Duševní zdraví

V Česku si bere život více lidí, než kolik uvádějí oficiální statistiky. S částí případů si totiž experti nevědí rady. Policie a zdravotní statistici k tomu svolali na začátek roku jednání.

Ve Spojených státech loni spáchalo sebevraždu bezmála 50 000 lidí, uvádí v nové analýze americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Součet, který je stále předběžný, představuje nejvyšší roční údaj za více než 80 let vedení příslušných záznamů.

Pokud klepy očistíme od stereotypu jejich nezbytné zlomyslnosti, jak nad nimi přemýšlet? Není-li jejich cílem druhým škodit, proč přesně drbeme? A jak to dělat „správně“?

Jedna soudkyně rozhodovala někdy až o čtyřech tisících pacientech za rok. Zpravidla je nenavštěvovala. A pacienti podle svých slov často neviděli ani své advokáty. „Nebyla tam vůle to měnit,“ komentuje advokát.

Pokud klepy očistíme od stereotypu jejich nezbytné zlomyslnosti, jak nad nimi přemýšlet? Není-li jejich cílem druhým škodit, proč přesně drbeme? A jak to dělat „správně“?

Na Obvodním soudu pro Prahu 8 rozhodovala o nedobrovolných hospitalizacích řadu let jediná soudkyně, ročně přitom šlo o tisíce případů. Z pojistky, která má chránit pacienty, se tak podle odborníků stala jen formální záležitost.

„Pravidla chování, která určují, co znamená být ženou a mužem, jsou ve společnosti hluboce zakořeněná. Snažíme se podle nich chovat i v případech, že jsou s emocemi, které cítíme, v rozporu,“ říká v rozhovoru behaviorální a datová analytička Pragya Agarwal.

Školní psycholožka Veronika Blaho Vitošková potvrzuje zjištění řady průzkumů o psychickém zdraví dětí. „Už několik let u nich vnímám nárůst duševní nepohody. V poslední době velmi narostlo téma sebepoškozování,“ říká v rozhovoru.

„Rodičovství je dovednost a my se ho dokážeme naučit. Nejsme na něj automaticky biologicky vybaveni, není to něco, s čím se narodíme,“ říká v rozhovoru Chelsea Conaboy, autorka knihy o tom, jak se při péči o dítě mění mozek.

„Jak zase vidět smysl života a najít chuť žít.“ Expert Alexandr Kasal radí, jak předcházet sebevraždám. „Sebevražda může být někdy do jisté míry i jako nákaza,“ podotýká v rozhovoru o příčinách stoupajícího počtu sebevražd.

Největší míra sebevražednosti je na Svitavsku, naopak nejnižší v Praze-západ či v Opavě. Muži si berou život čtyřikrát častěji než ženy. Vyplývá to z detailní analýzy sebevražd za uplynulých deset let.

V pubertě se jí ptali na plastiku prsou, později ji vykreslovali jako neschopnou matku. Britney Spears ve své nové knize The Woman in Me a v dokumentu Jamie vs. Britney vzpomíná na nevhodné otázky médií, potrat i vykořisťování vlastním otcem.

„Sebevražda může být někdy do jisté míry i jako nákaza,“ říká k nárůstu jejich počtu expert na tuto problematiku Alexandr Kasal. „Klíčové je si ale uvědomit, že když někdo zvažuje vzít si život, často to bývá dočasný stav.“

Detailní analýza sebevražednosti ukazuje nejen věk a pohlaví lidí, kteří si sáhli na život, ale i to, jaké okresy ze statistik významně vybočují.

V loňském roce stoupl počet sebevražd ve 44 ze 76 okresů oproti roku před pandemií. Detailní analýza sebevražd v Česku za uplynulých 10 let ukazuje, v jakém věku si berou nejčastěji život muži, v jakém ženy. Či jaké skupiny a regiony jsou nejohroženější.

Každý den si v Česku vezmou život v průměru téměř čtyři lidé. Analýza Deníku N ukazuje, jaká byla v posledních deseti letech míra sebevražednosti nejen podle věku a pohlaví, ale také v jednotlivých regionech.

Unavovalo mě, že se musím o dceru starat. Křičela jsem na ni, zlobila jsem se a asi jsem i žárlila, říká Jana Šišková, které před třemi lety diagnostikovali rakovinu prsu. Její dceři, s níž žije sama, byly tehdy čtyři roky. V rozhovoru popisuje, jak se s dcerou vzdalovaly, ale také, jak se to snaží řešit a mluvit s ní o nemoci.

