Seriál Přepište dějiny: Před 95 lety se sedm známých spisovatelů postavilo proti Gottwaldově bolševizaci KSČ. Ve 20. století bychom našli hned několik případů, kdy spisovatelé ve své roli „svědomí společnosti“, či dokonce „národa“ vstupovali do veřejného prostoru.
Seriál Česká inteligence: Miroslav Petříček napsal a přeložil i poměrně obtížně čitelné filozofické knihy. Není autorem pro každého. Přitom by se ale mezi současnými českými filozofy těžko hledal člověk s větší vůlí k účelnému zjednodušování.
Seriál Přepište dějiny: Odstup 85 let od Hitlerovy okupace zbytku Československa umožňuje nahlížet na vznik protektorátu i jiným než vyhroceně emočním pohledem. Co je dobré si připomínat a na jaké mýty je lépe raději zapomenout?
Seriál Přepište dějiny: Osobnost někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka, syna zakladatele státu TGM, je natolik rozporuplná a protichůdná, že se o ní dodnes vedou vášnivé debaty a vynořují se nejrůznější spekulace o jeho smrti. Proč vlastně? A kdy to skončí?
Seriál Přepište dějiny: Před šedesáti lety nechali komunisté kvůli uhlí zmizet celé jedno město – Most. Z devastace a přervané historie se region dodnes prakticky nevzpamatoval.
Seriál Přepište dějiny: Příběh Bedřicha Smetany by mohl být aktuální a dnešku srozumitelný – pokud by spíše než hluchotu a bublání Vltavy akcentoval člověka, který se snažil zdejší prostředí s tím evropským propojit a prolnout navzdory odporu, který tyto snahy tradičně budily.
Seriál Přepište dějiny: Putin v nedávném rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem opět předvedl zcela jedinečný ohňostroj historických příměrů, polopravd, lží či manipulací, aby obhájil současnou agresivní politiku Ruska. Podívejme se na ty nejvýživnější.
Seriál Přepište dějiny: Mezi starou a novou budovou Národního muzea v Praze má vzniknout památník sovětské invaze z roku 1968. Nebylo by lepší postavit pomník obětem současné ruské invaze? Obráncům Ukrajiny, civilistům a obětem, které přinášejí také za našli svobodu?
Seriál Přepište dějiny: Proč vlastně mnohým Slovákům nevadí, že si Fico pohrává s dějinami, jak se mu zrovna hodí? Napovědět mohou výsledky ankety o nejvýznamnějšího rodáka Čechů a největšího Slováka historie.
Seriál Přepište dějin: Osud tří katolických kněží v období po roce 1948 ilustruje represe, kterými se komunisté snažili eliminovat vliv církve. Jednomu z nich se s pomocí farníků dařilo sedm let skrývat před StB.
Seriál Přepište dějiny: Málokterému médiu se podaří, že by bylo připomínáno desítky let po svém zániku. Peroutkova Přítomnost, která začala vycházet před sto lety, je příkladem periodika, které u nás měnilo pohled na novinářskou práci.
Seriál Přepište dějiny: Lenin by měl trvale zůstat varováním pro celý svět. Umanutostí a přesvědčením o svých pravdách vnutil Rusku revoluci, i když situaci v zemi ani pořádně neznal. Nepochyboval o tom, že z knih a novinových článků pochopil svět a život.
Seriál Přepište dějiny: Jaký systém zdravotní péče vlastně chceme? Obecně existují čtyři modely. V novodobé historii často na našem území docházelo k jejich směšování, vždy podle politické vůle. Dnes má náš systém nejvíc od kancléře Bismarcka.
Seriál Přepište dějiny: Smetana, Kafka, Škréta, Kryl… Na letošek připadá celá řada kulatých výročí významných osobností působících během staletí v českých zemích. Měli bychom si je připomínat zejména proto, abychom hledali inspiraci pro svou budoucnost.
Seriál Přepište dějiny: V situaci, kdy Rusko již druhým rokem vede agresi proti Ukrajině a olympijský výbor nezakázal jeho sportovcům účast na hrách, zvažují někteří bojkot. Jiní ovšem tvrdí, že politika do sportu nepatří. Ta v něm ale hraje nemalou roli už desítky let. A zatahuje ji do něj i Rusko.
Seriál Přepište dějiny: Z obecné paměti vlivem událostí 20. století Jan hrabě Harrach navzdory ohromnému výkonu, který podal, vypadl. Přitom to byl právě Harrach, kdo zásadně přispěl svým výkonem k budování české moderní státnosti a samostatnosti.
Přepište dějiny: Stávky včetně těch, o nichž se v těchto dnech rozhoduje, bývají zejména představiteli vládní koalice kritizovány jako stávky politické. Jenže drtivá většina stávek je do jisté míry politická. Nepolitické stávky mívají jen malou naději na úspěch.
