Přehřátá ruská válečná ekonomika nedovoluje centrální bance, aby snížila základní úrokovou sazbu ze současných šestnácti procent. Inflace se v Rusku v únoru vyšplhala na 7,7 procenta, protože domácí podniky oslabené nedostatkem zaměstnanců a komponentů nestíhají pokrýt silnou poptávku domácností, a proto zvyšují ceny.
ČNB už potřetí v řadě snížila svou základní úrokovou sazbu. Tentokrát klesla o půl procentního bodu na 5,75 procenta, kde byla naposledy v květnu 2022. Centrální bankéři tím dávají najevo, že se již nebojí prudké inflace.
Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta, vyplývá ze zprávy Eurostatu. V ČR inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta.
Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 2,0 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta, tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) letos reálná mzda vzroste o tři až čtyři procenta. Za poslední dva roky klesla až o jedenáct procent. Růst má podle něj začít už v tomto čtvrtletí.
Meziroční inflace v únoru dál zpomalila z lednových 2,3 procenta a přiblížila se dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB), shoduje se ve svých odhadech většina analytiků, které oslovila ČTK. Na vývoj inflace podle nich příznivě působí ceny potravin. (České noviny)
Analytici předpokládají, že ani v letošním roce maloobchodní tržby ve střední Evropě významně neporostou. A to navzdory prudkému zpomalení inflace. (Reuters)
Míra inflace v Evropské unii v lednu zpomalila na 3,1 procenta z prosincové hodnoty 3,4 procenta. Ve své zprávě to sdělil statistický úřad Eurostat. K růstu cen podle něj v prvním letošním měsíci nejvíce přispívaly služby a potraviny.
Ceny dálničních známek by se do budoucna měly zvyšovat už pravidelně podle inflace. Postupně snižovat by se naopak měla podpora u dálničních známek pro hybridní a elektrická vozidla, řekl ministr dopravy Martin Kupka při návštěvě Františkových Lázní na Chebsku.
Ceníkové ceny nových aut u obchodníků vzrostly za poslední rok o pět až 15 procent podle modelu. Zdražování tak bylo nad úrovní inflace, která v lednu dosáhla 2,3 procenta a v loňském roce podle Českého statistického úřadu činila 10,7 procenta. Vyplývá to z informací firem. (České noviny)
Evropská komise pro letošek odhaduje slabý růst české ekonomiky, který bude ale provázen nízkou inflací pod třemi procenty. Vyplývá to ze zimní ekonomické predikce, kterou Komise pravidelně vydává pro všechny členské země.
Zpomalení inflace na 2,3 procenta podle premiéra Fialy znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti. Novinářům to řekl v komentáři k dnes zveřejněné informaci o lednovém růstu spotřebitelských cen.
Meziroční inflace v lednu dosáhla nejnižší hodnoty od března 2021, její výše byla 2,3 procenta.
Meziroční inflace v lednu podle analytiků výrazně klesla. Očekává se těsně pod úrovní tří procent. V prosinci byla inflace 6,9 procenta. Český statistický úřad zveřejní údaje o lednové inflaci ve čtvrtek.
Česká národní banka znovu snížila úrokové sazby, a to o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Jedná se o druhé snížení v řadě, Česká národní banka tak reaguje na současnou inflaci. (ČNB)
Česká měna dnes oslabila až k úrovni 25 korun za euro. Důvodem jsou jak externí vlivy, například posilování dolaru, tak očekávání poklesu úrokových sazeb na čtvrtečním zasedání bankovní rady ČNB. (Patria)
Americká centrální banka Fed ponechala základní úrokovou sazbu beze změny. Pohybuje se tak na 23letém maximu. Ke snížení by mělo dojít v průběhu letošního roku. Banka ale snižování úroků podmiňuje jistotou, že klesá inflace. (CNN)
Komentář Vladimíra Baláže: Vrátíme se k příjemné inflaci? Pokud nedojde ke globálnímu šoku jako v letech 2021 a 2022, měli bychom si užívat růstu cen na úrovni 2,5 až 3,5 procenta.
