V Bosně a Hercegovině dnes začaly celostátní volby. Téměř 3,4 milionu oprávněných voličů má příležitost zvolit tříčlenné vedení země, federální parlament a parlamenty v obou autonomních entitách země, která čelí nejhorší politické krizi od konce války v roce 1995.
Volební místnosti se zavřou v 19:00 SELČ, odhady nejsou plánovány a první oficiální výsledky se podle agentur očekávají okolo půlnoci či spíše po ní.
„Očekávám nějaké změny alespoň pro naši mládež,“ řekla agentuře Reuters penzistka Mubera Saračová u volební místnosti v Sarajevu. „Nezáleží na tom, zda vyhrají staří, nebo noví (politici), jen potřebují změnit něco ve svých myslích v zájmu našich mladých lidí,“ dodala. „V nic nedoufám. Hlasuji, protože to je to jediné, co mohu jako jedinec udělat,“ řekla agentuře AFP sedmapadesátiletá ekonomka Amra Besičová v Sarajevu.
Balkánská země trpí rozpory mezi svými etniky. Přibližně polovinu populace tvoří muslimští Bosňáci, třetinu tvoří pravoslavní Srbové a asi 15 procent katoličtí Chorvati. Srbská část země pod svým současným vedením usiluje o odtržení od Bosny. Srbští nacionalisté se těší podpoře Ruska, Srbska a Maďarska, které je členem Evropské unie. Chorvatští nacionalisté také usilují o oslabení bosenského státu jako celku. Podporuje je Chorvatsko a někteří západní diplomaté. Volby také rozhodnou, zda se mohou prosadit nenacionalistické strany, poznamenala agentura DPA. Připomněla, že v letech 1992 až 1995 byla Bosna dějištěm krvavé války, která si vyžádala přibližně 100 000 obětí. Asi dva miliony lidí přišly o své domovy.
Země je rozdělena mezi Republiku srbskou (RS) a chorvatsko-muslimskou federaci, které spojuje slabá centrální vláda. Ta je ale často ochromená. Tento systém je dědictvím daytonských dohod z roku 1995, které ukončily válku, připomněla AFP.
Bosenští Srbové v rámci své dlouhodobé snahy o odtržení napadají celostátní instituce, vztahy mezi Chorvaty a početně nejsilnějšími Bosňáky kalí spory ohledně volební reformy. Vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt loni varoval, že Bosně bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu konfliktu. Země, které Evropská unie kvůli nedostatku reforem odmítá udělit status kandidáta, se potýká s masovým vystěhovalectvím a podle oficiálních údajů až třicetiprocentní nezaměstnaností.
Předvolební kampani vládnoucích etnických stran dominovaly nenávistné projevy a nacionalistická rétorika, zaměřující se spíše na ochranu národních zájmů a kritiku oponentů než na problémy, jako jsou pracovní místa a prudce rostoucí inflace.
„Upřímně řečeno, nemám velká očekávání,“ řekl Reuters Nemanja Ratkovac poté, co hlasoval ve faktické metropoli bosenských Srbů, městu Banja Luka. „Myslím, že ani jeden z (kandidátů) toho v této volební kampani moc neudělal, kromě toho, že (mluvili) proti sobě,“ dodal. „Ve stranách dostávají přednost neschopní lidé, náchylní ke korupci. Vedou Republiku srbskou a celou Bosnu a Hercegovinu do propasti,“ řekla AFP jednadvacetiletá studentka Sara Djogičová ve východním Sarajevu, které je součástí srbské entity.
Předpověď výsledků ztěžuje skutečnost, že chybějí hodnověrné průzkumy veřejného mínění, ale mnoho analytiků předpokládá zachování dominance nacionalistických stran. Největší změna by mohla nastat v táboře Bosňáků (dříve Muslimů), který je největší a také nejvíce různorodý, poznamenal Reuters. (ČTK)