Seriál Přepište dějiny: Petr Pithart je celý život jednou nohou politikem, druhou intelektuálem. Vždy věřil v dialog, vyjednávání, konsenzus. Není známo, že by někdy před oponentem ve zlém přibouchl dveře.
Seriál Přepište dějiny: Nejdříve nově vzniklé Československo sebralo Lichtejnštejnům většinu pozemků, po válce pak u nás přišli o všechno. Rod se dodnes nevzdal, Česko se urputně brání. Souboj o obrovský majetek se už sto let točí v kruhu. A točit se v něm bude i dál.
Seriál Přepište dějiny: Přestože Horní a Dolní Lužice přestaly být součástí zemí Koruny české po třicetileté válce, mnozí Češi považovali a stále považují oba regiony za kulturní součást naší vlasti. Nechyběly ani pokusy Lužice k republice znovu připojit.
Seriál Přepište dějiny: Debata o reformě školství má tu výhodu, že je stále aktuální, nikdy nedořešená. Pohled na vývoj vzdělávání v českých zemích může pomoci zasadit některé naše představy o školství a jeho roli do širšího kontextu.
Seriál Přepište dějiny: Československo-polské vztahy prošly v minulém století několika složitými momenty. Boji o Těšínsko, Gomulkovým strachem z pražského jara, Husákovým strachem ze Solidarity i skepsí „člověka od Baltu“.
Seriál Přepište dějiny: Velká část zdejší společnosti se po roce 1989 dívala na navrátilce z emigrace či exilu s nedůvěrou. Jen málo z nich u nás dostalo šanci pomoci státu svými zkušenostmi. Proč vlastně a co to znamená pro dnešek?
Seriál Přepište dějiny: Tuzemská kinematografie vysílá do boje o americké Oscary téměř vždy filmy spojené s historií. Ani ne tak rozsáhlé historické eposy, jako spíš příběhy konkrétních lidí. Nyní to jsou Mašíni, ale připomeňme si i další.
Seriál Přepište dějiny: Filozof Julius Tomin před komunisty nikdy neuhýbal. Když ale jeho manželka Zdena, v té době mluvčí Charty 77, skončila po přepadení s otřesem mozku v nemocnici, rozhodli se i s dětmi odejít. V Británii se nenaplnily jeho ambice, zklamalo ho i porevoluční Česko.
Seriál Přepište dějiny: První ruský prezident měl dost síly a odhodlání na to, aby rozbil sovětského molocha. Ale ne už na to, aby na jeho troskách vybudoval něco funkčního. A možná právě tady začalo něco, co dnes pokračuje Putinem.
Seriál Přepište dějiny: Výročí Slovenského národního povstání se letos v českém prostředí (opět) obešlo prakticky bez jakékoliv zmínky. Na Slovensku si ho naopak „přivlastnil“ kdekdo. Proč by nás SNP a jeho interpretace měly i dnes zajímat?
Dnes blouzní o starých dobrých časech před francouzskou revolucí exministr Herman či současný člen vlády Blažek. Většinou je takový pohled na různé minulé etapy a děje podepřen buď selektivním vnímáním, nebo malou informovaností. A samozřejmě nechybí ani politická instrumentalizace a aktualizace.
Seriál Přepište dějiny: Silnou linkou ve vztahu k minulosti je sentiment nebo spíše sentimentalita, tedy přecitlivělost. Často se zvrhne v setrvalé ohlížení zpět, kde bylo přece tak dobře. To je pak už jen čirá a často docela zavádějící nostalgie.
Seriál Přepište dějiny: Česká společnost má z dob ne zcela vzdálených neblahé zkušenosti s uplatňováním kolektivní viny. Vůči Židům, Romům i českým Němcům. I dnes je tento pohled na celá etnika či národy mnohým blízký a politici na něm sbírají body.
Seriál Přepište dějiny: Česká společnost má z dob ne zcela vzdálených neblahé zkušenosti s uplatňováním kolektivní viny. Vůči Židům, Romům i českým Němcům. I dnes je tento pohled na celá etnika či národy mnohým blízký a politici na něm sbírají body.
Seriál Přepište dějiny: V souvislosti s pětapadesátým výročím roku 1968 by se mělo připomínat i to, jak události kolem pražského jara a okupace ukázaly vážné rozdíly mezi Čechy a Slováky.
Seriál Přepište dějiny: Každý rok si 21. srpna připomínáme okupaci vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Přestože pro občany Československa znamenala povětšinou šok a ponížení, pro aspoň některé členy stranického vedení rozhodně nebyla událostí nečekanou.
Seriál Přepište dějiny: Proč to byl zrovna sovětský vůdce Leonid Brežněv, kdo odkládal okupací Československa v srpnu 1968? Martin Groman a Michal Stehlík odhalují zajímavé okolnosti invaze, od které letos uplyne 55 let.
