Esej

Patočka kontra Fukuyama. Čeká nás místo konce dějin nové století válek? „Právě celosvětová solidarita otřesených se ukazuje jako alternativa k neformální internacionále diktatur a neototalitních režimů, které usilují o prosazení nového světového řádu založeného na odporu ke svobodě,“ píše ve své eseji Václav Němec.

Na rozdíl od Fukuyamy si Patočka konec dějin nepředstavoval jako celosvětové vítězství západních institucí liberální demokracie a svobodného trhu. Koláž: Deník N, ČTK, Greg Salibian

Politické rozdíly mezi liberálním světem a Čínou jsou stále zřetelnější, zatímco hospodářské vazby mezi nimi zůstávají pevné, píše v eseji historik Rana Mitter. Dilema, které nejprve řešili pouze čínští sousedé, teď řeší celý liberální svět. Kdy se zrodila závislost na autoritářském hegemonovi?

„Dochází nám čas.“ Archeologii společenského zrychlení se ve své eseji snaží popsat filozof a sociolog Filip Vostal. „Technologie 19. století vyvolávaly stejné nebo podobné reakce jako ty současné. Mnoho jevů se ale paradoxně mění velmi pomalu, například ty potřebné k vyřešení klimatické krize.“

Esej Karla Hvížďaly: Milan Kundera ukázal, že každý cit a trapnost či velké gesto život často obrátí v komický akt. Že i skutky slabošství a barbarství jsou mnohdy znaky naší civilizace.

V tento den před 12 lety zemřel Václav Havel. Připomínáme esej, ve které na bývalého prezidenta vzpomíná Petr Pithart. „Jít za smyslem, i když dosažení cíle není vůbec jisté, o to jde. Ona potřeba jít jen za tím, co má smysl, byla Václavova potřeba základní. Protože bez naděje, alespoň bez chvilek naděje, se žít nedá,“ píše.

Havel nevěřil budoucnosti politických stran jako takových, neměl je rád z principu, to byla podle mého názoru vážná věc, píše Petr Pithart. Foto: Fortepan/Szalay Zoltán

Karel Havlíček Borovský nám dnes může být průhledem od náboženství ve službách nacionalismů k opravdovější víře a opravdovějšímu vlastenectví, píše ve své eseji Karel Hlaváček. Skrze takové čtení by začalo dávat smysl připomínání Havlíčkova jména ve školách.

Karel Havlíček Borovský předpověděl (nejen) cara Vladimira Putina a patriarchu Kirilla, píše ve své eseji Karel Hlaváček. „Vidění vztahu mezi náboženstvím a státem, jak je Havlíček trefně a vtipně vylíčil, se dnes ukazuje jako prorocké.“

Esej Jana Wirnitzera: Slovo vlastenectví se v posledních letech stalo terčem pokusu o únos. Popisujeme, jak se vyvíjel jeho obsah a jakou podobu může mít skutečné vlastenectví dnes. Od počátku jde o odlišný koncept, než je nacionalismus, historicky ale docházelo mezi oběma pojmy k záměnám a děje se tak i v dnešní době. Text připomínáme u příležitosti dnešního státního svátku 28. října.

Kresba: Petr Polák

Esej Jiřího Pehe: Starý svět končí; sílí obavy, že na zkrocení rostoucích globálních a technologických výzev nemá lidstvo jako celek dost sil, a že tudíž nelze vyloučit, že globální krize nepřeroste do globální katastrofy.

Esej Ondřeje Štindla: Pro současnou společnost je charakteristická vysoká míra úzkostnosti. Ze synergie množství individuálních krizí, širších společenských pohybů a moderních technologií může vyrůst cosi nového a nebezpečného.

Tyhle univerzity nejsou pro barevný, píše v eseji Jan Beneš. „V případě zrušení affirmative action jde o soudem podpořené upevnění postavení a výhod majoritní společnosti pod rouškou rasově neutrální zásluhovosti, která však je, jak ukazují americké dějiny, jen manipulativním přeludem.“

Esej Igora Lukeše a Erica Goldsteina: Životní cesty Napoleona a Vladimira Putina, které je dovedly až k nezřízené touze po neomezené moci a cizích územích, jsou si v mnohém pozoruhodně podobné. Proti oběma se spojila celá Evropa. Napoleon skončil na Svaté Heleně. Putina možná čeká podobný osud.

