vám v Notesu shrnuje Dominika Píhová.

Norské úřady oznámily úmrtí 23 osob, které zemřely krátce po očkování vakcínou proti covidu-19. U třinácti případů, které byly zatím vyšetřeny, údajně skutečně mohly k úmrtí nějakou formou přispět obvyklé vedlejší účinky vakcíny, jako je horečka či nevolnost, protože šlo o velmi staré a zranitelné lidi.

Za útokem na Kapitol stojí na jedné straně víra Trumpových stoupenců v konspirační teorie, na straně druhé ale také touha po třeba jen chvilce slávy. Alespoň tak to vidí americký publicista Kurt Andersen, který ve svých knihách rozebírá náchylnost společnosti k podvodům a iluzím i historii ekonomických nerovností v USA. Republikáni, kteří se k prezidentovi teď obrací zády, jsou podle něj jen krysy utíkající z potápějící se lodi. „Doufám, že události posledních dní pomohou v implozi a rozpadu Republikánské strany na cynické, ale příčetné lidi a blázny.“

Vládní restrikce se při druhé vlně pandemie znovu vyhnuly průmyslovým provozům a výrobě. Stovky tisíc lidí se tak stále setkávají v továrních halách a skladech. Vláda se přitom obává, že by v těchto místech mohla vznikat další ohniska nákazy. Předejít by tomu měla motivační strategie pro testování ve firmách. Tu má ale kabinet Andreje Babiše na stole již od konce loňského léta. Nyní se znovu objevily debaty o kompenzacích a podpoře, výsledky jsou ale zatím nulové.

Od samého začátku pandemie Slováci nosili roušky, pro vstup do obchodů museli měsíce dodržovat přísná pravidla a podstoupili plošné testování. Přes to všechno nyní Slovensko patří mezi země, kde se koronavirus šíří nejvíce. Některá opatření, jako právě plošné testy, podle odborníků způsobila i škody.

Americká inaugurace byla dosud symbolem mírového předání moci. To se ale letos nekoná.

Už zítra před polednem se má Německo dozvědět, kdo bude stát v čele strany, která spolkové republice vládne od roku 2005, a na konci roku možná i v čele Německa. Křesťanskodemokratická unie CDU hledá nového předsedu už od loňského února, kdy stávající šéfka Kramp-Karrenbauerová oznámila, že se stranického kormidla pustí, stejně jako svých kancléřských ambicí.

S registračním systémem na očkování dnes bojovali nejen senioři, ale také nemocnice. Stěžují si, že do něj nemohou přidat své pacienty starší 80 let, nedaří se jim nahrát volné termíny očkování, případně nevidí lidi, kteří si rezervaci vytvořili.

Česká správa zažila v pátek další neúspěch své digitalizace. Při rezervaci termínu a místa očkování uspěl jen zlomek zájemců o očkování z řad seniorů, respektive jejich rodinných příslušníků, kteří jim s komplikovanou registrací pomáhali. Systém nezvládl nápor desítek tisíc zájemců, zároveň podle expertů obsahuje závažné chyby a nedostatky. Část z nich už jsou chronické neduhy státních IT systémů.

Komunisty rozděluje kromě toho, kdo má být jejich novým předsedou, i to, jak o příštím vedení strany rozhodnou. Třetina organizací jej chce zvolit na ústředním výboru, aby se nemuselo čekat na sjezd, který se posouvá kvůli epidemii. Předseda Vojtěch Filip Deníku N řekl, že s tím „nemá problém“.

Vlastní počítač, sluchátka a data musejí mít lidé, kteří chtějí bezplatně pomáhat státu s vyřizováním dotazů ohledně očkování na lince 1221. Desítky externích operátorů pomáhá ministerstvu zdravotnictví shánět také Český červený kříž, který oslovuje kontakty ze své databáze.