Česká ekonomika letos vzroste o 1,1 procenta po loňském propadu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace se sníží na 2,7 procenta z loňských 10,7 procenta, růst nominálních mezd tak po dvou letech inflaci překoná a mzdy vzrostou i reálně. Vyplývá to z prognózy společnosti Deloitte. (České noviny)
Evropské akcie oslabují, index Stoxx Europe 600 klesl o 1,2 procenta. Trh reaguje na prohlášení prezidentky Evropské centrální banky, Christine Lagarde uvedla, že ke snižování sazeb přistoupí spíše až v létě. Původně se očekával pokles již na jaře. (FT)
Největší český e-shop Alza v roce 2022 zaznamenal velký propad zisku. Po zdanění dosáhl 654 milionů korun. V roce 2021 přitom činil rekordních 2,5 miliardy korun. Tržby přitom tolik rozdílné nebyly. Za rok 2022 činily 42,3 miliardy korun, rok předtím 45,9 miliardy korun.
V Argentině se roční míra inflace dostala na 211,4 procenta. Je nejvýše za 32 let. Růst spotřebitelských cen v Argentině je vyšší než ve Venezuele, kde loni podle odhadů zpomalil na 193 procent. (AP / Denník E)
Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,4 procenta. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. (ČSÚ)
Co bude v letošním roce táhnout a naopak brzdit evropskou ekonomiku? Konsolidace veřejných financí bude probíhat v době, kdy si vlády za nové dluhy výrazně připlatí. To se dotkne i Česka.
Spotřebitelské ceny rostly v prosinci obdobným meziročním tempem jako v listopadu, inflace se pohybovala mezi 7,2 a 7,5 procenta. Shodují se na tom analytici. Za celý loňský rok potom průměrná inflace podle nich dosáhla 10,8 procenta. (České noviny)
Česká národní banka po roce a půl snižuje základní úrokovou sazbu na 6,75 procenta. Zlevní to hypotéky nebo firemní úvěry.
„U nás máme oproti Německu nižší vstupy, přitom tu jsou stejné, nebo dokonce vyšší ceny potravin. Český Lidl pak logicky může generovat vyšší zisk než ten německý,“ vysvětluje v rozhovoru agrární ekonom Tomáš Doucha.
Míra inflace v EU v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže zhruba za dva roky. Nejvyšší inflaci má v celé unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o 8,0 procenta. Naopak v Belgii už je deflace, tam ceny meziročně o 0,8 procenta klesly. (České noviny / Eurostat)
Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, shodují se analytici v hodnocení vývoje výrobních cen v listopadu. Podle nich už není důvod pro další zdražování zboží pro spotřebitele. Vývoj výrobních cen také dává argument pro to, aby ČNB zahájila snižování úrokových sazeb. (České noviny)
Evropská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu na úrovni 4,5 procenta. Zároveň uvedla, že bude inflace klesat rychleji, než se předpokládalo. Sazby by mohla banka snižovat již začátkem příštího roku. (ECB)
Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly.
Meziroční inflace v Česku v listopadu nejspíš zpomalila k sedmi procentům z říjnových 8,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny mírně klesly, shodují se analytici. Český statistický úřad zveřejní listopadovou inflaci zítra. (České noviny)
Ministr zemědělství Marek Výborný hrozí kontrolami. Vadí mu lednová vlna zdražování, kterou ohlásily supermarkety. Podle něj si chtějí „namastit kapsu“. „Speciálně pekaři a cukráři mě ubezpečili, že od ledna jejich cena, za kterou dodávají prodejcům, nevzroste. Tak se ptám, z jakého důvodu chtějí zdražit řetězce?“ říká Výborný v rozhovoru s Deníkem N.
