V boji se suchem v Jihomoravském kraji by v budoucnu mohla pomoci spodní voda z opuštěných dolů především na Hodonínsku, ale i na Brněnsku. Kraj si nechal k této věci zpracovat analýzu.
Na tiskové online konferenci to dnes řekli náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL) a zpracovatelé analýzy.
Jihomoravský kraj je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice. Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se ale v dolech hromadí značné množství nevyužité spodní vody. Analýza měla v první řadě vytipovat místa, kde by bylo vhodné vodu čerpat, případně jaký a kde by o to byl zájem.
„Zajistit dostatek vody pro všechny je naší prioritou. Nechali jsme si proto udělat rešerši, abychom získali představu o našich aktuálních možnostech. Dopady dlouhotrvajícího sucha jsou u nás markantní. Ovlivňuje nejen zemědělství a stav životního prostředí, ale také rozvoj obcí nebo investiční výstavbu,“ uvedl Zámečník.
Dostatek vhodných míst pro využití vody nabízí podle kraje především lignitová pánev. O čerpání důlní či podzemní vody jde podle Zámečníka uvažovat u 12 bývalých hlavních dolů, také u sedmi existujících čerpacích či pozorovacích vrtů a zhruba třicítky průzkumných a těžebních sond společnosti MND určených k likvidaci.
Kraj podle Zámečníka doufá, že půjdou zprovoznit třeba nějaká závlahová místa na napojení například do závlah pro vinohrady nebo zemědělství. Další oblasti, kde by se podle něj daly tyto vody využít, jsou například požární cvičení nebo pro závlahu fotbalových a jiných hřišť, kde se dosud používá pitná voda.
Jan Šembera z Technické univerzity v Liberci, který se na analýze podílel, popsal tři pilotní projekty, které by se daly uskutečnit už v příštím roce. Jde například o využití monitorovacích vrtů v katastru Šardic na Hodonínsku či využití bývalého hlavního důlního díla v Kyjově na Hodonínsku. Analýza popsala i dalších sedm možností využití důlních vod v dalších oblastech v horizontu až deseti let.
Podle průzkumu by zhruba desítka obcí vodu využila třeba k zalévání, nadlepšení stavu rybníků či mokřadů, pro výrobu pitné vody či jako užitkovou vodu.
Zámečník už dříve uvedl, že v případě dolů může jít o významný vodní zdroj, o čemž svědčí čísla z minulosti. Například v dole Mír Mikulčice na Hodonínsku se v roce 1988 při hlubinné těžbě odčerpalo až 2,25 milionu metrů krychlových vody. V době zahájení útlumového programu v roce 1991 se odčerpalo 1,9 milionu metrů krychlových. Postupně se množství čerpané vody snižovalo – v roce 2000 už to bylo jen 656.517 metrů krychlových. Úplné zastavení těžby a tedy i čerpání nastalo uzavřením dolu v roce 2009. Pro zásobení obyvatel Hodonínska pitnou vodou je přitom ročně potřeba zhruba 6,5 milionu metrů krychlových pitné vody. (ČTK)
