Před 80 lety, 20. ledna 1942, se odehrálo setkání špiček nacistického Německa ve Wannsee. Předsedal mu Reinhard Heydrich, účastníci dojednali koordinaci holokaustu v Evropě. Ze třiceti zápisů z konference byl nalezen jediný.
Zámeček ve Wannsee, místo konání nechvalně proslulé „konference“ o konečném řešení židovské otázky. Foto: A. Savin, WikiCommons
Krátká, devadesátiminutová schůzka v zámečku ve Wannsee, malebném místě u jezera na cestě z Berlína do Postupimi měla za cíl co nejlépe zorganizovat vyvraždění židovského obyvatelstva v Evropě – obětí tzv. konečného řešení židovské otázky se stalo celkem šest milionů evropských Židů.
Adolf Eichmann, účastník schůzky a jeden z hlavních strůjců holokaustu, připravil před setkáním mrazivý přehled, kolik Židů žije v evropských zemích (a tedy s jejichž zavražděním nacisté počítají).
Obsahoval i data z neutrálních zemí jako například Irsko. Jeho poslední řádek zněl: Zusammen: Über 11.000.000. (Celkem: přes 11 milionů.) Záznamy z Wannsee, úředně strohé a stručné, se staly zřejmě nejvýmluvnějším písemným dokladem zla, které nacismus představoval.
Konání „konference“ málem zůstalo světu utajené. Ze třiceti kopií zápisu přežila válku jediná, kterou našel německý právník Robert Kempner. Muž zbavený nacistickým režimem německého občanství, který se do rodné země vrátil po válce a na straně spojenců pracoval během norimberských procesů.
Záznam o setkání ve Wannsee v dokumentaci říšského ministerstva zahraničních věcí našel až po ukončení nejznámější fáze norimberských procesů, využity ale byly v tzv. návazných norimberských procesech.
