Francie dnes na půl roku přebrala předsednictví evropské sedmadvacítky. Prezident Emmanuel Macron vytyčil pro svou zemi v čele evropského bloku obsáhlý plán sahající od zlepšení obranné spolupráce po reformu migračního systému.
Francie si slibuje posílení soběstačnosti Evropské unie, reforma fiskálních pravidel či rychlé přijetí zásadních digitálních a klimatických norem.
Co nejvíce úkolů chce přitom stihnout během prvních tří měsíců, protože v dubnu do předsednictví zásadně promluví francouzské prezidentské volby. Řada politiků a diplomatů vidí ve francouzském programu a volbách přímou souvislost a příliš nevěří, že se některá Macronova předsevzetí podaří naplnit.
„Je jasné, že prezident Macron se bude chtít blýsknout a bude se snažit vyřešit do prezidentských voleb co nejvíc palčivých problémů, kterým Evropa čelí a které si Francie vytyčila jako své priority. Zvláště po odchodu Angely Merkelové se bude chtít stavět do pozice evropského lídra,“ soudí analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas s odkazem na změnu v čele německé vlády.
Šéf Elysejského paláce například slíbil „omezit zneužívání“ práva na azyl a pohnout kupředu s návrhem nových migračních a azylových pravidel. Ten před více než rokem předložila Evropská komise, kvůli výrazně rozdílným pohledům členských zemí jsou však jakákoli jednání prakticky zablokována.
„To je jedno z témat, kterým chce oslovit francouzské voliče, bude ale velmi těžké dosáhnout hmatatelného pokroku,“ řekl ČTK jeden z unijních diplomatů.
Podobně rozdělené jsou státy EU v otázce přehodnocení rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku, která by v zájmu podpory ekonomik postižených pandemickou krizí chtěl Macron uvolnit. Toto téma hodlá otevřít na mimořádném březnovém summitu, kde však patrně narazí na odpor severských a dalších států, které požadují krocení bobtnajících veřejných dluhů.
Francie se chce zasadit také o posílení vojenské spolupráce EU, do níž podle představ Paříže zapadá i vytvoření jednotek rychlého nasazení. Plán, o němž mají unijní lídři diskutovat na dalším summitu, však dlouhodobě zpochybňují zejména státy východního křídla bloku, které nechtějí zdvojovat fungování NATO.
Klíčovou rolí předsednické země je hledat mezi všemi státy kompromisy ve vyjednávání o nových unijních předpisech. Francie chce dotáhnout do konce rozhovory o normách o digitálních službách a trzích, které mimo jiné zpřísňují podmínky fungování velkých internetových firem. Plánuje rovněž sjednotit pozice členských zemí k návrhu takzvaného uhlíkového cla či k zákazu dovozu produktů, jejichž výroba je spojena s úbytkem lesů.
Macron dal také najevo, že hodlá hájit jednotné evropské hodnoty a vládu práva, o které se Brusel pře s Polskem a Maďarskem. Nechce však prosazovat silová řešení, nýbrž pokračovat ve vyjednávání, které ale zatím zmíněné země k výraznějším ústupkům nepřimělo. Od francouzského předsednictví se proto nedá čekat zásadní průlom, neboť Macron „bezpochyby nechce, aby spor přerostl v ústavní krizi EU, která by přetekla do francouzských prezidentských voleb“, napsal komentátor bruselského webu Politico Mujtaba Rahman. (ČTK)