Seriál Přepište dějiny: Vloni vydaná učebnice Soudobé dějiny přistupuje k výuce úplně jinak než většina srovnatelných publikací. ÚSTR se od ní veřejně distancoval. Mimo jiné jde o spor, jak se dějiny vlastně mají dětem přibližovat a zda je i v historii prostor pro vlastní, nikým shora neposvěcený názor.
Seriál Přepište dějiny: Bratři Julius a Leopold Firtovi a syn druhého z nich Pavel se významně zapsali do československých dějin 20. století. Připomeňme si osudy tří lidí, na něž stojí za to nezapomenout.
Seriál Přepište dějiny: Už čtvrt století skáčeme Klausovi se Zemanem na špek. Nazývat dohodu z roku 1998 o rozdělení moci mezi ČSSD a ODS zkráceně opoziční smlouvou prosadili její tehdejší protagonisté. Ve skutečnosti o žádnou opozici vůči vládě nešlo.
Seriál Přepište dějiny: Vydávat Čapka bylo zakázáno za protektorátu i po roce 1948. Paradoxně některé části jeho díla vycházely i po válce v SSSR, i když ideologicky upravené. Díky tomu jeho knihy povolili nakonec i českoslovenští komunisté.
Seriál Přepište dějiny: Každá země, každá společnost a národ si nesou ze stejných dějinných událostí svoji vlastní „paměť“. Co je důležité k tomu, abychom se přiblížili k co nejkomplexnějšímu pochopení třeba první světové války, vysvětlují Martin Groman a Michal Stehlík.
Seriál Přepište dějiny: Otce národa Palackého a jeho odkaz vykládala od jeho smrti spousta lidí, přičemž zpravidla zdůrazňovali jen některé z jeho úvah. Překrucovali je za protektorátu i komunismu, zneužívali ho nacionalisté. Co zůstává pod nánosy mýtů s interpretací?
Seriál Přepište dějiny: Když byly v roce 1946 vyneseny rozsudky nad představiteli protektorátních vlád, vyvolalo to překvapení a nespokojenost. Nepadl jediný trest smrti, přestože kolaboranti se tehdy běžně popravovali. Historici vysvětlují proč.
Seriál Přepište dějiny: Rok 1942 nebyl v historii evropského odboje jen rokem úspěšného atentátu na Heydricha. Proti nacismu už tehdy bojovali příslušníci celé řady národů, dokonce i někteří Němci v samotné Říši.
Seriál Přepište dějiny: Před 70 lety stát vyhlásil měnovou reformu. Ekonomicky vzato komunistům nic jiného nezbývalo. A v Evropě nebyli ani zdaleka jediní.
Seriál Přepište dějiny: Nedávno připomínané události z května 1945 jsou spojeny s celou řadou mimořádně tragických příběhů odehrávajících se těsně před koncem válečného šílenství. Mezi ně patří osud pasekářské obce Ploština. Ten v sobě nese hned několikeré „přepisování“ dějin.
Seriál Přepište dějiny: Rozhlasové vysílání u nás si připomíná sté výročí. Většinu té doby se hledá optimální vztah mezi ním a státem. A dnes navíc i to, jakou a zda vůbec mají rádia v současné podobě budoucnost.
Seriál Přepište dějiny: Český pohled na konec druhé světové války v našich zemích se každou chvíli mění. Mnozí jej stále vnímají především nacionální optikou, poslední dva roky jej ovlivňuje i ruská agrese na Ukrajině. Jeho připomínání se dodnes nevymanilo z ideologického rámce.
Seriál Přepište dějiny: Jaké jsou vlastně autentické oslavy 1. máje? Od boje za osmihodinový pracovní den přes nucené manifestace moci zpět pod stromy. Jak se u nás za posledních 150 let 1. máj proměňoval, proč a jakou podobu má nejčastěji nyní.
Seriál Přepište dějiny: Státní vyznamenání se během Zemanovy éry na Hradě stala další oblastí, kde prezident posouval hranice, využíval státní symboliku podle toho, jak se hodilo jemu, provokoval. Kontroverze ale udělování řádů provázejí po celou dobu jejich existence.
Seriál Přepište dějiny: Proč se z komisaře komunistické strany Jaroslav Hašek stal zase bohémem, který zanedlouho z Prahy zmizel na Lipnici, aby tu za pouhých šestnáct měsíců napsal své největší dílo – Osudy dobrého vojáka Švejka.
Seriál Přepište dějiny: Před Velikonoci roku 1899 bylo v Polné nalezeno tělo ženy a veřejné mínění i část tisku to značily za rituální vraždu spáchanou židy. Masaryk to jako jeden z mála veřejně odmítl a hněv se obrátil proti němu.