Novou předsedkyní Evropského parlamentu je maltská poslankyně Roberta Metsolaová z lidovecké frakce. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla.
Nová předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová při uctění památky svého zesnulého předchůdce Davida Sassoliho. Foto: ČTK / ABACA / Nicolas Roses
Švédská poslankyně za zelené Alice Bahová Kuhnkeová získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhl.
Metsolaová v prvním projevu připomněla svého předchůdce Davida Sassoliho, který zemřel minulý týden, a jeho přínos pro evropské instituce i demokracii. Mluvila o významu boje s klimatickými změnami a jeho neoddělitelnosti od hospodářství, o roli mládeže v dalším rozvoji Evropy nebo o roli žen nejen v politice. Vyjádřila také soustrast rodinám zavražděných novinářů Jána Kuciaka a Daphné Caruanové Galiziové, kteří podle ní bojovali za pravdu.
Po volbě předsedy bude následovat volba 14 místopředsedů, hlasování se kvůli pandemii poprvé koná na dálku. Své funkce místopředsedů budou mimo jiné obhajovat dva čeští zástupci. Ditu Charanzovou zvolenou za ANO navrhuje liberální frakce a pirátského místopředsedu Marcela Kolaju frakce Zelených.
Metsolaová je třetí ženou ve vedení Evropského parlamentu po Francouzkách Simone Veilové (1979–1982) a Nicole Fontainové (1999–2002) a zároveň nejmladším člověkem ve vedení instituce.
Přestože je čerstvě třiačtyřicetiletá maltská politička vnímaná jako středová, kontroverze budí její postoje proti interrupcím. Malta je poslední evropskou zemí, kde je dnes interrupce nelegální. I proto nominovaly své kandidáty do čela Evropského parlamentu také progresivní frakce Zelených a Levice. Metsolaová však dnes prohlásila, že své osobní přesvědčení nechá stranou a bude respektovat většinovou vůli zákonodárců.
Europoslankyní byla zvolena na třetí pokus v roce 2013 na kandidátce maltských nacionalistů. Místopředsedkyní parlamentu se stala v roce 2020, předsedkyní bude nejméně na dva a půl roku do voleb v roce 2024. (ČTK, AFP, France24, Politico)
