Tisíce lidí na Národní třídě oslavovaly výročí sametové revoluce

Nutnost překonání strachu je pro mě velmi důležitý motiv. Měli bychom jej nahradit respektem a spoluprací, říká slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v rozhovoru u příležitosti dalšího výročí sametové revoluce.

V pražském Rudolfinu začal slavnostní Koncert pro svobodu a demokracii. Českou filharmonii řídí proslulý anglicko-italský dirigent Antonio Pappano, houslový part přednese nizozemská virtuoska Janine Jansen. Během večera zazní skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Johannese Brahmse a Slovanské tance Antonína Dvořáka. (stk)

Foto: Libor Stejskal, Deník N

Dvě stovky lidí se dnes odpoledne sešly u Janáčkova divadla v Brně na demonstraci proti současné vládě. Mezi řečníky byl i bývalý poslanec Lubomír Volný, bývalý místopředseda KSČM Josef Skála nebo brněnská lékařka Andrea Málková.

Po skončení projevů pokračovala necelá polovina účastníků pochodem přes náměstí Svobody k budově Nové radnice, kde akce skončila.

Na začátek shromáždění přišly asi dvě stovky lidí. Projevem ji zahájil historik Radomír Malý, který varoval před „novou globalistickou totalitou“, jejímiž představiteli jsou podle něho zakladatel Microsoftu Bill Gates či finančník George Soros. Vládě vyčetl, že uměle vytváří strach v souvislosti s pandemií covidu, s válkou na Ukrajině a klimatickou krizí, která podle Malého není skutečná.

Komunistický politik Josef Skála současnou vládu kritizoval za to, že Českou republiku žene do „dluhové oprátky“ a do války s jadernou mocností, tedy Ruskem. V podobném duchu se nesly i ostatní projevy, opakovaně zaznívalo tvrzení, že 17. listopad 1989 byl řízeným předáním moci a že pandemie covidu byla uměle vytvořena vládami a médii. Opakovaně zaznívaly výzvy, aby se odpůrci současné vlády ve volbách spojili, ať už je jejich důvod jakýkoliv.

Po projevu Lubomíra Volného, který přišel na řadu asi hodinu po zahájení, velká část účastníků akci opustila, do závěrečného průvodu se zařadila necelá stovka lidí s vlajkami. Prošli přes náměstí Svobody, kde ve stejnou dobu pokračoval festival Brněnský sedmnáctý, k žádným střetům s jeho návštěvníky ale nedošlo.

Moderátor z pódia lidi na náměstí na procházející průvod upozornil a požádal je, aby mu udělali prostor. Zdůraznil, že právo na to veřejně vyjádřit svůj názor lidé v Česku získali právě díky událostem 17. listopadu 1989.

Před Novou radnicí v Brně se pak pochod zastavil, krátce skandoval svůj požadavek na demisi vlády a poté se lidé rozešli. (ČTK)

Fotoglosa Ludvíka Hradilka: Stále je to nejveselejší státní svátek, ale 34 let od zmlácení studentů na Národní třídě si už události listopadu 1989 pamatuje méně než polovina Čechů. Pro ostatní už je to jen promenáda dinosaurů centrem Prahy.

Národní třídou zaznívá píseň Modlitba pro Martu. Píseň letos zazpívala Hana Holišová. Nově pietní akt doprovodil živě malovaný videomapping promítaný na fasádu Paláce Metro.

Foto: Ludmila Blažková, Deník N

Národní třída se zaplnila lidmi, kteří přišli oslavit svátek demokracie zapálením svíček u pamětní desky 17. listopadu 1989 nebo i diskuzemi a přednáškami. V okolí si mohou prohlédnout panelové výstavy nebo skautský tábor.

Ve 13.00 zazněla česká státní hymna, program bude pokračovat do večerních hodin. V 17.11 lidé uslyší Modlitbu pro Martu. ČTK to dnes řekl ředitel spolku Korzo Národní Jan Hlaváček.

