Významní egyptští archeologové opět vyzvali Britské muzeum v Londýně, aby Egyptu vrátilo Rosettskou desku, jejíž rozluštění před 200 lety odhalilo tajemství hieroglyfů. Online kampaň archeologů za navrácení artefaktu již získala více než 2500 podpisů.
Cílem internetové kampaně je „říci Egypťanům, co jim bylo vzato“, řekla podle Reuters Monica Hannaová, úřadující děkanka vysoké školy archeologické v egyptském Asuánu.
Rosettská deska pochází z roku 196 před naším letopočtem a obsahuje stejný text ve třech tehdy používaných písmech – hieroglyfickém, démotickém a řeckém (ze všech tří jediném známém v době jejího objevu). Na základě tohoto poznání francouzský lingvista Jean-François Champollion v roce 1822 rozluštil do té doby nesrozumitelné egyptské hieroglyfy, a tím i nápisy ve faraonských hrobkách, chrámech, na obeliscích a na zbytcích staroegyptských písemností.
Nápis na desce je kopií dekretu sepsaného u příležitosti prvního výročí korunovace panovníka Ptolemaia V. Epifana, kterému tehdy bylo jen 14 let. V dekretu mu mennoferští kněží děkují za vykonané dobré skutky a na oplátku se mu zavazují zhotovit sochy a umístit je ve svatyních všech chrámů a navždy slavit jeho narozeniny a výročí korunovace.
Kamennou stélu velkou asi jako deska psacího stolu nalezl v roce 1799 v nilské deltě francouzský důstojník Pierre-François Bouchard, jenž patřil k Napoleonově armádě. Protože napoleonské egyptské tažení vyvrcholilo neúspěchem, skončila Rosettská deska spolu s další francouzskou kořistí v roce 1802 v Británii. Nyní je vystavena v Britském muzeu v Londýně.
Egyptští archeologové k navrácení desky vyzvali již v minulosti a doufají, že nyní mají větší šanci uspět, jelikož západní muzea začala více vracet artefakty, které se k nim dostaly za kolonialismu. (ČTK)