Umělá inteligence mnoho lidí připraví o práci a udělá z nich „zbytečnou třídu“, píše v eseji Karel Hlaváček. Moderní člověk si přitom práci osvojil jako hlavní smysl života. Naplňuje ho. Co to bude znamenat, co se nutně změní a kde hledat nový smysl existence?

Čína stojí na pokraji finančního velkého třesku, píše v eseji Jacob Dryer. „Pod pláštíkem jazyka marxismu-leninismu se Čína proměňuje na sofistikovanou, trhem poháněnou konzumní společnost.“

Žijeme ve společnosti, která klade na kariéru velký důraz, píše v eseji Ondřej Štindl. Vnímá ji jako zásadní pro prožitek smysluplného života. Kariérní možnosti se ale zužují, hra o status se v budoucnosti může hrát obtížněji. Co dělat? Stát se stoikem?

Pravověrní viděli v zetku polovinu hákového kříže, jejž pokládají za prastarý symbol Slovanů. Kritici si mysleli, že je převzaté z filmů o zombiích. Ať tak, či onak, v ruské společnosti a médiích se rozšířilo, píše historik Alexander Etkind. Jaký je skutečný příběh písmene Z?

Skutečný vlastenec se pozná podle víry v Z. Foto: Profimedia

Esej Alexandera Etkinda: Příběh záhadného symbolu signalizujícího podporu ruské válce na Ukrajině osvětluje, jak se stárnoucí vůdci v Kremlu snaží svému lidu vysvětlit svou fetišistickou genocidu.

Skutečný vlastenec se pozná podle víry v Z. Foto: Profimedia

Vedle plejády nejrůznějších akademických ohlasů na smrt emeritního papeže Benedikta XVI., vlastním jménem Josepha Ratzingera, chybí nejméně ještě jeden úhel pohledu – řekněme čistě civilní a laický, píše ve svém eseji Ondřej Bratinka.

Esej Pavla Kosatíka: Na Hrad nevolíme Ježíše ani Stalina. Ale hlasem pro vítěze budeme odpovědní nejenom za to, jak se povede nám, ale i za to, jestli bude dobře poraženým. Naše zodpovědnost není o nic menší než zodpovědnost těch, které volíme.

Esej filozofa Václava Němce: K volbám prezidenta přistupujeme s romantickou představou, že na Hradě by měl usednout nějaký další Masaryk či Havel. Jimi nastavená laťka se ukazuje být břemenem.

Esej politoložky Anny Durnové: Estrádní podoba prezidentského klání odhaluje hodnotovou rozdrobenost současné společnosti. Různé protiklady se prolínají do rozporuplného veřejného vystupování kandidátů. Musejí být rozkročeni tak nějak mezi všemi, musejí zaujmout co možná nejvíce skupin.

Vzpomínková esej Petra Pitharta na Václava Havla: Jít za smyslem, i když dosažení cíle není vůbec jisté, o to jde. Ona potřeba jít jen za tím, co má smysl, byla Václavova potřeba základní. Protože bez naděje, alespoň bez chvilek naděje, se žít nedá.

Václav Havel, jeden ze souzených v procesu s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979. Foto: ČTK / DPA

Esej Jiřího Přibáně: Úvodní slova Ústavy „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ zůstávají českým nacionalistům dodnes trnem v oku, a proto zneužívají nejrůznější sociální a humanitární krize, aby namísto občanského principu prosadili svrchovanost jednoho etnického českého národa.

Esej Michaela Romancova: Čtyřiadvacátého února vpadla ruská armáda na Ukrajinu. Rusko válku nevyhlásilo, nevyhrálo a zdá se, že vývoj na bojištích směřuje k tomu, že se v Moskvě budou muset vážně zabývat otázkou, jak odvrátit porážku.