Nejvíce lidí se od dopoledne shromažďuje u pamětní desky 17. listopadu, kam přicházejí zapálit svíčku či položit květiny. Na Národní třídě mohou také navštívit řadu kulturních akcí, diskuzí, přednášek nebo hudebních vystoupení. Program je připravený i pro děti, mimo jiné ve výtvarných tramvajích nebo v provozní budově Národního divadla.

V první třetině programu na Národní třídě se mohli návštěvníci zúčastnit například „sametového brunche“ a uprostřed ulice posnídat či posvačit při diskuzi s přáteli i cizími lidmi. Akce měla podle Hlaváčka dobročinný přesah, výtěžek putuje na organizaci podporující matky samoživitelky Fandi mámám.

Ve 13.00 hodin zazněla na balkoně Paláce Metro česká státní hymna v podání zpěvačky Annamárii d’Almeidové. Česko-portugalská zpěvačka má kořeny na Moravě, výběrem interpretky chtěli organizátoři podle Hlaváčka akcentovat pospolitost napříč společností.

Program na Národní třídě bude pokračovat do večerních hodin. „V 17.11 hodin zazní Modlitba pro Martu, letos v podání Hany Holišové,“ uvedl Hlaváček. Letos nově pietní akt doprovodí živě malovaný videomapping promítaný na fasádu Paláce Metro. (ČTK)

Oslavy výročí sametové revoluce v Praze jsou letos zatím klidné. Policie jen zadržela muže, který na Národní třídě hodil vejce směrem k památníku 17. listopadu 1989. U slovní výměny mezi podporovateli Palestiny a jejich odpůrci zasahovat nemusela.

ČTK to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policisté podle něj také pomohli muži, který zkolaboval na Václavském náměstí.

Muže, který na Národní třídě v Praze hodil vejce, policie zadržela. „Je podezřelý z přestupku,“ řekl mluvčí. Muže, který upadl na Václavském náměstí a přestal dýchat, policisté oživovali a předali ho do péče zdravotníků.

Přestupku proti občanskému soužití se podle soudního rozhodnutí dopustil také muž, který před osmi lety v Praze na Albertově rovněž při připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva hodil vejce na tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Na podporu Palestiny se na Národní třídě sešlo několik lidí, drželi nápisy vyzývající ke konci vraždění lidí v Gaze. Do Pásma Gazy vtrhla izraelská armáda poté, co odtud ozbrojenci z hnutí Hamás zaútočili na jižní Izrael, zabili víc než tisícovku převážně civilistů a další stovky lidí unesli. Podporovatelé Palestiny se dostali do hádky s dalšími lidmi, obešlo se to ale bez incidentů. Policisté a členové antikonfliktního týmu dohlíželi, řekl Daněk.

Problémy nevyvolal ani pochod za klimatickou spravedlnost, který z náměstí Jana Palacha prošel i přes Národní třídu na Albertov. Dvě stovky studentů tak chtěly symbolicky odkázat na letošní oslavy 17. listopadu, kdy se spolu se Dnem boje za svobodu a demokracii připomíná také Mezinárodní den studentstva. Akce měla podle studentů podpořit debatu o alternativním společenském uspořádání, jehož cílem má být život v ekologických limitech planety. (ČTK)

Počátky dnes už tradičních oslav 17. listopadu na Národní třídě sahají do budějovických kaváren. Proč je začali pořádat právě studenti z Českých Budějovic? Jak organizace akce změnila vnímání 17. listopadu u jejích organizátorů a organizátorek?

U Národního divadla si lidé připomínají také Karla Schwarzenberga. Na pietním místě pod fotografií Schwarzenberga s Václavem Havlem zapalují svíčky. Památku zesnulého exministra zahraničí dál přicházejí uctít také do Voršilské ulice před Schwarzenberský dům.

