Lidská práva

Podle organizace Human Rights Watch hrozí, že se Spojené státy „podílejí na válečných zločinech“ tím, že vetovaly přijetí rezoluce OSN o humanitárním příměří v Gaze. Americké veto podle organizace zabránilo vyzvat strany konfliktu k tomu, co od nich USA samo požaduje.

„Rozsudek ESLP nezbývá než respektovat,“ reagoval mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher na verdikt Evropského soudu pro lidská práva. Ten rozhodoval o případu, kdy při zásahu policie na psychiatrii zemřel pacient, a upozorňoval například na nedostatečnou koordinaci mezi zdravotnickým personálem a policií.

Při zásahu na psychiatrii zemřel pacient. Soud ve Štrasburku rozhodl, že při něm pochybili jednotlivci i systém. Popisujeme, k čemu došlo a co musí Česko napravit, aby už se podobné případy neopakovaly.

Lídři skupiny G7 vyzvali k vyhlášení dalších humanitárních přestávek v bojích mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy a k řešení prohlubující se humanitární krize v oblasti. Vyplývá to ze závěrů on-line schůzky čelných představitelů sedmi hospodářsky vyspělých zemí.

Generální tajemník OSN António Guterres hluboce lituje obnovení vojenských operací v Pásmu Gazy. K trvalému příměří vyzval Dětský fond OSN (UNICEF). (ČTK)

Opozičního předáka Alexeje Navalného obvinili v Rusku z výtržnictví. Navalnyj si odpykává řadu trestů, za které již byl odsouzen, v ruské trestanecké kolonii. Výtržnictví mezi obviněními zatím nefigurovalo – je to jeho 14. trestný čin, za který stane před soudem.

Jakákoliv veřejná informace o LGBTQ komunitě nebo projev sympatií k sexuálním menšinám může být v Rusku považován za extremismus. Vyplývá to z včerejšího verdiktu ruského Nejvyššího soudu, který uznal neexistující „Mezinárodní hnutí LGBTQ“ za extremistickou organizaci.

Brněnský advokát David Záhumenský na svůj web napsal, že „klienty z muslimských států“ přijímá pouze za podmínky, že odmítnou útok Hamásu na Izrael. Podle ústavního právníka Jiřího Přibáně je tento přístup diskriminační a neetický.

Být Ruska je dnes stigma. Olga Romanova se s ním vyrovnává statečně: stará se o osudy vězňů naverbovaných na frontu. Svůj vlastní má vyřešený: Do Ruska se nevrátí, protože už nikdy nechce potkat své sousedy.

Když představiteli svědků Jehovových Bohumilu Müllerovi nasadili do vězení agenta, snažil se ho evangelizovat. Müller nakonec se Státní bezpečností spolupracoval. Byla to jediná složka systému, která byla ochotná s jehovisty jednat a hledat s nimi kompromis.

Jedna soudkyně rozhodovala někdy až o čtyřech tisících pacientech za rok. Zpravidla je nenavštěvovala. A pacienti podle svých slov často neviděli ani své advokáty. „Nebyla tam vůle to měnit,“ komentuje advokát.

Na Obvodním soudu pro Prahu 8 rozhodovala o nedobrovolných hospitalizacích řadu let jediná soudkyně, ročně přitom šlo o tisíce případů. Z pojistky, která má chránit pacienty, se tak podle odborníků stala jen formální záležitost.

„Příměří z humanitárních důvodů a z důvodů ochrany lidských práv je zoufale potřeba,“ řekl komisař OSN pro lidská práva Volker Turk. Zveřejnil video, v němž zdůraznil, že je „zděšen strašlivými událostmi posledních 48 hodin v Gaze“. Podle BBC naráží na izraelské útoky na uprchlický tábor Džabálija. (BBC)

Postoj komunistického režimu ke svědkům Jehovovým a dalším malým církvím se vyvíjel od tvrdých represí k pololegalitě. „V 80. letech se s nimi dohadovali, aby aspoň nekázali, když je spartakiáda,“ říká historik.

Nevládní organizace Člověk v tísni spustila veřejnou sbírku SOS Svoboda, která je zaměřena na lidská práva a podporu pronásledovaných aktivistů v řadě států světa. Sbírka začala symbolicky den před státním svátkem 17. listopadu. (Člověk v tísni, ČTK)

Francouzská justice dnes vydala mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára Asada kvůli použití chemických zbraní v Sýrii v roce 2013. Zatykač se vztahuje také na Asadova bratra Máhira a dva jeho generály.