Osobní data lidí, kteří skončili kvůli koronaviru v karanténě, jsou podle zjištění Deníku N předávána policejnímu prezidiu. Informace mají nařízeno posílat krajské hygienické stanice a Česká správa sociálního zabezpečení. Odhalila to investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Nemocnice napříč republikou plní v posledních týdnech pacienti s covidem. Počet hospitalizovaných se drží nad sedmi tisíci, z toho je přes 1100 v těžkém stavu. Strávili jsme část noční služby na covidovém ARO a jednotce intenzivní péče v Náchodě. „Někdy v polovině prosince jsme viděli světlo na konci tunelu, pak jsme ale zjistili, že je to protijedoucí lokomotiva nákladního vlaku v podobě další, ještě horší vlny,“ říkají zdravotníci.

Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla připustil, že při ranním spuštění rezervačního systému na očkování byla nedostatečná propustnost SMS. Infrastruktura ale podle něj nápor zvládla. „Jeli jsme na dvacet procent,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Češi se prý zapletli do této dramatické kauzy náhodou. Myslí si to ruský advokát Ivan Pavlov. Jeho doménou je paragraf 275 trestního zákoníku – většina jeho klientů se ocitla za mřížemi právě kvůli němu. Stejně jako novinář Ivan Safronov, který podle vyšetřovatelů dodával tajné informace české tajné službě.

Česko dnes ráno spustilo webové stránky na registraci na očkování proti koronaviru. V osm hodin se do rezervačního systému pokusily přihlásit desítky tisíc lidí. Vládou navržený systém však zvládal rozesílat jenom dvacet PIN kódů za vteřinu, a tak lidé čekali na registrace i desítky minut. Vakcíny jsou nyní rozebrané – naočkovaných bude zatím pět tisíc seniorů. Další dostanou termín na očkování, až přijdou nové dodávky.

Není perfektní, ale to není žádná encyklopedie. Je však jediná svého druhu – unikátní a masivní projekt tvořený miliony dobrovolníků bez nároku na honorář, digitální knihovna vědomostí, která si už dvě dekády žije svým podivuhodným životem. Za tu dobu se změnila Wikipedie i svět kolem ní, jedno ale zůstalo – kouzlo otevřenosti a síla spolupráce. Zatímco totiž zametá před vlastním prahem, nastavuje zrcadlo ostatním gigantům internetu.

Deník z Pobřeží slonoviny: Po prvních měsících strávených v hluku a prachu západoafrického velkoměsta jsem se na zasloužený povánoční odpočinek na pláži pod kokosovou palmou těšila skoro jako kdysi na Ježíška. Už byla tma, když jsme se s rodinou dokodrcali po cestě plné výmolů do nenápadného rezortu v místě, kde oceán téměř protíná vnitrozemskou lagunu. Dělí je od sebe jen ta cesta z písku a červené půdy a několik bungalovů se slaměnými střechami.

Český čtenář má k dispozici řadu titulů, které pojednávají o tom, jak se hlavní hrdina vyprostil z mentálního zajetí nějaké náboženské sekty (jako Třicet let otrokem strážné věže) nebo extremistické organizace, zvláště těch islamistických (například Agent Storm: Můj život v Al-Káidě a CIA). Nedávno k nim přibyla další, která tentokrát pojednává o úniku z prostředí pravicového extremismu, jak naznačuje už její název Moje vlast!: Proč jsem byl neonacista.

Česko mělo na začátku epidemie covidu obyvatele ochotné přijmout tvrdá omezení a robustní systém veřejného zdravotnictví. Na začátku roku, v němž se bude volit do Sněmovny, je patrné, že vládní politici nemají reálný úspěch, jímž by se mohli chlubit. Zvolili tak riskantní strategii.

Praktičtí lékaři v některých regionech plánují co nejdříve očkovat seniory nad 80 let ve svých ordinacích, protože zvlášť v odlehlejších oblastech mají lidé do chystaných očkovacích center až několik desítek kilometrů daleko. V řadě krajů ale tato iniciativa naráží na nedostatek vakcín, který se může v únoru ještě prohloubit. Navíc může hrozit i nedostatek jehel a stříkaček.