Pietní místo u Národního divadla k úmrtí Karla Schwarzenberga. Foto: Štěpán Vojtěch, Deník N

Desítky lidí si na pražském Albertově připomněly studentské protesty z listopadu 1939 a 1989. Demokracie není samozřejmá, shodli se zástupci akademiků. (ČTK)

Prezident Petr Pavel uctil památku 17. listopadu na Národní třídě, doprovázel ho potlesk. Zdůraznil, že Česko udělalo za posledních třicet let obrovský skok kupředu. „Demokracii je stále třeba chránit,“ řekl České televizi.

Demokracie tu není jednou provždy, proto je potřeba pro svobodu a život v bezpečné zemi něco dělat, dodal prezident. Oslav sametové revoluce se ve své funkci zúčastnil poprvé, u památníku potlačení studentské demonstrace položil věnec a jeho manželka Eva zapálila svíčku. Pavlův prezidentský předchůdce Miloš Zeman se vzpomínkových akcí na Národní třídě neúčastnil.

Pavel k pamětní desce prošel davem, někteří lidé mu tleskali, Pavel se s nimi zdravil. Na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice komentoval Pavlovu přítomnost za pomoci reproduktoru jeden z jeho odpůrců, poukazoval na jeho předlistopadovou minulost. Označoval ho za komunistického rozvědčíka a nazýval ho „prezidentčíkem“. Ke svému předlistopadovému členství v Komunistické straně Československa (KSČ) a výcviku u vojenské rozvědky Pavel v rozhovoru řekl, že si to připomíná dodnes, je ale rád, že se mohl podílet na budování společnosti v Česku po roce 1989.

Podle Pavla je potřeba si spolu se 17. listopadem připomínat i lidi, kteří revoluci umožnili, kteří měli odvahu říct, že chtějí změnu. Kdokoli by se ale domníval, že vítězství demokracie je jednou provždy, mýlí se, řekl prezident. „K určitému oslabování demokracie dochází i v zemích, kde bychom to ještě před pár lety nikdy ani myšlenkou nepřipustili, jako Velká Británie, Spojené státy. Domnívat se, že Česká republika v tomto bude výjimkou, by byla iluze,“ uvedl. Pokud lidé chtějí mít svobodu rozhodovat se, svobodu ve vyjadřování, žít v bezpečné zemi, je třeba pro to den za dnem něco dělat, dodal. Instituce v Česku jsou nicméně podle prezidenta dostatečně silné, aby se vypořádaly s krizovým vývojem, pokud by došlo na ohrožení demokracie.

Pavel poukázal na to, že situace v ČR i ve světě se nijak výrazně nezlepšuje, objevují se nové problémy a nové konflikty. Lidé si ale podle něj málo připomínají také úspěchy a to, že situace zdaleka není tak špatná, jak si sami myslí nebo jim to „někteří malují“. „Za víc než 30 let jsme udělali obrovský skok kupředu a myslím si, že je co slavit,“ řekl.

Ve všech demokratických zemích podle Pavla pro lidi s horšími sociálními a ekonomickými podmínkami nemá svoboda a demokracie takový obsah jako pro lidi, kterým se daří dobře. Proto je důležitá solidarita, zdůraznil. „Civilizovanost jakékoli společnosti se měří tím, do jaké míry je schopná postarat se o svoje slabší,“ řekl. (ČTK)

Petr Pavel se zdraví s lidmi na Národní třídě. Foto: Ludvík Hradilek

U památníku 17. listopadu 1989 uctili památku lídři koalice Spolu. Místo nemocného premiéra Petra Fialy se po boku Markéty Pekarové Adamové a Mariana Jurečky objevil lídr koalice do voleb do Evropského parlamentu Alexandr Vondra.

„Svoboda je klíčová, musíme dát prostor lidem a jejich kreativitě. A musíme být na stráži před těmi, kteří chtějí ze svobody ukrajovat,“ řekl europoslanec novinářům.

Národní třídou prochází rovněž průvod iniciativy Univerzity za klima. Demonstranti z řad studentů provolávají hesla „za lepší klima“ či „vzpomínat nestačí“ a vyzývají také ke „zdanění bohatých“.

