Česká národní banka opět významně zvýšila základní úrokovou sazbu, tentokrát o jeden procentní bod. Nově dosahuje 3,75 procenta. ČNB tímto pokračuje v boji s vysokou inflací.
Centrální bankéři sazby letos zvýšili už popáté a svým krokem znovu překvapili analytiky. Všeobecně se očekávalo, že základní úroková sazba nyní vzroste nejvýše o 0,75 procentního bodu. Krok ČNB je ale razantnější, a základní sazba se tak dostává na úroveň, na níž byla naposledy v únoru roku 2008 před vypuknutím finanční krize.
„Další zvýšení úrokových sazeb považuji za poněkud přehnané, i když se vzhledem ke zvyšujícímu tempu růstu cen dalo očekávat,“ komentoval rozhodnutí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Upozorňuje na to, že nástroje centrální banky ovlivní jen domácí důvody inflace. „Velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů. Takto výrazné zvýšení úrokových sazeb by v krátkém horizontu mohlo zapříčinit stagflaci, kdy je vysoká inflace doprovázená hospodářským poklesem,“ varuje Kymlička.
Zvýšení sazeb je právě reakcí na rostoucí inflaci, která v listopadu dosáhla už šesti procent. Začátkem příštího roku by ceny podle očekávání měly meziročně růst až o sedm procent.
„Jde o reakci na mimořádně silné inflační tlaky domácí i zahraniční ekonomiky. Bankovní rada vyhodnotila rizika jako výrazně proinflační, což vyžaduje výraznější zpřísnění měnové politiky,“ zdůvodnil krok guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zmínil přitom skokové zdražení komodit nebo přetrvávající problémy v dodávkách počítačových čipů a komponent. Vedle toho také rychle rostou regulované ceny, zdražují pohonné hmoty či potraviny. Významně také rostou ceny energií, což by podle ČNB mohlo v příštím roce vést ke snížení spotřeby českých domácností až o 2,5 procenta.
Podle Rusnoka nyní problém činí takzvaná inflační očekávání, kdy lidé a firmy automaticky počítají s výrazným růstem cen, čímž pak růst inflace dále posilují. Právě proto museli centrální bankéři razantně zasáhnout, aby inflační očekávání zmírnili.
„Bankovní rada je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby zajistila cenovou stabilitu,“ pronesl Rusnok. Základní úrokovou sazbu podle něj může ČNB na svém dalším zasedání v únoru zvýšit nad čtyři procenta. „A tam se v této situaci pravděpodobně nezastavíme. Pravděpodobně se pak budeme muset posunout výrazně nad čtyřprocentní hranici,“ dodal guvernér.
Nyní zvýšené úrokové sazby ČNB budou znamenat další zdražení hypoték a podnikatelských úvěrů. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává, že se průměrná sazba hypoték v prvním čtvrtletí příštího roku zvýší k pěti procentům. Spotřebitelé mohou naopak počítat s vyššími úroky na svých účtech. Ty jsou ale úrovni inflace stále velmi vzdálené.
Kovanda počítá s tím, že centrální bankéři budou sazby dále zvyšovat i na svém prvním zasedání v příštím roce. „Stěžejním důvodem k nadstandardnímu zvýšení sazeb je stále výrazněji se zvyšující tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé položky typu cen potravin a energií. Tato inflace v listopadu zrychlila na úroveň 7,8 procenta v meziročním vyjádření, a to z říjnové úrovně 6,6 procenta,“ zmínil ekonom.
Guvernér centrální banky Jiří Rusnok opakovaně prohlásil, že cílem ČNB je prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb růst cen v horizontu dvanácti až osmnácti měsíců stlačit na úroveň dvou procent. K tomu cíli by se tuzemská inflace měla přiblížit na přelomu let 2022 a 2023.
Letos by česká ekonomika podle Rusnoka měla vzrůst o dvě procenta. V dalších dvou letech ekonomický růst podle očekávání ČNB zrychlí. Na sklonku roku 2022 by se tuzemské hospodářství podle Rusnoka mělo vrátit na úroveň před pandemií. (ČNB)