Do Notesu si pro vás dnes zapisoval Adam Hecl.

Který messenger, prohlížeč a e-mail jsou nejbezpečnější? Co používat místo Google dokumentů a jak být opravdu anonymní? Odpovídají slovenští etičtí hackeři Tomáš Volný a Pavol Lupták.

Rozhořčení z neprůhledných koronavirových restrikcí v Polsku přechází v celostátní společenský protest. Většina Poláků nesouhlasí s rozhodnutím vlády prodloužit národní karanténu. Pro rostoucí potíže s obchodním přežitím začínají podniky navzdory zákazům otvírat. A počet hromadných žalob proti ministerstvu financí narůstá, píšou Piotr Miączyński, Leszek Kostrzewski a Gazeta Wyborcza.

Spor s pražskými občanskými demokraty, kteří po TOP 09 požadovali pomoc s odvoláním primátora Zdeňka Hřiba, je podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové již zažehnán. Lídryně pravicové koalice v hlavním městě v rozhovoru Deníku N mluví také o tom, jak oslovit voliče Andreje Babiše, o povolebních plánech i možném pozitivním dopadu covidové krize.

Přetíženým nemocnicím by podle ministra zdravotnictví Jana Blatného pomohlo otevření škol – do práce by se totiž vrátili i sestry a další zdravotníci, kteří jsou nyní s dětmi doma. Nemocnice ale hlásí, že se to týká jen zlomku personálu. Tento krok by navíc podle odborníků zrychlil šíření koronaviru.

Evropská komise oznámila, že zahájila vyšetřování toho, jak se v Česku rozděluje státní podpora v rámci několika zemědělských programů. Ve všech případech jde o podezření, že na českou podporu určenou pro malé podniky dosáhly i ty velké, z nichž některé patří do holdingu Agrofert. Ve dvou z programů ale na tuto chybu přišlo i ministerstvo zemědělství a od sedmi podniků už téměř dva roky vymáhá vrácení této podpory. Deník N zjistil, o které firmy se jedná.

Pandemie koronaviru zvýraznila problém, se kterým se Německo potýká poslední dekádu: špatná dostupnost vysokorychlostního internetu, která komplikuje práci z domova i distanční výuku ve školách. Spolková vláda průběžně slibuje zlepšení. Ta přicházejí ale se stejnou rychlostí jako německý internet. Příliš pomalu.

V posledních dnech se to stalo několikrát. Když byla ve Vysokých Tatrách i doma. Na podezřelé auto upozornila policii. Před chatou, ve které na začátku ledna bydlela s rodinou, stálo nejméně dva dny SUV, ve kterém seděl neznámý muž. V zaparkovaném autě strávil každý den asi osm hodin a pořizoval si fotografie. Sledoval naši kolegyni, investigativní reportérku Moniku Tódovou ze slovenského Denníku N. Hostem je šéfredaktor Matúš Kostolný.

Kdo by neznal Mariusze Szczygieła, čechofila každým coulem, který žije ve Varšavě, ale duší je pořád v Praze? V případě jeho nové knihy, vydané v polském nakladatelství Dowody na Istnienie koncem loňského roku, to platí dvojnásob: těch tři sta padesát stránek totiž spojuje titul Osobní průvodce Prahou.

V současnosti nejznámější norský spisovatel Jo Nesbø se prosadil především detektivkami s Harrym Holem, ale i dětskými příběhy Doktora Proktora. Ve své poslední knize odbočil od série norského detektiva k příběhu dvou bratrů. S Harrym Holem ale ještě neskončil, i když to má v plánu, jak připustil v rozhovoru pro Deník N.

Lockdown od podzimu zafungoval v Belgii, Bulharsku a Řecku, Finsko a Norsko ho ani nepotřebují. Celoplošně netestuje nikdo.