Průvod Univerzit za klima na Národní třídě. Foto: Tobiáš Pospíchal

Památku na Národní třídě uctili šéfové obou parlamentních komor, Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS), spolu s místopředsedy Senátu i Sněmovny. Oba šéfové komor připomněli důležitost státního svátku.

Pekarová Adamová zdůraznila, že o demokracii je třeba každý den pečovat. „Je to úkolem nás všech,“ pronesla. Poděkovala těm, kteří se zasadili o demokracii. Předseda Senátu Vystrčil vzpomíná na svátek 17. listopadu s vděčností. Ohradil se proti populismu.

Obrana studentského stavu a morálních a etických hodnot je hlavní úkol vysokých škol stejně jako vzdělávání a věda, a bude tomu tak nadále, řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. (ČTK)

Výročí sametové revoluce přišli na Národní třídu uctít i čelní představitelé lidovců. „17. listopad znamenal zásadní změnu života v naší zemi, vymanění se z totality,“ vyjádřil se předseda strany Marian Jurečka.

Marian Jurečka na Národní třídě. Foto: Ludvík Hradilek

Dnešní svátek si na Národní třídě připomněli také Piráti. Podle předsedy Ivana Bartoše je 17. listopad důležitým svátkem v dnešním „neklidném světě“, zdůraznil potřebu dialogu.

Je důležité si uvědomit a pochopit, jak výjimečná sametová revoluce byla. Dnes už je totiž jasné, že tudy se dějiny ubírat nebudou, říká v rozhovoru Timothy Garton Ash a zmiňuje, že bude dnes slavit na Národní třídě.

Památku 17. listopadu na Národní třídě uctili také čelní představitelé hnutí STAN, včetně jeho kandidátky do Evropského parlamentu Danuše Nerudové. Šéf vládního hnutí Vít Rakušan novinářům řekl, že odkaz 17. listopadu se se všemi chybami, které po něm přišly, podařilo naplnit.

Připomněl také památku studentů z let 1939 a 1989, kteří „přinesli společenskou změnu“, a ohradil se vůči slovům Andreje Babiše z dnešního dne. „Cítím hořkost pana Babiše z toho, že není prezidentem, ale o tom rozhodli lidé. Když o nové totalitě hovoří aktéři z té staré totality, je to trochu chucpe,“ pronesl

Jeden den v roce si připomínáme svobodu, její cenu, mluví se o pravdě i lásce. V ty další se vrátíme k otázce hospodářského růstu. Je to zcela normální. A taky je to škoda, píše v komentáři Eva Mošpanová.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), Jiří Pospíšil (TOP09) a Petr Hlaváček (STAN) položili na Národní třídě kytici k památníku 17. listopadu 1989. Uplynulých 34 let podle primátora Svobody přineslo řadu negativ, zdůraznil však, že 17. listopad přinesl Česku demokracii. „Dnes jsme volní, můžeme svobodně cestovat, říkat své názory,“ uvedl.

Bohuslav Svoboda přišel uctít památku 17. listopadu 1989. Foto: Ludvík Hradilek

Nutnost překonání strachu je pro mě velmi důležitý motiv. Měli bychom jej nahradit respektem a spoluprací, říká slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v rozhovoru u příležitosti dalšího výročí sametové revoluce.

Každý šestý Čech se domnívá, že se lidé měli před rokem 1989 lépe. Víc než polovina je ale přesvědčena o opaku. Skeptická k vývoji po roce 1989 je především nejstarší generace a také lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy.

Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody, uskupení občanských organizací, které každoročně pořádají největší vzpomínkové akce k připomínce 17. listopadu po celé České republice. Průzkumu se zúčastnilo 511 respondentů ve věku od 15 do 64 let. Jeho výsledky ČTK poskytl mluvčí Festivalu svobody Marek Cieslar.