Obchodníci slibovali zlevnění potravin díky snížení DPH. Teď říkají, že musí zdražit. Co na jejich argumentaci nesedí?
Průměrná spotřeba potravin na člověka v roce 2022 v Česku klesla o 32 kg na 739 kg. Konzumovalo se méně mléčných výrobků, vajec, masa i ovoce a zeleniny, stoupla spotřeba pečiva, rýže, luštěnin nebo piva.
Inflace v eurozóně klesá rychleji, než analytici očekávali. V listopadu zdražování zpomalilo na 2,4 procenta, což je nejnižší úroveň inflace od léta 2021. To může urychlit snižování úrokových sazeb. (FT)
Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta a v zemích eurozóny na 2,9 % ze zářijové hodnoty 4,3 %. V Česku dosáhla inflace 9,5 % a byla druhá nejvyšší, vyšší mělo už pouze Maďarsko s hodnotou 9,6 %. (Eurostat)
Inflace se v říjnu kvůli statistickým faktorům zvýšila na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny.
Podle nyní zveřejněného zápisu z jednání hlasovali pro snížení základní úrokové sazby ČNB centrální bankéři Jan Frait a Tomáš Holub. Zbylých pět členů bankovní rady podpořilo zachování sazby na úrovni sedmi procent. (ČNB)
Premiér Fiala se nyní podivuje nad tím, že jsou máslo nebo nutella v Německu levnější než v Česku. Co za to může? Jsou na vině tuzemské řetězce, nebo výrobci? Odpovědi hledal Deník N za pomoci dat v dříve vydaném článku.
Maloobchodní tržby klesají už sedmnáct měsíců v kuse. V září klesly tržby o čtyři procenta, v srpnu byl pokles pouze 2,8 procenta. Prudce klesají tržby v obchodech s oblečením nebo obuví. (ČSÚ)
Až bude někdo výrobcům čisticích prostředků vyčítat vysoké marže, měl by se podívat na jejich investice do vývoje, argumentuje Lenka Křížová ze společnosti Unilever. Na jedno praní je podle ní dnes potřeba méně prášku.
Sazby mohou začít klesat od čtvrtého čtvrtletí, ekonomika klesne, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. „Letos ekonomika klesne o 0,4 procenta. Očekáváme postupný pokles sazeb od čtvrtého čtvrtletí letošního roku,“ sdělil guvernér poté, co bankovní rada nyní opět nesáhla ke snížení základní úrokové sazby. (ČNB)
Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Vysvětlujeme, proč ani tentokrát sazbu nesnížila, i když to část analytiků očekávala.
Evropská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,5 procenta. Měnový výbor banky tak přerušil nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazují, že inflace se pomalu snižuje k dvouprocentnímu cíli. (České noviny)
Protiinflační dluhopisy byly pro jejich držitele jedním z mála nástrojů, který dokázal udržet krok s vysokou inflací. Teď běží lhůta pro jejich prodej. Ptali jsme se sedmi odborníků, jestli je pro něj ten správný čas.
Výnos na amerických desetiletých dluhopisech překročil hodnotu pěti procent. Stalo se tak poprvé od roku 2007. Důvodem je strategie americké centrální banky, která plánuje držet zvýšenou úrokovou sazbu delší dobu. (FT)
Meziroční inflace ve Spojených státech v září zůstala na srpnových 3,7 procenta, analytici očekávali pokles na 3,6 procenta. Vývoj inflace a nedávná silná data z trhu práce podporují očekávání, že americká centrální banka by mohla ještě zvýšit úrokové sazby. (Denník N)
Už i poslední zastánci zvyšování úrokových sazeb na posledním zasedání rady ČNB hodili ručník do ringu, píše ve svém komentáři hlavní analytik společnosti Conseq Investment Management Martin Lobotka. Víra v měkké přistání ale podle něj může přinést jen další problémy.