Jak se změnilo hrdinství v pohádkách a filmech pro děti? „Mladí lidé si klestí cestu houštinou pocitů a pochybností a starší generace přihlíží se stejným nepochopením, s jakým by náčelník Apačů pozoroval vnitřní boj hrdinky Ledového království,“ píše v eseji sociolog Pavel Pospěch.

Esej Timothyho Snydera: „Ukrajinský odpor proti zdánlivě drtivé převaze připomněl světu, že demokracie neznamená přijmout zdánlivý verdikt dějin. Jde o vytváření dějin, snahu o naplňování lidských hodnot navzdory tíze impéria, oligarchie a propagandy a zároveň o odhalování dosud netušených možností.“

„Na Ukrajině již vládne generace, která je zvyklá vybírat si své vůdce, což je zkušenost, kterou Rusové nikdy neměli.“ Foto: Wikimedia Commons, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/legalcode">CC BY-SA 2.0</a>

Světoznámý historik Timothy Snyder v obsáhlé eseji vysvětluje, proč je pro západní demokracie i celý svět klíčové, aby Ukrajina ve válce vyhrála a Rusko bylo poraženo.

„Do hor jsem se vydal bez přípravy, bez plánu a bez cíle. Ani tuto reportáž jsem neměl v plánu, ale i ona se nakonec stala součástí velkého dobrodružství, ve kterém sehrála hlavní roli náhoda,“ píše Martin M. Šimečka v reportážní eseji.

Foto: Martin M. Šimečka

Martin M. Šimečka napsal esej o tom, co zažil na své pouti po horách, kam se vydal, aby se odpoutal od každodenního přemýšlení o válce a dění na Slovensku. „Většinu času jsem strávil o samotě ve slovenských lesích, a zároveň jsem potkal mnoho lidí, kteří jako by jen čekali, až mi budou moci vyprávět svůj příběh.“

Válka na Ukrajině mi připomněla to, co vím od mládí, ale často na to zapomínám: jedním z klíčových principů bytí je náhoda. Chci-li jí vyjít naproti, nesmím mít plán. Foto: Martin M. Šimečka

Osobní, ale i výsostně politická vzpomínka bývalého československého premiéra a předsedy Senátu. Petr Pithart bilancuje desítky let setkávání se s Rusy a Ruskem – píše o tom, co nejde odpáčit, holdování moci i objetí, při kterém cítíte cvaknutí železné pasti.

Dusíme planetu svými výkaly. Řešení přitom známe už staletí, píše v eseji Lina Zeldovichová

Esej Jaroslava Fialy: „V jádru ruské propagandy je rasismus vůči zemím střední a východní Evropy, které nemají mít nárok na vlastní svobodu ani suverenitu. Právě spojenectví se Západem je nutná podmínka naší vlastní dekolonizace od Ruska.“

Esej Magdy B. Leichtové: Covid a válka na Ukrajině vyvolaly celospolečenskou debatu. V obou případech se časem značně zdramatizovala. Proč se to vlastně děje? Proč vnímáme realitu kategoricky jinak než druzí a většinou nejsme ochotni o jiných názorech moc přemýšlet?

Esej Radomyra Mokryka: „Část Západu by se chtěla vrátit do doby, kterou vnímá jako normální a pochopitelnou. Do doby, kdy ruská interpretace dějin byla dominantní, a tím i přijatelná. Kdy mezi Ukrajinou a Ruskem panovalo ‚bratrství‘, které všem vyhovovalo.“

Esej Michaela Ignatieffa: „Pokud se Putinovi podaří Ukrajinu dobýt, nikdo z nás v Evropě nebude v bezpečí. Proto jsme pro jeho zastavení ochotni podstoupit větší riziko, než jaká kdy Západ zvažoval v letech 1956, 1968 a 1981.“

Esej Petra Pitharta: „Václav Havel, jako naprostý antipod Edvarda Beneše, se mohutně zasloužil o to, že jsme dnes chráněni článkem pět zakládající smlouvy Severoatlantického obranného společenství. Dávno není tajemstvím, že NATO s námi a vůbec se svým dnes východním křídlem původně nepočítalo.“

Esej Petra Pitharta: Máme jedinečnou šanci zbavit se hejslovanských snů a Benešových bludů. Ty sny a ty bludy jsou tu pořád. Projevují se i odmítáním Ameriky a vůbec Západu. Je prý příliš svobodný.