Průzkum zjišťoval názory lidí na situaci před rokem 1989 a nyní. Podle 47 procent lidí jsou nyní ceny zboží horší a podle pětiny je ve srovnání s dobou před rokem 1989 horší také školství. Naopak většinově si lidé myslí, že mají nyní lepší pracovní příležitosti, životní úroveň, svobodu projevu a větší možnosti cestování.

Zhruba 54 procent respondentů se domnívá, že se lidé mají nyní lépe. Podle 17 procent se ale lidé měli lépe před sametovou revolucí. Nejčastěji si to myslí lidé z nejstarší generace, s nižším vzděláním a také nižšími příjmy. „Při srovnání s dobou před rokem 89 se nyní dle vnímání obyvatel máme nejen celkově, ale i ve většině konkrétních aspektů lépe,“ uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.

Dnešní dobu hodnotí podle Buriance pozitivněji především mladí lidé do 30 let, s vysokoškolským vzděláním, s vyšším příjmem a Pražané či obyvatelé velkoměst. „Pochybnosti jsou u některých členů pozdně ekonomicky produktivní generace (45 až 64 let), která má nižší příjem, a může se tak cítit potenciálně ohrožená.“ dodal. Upozornil, že jako lepší než před rokem 1989 nyní Češi vnímají životní prostředí, jako horší naopak vidí solidaritu mezi lidmi. „Co bylo nejvíce vnímáno lépe před rokem 89 než v dnešní době, je dostupnost bydlení,“ řekl Burianec.

Více než dvě pětiny dotázaných se domnívá, že se zhoršila kvalita potravin. Kvalitnější potraviny jsou v současnosti podle zhruba třetiny lidí a 12 procent si myslí, že je kvalita stejná. Optimističtější v názoru na potraviny jsou především lidé v Praze.

Lidé, kteří tvrdí, že nyní jsou ceny lepší, jsou v menšině. Téměř polovina si myslí, že jsou horší než před rokem 1989. Zhruba polovina je ale přesvědčena, že mají lidé nyní větší kupní sílu.

Přestože převládá názor, že školství i zdravotnictví je v současnosti lepší, čtvrtina lidí u školství a pětina lidí u zdravotnictví je přesvědčena o opaku. Kritická je především nejstarší generace. Podle nejstarších lidí chybí v české společnosti solidarita.

V názorech na bezpečnost jsou lidé rozděleni – podle 40 procent dotázaných se zhoršila, podle stejného podílu je tomu naopak. V otázce kriminality převládají lidé, kteří myslí, že se zvýšila. Také u těchto srovnání vývoj po roce 1989 hodnotí negativně hlavně nejstarší generace a skupina s nejnižšími příjmy. U starších lidí ale převládá názor, že se zlepšilo životní prostředí.

Většina dotázaných (56 procent) je přesvědčena o tom, že ve srovnání s dobou před rokem 1989 mají lidé lepší životní úroveň, 54 procent věří, že jsou lepší pracovní příležitosti, 67 procent pochválilo svobodu projevu a 79 procent větší možnosti cestování.

Do českých dějin se datum 17. listopadu nesmazatelně zapsalo dvakrát. Nejprve jako den, kdy v roce 1939 nacisté krutě zakročili proti vysokoškolským studentům, podruhé pak o půlstoletí později, když setkání k uctění jejich památky vedlo k protestům proti komunistickému režimu a nakonec k návratu demokracie. I díky tomu je dnes 17. listopad mezi státními svátky asi jediným, který lidé slaví v ulicích.

Festival svobody nabídne dnes tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i desítkách dalších měst. (ČTK)

Expremiér Andrej Babiš na Národní třídě položil kytici a kritizoval vládu a média. Snaží se zprivatizovat demokracii, kterou přinesla revoluce v listopadu 1989, řekl. (ČTK)

Kteří lidé letos obdrží ocenění Paměti národa? Z pěti laureátů se soustředíme na příběh Marie Klangové, která obkreslovala části střel V-1, připomínáme ale i čtveřici ostatních.

