Lesy ČR odchovaly a v Beskydech vypustily do přírody 14 tetřevů. Pokračují tak v projektu, jehož cílem je podpořit a zachránit populaci tetřeva hlušce v této oblasti. Zástupci Lesů ČR to dnes řekli novinářům v odchovně tetřevů v osadě Řepčonka v Krásné na Frýdecko-Místecku.
Tetřev hlušec. Foto: Lesy ČR
V Česku je tetřev velmi vzácný. Nepočetná populace žije jen na Šumavě a díky odchovně Lesů ČR se rozšiřuje v Beskydech. Za posledních šest let tam podnik vypustil do přírody na Travném 73 tetřevů.
Lesní správce z Frýdku-Místku Tomáš Peka řekl, že předtím se populace tetřevů odhadovala na nula až 20 na celém masivu Beskyd i se slovenskou stranou. „Teď odhadujeme, že by jich v přírodě v nejbližším okolí mohlo být 20 až 30,“ řekl Peka.
Projekt by měl trvat desítky let. Z vypuštěných tetřevů přežije podle správce méně než polovina, a návrat tetřeva do Beskyd je tak zatím závislý na tom, co podnik vypustí. Tetřevi musí čelit místním predátorům, nejsou zvyklí na turismus a také mohou odletět i do značné vzdálenosti. „Proto je důležité, abychom ta vypouštění neustále opakovali,“ řekl Peka.
Tetřeví hejno v odchovně v Řepčonce nyní čítá devět slepic a pět kohoutů. Původní ptáci pocházeli z odchovny ve Visle v polské části Beskyd, kde tetřevy odchovávají od roku 2004. „Přistavujeme další voliéry, abychom mohli rozšířit chovné hejno. Získat nové tetřeví jedince není úplně snadné, ale kdyby to šlo, tak troufnu si říct, že bychom zvládli o deset slepic víc. Mohli bychom pak mít více mláďat, kterými bychom mohli lépe podpořit populaci v přírodě,“ řekla pracovnice odchovny Adéla Jonáková.
Celý rok se v Řepčonce točí kolem odchovu mláďat. „Začíná to zhruba v únoru tokem tetřevích samců. V průběhu toku jsou slepice vpouštěny do hnízdních voliér, kde můžou téměř přirozeně zahnízdit. Vytvoří snůšku, sedí na ní zhruba necelý měsíc a poté vyvádí mláďata. My to všechno monitorujeme kamerovým systémem. Po vylíhnutí mláďat jsou přesunuti na nějakou dobu do boxu, aby byla mláďata a v suchu,“ popsala Jonáková.
V chovném zázemí pobývají ptáci zhruba dva měsíce a pak se na měsíc přesunou do aklimatizační voliéry přímo na Travném. Odtud jsou ve věku tří až čtyř měsíců vypouštěni do volné přírody.
Mláďata se v odchovně snaží krmit co nejpřirozenější potravou. „Mají v boxech trvale přístup k čerstvým větvím smrku, buku, vrby, jívy, případně borovice. Dále mláďatům dovážíme borůvčí a mají tam také trvale k dispozici mražené borůvky nebo, pokud máme, čerstvé,“ řekla Jonáková.
Zajišťování stále čerstvé potravy je podle ní časově i personálně poměrně náročné. „Je to ale jejich přirozená potrava a my potřebujeme, aby tetřevi po vypuštění automaticky hned věděli, co mají zobat, takže nám to za to stojí, protože víme, že ti jedinci jsou pak vitální a životaschopní,“ řekla Jonáková.
Lesy ČR se chtějí zaměřit i na osvětu, a proto připravují edukační místnost. V plánu mají také telemetrické sledování vypuštěných tetřevů, takže by jim do budoucna rádi instalovali vysílačky. „Snažíme se neustále zdokonalovat hnízdní voliéry, aklimatizační voliéry a třeba i vybudovat nějakou mobilní aklimatizační voliéru, kterou bychom přemisťovali z místa na místo podle potřeby,“ řekla Jonáková.
Na Travném se podnik snaží co nejvíce přizpůsobit hospodaření. „Je tam několik rezervací, které dohromady dávají téměř 200 hektarů, a zbytek masivu je v omezené formě hospodaření. Rozvolňujeme tamní porosty, abychom tam dostali více nejenom borůvky, ale i více třeba jeřábů, více břízy, prostě jiných listnatých dřevin, které tetřevovi vyhovují,“ řekl Peka.
S Klubem českých turistů Lesy ČR domluvily zrušení turistických značek, které dřív na Travný vedly. „Tím pádem se tam o 95 procent zmenšil tlak turismu. Je to taková, řekl bych, dohoda s veřejností, že masiv Travného slouží přírodě, nejenom tetřevovi, protože díky tetřevovi tam chráníme i jiné druhy živočichů i rostlin,“ řekl Peka.