Esej Filipa Vostala: O společnosti nelze nadále přemýšlet bez toho, aniž do toho přemýšlení zahrneme extra-společenské, tedy to, co je za rámcem a hranicemi společnosti lidí.

Komentář psycholožky Pavly Koucké: Úzkostnost populace se rok od roku zvyšuje, stejně jako věk, kdy si lidé pořizují první dítě. Naši potomci na to doplácejí, skvěle na tom naopak vydělávají výrobci nejrůznějších „zabezpečovadel“ a návodů.

Esej Petra Fischera: Rok 2022 ani ty následující nebudou roky tolik vzývané změny, ale potvrzováním hluboce zakořeněného „českého privatismu“. Důvěra ve vzájemnost a společenství se vrátí teprve tehdy, až se z politických privatistů stanou skuteční politici.

Esej Petra Placáka: Po listopadu 1989 rozšířili tzv. reálpolitici tuzemské služebnictví autoritativním státům o maoistickou Čínu, která nás sice nikdy „neosvobodila“, zato má hodně peněz.

Esej historika Petra Placáka: „Komunisté sice vypadli z Parlamentu, ale komunismus žije či přežívá dál, v nás – s našimi návyky, představami, strachy, desetiletí zažitými vzorci chování a myšlení.“

Esej Jana Beneše: Současné Spojené státy zažívají novou vlnu tzv. „white backlash“, tedy silného odporu bělošské většiny proti údajně radikálním požadavkům Afroameričanů na změnu diskriminačního statu quo.

Bez nepříjemných debat o povaze a podobách rasismu v dějinách USA lze jen obtížně plnohodnotně vyučovat o americké ústavě a jejích dodatcích, občanské válce, segregačních zákonech a hnutí za občanská práva. Foto: Rowland Scherman

Esej Ivana Gabala: V dnešní době často vnímáme rozporné výsledky uplatňování liberalismu a posuzujeme ho podle nich. Zapomínáme ale, proč vznikl, co umožnil a stále umožňuje.

Esej Petra Koubského: Když šlo o jejich nepřátele, liberálové za sebe nechávali pracovat neliberální levici. Chtějí-li teď ovšem uhájit svobodu pro sebe, budou ji muset přát v plném rozsahu i těm, které nemají ani trochu rádi.

Esej Michaela Romancova: U vědomí skutečnosti, že Čína, jakkoliv svým specifickým způsobem, zatím vždy následovala trajektorii ruského vývoje, je namístě si položit otázku: jak moc je (ne)pravděpodobné, že se za několik (desítek?) let Čína ocitne tam, kde je dnešní Rusko?

Esej Jana Randáka: Co českým liberálům uniká? Chtít změnu a návrat budoucnosti neznamená jen momentálně uštědřit volební porážku Babišovi. Chtít změnu znamená uskutečnit vize (budoucnosti), o kterých někteří z nás v počátcích koronavirové pandemie mohli jen snít.

„Člověka nelze redukovat na jeho tělo, mysl nebo určitou společenskou roli. Nově vznikající teorie sebepojetí tuto složitost zohledňuje, píše v eseji filozofka Kathleen Wallace.

Esej: Ještě nedávno se mělo za to, že naše životy řídí tzv. sobecký gen. Zejména ekonomové na této domněnce postavili řadu teorií. Biologové ale vědí‚ že některé druhy sobectví coby rizikový faktor organismy ve vlastním zájmu efektivně potlačují. A to samé platí o evoluci ve společnosti.

Esej Jána Simkaniče: Vlna solidarity po řádění tornáda ukázala to nejlepší v nás, podobně jako když všichni šili roušky na začátku pandemie. Podobné pocity sounáležitosti poskytují nejlepší inspiraci pro to, jak začít vyprávět nový český příběh. Příběh odpovědných, velkorysých lidí pečujících společně o dobré místo k životu.

