NATO

Státy Severoatlantické aliance by měly uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl stanici Deutsche Welle (DW) nově zvolený český prezident Petr Pavel. Podpora Kyjeva je podle něj v našem vlastním zájmu.

Maďarský ministr zahraničí Szijjártó při včerejší návštěvě tureckého kolegy Cavusoglu podpořil Ankaru ve sporu se Švédskem. Pálení svaté knihy „jiného náboženství“ je podle něj nepřijatelné a umožnit to pod ochranou svobody projevu je „stupidita“.

Ukrajina si zaslouží stát se po válce členem NATO, řekl stanici BBC nově zvolený český prezident Petr Pavel. Její armáda bude nejzkušenější v Evropě. (ČTK)

Ve věku 93 let zemřel v sobotu někdejší český ministr zahraničí, diplomat, spisovatel a historik, signatář Charty 77 Jaroslav Šedivý. Celý život se věnoval zahraniční politice, po revoluci vstoupil do služeb diplomacie, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa či vstup České republiky do NATO.

Turecko by mohlo akceptovat vstup Finska do NATO. Řekl to prezident Erdogan. Turecko před květnovými volbami vede spor se Švédskem a Finskem. Dosud spolu s Maďarskem jako poslední země jejich vstup do Aliance neschválilo. (AFP)

Turecko má méně výhrad ke vstupu Finska do Severoatlantické aliance než v případě Švédska. Řekl to šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu, podle kterého ale Helsinky oficiálně nepožádaly, aby finská žádost byla hodnocena nezávisle na té švédské.

„Pozemní vojska nepošleme. Do této války se vojska NATO přímo nezapojí,“ řekl dnes také poslancům německý kancléř Scholz poté, co oznámil dodání tanků Leopard. „Nebudou žádné dodávky bojových letadel Ukrajině. To bylo dávno jasně řečeno, i americkým prezidentem.“ (Sky)

Vojákům ani diplomatům se prezidentský kandidát Andrej Babiš za své billboardy či prohlášení o nevyslání vojenské pomoci spojencům omlouvat nehodlá. „Já jsem je neurazil. Špatně jsem se vyjádřil a korigoval jsem to potom,“ dodal Babiš.

Vstup Ukrajiny do NATO podle Andreje Babiše není reálný. Petr Pavel v debatě řekl, že až skončí válka, bude čas s Ukrajinou zahájit přístupová jednání.

Petr Pavel považuje za chybu, že Česko neumožnilo vznik spojenecké radarové stanice. Babiš se nejprve otázce vyhnul kritikou přílišného důrazu na vojenská témata v debatě, poté řekl, že v Česku nechce radar ani pobyt cizích vojáků.

Zveřejnění fotky s ruským generálem Valerijem Gerasimovem podle Petra Pavla chybou nebylo. „Pan poslanec Babiš to prezentuje tak, jako bych si snad chtěl udělat selfie jako on s (francouzským prezidentem Emmanuelem) Macronem krátce před volbami,“ řekl v debatě na Novinkách.

Kdyby se Andrej Babiš stal prezidentem, chtěl by podle vlastních slov zastupovat všechny voliče, kteří nemají zastoupení ve Sněmovně. Následně uznal, že jeho výrok o nevyslání vojenské podpory spojencům z NATO byl chybou.

Turecký prezident Erdogan vzkázal Švédsku, ať s jejich souhlasem pro vstup do NATO nepočítá. Reagoval na sobotní povolené protesty ve Stockholmu, při kterých krajně pravicový aktivista spálil korán. A Finsko dnes oznámilo, že zvažuje členství bez svého západního souseda.

Andrej Babiš, který se označuje za zkušeného diplomata, odmítl vyslat vojenskou pomoc, kdyby byli napadeni naši spojenci. Teď to popírá, jeho výrok ale už způsobil mezinárodní skandál. „My v Česku přece víme, jaké to je, když spojenec zradí,“ říká ve Studiu N redaktor Jan Wirnitzer.

Šéf NATO Jens Stoltenberg očekává rychlé rozhodnutí v otázce tanků pro Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí vědět, že na bojišti nezvítězí. (ČTK)

NATO reaguje na Babišova slova v ČT: „Česká republika je již více než 20 let oddaným spojencem NATO. Jsme přesvědčeni, že Česká republika bude i nadále hrát významnou roli v naší Alianci, aby pomohla udržet naše národy v bezpečí,“ sdělila Deníku N zástupkyně Aliance Rehanna Jones-Boutaleb.

Turecko dnes zrušilo plánovanou návštěvu švédského ministra obrany Pala Jonsona v reakci na protiturecké protesty ve Švédsku. Krajně pravicový dánský aktivista Rasmus Paludan před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu odpoledne spálil muslimskou posvátnou knihu korán.

Švédsko se připravuje na sérii víkendových demonstrací, které by mohly dále zkomplikovat snahy Stockholmu přesvědčit Turecko, aby schválilo vstup země do Severoatlantické aliance.

„Jednoho náčelníka generálního štábu už máme,“ prohlásil v online debatě Deníku Andrej Babiš. Petr Pavel podle něj po roce 2015 neudělal nic pro Českou republiku.

Neděláte dost, vzkazuje Ankara do Skandinávie. Švédsko a Finsko nevydávají lidi hledané Erdoganovým režimem, Turecko kvůli tomu blokuje vstup obou zemí do NATO. Zároveň ale samo umožňuje skrývat se zločincům ze Skandinávie. Jednání zatím nevedou k řešení.

Německo už připouští, že poskytne Ukrajině své nejmodernější tanky Leopard 2 – pokud podobný krok udělají i ostatní. Chystá Západ dodávky moderních zbraní? Tank je na frontě stále nenahraditelný, vysvětluje vojenský analytik.

Působnost české Vojenské policie se pravděpodobně rozšíří i na ochranu ozbrojených sil cizích států. Vojenští policisté tak budou moci například doprovázet kolony jejich techniky při průjezdech přes ČR. Změnu přinese vládní novela, kterou schválil Senát.

NATO a EU musí dále posílit spolupráci s ohledem na ruskou hrozbu, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Spojenci podle něj musí ještě silněji podporovat Ukrajinu.

Komentář Edwarda Lucase: Jen velmi málo lidí na „starém Západě“ – ve velkých bohatých zemích, které nikdy nezažily komunismus na vlastní kůži – je ochotno pozastavit se nad tím, jak špatně chápali Ukrajinu i Rusko.

Zkušený norský ekonom a politik a nyní generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg by po odchodu z NATO mohl vést Mezinárodní měnový fond se sídlem ve Washingtonu. S odvoláním na interní informace z obranné aliance o tom dnes informovala norská veřejnoprávní stanice TV2.

Slovensko podepsalo se Švédskem smlouvu o nákupu 152 pásových obrněných vozidel CV90. Odhadovaná hodnota zakázky činí 1,69 miliardy eur.

Země NATO zvažují v příštích týdnech využít na podporu Ukrajiny zbývající finanční prostředky z fondu, který byl dříve použit na podporu afghánských bezpečnostních sil. Deníku Politico to sdělilo pět lidí obeznámených se situací.

Finská vláda dnes oznámila, že požádala parlament o formální přijetí zákona o členství v NATO. Země se tak připravuje na členství ve vojenské alianci, jakmile Maďarsko a Turecko schválí její žádost. Informovala o tom agentura Reuters.

„Evropa není dost silná. Bez USA a jejich pomoci Ukrajině bychom byli v maléru,“ řekla finská premiérka Sanna Marinová. Z úst finských politiků taková slova běžná nebývala, Marinová ale svou zemi, sdílející  dlouhou hranici s Ruskem, vede do NATO. (DW)

Evropa za podporu Ukrajiny platí vysokou cenu, ale vítězství Ruska by bylo dražší a bezpečnost by nepřineslo, řekl v Berlíně šéf NATO Jens Stoltenberg. (ČTK)

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely.

