Írán obnovil produkci komponent pro pokročilé centrifugy v zařízení, které Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) již několik měsíců nemůže monitorovat. S odkazem na nejmenované diplomaty o tom píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Odhalení podle něj přináší další výzvu pro amerického prezidenta Joea Bidena krátce před obnovením rozhovorů o záchraně jaderné dohody s Íránem z roku 2015.
Obnovení produkce součástek pro pokročilé centrifugy na obohacování uranu mezi západními diplomaty podle WSJ vyvolává obavy z toho, že by Írán mohl komponenty posílat jinam, pokud by se rozhodl tajně vyrábět jaderné zbraně. V této chvíli však podle diplomatů žádné důkazy takovému scénáři nenasvědčují.
V srpnu Írán podle diplomatů obnovil provoz v zařízení na výrobu součástek do centrifug v Karadži, což je město ležící západně od Teheránu. Od té doby produkci zvýšil. Kolik dílů vyrobil, přitom není podle diplomatů jasné.
Provoz v Karadži byl předtím přerušen v červnu. Írán tehdy uvedl, že zmařil útok na íránský civilní jaderný program, z něhož později obvinil Izrael. Ten se však k akci nepřihlásil.
Jeden diplomat WSJ sdělil, že Írán od konce srpna vyrobil dost součástek na alespoň 170 pokročilých centrifug. Ty se používají k obohacování uranu, buď na nižší úroveň pro civilní účely, nebo na hodnoty kolem 90 procent, což je úroveň potřebná k výrobě jaderných zbraní. Írán tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje.
Od 29. listopadu mají ve Vídni pokračovat rozhovory o oživení jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi. Dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán – JCPOA, jejímž cílem je zabránit islámské republice vyvíjet jaderné zbraně, uzavřely s Íránem v roce 2015 Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán závazky z JCPOA nedodržuje od roku 2019.
Administrativa nynějšího amerického prezidenta Bidena dala najevo, že je ochotna dohodu oživit za předpokladu, že ji bude Írán opět plně dodržovat. Nepřímá jednání mezi USA a Íránem o záchraně dohody začala ve Vídni letos v dubnu, byla ale v červnu odložena poté, co konzervativec Ebráhím Raísí vyhrál íránské prezidentské volby.
JCPOA stanovila limity, které měly zajistit, aby Íránu trvalo nejméně rok, než by dokázal získat dostatek jaderného paliva na výrobu jedné jaderné bomby. Od amerického odstoupení od dohody Írán zprovoznil přes 1000 pokročilých centrifug, které dokáží uran obohacovat rychleji. To zkrátilo dobu potřebnou k produkci dostatečně obohaceného uranu pro výrobu jaderné zbraně na zhruba měsíc, píše WSJ.
MAAE v uplynulých týdnech podobně jako západní diplomaté vyjádřila obavy z toho, že íránské jaderné aktivity již nejsou plně monitorovány. V této souvislosti připomenula, že Írán v září neumožnil znovu zprovoznit monitorovací kamery v Karadži. Další klíčové íránské jaderné provozy má MAAE podle diplomatů pod dohledem. (ČTK)