Literatura

Vychází nová kniha Czechy. To nevymyslíš. Je to příběh o zemi a lidech, kteří skutečně věří, že žijí na tom nejlepším místě na Zemi. Je to pravda? Už zítra si bude v Knihovně Václava Havla s autorem knihy Aleksanderem Kaczorowskim povídat vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Při této příležitosti proběhne křest knihy. Na místě ji bude možné zakoupit a nechat autorem i podepsat.

Tento týden proběhne udílení literárních cen Magnesia Litera. Je to významná událost i vzhledem k tomu, že český knižní trh prochází obdobím změn a výzev. Co českým nakladatelům přinesla nulová sazba DPH na knihy a jak se teď daří prodejům nových knih? Ptali jsme se v anketě hlavních nakladatelů na českém trhu.

Spisovatelka Radka Denemarková byla o víkendu uvedena do Německé akademie pro jazyk a literaturu.

Podle obecného náhledu se většina populace kolem padesátky mění na dvě otravné skupiny: ženy se stávají protivnými osobami bojujícími s příznaky přechodu, muži neméně protivnými boomery. Kolekce našich knižních tipů vás přesvědčí, že i toto období lze přestát důstojně – ať už jste žena, či muž.

Podle obecného náhledu se většina populace kolem padesátky mění na dvě otravné skupiny: ženy se stávají protivnými osobami v přechodu, muži neméně protivnými boomery. Kolekce našich knižních tipů vás přesvědčí, že i toto období lze přestát důstojně – ať už jste žena, či muž.

Marek Prchal vydal vlastním nákladem knihu s názvem Duše národa, čtyřsetstránkové ohlédnutí za vlastním životem a dílem. Zejména pak za posledními deseti lety po boku Andreje Babiše ve vysoké politice. Nyní je sám. Přišel o Babiše, ale také o ženu a práci, která jej naplňovala. Co teď?

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 dostane herec Pavel Soukup. Ocenění obdrží z rukou loňské držitelky Taťjana Medvecké 25. dubna při slavnostním vyhlášení Audioknihy roku.

Náhled do duše českého kutila i personálu nabízí neobvyklá knižní novinka Fušeři. Deníkové zápisky ředitele nejmenovaného hobbymarketu pobaví drsným humorem i odpozorovanými postřehy z útrob obchodu, do kterého nejspíš někdy zavítal každý z nás.

V pražském Památníku národního písemnictví / Muzeu literatury začíná výstava, která ukáže zánik soukromých nakladatelství na přelomu let 1949 a 1950. Představí dobovou knižní produkci z doby před a po zestátnění nakladatelských podniků po Vítězném únoru.

Porota vybrala tři finalisty Ceny Jiřího Ortena, která se uděluje mladým talentovaným autorům prozaických či básnických děl napsaných v českém jazyce. Přihlášeným nesmí být v roce zveřejnění díla více než třicet let.

Mladý ukrajinský spisovatel Artem Čech napsal první velkou prózu o ukrajinském boji proti ruským okupantům. Bod nula je zároveň literární reportáž, osobní svědectví a hluboká úvaha příslušníka facebookové generace, který na vlastní kůži prožívá skutečnost, že se jeho domovina ocitla v brutální válce.

V noci na dnešek v nemocnici na jihu Francie zemřela spisovatelka Maryse Condé, která se před 90 lety narodila na karibském ostrově Guadeloupe. O úmrtí informoval její manžel Richard Philcox. Ve svých knihách ve francouzštině zachycovala atmosféru Afriky, psala o otroctví i četných černošských identitách.

Oblíbený komiks Rychlé šípy oslavuje 85. výročí od svého prvního vydání novou pátrací hrou. Ta poběží celý duben na 31 místech v Česku a na Slovensku.

Dnes, 2. dubna, se slaví Mezinárodní den dětské knihy. 2. dubna 1805 se narodil Hans Christian Andersen, den dětské knihy se na jeho počest slaví do roku 1967. Knihovníci v tento den pořádají řadu akcí, včetně známé Noci s Andersenem.

Britská spisovatelka Joanne Rowling odsoudila nový skotský zákon, který dnes začal platit a který má chránit před nenávistnými projevy řadu společenských skupin včetně genderových menšin.

„Nečekej, že za tebe bude Bůh tahat kaštany z ohně. To rozhodnutí bude nakonec na tobě,“ říká v otevřeném rozhovoru o lásce a nástrahách celibátu katolický kněz, biolog a lékařský etik Marek Orko Vácha. Přinášíme ukázku z knihy Renaty Kalenské Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně, která vyšla tento týden.

Ve čtvrtek uplynulo 110 let od narození Bohumila Hrabala. Připomenout si Hrabalovo dílo můžeme nejen jeho romány, ale i loni vydanou biografií Sladká apokalypsa.

Česky vyšly dva nové a na sítích nadšeně přijímané newyorské romány Dům na Pineapple Street a Kleopatra a Frankenstein. V obou případech jde o debuty mladých amerických autorek a také o knihy o až nesnesitelně lehkém bytí.