Německo a Norsko chtějí, aby v NATO vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody. (ČTK)

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou to, co Kyjev potřebuje, řekl na jednání ministrů NATO šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k jejich poskytnutí. (ČTK)

Putin v tuto chvíli nemá zájem o diplomacii. Konflikt na Ukrajině se snaží zmrazit, získat čas a zaútočit znovu, řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken na summitu NATO v Bukurešti. (ČTK)

Turecko zatím nestanovilo termín, kdy jeho parlament schválí přístup Finska a Švédska do NATO, řekl šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. (ČTK)

NATO nevnímá Čínu jako protivníka. Tématem dnešního jednání ale byl i její ambiciózní vojenský a technologický rozvoj, řekl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg v Bukurešti. (ČTK)

Turecko vítá kroky Švédska a Finska, které učinily pro členství v NATO. Potřebujeme ale více záruk, řekl ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu v Bukurešti.

Evropa by měla zvýšit svou přítomnost na západním Balkáně, aby omezila vliv Ruska. Před dalším jednání ministrů zahraničí zemí NATO v rumunské Bukurešti to prohlásil šéf italské diplomacie Antonio Tajani.

Je třeba zajistit, aby Ukrajina posílila protivzdušnou obranu, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Írán ani jiné země by neměly podporovat Rusko dodávkami zbraní. (ČTK)

Komentář Jiřího Pehe: Tři nadnárodní organizace, jejichž autoritu by světové společenství nyní potřebovalo, mají do svého fungování už od vzniku zabudovánu zásadní slabinu. Nemohou se zbavit členů, kteří porušují mezinárodní právo nebo pravidla těchto organizací.

Velkomaďarská šála Viktora Orbána premiéry V4 nerozdělila, přestože na ni předtím všechny členské státy reagovaly kritikou. Spor se však projevil jak na pomoci Ukrajině, tak v otázce blokovaných evropských peněz pro Maďarsko.

NATO nepoleví v podpoře Ukrajiny, je to cesta k míru, řekl generální tajemník Jens Stoltenberg. Aliance podle něj dodá Kyjevu více vojenského vybavení včetně rušiček dronů. (ČTK)

Kdyby začal střet mezi Ruskem a NATO, Česka se to dotkne okamžitě, řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka na Velitelském shromáždění k armádním prioritám a úkolům pro příští rok. Armáda ČR by podle něj byla aktivním účastníkem od první minuty.

USA v příštím roce umístí na základně v bavorském Ansbachu dodatečných 500 vojáků, Bavorsko to označilo za posílení bezpečnosti celé Evropy. (ČTK)

„Rusko nese přímou zodpovědnost za to, co se stalo, protože vede na Ukrajině válku. Ukrajina má právo sestřelovat rakety, které míří na její města a kritickou infrastrukturu,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg k včerejšímu výbuchu na východě Polska.

Předběžné analýzy ukazují, že k incidentu v Polsku pravděpodobně došlo ze strany ukrajinské protivzdušné obrany, prohlásil generální tajemník NATO Jen Stoltenberg po jednání velvyslanců. Zdůraznil, že vina není na straně Ukrajiny. Konečnou odpovědnost má Rusko.

Polsko nejspíše nebude muset kvůli včerejšímu zásahu raketou aktivovat článek 4 Severoatlantické smlouvy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. (Reuters)

Nejdůležitější je zachovat klid, počkat na další informace a vyhodnotit fakta, napsal na Twitteru české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka k dopadu rakety ruské výroby v Polsku. Armáda je podle něj připravená podpořit jakoukoli akci dohodnutou v NATO.

Polsko zatím nemá definitivní důkazy o tom, kdo vystřelil raketu, která v úterý dopadla na východě země, řekl prezident Andrzej Duda. Varšava dnes podle Dudy pravděpodobně aktivuje článek 4 Severoatlantické smlouvy, jenž znamená konzultace v případě ohrožení některé z členských zemí NATO.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg napsal, že Severoatlantická aliance situaci v souvislosti s incidentem v Polsku monitoruje a spojenci ji konzultují. Hovořil s polským prezidentem Dudou. „Je důležité zjistit všechna fakta,“ dodal.