Nové články Deníku N

00:16Státy uvádějí do pohotovosti armády, státníci vydávají mimořádná prohlášení 00:08Írán zahájil velký vzdušný útok na Izrael. Ten společně s USA likviduje první drony a připravuje se na raketyVčera 22:11Živě: Írán podle svého vyjádření vyslal drony a rakety na IzraelVčera 22:07Volební dárečky dávat nebudeme, říká StanjuraVčera 14:22My Češi se umíme radovat z mála, ale komunismus nás nenaučil dávat, říká šéfka českého muzea v USAVčera 13:23Prozápadní vláda není samozřejmost, prohlásil Fiala. ODS povede další dva rokyVčera 13:04Slovenským celebritám ukončují firmy komerční spolupráce. Vadí jim jejich podpora PellegrinihoVčera 13:00Petr Fiala obhájil post předsedy ODS, neměl protikandidátaVčera 12:10Fiala: Vláda zatím splnila 60 procent toho, co si předsevzala. Lidé nás volí v těžkých časechVčera 09:49Velká část české společnosti stojí bezvýhradně za Izraelem a odmítá jakoukoliv jeho kritiku. Co ji k tomu vede?Včera 08:06Přijímačky na střední školy | Předseda antimonopolního úřadu na svatbě vlivného advokáta | Otočil Fico ohledně války?Včera 08:00Ani vlk, ani pes, ale vlkopes. Expert vysvětluje, zda přibývající kříženci ohrožují vlka, psa nebo člověkaVčera 06:30Nahlédněte do Klementina, jak jste ho ještě neviděli. Nejkrásnější barokní knihovnu teď můžete navštívit klidně doma z obývákuVčera 06:00Režisérka Daniela Špinar se svým týmem připravila pro vršovický Vzlet pohybově-obrazovou inscenaci vycházející z nezveřejněných deníků Petra Lébla12.04 23:28„Bez nich bych skončila v ústavu.“ Sehnat pečovatele mimo větší města je velmi obtížné12.04 21:00„Právně nezávazný dokument.“ Bezpečnostní dohoda s Ukrajinou nebude obsahovat vyslání vojáků12.04 20:11„Matematika mi nepřipadala jako od Cermatu, struktura se změnila.“ Pět deváťáků hodnotí první den přijímaček12.04 19:46Češi jsou štědřejší. Stát ale může pomoci tomu, aby se to vyplácelo i chudším, ukazuje studie12.04 19:26Akcie Tesly klesají, investory naopak zaujal příchod nového čínského konkurenta Xiaomi12.04 19:01Boje v Myanmaru: junta ztrácí půdu pod nohama, její vojáci prchají a porážka stíhá porážku12.04 18:47Nepříjemné inflační překvapení poslalo dolů cenu amerických akcií12.04 18:45Deváťáci mají za sebou první test z matematiky. Zkusili jsme ho spočítat a nabízíme naše řešení (teď už správně)12.04 17:47V kůži deváťáků: Zkusili jsme zodpovědět všech třicet úloh z češtiny a vysvětlujeme náš postup12.04 17:45Politická Pointa N: Kongres ODS potvrdí Fialu ve funkci. Udělají totéž i voliči?12.04 17:40Autoritáři vládnou světu. Přesvědčte se o tom sami v ukázce z nové knihy Věk autoritářů12.04 17:25Nejistotě nejspíš křivdíme. A je to velká škoda12.04 17:15Vývoj bojů (778. den): Rusové se ve čtvrtek pokusili vyřadit obrovské zásobníky plynu sto kilometrů od Slovenska12.04 15:56Rusko po více než 30 letech mění názor na zločin v polské Katyni. Vrací se k sovětské verzi12.04 15:20Studio N: Niterná a produktivní. Co všechno je kreativita?12.04 14:47Věta „nikdo nechce jednat o míru“ neplatí. Rozebíráme švýcarský, ruský i Trumpův návrh