Dnes si připomínáme 110. výročí narození Bohumila Hrabala. Publikujeme esej polského bohemisty Aleksandera Kaczorowského: „Hrabal byl občanem imaginární střední Evropy a jedním z nejgeniálnějších pěvců její apokalypsy ve 20. století,“ píše.

Ve čtvrtek uplyne 110 let od narození Bohumila Hrabala. Připomenout si Hrabalovo dílo můžeme i loni vydanou biografií Sladká apokalypsa. Proč by měli čeští čtenáři sáhnout po díle sepsaném polským bohemistou Aleksanderem Kaczorowským?

Heideggerovo snění o tom, že bude „filozofickým vůdcem“ absolutní moci, není v dějinách filozofie odchylkou, ale spíše opakujícím se pokušením, píše Matěj Matelec v eseji o knize Černé sešity.

Nejlepší světová dětská kniha v žánru fikce je čerstvě z Česka. A vedle ní doporučujeme dalších deset titulů, které dětem pomohou s řešením nejrůznějších složitých situací. Tři z nich jsou v aktuální širší nominaci Magnesie Litery. A k tomu ještě bonus. Lepší knihy pro vaše děti momentálně na trhu nenajdete.

Zatímco knižní trh lamentuje nad nižšími a nižšími prodeji, prodejům knižních rarit se v Česku daří. Mezi ně patří i díla šestapadesátileté legendy české sci-fi a fantasy literatury Jiřího Kulhánka, která se prodávají za několikatisícové částky. Není divu, že se na trhu objevily jejich padělky.

Martin Heidegger je považován za jednoho z největších filozofů 20. století. Na pozadí sporů o to, do jaké hloubky se zapletl ve 30. letech s nacismem, je možné se ptát, v čem spočívá velikost jakékoli filozofie, píše v recenzi knihy Černé sešity Matěj Matelec.

Magnesia Litera oznámila užší nominace, šanci na cenu mají Marek Torčík, Tereza Matějčková či Petr Šesták.

Česky vyšla Stella Maris, poslední novela nedávno zesnulého amerického prozaika Cormaca McCarthyho, která doplňuje jeho předposlední román Pasažér. Hrdinkou je mladá žena, která se dobrovolně nechá hospitalizovat v psychiatrické léčebně. Od prvního řádku je jasné, že to skončí špatně.

V Rusku prudce vzrostla poptávka po knihách s válečnou a vlasteneckou tematikou. Podle serveru RBK to uvádějí nakladatelství i velká knihkupectví. Opoziční server Moscow Times to dal do souvislosti s válkou na Ukrajině.

Daniel Kehlmann napsal román o filmu. Jmenuje se Lichtspiel a jeho hrdinou je rakouský režisér G. W. Pabst ve světě nasáklém nacismem. „Jak se ze svobodného a kritického umělce stane kolaborant režimu? To je hlavní otázka, kterou si román klade – ta zůstane aktuální vždy.“

Magnesia Litera zveřejnila letošní širší nominace. Mezi nominandy je i redaktorka Deníku N Renata Kalenská s knihou Orgány nepatří do nebe: Rozhovory s transplantačním chirurgem Jiřím Froňkem a jeho pacienty. (Magnesia Litera)

Vydupala ze země mezinárodní filmový festival v Zambii, dnes po deseti letech už na červeném koberci v Lusace vítá i prezidenta, jedná s Cannes a sní o Oscarech. Martina Hájková Mwanza ze slezského Těrlicka vypráví, jak filmy i práce s kamerou mění Afriku.

Po premiéře filmu Zóna zájmu se zdá, že ještě dnes, skoro osmdesát let po konci holokaustu, lze najít nové úhly pohledu, jak o něm vyprávět. A nové nebo málo známé příběhy. Jaké jsou teď dostupné v českých knihkupectvích? A dokážou tragickou historii zpracovat bez inklinace k „holokaustovému kýči“?

V ostravském Domě knihy se v pátek uskutečnilo slavnostní vyhlášení vítězů 25. ročníku akce Český bestseller. Ceny pro nejprodávanější tituly vydané v roce 2023 byly uděleny hned v deseti kategoriích. Absolutním vítězem se staly Gazely Patrika Hartla.

Městské divadlo Brno převedlo na jeviště bestseller Kateřiny Tučkové Bílá Voda. Obsahově režisér Dodo Gombár sedmisetstránkový příběh zúžil, avšak vhodný divadelní tvar odkazující k lehkosti románové předlohy nenašel. Tříhodinovou inscenací rezonuje zásadní otázka: Co hrát a co vyprávět?

Dnes byly vyhlášeny letošní ceny na Boloňském knižním veletrhu. Jde o nejvýznamnější mezinárodní ocenění knih pro děti a dospívající a jeho součástí jsou letos i Češi, zejména ti z nakladatelství Baobab. Vyhráli mezi 3355 tituly.

Nejprodávanější knihou na českém knižním trhu byly loni Gazely Patrika Hartla. Irena Hejdová v textu popisuje, proč. „Každý holt nemůže a nejspíš ani nechce číst Dostojevského,“ píše.

„Jsem básník a básně moc lidí takhle výrazně nezajímají. Že bych v Deníku N dělal rozhovor se svou básnickou sbírkou, to si moc nedokážu představit,“ říká k úspěchu své debutové knihy Rozložíš paměť Marek Torčík. Zabýval se v ní vlastním dětstvím a dospíváním v rodném Přerově.

Na nových česky vydaných knihách není tolik zásadní jejich umělecká hodnota jako témata, která otevírají. Novela Tenhle pokoj se nedá sníst se zabývá traumatem ze sexuálního násilí, následky pobytu na psychiatrii zase řeší Dusivá místa. A rozhodování, zda se stát matkou, popisuje próza Mateřství.

Petr Koubský doporučuje pět knih o temnotě a nejistotě. „Jsou to knihy, které se nějakým způsobem dotýkají těchto témat a reagují na ně. V devadesátých letech jsme si vytvořili iluzi, že svět je poměrně srozumitelný a dobře nalinkovaný. A pak jsme o ni přišli,“ říká v rozhovoru.

Přesně před sto lety přišel na svět Jiří Šlitr. Jak o něm dnes vyprávět? Co jsme pozapomněli a čím jeho obraz doplnit? Publicista Pavel Klusák nabízí několik kapitol ze života muže, s jehož odchodem u nás skončila šedesátá léta.

Vyšla Čítanka Neila Gaimana. Nabízí průřez literární kariérou jednoho z nejoceňovanějších, ale také nejneuchopitelnějších autorů současnosti. Slavný tvůrce Sandmana, hrdina písní Tori Amos i bezpočtu povídek se tu představuje jako král fantastických příběhů.

Z jakých důvodů se ženy v minulosti rozhodovaly nemít děti? A kterými metodami svou plodnost kontrolovaly před vyvinutím moderní antikoncepce? V rozhovoru odpovídá historička z Chicagské univerzity Peggy O’Donnell Heffington.

Rádi bychom se s vámi podělili o knižní novinky, které vyjdou v naší Edici N během letošního jara. Z chystaných čtyř novinek zatím můžeme prozradit tři, tu čtvrtou nechceme zakřiknout.

Na sklonku loňského roku vyšla podivuhodná povídková sbírka Severoamerické jezerní příšery od amerického autora Nathana Ballingruda. Ukazuje, že právě krátké příběhy jsou ideálním médiem pro horor, který se vám zaryje pod kůži. Pokud se tedy nebojíte.

Slovenský spisovatel Michal Hvorecký vypráví o návštěvě odlehlého místa, kde si Franz Kafka léčil tuberkulózu. Během pobytu ve slovenských velehorách pražský spisovatel polehával nahý na balkoně, začal tu jíst maso a přibral osm kilo, přesto se jeho zdravotní stav právě tady začal zhoršovat.

Letos na podzim vyjde pokračování bestsellerové série Milénium, která v mnohém odstartovala celosvětovou vlnu zájmu o severskou krimi. Její tvůrce Stieg Larsson zemřel v roce 2004 v padesáti letech na infarkt, ještě před vydáním prvního dílu. Pokračování vyjde s novou autorkou, švédskou spisovatelkou Karin Smirnoff.

U příležitosti výročí 25 let od úmrtí Jaroslava Foglara Skautská nadace připravuje akce, které mají veřejnosti připomenout slavného spisovatele. Rychlé šípy totiž také slaví významné jubileum – 85 let od vydání prvního dílu.

Co se vařilo v Černobylu těsně po havárii a co chutnalo Leninovi, Stalinovi a Brežněvovi? A co se vařilo na „poslední večeři Sovětského svazu“? Nová reportážní kniha polského reportéra Witolda Szabłowského je fascinující výpravou do kuchyní ruských a sovětských vládců i prostého lidu.

Proslulá spisovatelka Ursula K. Le Guin nabízela životní alternativy prakticky každým svým dílem; o tom, proč by jemnou a lehkou alternativou k našemu uspěchanému životnímu stylu mohla být i její dětská kniha Křídločky, píše v rubrice Za oponou překladatel, grafik a nakladatel knihy Jakub Němeček.

V nové knize Fakta musí zatančit se Mariusz Szczygieł, polský reportér s vášní pro Česko, vrací na začátek své profesní dráhy. Nenápadná kniha se ukazuje být poměrně třaskavou, ač jí to nic neubírá na její působivosti. Je vyznáním lásky reportážnímu žánru, zároveň jej ale nelítostně odhaluje.

Osmnáctý román Iana McEwana Hodiny, který nedávno v překladu Ladislava Šenkyříka vydal Odeon, je částečně autobiografický, částečně tematicky shrnuje spisovatelova minulá díla. A stvrzuje autorovu pozici jednoho z nejsilnějších hlasů současné literární Anglie.