Nové články Deníku N

Včera 20:33Raději nakupuji akcie, ale pár procent do bitcoinu se vyplatí dát, říká finanční analytikVčera 20:06Pointa N: Babiš dělá z kohouta velblouda. Nejde o obilí, ale o politikuVčera 20:04Lanovka je první. Praha ještě nikdy nezastavila žádnou stavbu kvůli krajinnému rázuVčera 19:49Vládní návrh o státních zástupcích zamítl senátní výbor za deset minut. Ptali jsme se pročVčera 19:30Že důchody nepatří na burzu? Nikdy jsem neviděl hloupější heslo, říká šéf pražského trhu KoblicVčera 17:58Vývoj bojů (739. den): Rusů je šestkrát více a nejsou k smíchu – boje v největším lese této války jsou jiné než jindeVčera 17:26Ateliéry a zkušebny, nebo park? Brněnský spor o nevyhovující „likusáky“ na Kraví hoře spěje do fináleVčera 17:06Příměří je na dosah, zní z Egypta i Bílého domu, který s Izraelem ztrácí trpělivostVčera 16:06Co dělá Fico v „Putinovej riti“? Zahraniční politika ho nezajímá, mluví ke svým voličům, říká analytičkaVčera 14:53Babiš na videu s kohoutem označil ukrajinské obilí za kontaminované. „Na hraně šíření poplašné zprávy,“ reaguje ministrVčera 14:42„Asi jsme ho měli víckrát upozornit.“ Jak Středula kvůli nezaplaceným příspěvkům vypadl z odborů, kterým sám šéfovalVčera 12:55Přelomové referendum a miliardové náklady: Švýcaři si odsouhlasili 13. důchodVčera 12:32Snyder: Trump plní Putinova přáníVčera 11:41Je zákon pro všechny? Studio N live se soudkyní Kateřinou ŠimáčkovouVčera 11:36„Pokrok je poslední dobou velmi pomalý.“ Jak Rada Evropy hodnotí boj s korupcí v ČeskuVčera 10:45Česko má stále nedostatek pěstounů, Česká televize vyráží do boje o jejich náborVčera 10:27„Odklon od Západu.“ Slovenská opozice se po setkání ministra zahraničí s Lavrovem obává o směřování zeměVčera 09:48Putin ohrožuje Evropu z východu, Trump ze západu, a tak se Evropané musí postavit na vlastní nohyVčera 09:17Tichý boj o vliv. Na Slovensku začal neviditelný zápas o nejsledovanější televizní zprávy v zemiVčera 07:02Příroda kolem nás mizí rekordním tempem. Je tu revoluční pokus, jak to zvrátitVčera 06:30Navštivte město, které už neexistuje. Drastický dokument 20 dní v Mariupolu odhaluje rozsah válečných hrůzVčera 06:24Starší vakcíny chránily proti černému kašli lépe a déle, vysvětluje nárůst nemoci odborníkVčera 06:00Magické spojení hudby a akrobacie v podání mistrů improvizace. To jsou Kmeny v Divadle Bravo03.03 13:26Češka v Zambii vydupala ze země filmový festival. Vzala jsem do kina zambijského prezidenta03.03 12:35Analytikovo pokání a druhý rok války na Ukrajině: měli bychom chybovat lépe03.03 08:06Policie se v nemocniční kauze zajímá o desítky zakázek | Slovenský ministr jednal s Lavrovem | Počet obětí ruského útoku na Oděsu vzrostl03.03 06:30Nastal už čas se zasmát estébákům? Prověří to nový seriál To se vysvětlí, soudruzi!02.03 19:29Tváře Ameriky: Přijel jsem na tři měsíce pracovně do Prahy a po týdnu potkal svoji budoucí ženu02.03 16:14Poznám, jestli dítě bude v životě úspěšné. Je to zřetelné už na střední škole, říká učitelka gymnázia02.03 08:01Ministerstvo práce dokončilo návrh reformy penzí | Navalného pohřeb provázelo zatýkání | Chystá se sborník textů ke střelbě na FF UK