Nástup dítěte do školky mnohdy zvládají hůř rodiče než děti, říká psycholožka Petra Arslan Šinková. „Mnohé by si dokázaly super zvyknout a mít radost z kolektivu, pokud by je rodiče neznejišťovali,“ vysvětluje. U dospělých však může tato situace oživit trauma nebo úzkosti z jejich vlastního dětství.

Harvardský profesor a publicista Arthur C. Brooks a moderátorka Oprah Winfrey vydali knihu, ve které radí, jak se přiblížit šťastnějšímu životu. V čem by měla podle nich naše snaha spočívat? A jak revoluční tento návod vlastně je?

Nové album Olivie Rodrigo Guts se už měsíc drží v hudebních žebříčcích a aspiruje také na cenu Grammy. Zpívá v něm o dospívání, hněvu i uvědomování si vlastních potřeb. Definitivně se jím zbavila nálepky hvězdy Disney seriálů.

Harvardský profesor a publicista Arthur C. Brooks a moderátorka Oprah Winfrey vydali knihu, ve které radí, jak se přiblížit ke šťastnějšímu životu. V čem by měla podle nich naše snaha spočívat? A jak revoluční tento návod vlastně je?

Skoro osmdesát procent dětí a mladistvých se stydí říct o pomoc ohledně duševního zdraví. Vyplývá to z průzkumu Blíž k péči o duši: Bariéry očima mladých, jehož výsledky prezentovala nezisková organizace Nevypusť duši společně s agenturou G82.

Když nám teenageři říkají, že se trápí, věřme jim. Neshazujme je řečmi o tom, že nic nevydrží, mají se vzchopit nebo že tohle je ještě nic a jen ať si počkají na ty „skutečné“ problémy, píše v komentáři Eva Mošpanová.

Myšlenky na to, jak klimatická krize promění planetu, přinášejí některým, hlavně mladým lidem pocit smutku a beznaděje. Takzvaný environmentální žal už zevrubně popisuje odborná literatura; co však skutečně prožívají ti, kterých se dotýká, a jak by s ním podle odborníků měli pracovat?

Čtyřicet procent deváťáků má střední až těžké deprese, třetina jich trpí úzkostmi. Takové jsou výsledky studie Národního ústavu duševního zdraví. V Česku přitom chybí dětští psychiatři a psychologové. Odborníci vidí řešení v prevenci.

Dneškem si připomínáme Světový den duševního zdraví. Poprvé se ustanovil v roce 1992 z iniciativy Světové federace pro duševní zdraví. Proč se psychické zdraví mladých zhoršuje a jak moc to mají jiné než předchozí generace? Připomeňte si náš text.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky.

„Pokud jste vysoce citliví, intenzivněji budete reagovat na zlomené srdce, bolest, ztrátu, ale také na krásu, nové myšlenky, radost. Z prostředí toho zkrátka přijímáte více – a následně s podněty více pracujete,“ říká v rozhovoru autorka Jenn Granneman.

Jak překonat předsudky? Postavte se vnitřnímu čertíkovi, který je našeptává, radí politický psycholog Jan Šerek. V rozhovoru popisuje, jak se vnímání české identity odráží ve vnímání menšin i ochotě jim pomáhat.

Vědci na odpuštění pohlížejí jako na proces, během kterého člověk dochází ke klíčovému rozhodnutí nedovolit negativním emocím, aby dál kontrolovaly jeho jednání vůči viníkovi. Pojďme si proto vyjasnit, co se za odpuštěním doopravdy skrývá a jak se k němu dobrat.

Známe své „spouštěče“, diagnostikujeme si „OCD“, „PTSD“ i „ADHD“. A v „toxických vztazích“ jsme obklopeni „narcisy“. Jak se do naší komunikace dostal jazyk terapeutů? A proč to nemusí být dobře? Vítek Svoboda mluví ve Studiu N s Karolínou Klinkovou.

Jedni to nazývají „terapeutickou mluvou“, jiní „psychoblábolením“. Do jazyka nám prosakují slova, která mají původ v psychoanalýze a my je stále častěji používáme k popsání svého prožívání. Jak to ovlivňuje naše životy?

Známe své „spouštěče“, sami sobě diagnostikujeme „OCD“, „PTSD“ i „ADHD“. V „toxických vztazích“ jsme obklopeni „narcisy“. Máme „traumata“ i „trauma bondy“, vidíme kolem sebe „red flags“ i „green flags“. Co s námi dělá „terapeutická mluva“?

