Předsedkyně Evropské komise uvedla, že sedmadvacítka skončí s dovozem ropy z Ruska. „Putin musí zaplatit vysokou cenu za brutální agresi. Budoucnost Evropské unie se píše na Ukrajině,“ řekla Ursula von der Leyenová.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v prosinci v Bruselu. Foto: European Union
„Těmito kroky odpíráme ruské ekonomice, aby se diverzifikovala a modernizovala,“ řekla k návrhu Evropské komise Leyenová před jednáním výboru stálých zástupců v EU.
Celkově jde již o šestý balík sankcí, který Evropská unie představila v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
Dodávky ruské ropy jsou pro kontinent klíčové, celkem odebírá sedmadvacítka z Ruské federace více než čtvrtinu své spotřeby. Některé země, mezi které patří i Česko, jsou přitom na ropě z Ruska více závislé než ostatní. Také proto se o možném zrušení dovozu suroviny vedly intenzivní debaty.
Leyenová nicméně nezmínila, zda dojde k udělení výjimky, kterou by měly obdržet Maďarsko a Slovensko. Na tom by se jednotlivé státy měly domluvit později v týdnu.
Právě Maďarsko se společně s Německem obávalo, že zastavení dodávek ruské ropy bude mít na ekonomiku sedmadvacítky negativní dopady. Obávají se především rostoucích cen a tedy i dopadů na evropské výrobce.
Jen od začátku ruské invaze na Ukrajinu zaplatily státy Evropské unie za ruský plyn a ropu asi 47 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun). Zrušení dovozu plynu z Ukrajiny by nicméně pro evropský průmysl bylo více „bolestivé“. Rusko se na dodávkách plynu do Evropy podílí asi čtyřiceti procenty. Právě snaha zbavit se energetické závislosti na Rusku je jedním z hlavních cílů sedmadvacítky.
Sankční balík se rovněž zaměřil na finanční ústavy a rozšířil seznam bank, které vyčlení z platebního systému SWIFT. Mezi tyto banky se zařadila ruská Sberbank, která před válkou působila také v Česku. Česká národní banka nicméně české pobočce odebrala licenci poté, co banka nebyla schopná vyplácet vklady klientů, kteří své peníze začali vybírat právě v souvislosti s válkou. Skrze bankovní systém si banky zasílají informace o platbách, řada ruských bank už jeho součástí není.
Evropská komise chce na sankční seznam umístit také důstojníky ruské armády. Jednat se má o ty vojáky, kteří se podíleli na masakru v Buči nebo organizují obléhání města Mariupol.
Leyenová rovněž uvedla, že Evropská unie musí začít chystat balík pomoci na obnovu Ukrajiny. „Ukrajina bude potřebovat pět miliard eur měsíčně pouze na pokrytí provozu,“ uvedla Leyenová s tím, že pokles ekonomiky se očekává na úrovni 35 až 50 procent HDP.
Leyenová rovněž uvedla, že chce v Evropě zakázat trojici ruských vysílacích společností.
