Česká národní banka překonala všechna očekávání a zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. To je největší navýšení od roku 1997. Centrální banka tak reaguje na zrychlující inflaci.
Česká národní banka razantně zvýšila sazby. FOTO: Gabriel Kuchta Deník N
Inflace se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Důvodem jsou narušené dodavatelské řetězce, i spotřeba ovlivněná úsporami obyvatel nashromážděných díky uzavření ekonomiky i snížení daně z příjmu. Kvůli rostoucím cenám začínají analytici varovat před rizikem stagflace, kdy je vysoká inflace doprovázená hospodářským poklesem, ČNB ovšem dala najevo vůli k dalším zvyšování sazeb.
„Cílem dnešního zásahu je navrátit inflaci v horizontu příštích 12 až 18 měsíců k našemu dvouprocentnímu cíli,“ řekl guvernér národní banky Jiří Rusnok.
Experti původně očekávali, že ČNB nyní sazby zvýši o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Razantnější růst sazeb o více než jeden procentní bod je tak překvapivý. „Snahou je trh cíleně šokovat, aby centrální banka ukázala, že chce razantně bojovat proti takzvaným inflačním očekáváním,“ vysvětluje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční společnosti Natland.
Podle něj nyní ČNB výrazněji zasáhla také proto, aby se sazby nemusely významněji zvyšovat na zasedání bankovní rady v prosinci. To naznačují i Rusnokova slova. Guvernér potvrdil, že další růst sazeb je stále na stole. „Dovedu si nicméně představit, že následující zvýšení budou nominálně nižší.“
Nynější zásah guvernér zdůvodnil právě i bojem vůči inflačním očekáváním. Domácnosti či firmy už počítají, že budou ceny dále růst. Takové vnímání pak působí jako sebenaplňující proroctví, které míru inflace dále zvyšuje. Snahou ČNB je tak inflační očekávání změnit tak, aby se ceny tolik nenavyšovaly.
„Trh čeká, že se základní sazba během několika měsíců dostane k 3,5 procenta,“ napsal analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Centrální banka na předcházejícím jednání základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,75 procentního bodu. Zvyšování úrokových sazeb ale vliv na inflaci může mít až v horizontu nejméně roku, jak Deníku N v rozhovoru řekl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.
Podle Seidlera se globální inflační vlivy způsobené razantním zvýšením cen energií v české ekonomice teprve projeví. Inflace by se tak mohla přiblížit době před poslední finanční krizí, kdy v roce 2008 v některých měsících ceny meziročně stoupaly o 7,5 procenta. Guvernér Rusnok očekává, že se inflace na sklonku roku bude pohybovat kolem sedmi procent.
„Vyšší úrokové sazby by měly vést k posílení kurzu koruny, což zlevní import a tím zmírní i dováženou inflaci ze zahraničí. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů,“ napsal hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. ČNB očekává, že v posledním čtvrtletí česká měna posílí na úroveň 25 korun za euro. Oproti dnešku tak posílí o 39 haléřů.
Podobně jako v případě předchozích zvýšení základní úrokových sazeb se dá očekávat rychlé propsání do úrokových sazeb hypoték. „Průměrné hypoteční sazby budou jistojistě začínat čtyřkou,“ řekl v České televizi místopředseda představenstva Hypoteční banky Vlastmili Nigrin. „K poklesu dojde. Méně klientů na hypotéky dosáhne,“ doplnil Nigrin. V září hypoteční úroky podle Fincentrum Hypoindex dosahovaly průměrné výše 2,43 procenta. V srpnu to bylo 2,32 procenta.
Rozhodnutí ČNB prodraží i další úvěry, včetně těch firemních. Na druhou stranu se zvýší úroky i na bankovních účtech. Představitelé dosluhující vlády zvyšování sazeb kritizují. Ministryně financí Alena Schillerová argumentovala tím, že vyšší sazby státu zdraží obsluhu dluhu.
Ekonom Křeček upozorňuje na to, že kvůli rozdílu mezi nastavením sazeb v Česku a v eurozóně (kde se stále drží na nulové úrovni) se dá očekávat příliv spekulativního kapitálu do místní ekonomiky. Zároveň kvůli rostoucím cenám hypoték očekává ochlazení realitního trhu.
Nynější zásah ČNB vyplývá z její upravené prognózy dalšího vývoje tuzemské ekonomiky. Centrální banka nyní očekává, že hrubý domácí produkt Česka letos naroste zhruba o dvě procenta. „V příštích dvou letech pak výrazně zrychlí. Na předpandemickou úroveň růstu ekonomiky se vrátíme koncem roku 2022,“ předpovídá guvernér Rusnok. (ČNB)
