Nedostatek psychoterapeutů by podle odborníků mohlo zlepšit snížení nároků na jejich zdravotnické vzdělání, které není potřebné ani jinde v Evropě. Stačit by mohla vysoká škola a pětiletý odborný kurz.
Zároveň ale chtějí omezení terapie jako volné živnosti, které se může věnovat kdokoliv se živnostenským listem. Informace dnes zazněly na jednání v senátu. Problematice se od loňského roku věnuje také pracovní skupina ministerstva zdravotnictví.
Psychoterapii ve zdravotnictví mohou poskytovat kliničtí psychologové a psychiatři nebo lékaři, kteří si doplní vzdělání v psychoterapii, tedy lékaři. Druhou možností jsou certifikované kurzy, které mohou absolvovat i nelékaři. Celkově je osob vykazujících psychoterapii v ČR asi 1800, zhruba 800 je lékařů. Další stovky mohou atestovat v příštích pěti letech.
Podle Františka Matušky z České asociace pro psychoterapii by asociace ráda prosadila snížení standardu vzdělání psychoterapeutů, což by mohlo do zdravotnictví přivést až 800 nových terapeutů. „Ani EU nevyžaduje klinickou atestaci z dalšího oboru, ale vysokoškolské vzdělání zdravotnické nebo humanitní a komplexní terapeutický výcvik,“ vysvětlil. V ČR musí vystudovat medicínu nebo psychologii, atestovat v oboru a absolvovat pětiletý výcvik.
Zároveň je ale podle něj nutné regulovat poskytování terapie, kterému se lidé věnují na živnostenský list. Odborníci se domnívají, že z živnosti volné by se měla změnit v živnost vázanou, která vyžaduje splnění určitých minimálních podmínek.
Nedostupná je podle odborníků především psychoterapie hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Na takovou se čeká i několik měsíců. Problém je podle Jána Praško Pavlova z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouc, že ve zdravotnictví si vzdělaný psychoterapeut vydělá méně než v soukromé praxi. Časté tak podle Pavlova je, že mají jak praxi, tak třeba půl úvazek v nemocnici.
V době epidemie začaly Všeobecná zdravotní pojišťovna a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna na soukromou terapii přispívat z fondu prevence. Pojištěnec si musí službu zaplatit sám, na žádost mu pak pojišťovna část ceny vrátí. Mimo systém veřejného zdravotního pojištění funguje asi 1200 terapeutů, kteří pečují asi o 40 000 lidí. Tito klienti vynaloží ze svých peněz na psychoterapii asi půl miliardy korun ročně.
Psychoterapeuti jsou podle odborníků kromě psychiatrických nemocnic a oddělení potřeba také na jiných místech ve zdravotnictví, například u specializovaných center, kde se pacienti dozvídají vážné diagnózy a je třeba s nimi pak dlouhodobě pracovat. Využívají se ale také ve školství nebo sociálních službách, ale i v armádě, integrovaném záchranném systému nebo vězenství.
V době koronavirové epidemie se přitom více lidí potýká s psychickými obtížemi. Studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) na více než 3000 dospělých v Česku ukázala, že letos stoupl výskyt duševních poruch proti roku 2017 z 20 na více než 30 procent. Počet lidí s depresí a sebevražednými myšlenkami vzrostl třikrát, s úzkostnými poruchami na dvojnásobek. Prokázané potíže přitom významně souvisely s obavami o zdraví či živobytí kvůli pandemii.
„Chtěli bychom do zdravotnictví asi 2000 terapeutů, teď jich je asi 900. Přesná čísla nikdo nemá,“ dodal Pavlov. Podle něj se navíc nemocnicím nevyplatí je zaměstnávat, protože úhrady jejich práce z pojištění jsou nízké. (ČTK)