V Rusku vězněný opoziční předák Alexej Navalnyj nedostává dopisy od své manželky. Podle vězeňských cenzorů z trestanecké kolonie IK-6 obsahují „příznaky přípravy trestných činů“. Navalnyj ženě proto napsal: „Julijo, dost příprav zločinů. Radši udělej dětem boršč.“ (Navalnyj Telegram)

Prezident Macron hodlá prosadit zakotvení práva na potrat ve francouzské ústavě. Až na extrémy politického spektra má krok v tamní politice podporu. Popisujeme, jakým způsobem chtějí politici návrh schválit a jaký je přístup k potratům v dalších zemích.

Nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadi dnes zahájila hladovku poté, co jí a dalším vězňům nebyla poskytnuta lékařská péče, a na protest proti tomu, že ženy musí povinně nosit v zemi šátky. Více jsme o Mohammadi psali zde. (Euronews)

Situace na Západním břehu Jordánu je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva alarmující. Zabito tam bylo 132 Palestinců včetně 41 dětí. Izraelští mají na svědomí 124 zabitých.

Nejvyšší soud amerického státu Alabama povolil popravu vězně pomocí dusíku. Generální prokurátor o to žádal pro vězně Kennetha Smithe, který byl v roce 1996 odsouzen za vraždu. Loni v listopadu měl dostat smrtící injekci, kvůli problémům se zavedením kanyl byla poprava odvolána. (Reuters)

Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) varoval, že Pásmo Gazy, které čelí od 7. října masivnímu izraelskému bombardování a téměř totální blokádě, je na pokraji zdravotnické katastrofy. Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) na téže tiskové konferenci v Ženevě řekl, že v Gaze hrozí úmrtí dětí kvůli nedostatku vody.

Britská policie dnes zatkla 62 klimatických aktivistů v Londýně poté, co narušili dopravu „pomalým pochodem“. Tímto protestem měla začít nová vlna slíbených akcí zaměřených na britskou politiku v oblasti ropy a zemního plynu. (AFP)

Ruští političtí vězni vyhlásili na dnešek hladovku. Symbolicky odmítají jídlo, aby tak připomněli tradice svých sovětských předchůdců. K hladovce se připojuje i nejznámější vězněný opoziční předák Alexej Navalnyj, Ilja Jašin či Vladimir Kara-Murza.

Íránské úřady včera zadržely bojovnici za lidská práva Nasrín Sotudí, když se účastnila pohřbu sedmnáctileté dívky, která podle aktivistů zemřela po střetu s mravnostní policií kvůli nenasazenému hidžábu. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na manžela zadržené právničky.

V Den památky obětí politických represí někteří Rusové přišli na Ljubljanské náměstí v Moskvě, kde je sídlo tajné služby FSB a také Soloveckij kámen, ke kterému každoročně pokládají květiny. Policie ale prostranství uzavřela a příchozí důkladně kontroluje.

Žije v Izraeli, ale přátele má i v Gaze. Musíme bojovat o život, a ne za smrt, říká mizrah a známý DJ Ramzy al Spinoza: „Násilí nikdy není cesta. Ale možná že tahle válka konečně přinese změnu. Jisté je, že věci už nikdy nebudou jako dřív.“

Česko je v zajištění rovných podmínek pro muže a ženy v EU na 25. příčce. Za poslední tři roky kleslo o dvě příčky, ukázal evropský index rovnosti. Umístění je podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové nelichotivé. Nerovnosti jsou podle ní dlouhodobý problém.

Soud v ruské Kazani dnes do 5. prosince prodloužil vazbu rusko-americké novinářce žijící v Česku Alsu Kurmaš. Ruské úřady pracovnici Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) minulý týden zadržely, protože podle nich porušila zákon o „zahraničních agentech“.

Šestnáctiletá íránská dívka, která se v teheránském metru dostala do střetu s příslušníky mravnostní policie kvůli nenasazenému hidžábu, je ve stavu mozkové smrti.

Senát odsoudil násilnou deportaci dětí z Ukrajiny do Ruska a jejich rusifikaci jako mimořádně odporný zločin. Současně vyzval vládu k pomoci s jejich repatriací. Měla by se také zasadit o to, aby osoby zapojené do odvlečení a převýchovy dětí byly zařazeny na sankční seznamy EU, případně do národního sankčního mechanismu.

V Pásmu Gazy je okamžitě potřeba umožnit přístup pro humanitární pomoc a předejít tak hrozící katastrofě. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož „má i válka svá pravidla“.

