Veřejné zdravotní pojištění by se mělo plánovat nejméně na tři roky, aby pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče mohli lépe hospodařit. V rozhovoru s ČTK to řekl kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Vlastimil Válek. Foto: Prokop Vodrážka, Deník N Zavést by chtěl také pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce navázanou na vývoj ekonomiky, prosazovat platbu nemocnicím za diagnózu a umožnit připojištění na dosud nehrazenou péči. Veřejné zdravotní pojištění bude v příštím roce podle plánů pojišťoven hospodařit s více než 415 miliardami korun.
Podle Válka má stát data o tom, jak se bude vyvíjet průměrný věk obyvatel a kolik bude státních pojištěnců. „Proto musí existovat mechanismus, který prováže úhradu za státní pojištěnce s tím, jak se vyvíjí ekonomika státu,“ řekl. Státních pojištěnců je asi 5,9 milionu, jde o děti, nezaměstnané, seniory nebo vězně. Každý měsíc za ně stát letos odvádí 1767 korun, příští rok to bude 1967 korun. „Jeden z obrovských problémů českého zdravotnictví je, že plánuje meziročně,“ dodal.
Model pravidelné valorizace podle něj vychází z návrhu bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Navázaný bude na vývoj ekonomiky. „Když se státu daří dobře a zlepšuje se, tak to podle nějakého koeficientu narůstá. Koeficient není fixní, ale je provázaný s hospodařením státu,“ uvedl. Když ekonomika stagnuje či klesá, koeficient neklesá, ale zůstává stejný. Díky tomu podle Válka mají pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče jasnou představu, kolik peněz budou mít za rok či za dva roky.
„Netuším, jak rychle se to podaří, protože to musí být hodně dobře vydiskutované a rezistentní vůči změnám složení Parlamentu,“ dodal s tím, že na návrhu už pracuje. Financování musí podle něj také odpovídat růstu nákladů na zdravotní péči. Ten se ale kvůli čím dál většímu podílu personalizované medicíny, založené na nových drahých léčebných metodách, velmi obtížně předvídá.
Z dohodovacího řízení, při kterém v létě jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů o rozdělení nákladů na zdravotní péči na následující rok, by měly podle Válka vycházet finanční plány na tři roky. Každý rok by se upravovaly jen úhrady za nové technologie, postupy nebo léky.
„Chtěl bych, abychom se víc a víc posouvali k úhradě za diagnózu,“ uvedl. Úhradový systém nazývaný DRG se v ČR postupně zavádí už několik let, v některých segmentech péče už tak pojišťovny platí. Sjednocují se platby za pacienty se stejnou nemocí, ve stejném stavu a stejném typu nemocnice. Vychází z klinických doporučených postupů odborných společností, jak léčit jednotlivé diagnózy. „Klinické doporučené postupy nedefinují, co je maximum, ale co je nepodkročitelný standard,“ dodal Válek. Zároveň podle něj umožní definovat péči, která musí být hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Současný postup založený na úhradě podle počtu vyšetření nebo zdravotních výkonů podle Válka vede k tomu, že se nemocnice soustředí na kvantitu, která jim přináší víc peněz. Platba za diagnózu zohlední kvalitu a co nejrychlejší vyléčení pacienta. Válek doufá, že se mu změnu podaří aspoň nastartovat, když už ne realizovat. „Pokud se dohodneme, že to spustíme, nedokážu si úplně představit, co by mě mohlo zastavit,“ dodal.
Léčbu některých nemocí je podle Válka potřeba spíše centralizovat než dát přednost snadné dostupnosti v každé nemocnici. „Pokud chci kvalitu zvyšovat, musím některé výkony koncentrovat. Aby je člověk dělal dobře, musí jich dělat hodně, a pacientů je omezený počet,“ vysvětlil. Parametry by podle něj měly nastavit odborné lékařské společnosti, kterým chce pro to dát i konkrétní nástroje a rozhodovací pravomoc.
Další z priorit nové vlády v oblasti zdravotnictví je regionální dostupnost péče, která ale zatím podle Válka není dobře definovaná. „V případě akutní péče, kdy zachraňuji pacientovi život, je mnohem lepší posílit efektivitu dopravy do nemocnic, které jsou schopny zajistit 24hodinovou akutní péči, než se snažit nalákat do periférie specialistu,“ vysvětlil.
Pro každou část České republiky je podle něj optimální jiné řešení. „Pokud nejsem schopen najít kvalitního lékaře, musím hledat jiné cesty,“ dodal s tím, že dostupnost nemůže mít přednost před kvalitou. V některých malých obcích je tak podle něj řešením zaplatit pacientům třeba dopravu k lékaři do větší obce, protože by stejně museli cestovat do lékárny nebo na odborná vyšetření. Hlavní roli ve tvorbě této sítě musí podle něj hrát zdravotní pojišťovny.
Na péči nebo prevenci, kterou si lidé teď sami ve zdravotnických zařízeních platí, by se podle Válka do budoucna mohli připojistit v rámci svého zdravotního pojištění. Jako příklad uvedl komplexní preventivní onkologické prohlídky. Ty si někteří lidé platí, aby jim odhalily rizika různých druhů rakoviny. Stojí řádově tisíce korun a zdravotní pojišťovny je nehradí. Jednotlivá vyšetření v nich obsažená pojišťovny platí na doporučení lékaře nebo preventivně lidem v určitém věku. Stát organizuje takové screeningy například k rakovině prsu, tlustého střeva a konečníku nebo plic.
Pojišťovny by také podle něj měly zohlednit, jestli se lidé o své zdraví aktivně starají, například chodí na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. Takoví by naopak mohli mít výhody, třeba zdarma právě podobnou komplexní onkologickou prohlídku.
Trestat lidi, kteří se naopak o zdraví nestarají, ale podle Válka vhodné není, přestože je to lákavé. „Smysl solidárního pojištění je, že někdo má štěstí a někdo má smůlu. Ten, kdo má štěstí, je zdravý,(…), ale solidárně přispívá těm, co mají smůlu,“ uvedl. Otevřít debatu o tom, jestli své zdraví ničí obézní, kuřák nebo třeba alkoholik, a ty pak postihovat, označil za začátek cesty do pekel, která pak nejde zastavit. (ČTK)