Nikdy neposílejte lidem postiženým neštěstím své staré oblečení, říká expertka na katastrofy Lucy Easthope. Téměř jistě skončí jako odpad a někdy se tak místo neštěstí zaplaví zbytečnými věcmi natolik, že působí jako druhá, samostatná katastrofa.

Lékaři pražské Kliniky adiktologie se obávají legalizace konopí, protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil jejich obavy nesdílí. Klinika si připomněla 75 let od založení své předchůdkyně – nejstarší české protialkoholní léčebny U Apolináře.

Co vede lidi na celém světě k pocitu úžasu nejčastěji? Je to odvaha, laskavost, síla nebo překonávání sebe samých, které vidíme u jiných. Přečtěte si text o tom, co je to pocit úžasu a k čemu nám slouží.

Krizové centrum RIAPS Praha otevírá podpůrnou psychoterapeutickou skupinu pro klienty ve věku 18 až 21 let. Měla by fungovat od října do ledna příštího roku. Centrum o tom informovalo na Facebooku.

„Všichni někdy pláčeme, zažíváme radost, smutek a štěstí, cítíme se přetížení nebo vyčerpaní. Vysoce senzitivní lidé se ale takto cítí snáze a rychleji,“ říká v rozhovoru spoluautorka knihy o vysoce citlivých lidech.

Redaktorka Deníku N popisuje, jak se žije tlustému dítěti, jak je těžké zhubnout a proč fat shaming nepomáhá.

Dá se vůbec něco tak intimního, jako je úžas, definovat? Při čem ho zažíváme nejčastěji? A k čemu nám vůbec slouží?

Studio N: Pocit úžasu nás fascinuje od nepaměti – s vlastním výkladem toho, co přesně úžas je, přicházeli filozofové, umělci i náboženští myslitelé v průběhu staletí mnohokrát. Co úžas vyvolává a k čemu nám slouží? Filip Titlbach se ptá Karolíny Klinkové.

Studio N: Pocit úžasu nás fascinuje od nepaměti – s vlastním výkladem toho, co přesně úžas je, přicházeli filozofové, umělci i náboženští myslitelé v průběhu staletí mnohokrát. Co úžas vyvolává a k čemu nám slouží? Filip Titlbach se ptá Karolíny Klinkové.

Britský herec Kit Connor udělal minulý rok coming out poté, co musel na sociálních sítích čelit kritice fanoušků seriálu Srdcerváči. „Jsem bisexuál. Gratuluji všem, kteří násilím donutili osmnáctiletého kluka, aby udělal coming out. Myslím si, že některým z vás ušla pointa našeho seriálu.“

Společenská zodpovědnost školy spočívá v tom, že vytváří prostor pro poznání žáka. Ptá se, zjišťuje, ověřuje, říká léčebná pedagožka Zuzana Krnáčová. „Pokud se vám devět let ve škole děje něco těžkého, nechá to šrám na duši na celý život.“

Situací, které nás dokážou přivést k úžasu, existuje hned několik druhů, všechny ovšem vedou k podobnému zážitku: K intenzivnímu pocitu, že svět zkrátka nemáme šanci pochopit. Dá se vůbec něco tak intimního, jako je úžas, definovat?

Vědci varují, že by lidé měli brát vážně dopady veder na duševní zdraví. Extrémní horko způsobuje u člověka větší agresivitu, snižuje schopnost se soustředit nebo vyvolává obavy, popsal zpravodajský web stanice BFM TV. (ČT24)

Pokud dítě zažívá stres a nemá u sebe dospělého, který ho uklidní, může to ovlivnit jeho chování na celý život. „Má tendenci spoléhat na emocionální reakce, protože se mu osvědčily více než ratio,“ vysvětluje léčebná pedagožka Zuzana Krnáčová.

Záchvatovité přejídání je jednou z poruch příjmu potravy, v níž jedení představuje způsob, jak se vyrovnat s nepříjemnými emocemi či prázdnotou. „Jídlo vyvolává zvýšenou hladinu dopaminu a endorfinů, proto pak může působit jako úleva,“ říká v rozhovoru psycholožka Marie Funke.

„Uvnitř může v takovém člověku pořád být ten malý kluk, který se obrací na svého tátu a říká: Jak mi to jde? Už se ti líbí, jaký jsem?“ Psycholožka popisuje, co se odehrává v člověku závislém na práci.

„Spojování vlastní hodnoty s prací je rozšířenější, než bychom si mysleli,“ říká ve velkém rozhovoru odborářka a právnička Šárka Homfray. Nedávno si vzal život Jakub Šeps. Důvodem, jak uvedl v dopise na rozloučenou, byl workoholismus a toxické pracovní prostředí.