Letošními finalisty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení jsou Kurdka Amíni, tři ženy bojující za legální a bezpečné potraty a aktivisté z Nikaraguy. (ČTK)

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval Izrael, aby umožnil dodávky potravin, paliva a vody do Pásma Gazy, které čelí bombardování a blokádě. (ČTK)

Cenu Václava Havla za letošní rok získal turecký disident a filantrop Osman Kavala, informovala agentura AFP. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Advokát? Jen když na něj rodiče mají. Vláda chce narovnat práva dětských pachatelů. Na jejich porušování upozorňují lidskoprávní organizace. Vláda nyní schválila novelu, která to má napravit. „Zejména u rodin ze sociálně znevýhodněného prostředí je toto právo velmi obtížně uplatnitelné,“ komentuje náměstek ministra spravedlnosti.

Vždy si schovávejte zubní kartáček. Hlídejte si hrneček. Zapamatujte si místa, kde necháváte osobní věci. Ruští a běloruští novináři v evropském exilu dodržují mnoho bezpečnostních pravidel. I přesto se setkávají s výhrůžkami, kybernetickými útoky, a dokonce i s pokusy o otrávení, píše Investigace.cz.

Rusko usiluje o znovuzvolení do Rady OSN pro lidská práva a jeho šance jsou poměrně vysoké, říkají někteří diplomaté. Hlasování, které má proběhnout příští týden, je testem pro Západ, zda dokáže Rusko udržet v diplomatické izolaci, píše agentura Reuters.

Udělení Nobelovy ceny je povzbuzením jak pro Narges Mohammadí, tak pro všechny íránské aktivistky a aktivisty, prohlásila ředitelka odboru lidských práv a transformační politiky ministerstva zahraničí Veronika Mítková. (ČTK)

Nobelovu cenu za mír získala íránská aktivistka Narges Mohammadi. Norský Nobelův výbor ji ocenil za její boj proti útlaku žen v Íránu a za prosazování lidských práv a svobody pro všechny.

V důsledku ruské válečné agrese na Ukrajině od 1. února do 31. července letošního roku zahynulo nejméně 1028 civilistů a dalších 3593 jich bylo zraněno. Podle ruskojazyčného serveru BBC o tom informovala šéfka mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) Danielle Bell.

V Íránu skončila v nemocnici šestnáctiletá dívka po zásahu mravnostní policie kvůli nenasazenému hidžábu. Podle informací skupin na ochranu lidských práv je dívka v kómatu. Její případ připomíná úmrtí Mahsy Amini, jejíž smrt vyvolala rozsáhlé protesty v zemi. (Reuters)

Skupina grónských žen žádá po Dánsku odškodné za nedobrovolnou kontrolu porodnosti v 60. letech minulého století. Oznámil to jejich právní zástupce Mads Pramming. Skandál kolem zavádění nitroděložních tělísek bez souhlasu žen vyplul na povrch loni.

V prostorách památníku Mednoje v ruské Tverské oblasti byly umístěny busty sovětského diktátora Stalina, bolševika Lenina a organizátora „rudého teroru“ KGB Dzeržinského. V Medném jsou mimo jiné pochováni polští vojáci postřílení Sověty v roce 1940 a další sovětské oběti stalinských represí. (Svoboda)

Je načase přestat podřizovat mezinárodní spravedlnost autoritářským režimům a na spravedlnost se dívat optikou norimberských procesů, říká ukrajinská obhájkyně lidských práv Olexandra Matvijčuk. Co se musí stát, aby k tomu došlo?

Turecký nejvyšší odvolací soud potvrdil doživotní trest vězení pro tureckého podnikatele a aktivistu Osmana Kavalu, který byl loni odsouzen za pokus svrhnout vládu, protože financoval demonstrace z roku 2013.

Nemálo českých političek si nejen na sociálních sítích vyslechne hrubé nadávky, předsudky, útoky na vzhled či výhrůžky násilím. Naposledy si sexistické urážky a vulgarismy vyslechla pirátka Zuzana Klusová, která se umístila na stranické eurokandidátce. Co proti takovému chování můžeme dělat?

O tom, jak se od začátku velké invaze změnilo dokumentování válečných zločinů na Ukrajině a v čem mohou ukrajinskou společnost inspirovat disidenti ze sovětské éry, mluví v rozhovoru s Deníkem N ukrajinská obhájkyně lidských práv Olexandra Matvijčuk.

Ruský architekt Sergej Volkov z Ivanova dostal pokutu 2 miliony rublů (přes 478 tisíc korun) za to, že na sociálních sítích obvinil SSSR z rozpoutání druhé světové války. Podle něj sovětské vedení bylo stejně jako německé zodpovědné za začátek konfliktu.

Rusko se v říjnu pokusí získat zpět své členství v Radě OSN pro lidská práva. Vloni v dubnu Valné shromáždění po zprávách o vraždění civilistů na Ukrajině rozhodlo o jeho přerušení, Moskva následně 47členný orgán opustila. Teď znovu shání podporu.