Istanbulská úmluva

Istanbulská úmluva je podle Legislativní rady vlády v souladu s českou ústavou. Dokument se týká prevence a potírání násilí na ženách a domácího násilí. (Aktuálně)

Podvýbor pro rodinu se postaví proti Istanbulské úmluvě, uvedla předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL na dotaz ČTK. „Už předem vím, že avizují, že jsou proti,“ řekla. Deník N popsal postoj jednotlivých ministerstev zde.

Čtyři ministerstva žádají o další roční odklad projednání Istanbulské úmluvy. Většina resortů je nicméně pro, aby Fialova vláda dokument poslala k případné ratifikaci do Sněmovny. Deník N zjistil, jaké resorty a proč roční posun požadují.

Do 14. března mají jednotlivé úřady čas zaslat připomínky k tzv. Istanbulské úmluvě, posléze bude o jejím osudu rozhodovat vláda. Ta má podle návrhu usnesení, který Deník N prostudoval, tři možnosti dalšího postupu.

Poslat k ratifikaci, o rok odložit, nebo neřešit. Jakmile Istanbulská úmluva projde připomínkovým řízením, počítá ministerstvo spravedlnosti se třemi variantami, jak dál.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková jednala o ratifikaci Istanbulské úmluvy s manželkou rakouského prezidenta Doris Schmidauer. (Twitter)

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do meziresortního připomínkového řízení a následně k rozhodnutí vládě návrh na ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy, která se týká prevence a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Oznámil to náměstek člena vlády na ministerstvu Karel Dvořák. Více o dokumentu píšeme zde a zde.

Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová se domnívá, že Česko „v rámci možností docela úspěšně“ plní cíle stanovené Istanbulskou úmluvou. V dokumentu podle vlastních slov neshledala nic, čím by se Česko mohlo inspirovat. Názory europoslanců se však různí.

Istanbulská úmluva rozděluje české europoslance, z 21 jich pro nezávaznou výzvu k jejímu přijetí hlasovalo jen šest a sedm bylo proti. Naznačuje to, jak rozpolcený postoj k úmluvě v Česku panuje, a to i uvnitř vládní koalice.

Evropský parlament dnes vyzval Radu EU, aby Unie přikročila k většinovému schválení Istanbulské úmluvy a nečekala na ratifikaci šesti zbývajících států. Mezi ně patří Česko spolu se Slovenskem, Maďarskem, Bulharskem, Litvou a Lotyšskem.

Europoslanci projednávají možné zrychlení přijetí Istanbulské úmluvy většinovým hlasováním v Radě EU. Šest zemí (Česko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Litva a Lotyšsko) ji dosud neratifikovalo, čímž blokují jednomyslné schválení.

Debata o možné ratifikaci Istanbulské úmluvy dospěla do fáze, kdy ministerstvo spravedlnosti „v dohledné době rozešle materiál do standardního meziresortního připomínkového řízení“. Deníku N to potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka.

Poslankyně STAN Barbora Urbanová považuje Istanbulskou úmluvu za důležitou. „A důležitá je nejen proto, že bude mít (ryze kladný) vliv na systém, který oběti takto závažných činů nebrání, ale také proto, že nás řadí mezi vyspělé státy západního světa,“ uvedla. Deník N popsal, že europoslanci chtějí urychlit přijetí dokumentu, Česko s ním nadále otálí.

Europoslanci budou hlasovat o tom, zda by sedmadvacítka měla rychleji přikročit k přijetí Istanbulské úmluvy. Česko ji sice podepsalo před sedmi lety, blíže k ratifikaci ale stále není.

Ukrajinský parlament ratifikoval Istanbulskou úmluvu proti domácímu násilí na ženách. Schválil ji drtivou většinou 259 ku 8 hlasům. Její ratifikace je některými členskými státy považována za nezbytný předpoklad pro udělení statusu kandidatury Ukrajiny do EU. (Kyiv Independent)

Volodymyr Zelenskyj předložil včera parlamentu návrh zákona k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, píše The Kyiv Independent. Ukrajina Istanbulskou úmluvu podepsala v roce 2011.

Deník N zjistil, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek požádal o roční odklad projednání Istanbulské úmluvy. Čeho se vládní koalice bojí? Hostem Filipa Titlbacha ve Studiu N je reportérka Hanka Mazancová.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požádal o roční odklad projednání Istanbulské úmluvy, zjistil Deník N. Odklad vysvětluje potřebou politických debat. Úmluva odsuzuje mimo jiné domácí násilí a sexuální obtěžování.

Stovky žen v Istanbulu protestovaly proti záměru prezidenta Recepa Erdogana, aby Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách. (France24)

Spojené státy odsoudily odstoupení Turecka od tzv. Istanbulské úmluvy, jíž bylo prvním signatářem. „Je to zklamání. Zvlášť nyní, kdy vidíme nárůst domácího násilí ve světě a femicidy v Turecku,“ řekl prezident Joe Biden. (Bílý dům)

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro oficiálně navrhl, aby země odstoupila od Istanbulské dohody. Úmluva podle něj porušuje rodičovská práva a obsahuje některá ustanovení „ideologické povahy“, se kterými jeho ministerstvo nesouhlasí.

„Vezmeme si oddechový čas na šíření osvěty, abychom mohli úmluvu předložit bez emocí,“ vysvětlila ministryně spravedlnosti Marie Benešová, proč stáhla projednávání ratifikace Istanbulské úmluvy. Uvedla přitom, že Česká republika už úmluvu nehledě na ratifikaci naplňuje.

Vláda odložila jednání o Istanbulské úmluvě, na sociálních sítích to uvedl poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Česká republika úmluvu podepsala v květnu 2016, musí ji ale ještě ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident.